|
|
Trvalkové výsadby se zvýšenou autoregulační schopností
Malošíková, Ester ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stínomilné trvalkové záhony založené v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Jedná se o extenzivní podrostové výsadby fungující na principu autoregulace. Cílem práce je přiblížení problematiky a následné vyhodnocení výsadeb z hlediska estetického působení.
Rešeršní část je souborem teoretických podkladů a zabývá se obecnou definicí trvalek, jejich historií, morfologií, rozdělením a jejich využitím. Specificky pak obecnou charakteristikou a pěstebními podmínkami dvou skupin: trvalek stínomilných a trvalek slunných stanovišť.
Dále se zabývá použitím trvalek ve výsadbách, vybraná kapitola je věnována extenzivním výsadbám (jejich popisu, významu, principu a péči o ně).
Druhá, výzkumná část práce je hodnocením již konkrétních trvalkových výsadeb pro stinná stanoviště. Na základě sebraných dat z hodnotitelských listů jsou tyto výsadby hodnoceny a následně porovnány s výsadbami slunných stanovišť. Data z hodnotitelských listů jsou převedena na hodnoty vážených průměrů a ty jsou podkladem pro grafy, ze kterých vychází samotné vyhodnocování a porovnávání. Vizuální hledisko je zaznamenáno díky fotodokumentaci pořizované během celého sledovaného období.
|
|
|
Vyhodnocení odrůdových charakteristik zavinutek (Monarda hybrida)
Ježová, Barbora ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Doležalová, Jitka (oponent)
Tato práce je zaměřená na zhodnocení sortimentu zavinutek, se zaměřením na kultivary a jejich specifické znaky. Rod zavinutek zahrnuje asi 20 druhů jednoletých i vytrvalých bylin náležících do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zavinutky jsou známé pro svůj obsah esenciálních olejů s vysokým obsahem geraniolu a thymolu a jsou často využívané v léčitelství. Botanici rozdělili rod Monarda na základě morfologických znaků do dvou skupin. Podrod Monarda a Podrod Cheilyctis. Dnešní sortiment zahradních zavinutek představují zejména kultivary odvozené od druhů M. didyma a M. fistulosa.
Výzkum probíhal v Botanické zahradě Hl. m. Prahy, kde bylo sledováno 28 taxonů zavinutek. Byla sledována výška rostlin, doba květu, barva květu, výška a šířka květenství, zbarvení listové růžice a náchylnost k padlí. Na základě těchto parametrů byly rostliny vyhodnoceny a nejlépe hodnocené druhy doporučeny pro další pěstování.
Závěrem bylo zjištěno, že zavinutky jsou rostliny nízko i vysoko rostoucí, barva květů se nejčastěji vyskytuje v růžové, purpurové až fialové barvě. Nejčastější doba kvetení se pohybuje od VII do VIII a jejich náchylnost k padlí je hodně závislá na vlhkosti. Přesto jsou některé původní druhy stále odolnější než některé kultivary. Mezi odolné kultivary patří například Beauty of Cobham, Cranberry Lace, Elsie´s Lavander, Petite Delight, Purple Disc nebo Troja Pure White.
|
|
|
Androgeneze a její využití pro účely vzdálené hybridizace bramboru
Suková, Eva ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Matiska, Pavel (oponent)
K významné součásti šlechtitelských programů patří produkce homozygotních linií. Indukovaná androgeneze v prašníkových, pylových a mikrosporových kulturách je považována za nejúčinnější a nejčastěji používanou metodou vhodnou pro tvorbu těchto rostlin. Princip indukované androgeneze spočívá v přeprogramování gametofytické cesty mikrospor na sporofytickou působením fyzikálních nebo chemických faktorů na celé květenství, poupata nebo izolované prašníky.
Základní roli při determinaci androgeneze in vitro hraje genotyp dárcovské rostliny a vývojová fáze pylu. K obvyklým faktorům patří nízká nebo vysoká teplota, centrifugace, vysoká vlhkost, vodní stres, oxidativní stres, osmotický tlak, změna hladiny endogenních růstových látek, přenos prašníků z anaerobního do aerobního prostředí, hladovění, použití kolchicinu, působení těžkých kovů.
