Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývojová dysfázie u česky mluvících dětí předškolního věku
Matiasovitsová, Klára ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Cílem této diplomové práce je ověřit metodu opakování vět jako spolehlivý ukazatel vývojové dysfázie v případě, že je kontrolována velikost pracovní paměti, a tzv. morphological richness account jako teorii vysvětlující problémy s osvojováním morfologických ukazatelů u předškolních dětí s vývojovou dysfázií (základ těchto předpokladů je vysvětlen v teoretické části práce). Praktická část práce byla inspirována výzkumem zabývajícím se dětmi s vývojovou dysfázií osvojujícími si maďarštinu (Leonard et al., 2009). Na rozdíl od výsledků maďarského výzkumu se v této diplomové práci předpoklady tzv. morphological richness account potvrdily pouze částečně. Děti s vývojovou dysfázií byly stejně úspěšné jako mladší typicky se vyvíjející děti v používání sufixů cílových verb i substantiv, v používání sufixů verb však byly obě skupiny úspěšnější. Tzv. near-miss chyby byly v obou skupinách používány často, ne však bez výjimky, u chyb v hodnotě více než jedné morfologické kategorie se neprojevila významná souvislost s frekvencí. Metoda opakování vět se ukázala jako spolehlivý indikátor vývojové dysfázie.
Analýza porozumění vybraným slovům na 1. stupni ZŠ
Matiasovitsová, Klára ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá slovní zásobou žáků mladšího školního věku, konkrétně jejich porozuměním významům určitých slov. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj slovní zásoby dítěte v rámci jazykového vývoje od narození po mladší školní věk a na vnitřní a vnější vlivy, které na něj během tohoto vývoje působí. Rovněž je v ní zmíněn přístup k rozšiřování slovní zásoby během výuky a souvislost s počáteční čtenářskou gramotností. V praktické části byla v rámci konkrétního vzorku nejprve na základě výsledků dotazníku analyzována míra porozumění žáků vybraným slovům, vliv typu školy na porozumění (škola městská, maloměstská, vesnická) a míra změny porozumění daným lexémům po jejich zapojení do kontextu. Dále bylo na základě druhé části výzkumu zjišťováno, v jakých situacích se žáci s neznámými slovy setkávají, jak se při setkání chovají a zda jsou o jejich významech od ostatních poučováni.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.