|
|
Climate change or precursor emissions - which of these will be the major player in future ground-level ozone concentrations?
Tremaskina, Anastasiia ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Tato práce zkoumá důvody potenciálních budoucích výsledků a také vývoj budoucích přízemních koncentrací O3. Přízemní O3 vzniká primárně reakcí prekurzorových emisí, jako jsou oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické sloučeniny (VOC), za přítomnosti slunečního záření a vysokých teplot. Doprava, průmysl a výroba energie jsou primárními lidskými činnostmi, které tyto emise produkují. Na druhou stranu má změna klimatu také dopad na přízemní koncentrace O3 tím, že mění atmosférické podmínky, které podporují tvorbu O3. Frekvence a délka výskytu vysokých koncentrací O3 se například může zvyšovat se zvyšujícími se teplotami a změnami v atmosférické cirkulaci. Ale podmínky sucha mohou snížit schopnost rostlin absorbovat O3 a další znečišťující látky. Kromě toho mohou být emise prekurzorů potenciálně ovlivněny změnou klimatu. Rostoucí teploty mohou například způsobit větší produkce biogenních VOC rostlinami a měnící se srážky mohou mít dopad na emise NOx v půdě. Proto je třeba zvážit a řešit jak emise prekurzorů, tak změnu klimatu, aby bylo možné správně předvídat budoucí přízemní koncentrace O3. Práce pokrývá výsledky předchozích studií o emisích prekurzorů a klimatických změnách a jejich vlivu na budoucí výskyt přízemního O3. Kromě toho tato práce ilustruje několik potenciálních budoucích scénářů, které...
|
|
|
Analýza časoprostorové variability koncentrací ozonu v Jizerských horách
Stoklasová, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a zhodnotit koncentrace přízemního ozonu z časového a prostorového hlediska v CHKO Jizerské hory. Jizerské hory patří v rámci České republiky k oblastem, kde jsou každoročně měřeny jedny z nejvyšších koncentrací ozonu, a proto byla na tuto oblast zaměřena pozornost. Monitoring přízemního ozonu probíhal v letech 2006 - 2010 na 13 lokalitách (714- 1000 m n. m.) v CHKO Jizerské hory. Ze vstupních dat, jimiž byly průměrné čtrnáctidenní koncentrace dusičnanů vytvořených na filtrech pasivních dozimetrů Ogawa, byly pomocí empirického účinného odběrového průtoku spočítány průměrné čtrnáctidenní koncentrace přízemního ozonu. Koncentrace přízemního ozonu se pohybovaly od 13,8 ppb (rok 2007) do 72,1 ppb (rok 2006). Ze studovaného pětiletého období se vymyká rok 2006, ve kterém byly naměřeny nejvyšší koncentrace ozonu. Nejnižší koncentrace se vyskytovaly v roce 2009. Ve všech letech byl pozorován velmi strmý gradient růstu koncentrací přízemního ozonu s nadmořskou výškou, který se pohyboval od 2,7 ppb do 4,6 ppb na 100 výškových metrů. Správnost i přesnost měření vycházela velmi dobře (správnost: R2 = 82 %; přesnost: R2 = 98 %). Mnohonásobnou lineární regresí bylo zjištěno, že koncentrace přízemního ozonu jsou kromě nadmořské výšky ovlivňovány také koncentracemi ozonu z...
|
|
|
Surface ozone influence on native vegetation: results based on ozone visible symptoms and stomatal flux
Matoušková, Leona
Oblastí nejvíce postiženou v důsledku působení přízemního ozonu (O3) jsou, z hlediska zdravotního stavu vegetace, horské oblasti. Naše studie byla realizována v Jizerských horách. Vysoké úrovně O3 společně s vyhovujícími podmínkami životního prostředí pro stomatální vodivost mohou představovat hrozbu pro zdraví zdejších obnovujících se ekosystémů. Cíli této studie bylo vyhodnotit vliv O3 na vegetaci v českém pohoří a uvést doporučení a výhledy pro budoucí použití relativně nových metod hodnocení vlivu O3 na přirozenou vegetaci (viditelné symptomy a modelování stomatálního toku O3 do rostliny); tedy metod, které jsou relevantní pro fyziologii rostliny. Viditelné symptomy pravděpodobně způsobeny O3 byly hodnoceny na sedmi rostlinných druzích na čtyřech stanovištích, a to během vegetačních sezón 2006 a 2007. Pouze na dvou druzích (Fagus sylvatica L. and Rubus idaeus L.) byly symptomy určeny jako O3 skutečně vyvolané. Podle našich znalostí se jedná o první studii v České republice, kdy viditelné symptomy O3 byly ověřeny Centrem pro validaci symptomů O3 pro střední Evropu (Ozone Validation Centre for Central Europe). Naše výsledky založené na poškození rostlinných listů poukázaly na menší vliv O3, pokud přihlédneme ke koncentracím O3 (změřeny pasivními dosimetry) a k příznivým podmínkám životního...