Cílem této práce bylo navržení a ověření metodiky pro realizaci indukované androgeneze u brambor. Dosažené výsledky našeho experimentu nejsou jednoznačné a jen naznačují určité trendy a hypotézy. Nejvhodnější poupata pro prašníkovou kulturu mají velikost 2-3 mm. Je vysoce pravděpodobné, že koncentrace sacharózy v MS médiu neměla vliv na indukci kalusů. Na proces indukované androgeneze měl zřejmě největší vliv genotyp testovaných hybridů. Vliv médií bez ohledu na vliv genotypu na tvorbu kalusů byl statisticky prokázán, testování shody četnosti kalusů mezi kombinacemi médií chí-kvadrát testem prokázalo významné rozdíly. Kalusy byly převedeny na regenerační médium, ale k organogenezi zatím nedošlo.
V závislosti na dosažených výsledcích lze konstatovat, že navržena metodika je vhodná minimálně pro odvození kalusů.
|
|
|
Ozdravení kulturních odrůd plamenky latnaté (Phlox paniculata) od háďátek za použití kultur in-vitro
Nogly, David ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Augustinová, Ludmila (oponent)
Plamenka latnatá (Phlox paniculata) patří do čeledi jirnicovitých (Poleminiacea). Je to velmi významná trvalka, která se uplatňuje jak v zahradní a parkové tvorbě, tak i k řezu. Ačkoliv se plamenky řadí mezi odolné rostliny proti škůdcům a patogenům, tak trpí na listová a stonková háďátka rodu Ditylenchus spp. Není známa metoda, která by 100 % zbavovala rostliny háďátek. Cílem této práce bylo ověřit hypotézu o metodě ozdravování rostlin pomocí in-vitro kultur a vytvoření čistých, zdravých kultur pro následné matečnice. Pokus byl sledován na vybraných deseti odrůdách a to 'Aňa Gaganova', 'Blue Paradise', 'Errötense Mädchen', 'Molodost', Igor Talkov', 'Jubilee', 'Laura', 'Mies Copijn', 'Sekret' a 'Winsdor'. Dále byla zkoumána regenerace kalusů, následné prorůstání a regenerace prýtů v závislosti
na odrůdě.
Rostliny byly testovány na přítomnost háďátek rodu Ditylenchus spp., pomocí modifikované Baermannovy extrační techniky. Testovány byly všechny odrůdy kultivované ve skleníku. Pro pokus byly zvoleny listové segmenty o velikost 0,5 - 1 cm2, následná kultivace byla prováděna na základním MS médiu (Murashige and Skoog, 1962) s 30 g . l-1 sacharózy, pyridoxin 0,05 g . l-1 ,thiamin 0,01 g . l-1, glycin 0,20 g . l-1 a kyseliny nikotinové 0,05 g . l-1. Základní kultivace probíhala na MS médiu obohaceném o RRR a to 1,5 mg. l-1 TDZ a 0,5 mg . l-1 IAA pro iniciaci růstu kalusů a prorůstaní regenerovaných prýtů. Bylo ověřeno, že při dané koncentraci RRR je regenerace kalusů téměř rovná 100 % u většiny zkoumaných odrůd. Nejlepší výsledky dosahovaly odrůdy 'Aňa Gaganova', 'Blue Paradise', 'Errötense Mädchen' a 'Molodost' i při opakovaném testování. V další části testování se prokázaly pozitivní podmínky pro regeneraci a prorůstání prýtů při kultivaci v řízeném prostředí, oproti neregulovaném prostředí. Explantáty v řízeném prostředí dosahovaly v průměru o 0,33 vyšší tvorbou prýtů na kalus. Úspěšným ozdravením kultur od škůdce Ditylenchus dipsaci pomocí explantátových kultur byla ověřena počáteční hypotéza, kdy výsledné explantáty převáděné do ex-vitro podmínek byly 100 % bez výskytu škůdce. V průběhu testování, kalusové kultury rostlé na MS médiu 1,5 mg . l-1 TDZ a 0,5 mg . l-1 IAA vykazovaly určitou míru výskytu háďátek, ale následným pasážováním byly i zbylé populace háďátek eliminovány.
