Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulární faktory atherogeneze v chronické renální insuficienci s použitím experimentálního modelu chronické inhibice syntézy oxidu dusnatého a jeho ovlivnění inhibicí HMG-CoA reduktázy
Lecian, Dalibor ; Matouš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývala stanovením nových rizikových faktorů etherogeneze za stavů různé alterace renální funkce. Pro tyto účely byl nejprve použit experimentální model endotheliální dysfunkce a hypertenze s použitím chronické inhibice syntézy oxidu dusnatého. K pochopení molekulárních mechanismů souvisejících se změnami indukovanými podáváním L-NAME jsme použili terapii atorvastatinem. Inhibitory HMGCoA reduktáz zasahují do metabolismu NO farnesylací a geranylgeranylací isoprenoidů, a tím omezují membránovou translokaci Rho, následně zvyšují expresi VEGF. Působí svými pleiotropními účinky příznivě na regresi albuminurie a mírné zlepšení glomerulární fitrace ledvin měřené clearencí kreatininu. Na základě těchto výsledků jsme dále v klinických studiích detekovali márkry oxidačního stresu, které jsou zvýšené u nemocných s CHOL a dosahují nejvyšších hodnot u nemocných na hemodialýze. AGEs jako márkr oxidačního stresu je významně vyšší u obézních nemocných s CHOL a taktéž sRAGE jako protektivní faktor pro rozvoj kardiovaskulárních komplikací byl detekován u nemocných s CHOL ve vysoké koncentraci, zatímco u obézních pacientů vzestup nebyl tak vysoký. Obezita tedy významnou měrou ovlivňuje endotheliální dysfunkcí pohotovostí márkrů oxidačního stresu. Výsledky po transplantaci ledviny v 1 roce ukazují pokles...
Detekce minimální reziduální choroby u pacientek s časnými stádii karcinomu prsu
Janků, Filip ; Matouš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Melichar, Bohuslav (oponent)
Karcinom prsu patří mezi závažné celospolečenské problémy. Jedná se o onemocnění, kterým v naší republice ročně onemocní téměř 6000 žen. I přes narůstající incidenci nedochází k nárůstu mortality. V některých zemích je dokonce pozorován pokles počtu úmrtí (200,201). Na tomto příznivém vývoji má svůj podíl nejen zavedení screeningové mamografie v rozvinutých evropských státech (202), ale i nové poznatky v oblasti molekulární biologie nádorů, které by mohly umožnit aplikaci těchto metod přímo do praxe. Molekulárně biologické markery jsou v klinické praxi používány jako prognostické faktory (estrogenní a progesteronové receptory, HER-2/neu, p53, Ki-67, vaskulární epiteliální růstový faktor), prediktivní faktory (estrogenní a progesteronové receptory, HER-2/neu) nebo terapeutické cíle protinádorové léčby (estrogenní a progesteronové receptory, EGFR, HER-2/neu, HER3, HER4, VEGF, mTOR) v různých stádiích klinického uplatnění (4,15,203,204,205) Využití detekce výskytu minimální reziduální choroby u časného karcinomu prsu je dalším pokusem implementovat moderní diagnostické technologie se snahou ovlivnit úmrtnost na nádory. Cílem této práce bylo studovat možnosti diagnostiky a prognostický význam výskytu minimální reziduální choroby v spádových lymfatických uzlinách a kostní dřeni u nemocných s časným karcinomem...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.