|
|
| |
|
|
Surface ozone influence on native vegetation: results based on ozone visible symptoms and stomatal flux
Matoušková, Leona ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent) ; Hovorka, Jan (oponent)
Oblastí nejvíce postiženou v důsledku působení přízemního ozonu (O3) jsou, z hlediska zdravotního stavu vegetace, horské oblasti. Naše studie byla realizována v Jizerských horách. Vysoké úrovně O3 společně s vyhovujícími podmínkami životního prostředí pro stomatální vodivost mohou představovat hrozbu pro zdraví zdejších obnovujících se ekosystémů. Cíli této studie bylo vyhodnotit vliv O3 na vegetaci v českém pohoří a uvést doporučení a výhledy pro budoucí použití relativně nových metod hodnocení vlivu O3 na přirozenou vegetaci (viditelné symptomy a modelování stomatálního toku O3 do rostliny); tedy metod, které jsou relevantní pro fyziologii rostliny. Viditelné symptomy pravděpodobně způsobeny O3 byly hodnoceny na sedmi rostlinných druzích na čtyřech stanovištích, a to během vegetačních sezón 2006 a 2007. Pouze na dvou druzích (Fagus sylvatica L. and Rubus idaeus L.) byly symptomy určeny jako O3 skutečně vyvolané. Podle našich znalostí se jedná o první studii v České republice, kdy viditelné symptomy O3 byly ověřeny Centrem pro validaci symptomů O3 pro střední Evropu (Ozone Validation Centre for Central Europe). Naše výsledky založené na poškození rostlinných listů poukázaly na menší vliv O3, pokud přihlédneme ke koncentracím O3 (změřeny pasivními dosimetry) a k příznivým podmínkám životního...
|
|
|
Analýza časoprostorové variability koncentrací ozonu v Jizerských horách
Stoklasová, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a zhodnotit koncentrace přízemního ozonu z časového a prostorového hlediska v CHKO Jizerské hory. Jizerské hory patří v rámci České republiky k oblastem, kde jsou každoročně měřeny jedny z nejvyšších koncentrací ozonu, a proto byla na tuto oblast zaměřena pozornost. Monitoring přízemního ozonu probíhal v letech 2006 - 2010 na 13 lokalitách (714- 1000 m n. m.) v CHKO Jizerské hory. Ze vstupních dat, jimiž byly průměrné čtrnáctidenní koncentrace dusičnanů vytvořených na filtrech pasivních dozimetrů Ogawa, byly pomocí empirického účinného odběrového průtoku spočítány průměrné čtrnáctidenní koncentrace přízemního ozonu. Koncentrace přízemního ozonu se pohybovaly od 13,8 ppb (rok 2007) do 72,1 ppb (rok 2006). Ze studovaného pětiletého období se vymyká rok 2006, ve kterém byly naměřeny nejvyšší koncentrace ozonu. Nejnižší koncentrace se vyskytovaly v roce 2009. Ve všech letech byl pozorován velmi strmý gradient růstu koncentrací přízemního ozonu s nadmořskou výškou, který se pohyboval od 2,7 ppb do 4,6 ppb na 100 výškových metrů. Správnost i přesnost měření vycházela velmi dobře (správnost: R2 = 82 %; přesnost: R2 = 98 %). Mnohonásobnou lineární regresí bylo zjištěno, že koncentrace přízemního ozonu jsou kromě nadmořské výšky ovlivňovány také koncentracemi ozonu z...
|
|
|
Surface ozone influence on native vegetation: results based on ozone visible symptoms and stomatal flux
Matoušková, Leona
Oblastí nejvíce postiženou v důsledku působení přízemního ozonu (O3) jsou, z hlediska zdravotního stavu vegetace, horské oblasti. Naše studie byla realizována v Jizerských horách. Vysoké úrovně O3 společně s vyhovujícími podmínkami životního prostředí pro stomatální vodivost mohou představovat hrozbu pro zdraví zdejších obnovujících se ekosystémů. Cíli této studie bylo vyhodnotit vliv O3 na vegetaci v českém pohoří a uvést doporučení a výhledy pro budoucí použití relativně nových metod hodnocení vlivu O3 na přirozenou vegetaci (viditelné symptomy a modelování stomatálního toku O3 do rostliny); tedy metod, které jsou relevantní pro fyziologii rostliny. Viditelné symptomy pravděpodobně způsobeny O3 byly hodnoceny na sedmi rostlinných druzích na čtyřech stanovištích, a to během vegetačních sezón 2006 a 2007. Pouze na dvou druzích (Fagus sylvatica L. and Rubus idaeus L.) byly symptomy určeny jako O3 skutečně vyvolané. Podle našich znalostí se jedná o první studii v České republice, kdy viditelné symptomy O3 byly ověřeny Centrem pro validaci symptomů O3 pro střední Evropu (Ozone Validation Centre for Central Europe). Naše výsledky založené na poškození rostlinných listů poukázaly na menší vliv O3, pokud přihlédneme ke koncentracím O3 (změřeny pasivními dosimetry) a k příznivým podmínkám životního...
|
|
|
Přízemní ozon jako jeden z faktorů oxidativního stresu v podmínkách horských lesů.