|
|
|
Zhodnocení nejnovějšího šlechtění skupiny bradatých kosatců (Iris barbata) zaměřeného na změny tvaru kartáčku
Bekeová, Johana ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Iris barbata (bradaté kosatce) patří mezi trvalky a jejich kartáčkaté zástupce je možno často najít v našich zahradách. Kultivary, kterým se konce kartáčku postupným šlechtěním změnily v hřebínek, růžek, lžičku, volánek či pom pom a vystřídaly různé zbarvení, se říká kosatce Vesmírného věku (Space Age kosatce) a jelikož jejich vzhled není dle zahradníků příliš oblíbený, práce se proto ubírá směrem zhodnocení jejich okrasného a vitálního potenciálu a doporučením pro prodej veřejnosti. Deset středních až vysokých kosatců bylo hodnoceno od konce dubna do půlky června roku 2015, kdy kosatce postupně vykvétaly, v území Chotobuz v Průhonické Botanické zahradě. Hodnotilo se dle klasifikátoru Iris od Ing. Milana Blažka a výsledky byly doloženy fotografiemi pořízenými 1x až 2x do týdne, podle rychlosti nově vykvetlých jedinců. Všechny kosatce měly slunné, písčitohlinité a dobře propustné stanoviště v mírném svahu. Hodnocené kosatce pocházely od českých i zahraničních šlechtitelů a jejich barvy květu, výšky rostlin, tvary i barvy kartáčků a odolnost vůči chorobám či škůdcům se liší s každým jedincem. Pravost daných jedinců se ověřovala dle originálních popisů od Americké kosatcové společnosti. Kosatce převládaly v barvě fialové, žluté či bílé s kartáčky všech pěti tvarů oranžové barvy u středu. Nejhůře z vybraných kosatců dopadl kultivar Hyperspace, neboť byl silně napaden chorobami a nehodil se k řezu a navíc vytvořil volánek místo lžičky. Díky nízké vitalitě rostliny nebyl doporučen k dalšímu prodeji. Naopak nejlépe dopadl z okrasného i vitálního hlediska High Point, který skýtal pestré zbarvení, švestkové barvy s oranžovo fialovým růžkem. V případě kultivaru Mesmerizer se vyskytoval nedokonalý květ, kde byl přítomen tvar kartáčku pom pom i hřebínek. U dalších kultivarů se jednalo o změnu celkové výšky či změnu tvaru kartáčku (Capricious Candles) nebo barvy květu. Zmíněné špatné faktory byly nejspíše způsobeny nedostatečnou energií rostliny a či vyšší teplotou v době nasazení květu nebo dlouhodobé sucho, či v některých případech mírnou odlišností dědičných znaků. Kromě kultivaru Hyperspace je možno ostatní jedince doporučit k prodeji a vysazení do záhonů či k řezu.
|
|
|
Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách v Plzeňském kraji
Daňková, Barbora ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Bakalářská práce Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách v Plzeňském kraji se zabývá uplatněním trvalek v obcích okresů Plzeň - sever a Tachov se zaměřením
na venkovské zahrady a částečně i na veřejnou zeleň obsahující trvalky ve výsadbách. Z celkového počtu 149 obcí ve sledovaných okresech bylo náhodně vybráno a navštíveno celkem 103 obcí.
Práce se také zaměřuje na charakteristiku těchto rostlin. Je věnována pozornost i venkovským zahradám. Zabývá se i částečným doporučením pro využívání vhodných trvalek na dané stanoviště a také na následné uplatnění v zahradách a ostatních prostorách. Zabývá se oblastmi Plzeňského kraje, konkrétně okresy Plzeň - sever a Tachov. Dokumenace těchto okresů probíhala od června do září v roce 2015. Charakterizuje tyto okresy z pohledu klimatu, tzn. průměrné roční teploty a úhrnu srážek a dále řeší nadmořské výšky obou okresů. Také konkrétně uvádí vybrané obce okresů Plzeň - sever a Tachov. Vymezuje obce, ve kterých byla zeleň soustředěna na dřeviny a travnaté plochy a dále na obce, kde tyto plochy byly rozšířeny ještě o květinovou výsadbu, zejména o trvalkovou.
Bylo zjištěno, že v malých obcích bylo využito celkem 16 druhů trvalek, ve středních obcích 39 druhů a ve velkých obcích 32 druhů trvalek. Nejvíce druhů trvalek je tedy využíváno
ve středních obcích (600 - 2000 obyvatel). V malých obcích (pod 600 obyvatel) jsou trvalky vysazovány hlavně v zahradách u rodinných domů a ve veřejné zeleni spíše chybí.
Mezi nejčastěji vysazované trvalky v okresu Plzeň - sever a Tachov patří Aster dumosus, Bergenia crassifolia, Hemerocallis sp., Hosta sp., Iris sp., Phlox paniculata,
Sedum spectabile, Sedum spurium, Yucca sp. a další druhy.
|
|
|
Sledování extenzivních trvalkových výsadeb založených v Průhonicích určených do stinných a polostinných podmínek
Kopecká, Klára ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Bakalářské práce se zabývá vyhodnocení vývoje extenzivních trvalkových záhonů založených v Dendrologické zahradě v Průhonicích v roce 2014 určených do stinných a polostinných podmínek.
V práci je teoreticky popsána obecná charakteristika trvalek a zároveň přirozené lokality jejich výskytu. Pozornost je také zaměřena především na stinné a polostinné stanoviště a extenzivní typ výsadeb trvalek.
Hlavní, praktická část této práce sleduje a vyhodnocuje jednotlivé směsi extenzivních trvalek použité na 26 záhonech v Dendrologického zahradě v Průhonicích. Sledování probíhalo v průběhu roku 2015. U záhonů se hodnotila jejich vitalita a estetické působení. Záhony se hodnotily od dubna do prosince ve 12 předepsaných termínech. Hlavní parametry byly: celkové hodnocení, barevnost a struktura záhonu. Z hlediska těchto parametrů vykazuje nejlepší výsledky směs Český venkov I.
V rámci dílčího cíle práce bylo zaznamenáno i srovnání výsledků rozdílných lokalit, a to v Dendrologické zahradě v Průhonicích a v trvalkové školce v Hlavenci. V Hlavenci byla nejlépe hodnocená směs Schattenglanz oproti Českému venkovu I v Průhonicích.
Podrobná fotodokumentace z průběhu sledování je zaznamenána v přílohách.
|
|
|
Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách ve Středočeském kraji
Kašpárková, Tereza ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Veith, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sortimentem trvalek, které se využívají na venkovských zahradách v okresu Benešov. Jejím cílem je určit sortiment pěstovaných vytrvalých rostlin ve 115 obcích okresu a následně je mezi sebou porovnat v závislosti na regionu a velikosti obce. Literární rešerše obsahuje stručnou charakteristiku trvalek, jejich rozdělení podle přirozeného výskytu, jejich množení, podmínky pro růst a následnou celoroční péči. Popsány jsou i ty nejčastější rody. Dále je zde zmínka o venkovských výsadbách a jejich typech. V metodické části je popsaná klimatická situace během roku 2015, popis postupu při sestavování výsledků a rozdělení obcí na skupiny, které se porovnávají. Výsadby byly dokumentovány během letních měsíců, kdy je nejvíce trvalek na vrcholu vegetace. Veškeré trvalky byly zdokumentovány tak, aby byla možná následná determinace všech rostlin. Z konečných seznamů byly sestaveny tabulky s četností výskytu, které pak byly mezi sebou posuzovány. Výsledky neprokázaly žádné velké rozdílnosti v používaných perenách. Je však zřetelné, jaké druhy jsou v tomto okrese nejoblíbenější a nejpoužívanější. Bývají často používané rody Rosa, Aquilegia, Hemerocallis, Bergenia, Iris, Paeonia, Sedum či Yucca. Bylo vypozorováno, že se tradice venkovských trvalek opět vrací, ale v sortimentu trvalek máme stále ještě nedostatky. Tato práce by mohla sloužit jako podklad pro dlouhodobější mapování sortimentu v jednotlivých částech České republiky a přispět k rozšíření seznamu používaných trvalek na venkovských zahradách, předzahrádkách a veřejné zeleni.