Bendáková, Hana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poškozením smrku ztepilého (Picea abies) v horských lesích vlivem přízemního ozonu, který je jedním z faktorů oxidativního stresu. Smrk není vůči ozonu citlivý druh, ale v naší republice je nejvíce zastoupenou dřevinou, a proto je třeba si všímat jeho poškození. Práce byla propojena s měřením ČHMÚ, který v Jizerských horách měřil koncentrace přízemního ozonu pasivními dozimetry. Cílem práce bylo zjistit vliv přízemního ozonu na horské lesy a najít závislost mezi poškozením vysokými koncentracemi ozonu a jím způsobeným oxidativním stresem. S rostoucí nadmořskou výškou rostou koncentrace ozonu. Bylo předpokladem, že s nadmořskou výškou a koncentracemi poroste i poškození jehlic smrku. Jehličí bylo odebráno na jedenácti lokalitách v nadmořské výšce od 750 do 1100 m n.m. Odebírané ročníky 2006, 2007 byly podrobeny dalšímu zkoumání a ročník 2009 byl vyřazen, protože nevykazoval známky poškození. Bylo sledováno poškození na úrovni makroskopické, mikroskopické a biochemické. Vizuální poškození bylo hodnoceno pomocí procenta plochy jehlic poškozených chlorózami a nekrózami. Mikroskopické metody hodnotily symptomy na podélných a příčných řezech. Na podélných řezech byly viditelné tzv. kosťovité buňky, což jsou buňky, které vlivem stresu ozonem ztrácejí svůj tvar a smršťují se ve...
|
|
|
Výpočet expozičního indexu AOT40 z výsledků měření koncentrací přízemního ozonu pasivními dosimetry
Pavlíková, Monika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnání dostupných metod odhadu expozičního indexu AOT40F pro ochranu lesů z výsledků měření průměrných 14ti-denních koncentrací přízemního ozonu pasivními dosimetry a určit nejvhodnější metodu pro podmínky u nás. Přízemní ozon je považován za nejvýznamnější fytotoxickou škodlivinu. V posledních desetiletích je věnována zvýšená pozornost škodlivým účinkům ozonu na lesní ekosystémy a jejich monitoringu. Negativní vliv přízemního ozonu na lesy v ČR je značný, a to především v poměrně "čistých" oblastech, vzdálených od emisních zdrojů. Jako nástroj vymezení rizikových oblastí potenciálního ohrožení vegetace přízemním ozonem se používá expoziční index AOT40, který se vypočte jako suma diferencí mezi průměrnou hodinovou koncentrací přízemního ozonu a prahovou hodnotou 40 ppb za období vegetační sezóny pro hodiny s denním světlem. Pro podrobné prostorové určení vysokých koncentrací přízemního ozonu vedoucích k poškození vegetace se používá měření pasivními dozimetry. Hlavní nevýhodou této jednoduché metody, z důvodu expozice trvající většinou 1-2 týdny, je nízké časové rozlišení získaných dat. Samotná data získaná měřením pasivními dozimetry se nedají použít k výpočtu AOT40F pro lesy. Z metod odhadu indexu AOT40 použitých ve světě byly vybrány tři, na které byla...
|
|
|
Návrh systému hodnocení politik mezi jednotlivými systémy uživatelských informací ve vazbě na efektivní využití výsledků na rozhodovací a informační chování podle modelů a principů udržitelného rozvoje včetně testování a prezentace nástrojů znalostní báze životního prostředí
Ing. Lubomír Nondek, CSc. ; CENIA, česká informační agentura životního prostředí ; Bartoš, Lubomír ; Rollerová, Miluše ; Kodetová, Alžběta ; Cikánková, Jarmila ; Fereš, Jaroslav ; Valta, Jiří ; Kobližková, Edita ; Helová, Simona ; Matoušková, Leona ; Mertl, Jan ; Olivová, Lenka ; Pokorný, Jan ; Doubrava, Pavel ; Nondek, Lubomír
Zpráva popisuje výstupy projektu, jehož cílem bylo navržení ucelené metodické a institucionální základny, která bude vytvářet podklady pro rozhodování, přípravu strategických materiálů a umožní vypracovávat scénáře vývoje životního prostředí. Součástí projektu je návrh hodnocení vytvořených koncepčních materiálů. V rámci projektu byl vypracován přehled standardních technik rozhodování, ověřena aplikovatelnost metody analýzy obalu dat (DEA) a testovány analýzy časových řad. Byl připraven návrh na propojení práce expertů při přípravě pravidelně vydávaných zpráv o stavu životního prostředí a při práci na tvorbě výhledů a scénářů. Byl vypracován návrh na vytvoření pracovní skupiny a koordinačního centra GAINS CENIA pro analýzu scénářů politiky životního prostředí a jeho propojení se souvisejícími aktivitami. Byly zkoumány modely GAINS a LCA model IWM-2. Zpráva obsahuje podrobnější popis výsledků v jednotlivých přílohách.
|
host ::
RSS.