|
|
|
Vyhodnocení vývoje trvalkových záhonů v areálu ČZU
Lédl, Daniel ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Adam (oponent)
Práce navazuje na předchozí "Vyhodnocení vývoje trvalkových záhonů v areálu ČZU" z roku 2014. Pokračuje ve vyhodnocování shromážděných údajů z předchozí práce s přidáním údajů za rok 2015. Pozorování se týkalo 10 trvalkových záhonů, nacházejících se v Libosadu na slunném stanovišti a 8 záhonů stinných, které jsou založeny za budovou Provozně ekonomické fakulty. Pozorování probíhalo od dubna do listopadu. Vyhodnocování je zaměřeno na záhony ve stínu. Každý záhon reprezentuje schematický nákres. Pro jednotlivé druhy použitých trvalek jsou zpracovány hodnoty pokryvnosti, jejich porovnání z předchozím rokem, zaznamenány zaniklé, velmi slabé a expanzivní druhy. U trvalek stinného stanoviště bylo navíc sledováno estetické působení od dubna do září. Na závěr je přiložena fotodokumentace pořízena za sledované období. Cílem je pak dát pohled na chování trvalek v daných podmínkách, diskutovat příčiny neprosperujících druhů a navrhnout vhodné řešení. Hlavní nedostaky byly pozorovány u extenzivního přístupu k záhonům stinného stanoviště. Většina zde použitých druhů jevila příznaky nedostatku vláhy od června až do konce pozorování. Vlivem tohoto limitujícího faktoru zaniklo značné procento druhů a přeživší trvalky nedosahovaly takové kvality. Výsadby umístěné na slunci byly i přes úbytek druhů působivé a měly největší zastoupení expanzivních rostlin.
|
|
|
Tvorba tetraploidních odrůd u druhu Phlox paniculata v podmínkách in-vitro
Konopíková, Alžběta ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Sedlák, Petr (oponent)
Phlox paniculata (plamenka latnatá) patří mezi nejvýznamnější trvalky a často se objevuje v sortimentu zahrad a parků. Tvorba tetraploidních odrůd má u tohoto druhu význam převážně ze šlechtitelského hlediska, kde je využíváno především větších rozměrů tetraploidních buněk, a z důvodu většího počtu párů chromozomů, i větší variability při dalším množení. V této bakalářské práci byla zkoumána možnost indukce tetraploidních odrůd u druhu Phlox paniculata s cílem zjistit nejvhodnější kombinaci regulátorů rostlinného růstu, podporujících regeneraci a chemomutagenů indukujících tetraploidy. Jako rostlinný materiál byly zvoleny listové segmenty velikosti cca 1 cm2, jejichž kultivace probíhala na MS médiu. Kultivace založených pokusů probíhala po celou dobu v inkubátoru s řízenou teplotou i fotoperiodou. Byly zkoumány účinky auxinu IAA (kyselina indolyl-3-octová) a cytokininů BAP (6 - benzylaminopurin) a TDZ (thidiazuron) na regeneraci listových segmentů. Dále byly zkoumány účinky chemomutagenů kolchicinu a oryzalinu na vznik tetraploidů. Nejlepších regeneračních účinků bylo dosaženo na MS médiu s přídavkem TDZ 3 mg . l-1 a IAA 1 mg . l-1, kdy kontrolní varianty tohoto média dosahovaly 100 % regenerace listových segmentů. Jako nevhodný chemomutagen pro tuto práci se ukázal kolchicin, u něhož došlo k 100 % úhynu listových segmentů odrůdy ´Starfire´. Jako účinnější chemomutagen se naopak prokázal oryzalin při koncentraci 14 mg . l-1 působící 14 dní, u této varianty byla zjištěna regenerace 18,6 %. Následná regenerace explantátů po působení chemomutagenů je časově náročná, a proto nebylo doposud možné ověřit skutečné množství potenciálně získaných tetraploidů. Toto téma bude předmětem následné bakalářské práce dalšího studenta.
|
host ::
RSS.