Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 172 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Světelné znečištění v okolí Vlašimi
Černíková, Veronika ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocourek, David (oponent)
Tato práce je zaměřena na měření světelného znečištění v blízkém okolí středočeského města Vlašim. Rešeršní část se věnuje seznámení s problematikou světelného znečištění. Jsou diskutovány různé typy umělých zdrojů světla, zmíněn dopad na člověka a ekosystémy. Pomocí Sky Quality Meteru byl naměřen jas oblohy na 11 stanovištích v okolí Vlašimi. Měření na každém stanovišti bylo provedeno do 8 světových stran a ve třech různých výškách nad obzorem. Výsledky měření byly zkombinovány s vizuálním pozorováním a byly identifikovány největší zdroje světelného znečištění v oblasti, mezi které patří průmyslový areál na jihovýchodě města, prodejna zbraní Sellier & Bellot, a.s. a prodejna dveří Sapeli. Klíčová slova Světelné znečištění, jas oblohy, rušivé světlo, veřejné osvětlení, Vlašim
Hodnocení výkonu žáků v hodinách zeměpisu na čtyřletých gymnáziích
Weiner, Adam ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá hlubším porozuměním profesního přesvědčení učitelů zeměpisu v oblasti hodnocení výkonů žáků ve výuce zeměpisu. Na základě kvalitativního šetření byly hledány odpovědi na dvě výzkumné otázky: (1) Jak gymnaziální učitelé zeměpisu mají osvojenou způsobilost hodnotit žáky ve své výuce? (2) Které faktory ovlivňují učitelův způsob hodnocení žáků? Struktura práce má tradiční uspořádání. První část rámuje vybranou problematiku a následný výzkum do obecnějších souvislostí. Kromě vysvětlení podstaty výchozí teorie, tj. teorie šíření informací jsou zde obsahově vymezeny klíčové koncepty-profesní přesvědčení a samotná způsobilost (kompetence) hodnocení. V praktické části se práce zaměřuje na výsledky polostrukturovaných rozhovorů s 10 učiteli vyučujícími geografii na čtyřletých gymnáziích. Odpovědi respondentů byly analyzovány (kódovány a kategorizovány) za účelem zodpovězení výzkumných otázek. Za bod zlomu v teorii šíření inovací byly považovány dovednosti v oblasti hodnocení požadované u absolventů vysokoškolského učitelského studia v Kompetenčním rámci absolventa učitelství (MŠMT 2023). Z provedené obsahové analýzy rozhovorů vyplývá, že učitelé bodu zlomu v obecné teorii šíření inovací z hlediska oblasti hodnocení nedosáhli. Pro učitele je stále těžce uchopitelná práce s popisnými...
Retence vody v povodí Úhlavky
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Retence vody v krajině je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Díky oteplujícímu se klimatu se musíme potýkat s hydrologickými extrémy, erozí nebo zrychleným odtokem vody z území. Pokud se rozhodneme zlepšit retenční schopnost krajiny, můžeme tím pomoci s transformací povodňových vln, zpomalením odtoku a zmírněním odnosu půdy vodní erozí. V zemědělské krajině řešíme zmíněné problémy kombinací přírodě blízkých opatření a technických opatření. Tato diplomová práce se zaměřuje na retenci vody v povodí Úhlavky, které se nachází v západních Čechách a tvoří přítok řeky Mže. V teoretické části jsou charakterizovány fyzickogeografické vlastnosti zájmového území a srážko-odtokové poměry. Provedena je také literární rešerše týkající se retence, jejích složek a faktorů, které ji ovlivňují. Dále jsou také uvedené jednotlivé typy a druhy opatření, jimiž lze stav retence v krajině zlepšit. Praktická část nabízí postup při výběru konkrétního území pro návrhy v povodí Úhlavky. Vybráno bylo povodí Olešné, kde většinu krajinného pokryvu tvoří zemědělské pozemky a také se díky svým geomorfologickým vlastnostem zařadilo na seznam kritických ploch. Navržené zde byly tři pásy zatravnění, zasakovací průleh a obsevový pás. Klíčová slova: povodí Úhlavky, retence vody, krajina, využití ploch, retenční opatření
Použitelnost didaktické hry pro výuku kartografie na základních školách
Zýma, Marek ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá uživatelským testováním použitelnosti didaktické hry Mapa ideálního ostrova pro výuku kartografie, která byla vytvořena stejným autorem v roce 2020 s tím, že je v práci i stručně představen herní koncept včetně popisu jednotlivých komponentů a jejich funkcí. Pro lepší přehlednost je práce uvedena skrze rešerši odborné literatury zabývající se aktivizujícími výukovými metodami, a to především didaktickými hrami, a společně s tím je představena problematika použitelnosti, její význam a aplikace na testování produktů. Výzkumná část si poté klade za cíl podrobit didaktickou hru testování použitelnosti, čímž zkoumá pohled žáků a učitelů na její užívání, a zároveň tak odhalit a následně odstranit nejzásadnější nedostatky hry. Výzkum probíhal skrze dvě nejběžnější metody, které se užívají v obecném produktovém testování výrobků, jimiž je dotazníkové šetření a interview s uživateli. Výsledky výzkumu ukázaly, že je hra vítaným doplňkem výuky, který je svými pravidly pro žáky i učitele srozumitelný a vzbuzuje v nich příjemné pocity a přes svůj herní charakter si zachovává patrný didaktický cíl. V některých případech se ale ukázal problém především s řešením různých úkolů, které žáci vzhledem k jejich věku nebyli schopni správně dokončit. Jak ale bylo uvedeno, v práci je samostatná...
Nedostatek vody ve světě a v Česku
Krištof, Petr ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Teoretická část práce je rešeršního a kompilačního charakteru s použitím řady zahraničních zdrojů. Problematika nedostatku vody je v době změny klimatu velmi aktuálním tématem. Přesto mu z mého pohledu není ve veřejném prostoru přisuzována adekvátní pozornost. Práce sumarizuje příčiny a důsledky nedostatku vody, poukazuje na způsoby neefektivního zacházení s vodními zdroji, včetně možných způsobů řešení. Cílem je popularizovat téma sucha a nedostatku vody a prostřednictvím pracovního listu přispět k implementaci těchto atraktivních témat do výuky na školách. Kapitola o nedostatku vody v Česku je zaměřena především na sucho a opatření na jeho eliminaci. Poukazuje na skutečnost, že vodní blahobyt, v němž žijeme není samozřejmostí. Častější výskyt epizod sucha se v současnosti týká i střední Evropy. Součástí práce je návrh jednodenní výuky na téma "Nedostatek vody a hydrometeorologické extrémy" pro žáky 8. až 9. třídy základní školy. Klíčová slova: změna klimatu, nedostatek vody ve světě, spotřeba vody, důsledky nedostatku vody, nedostatek vody v Česku, sucho, opatření
Hydrologické sucho a kvalita povrchových vod jako badatelsky orientovaná výuka
Janečková, Petra ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématy hydrologického sucha a kvality vody ve školním prostředí. Cílem práce je vytvořit pracovní list s využitím badatelsky orientované výuky, na výše zmíněná témata. V teoretické části z dostupných odborných i populárně-naučných zdrojů, pomocí rešerše charakterizuje, jak odbornou, tak didaktickou problematiku. Teoretická část bakalářské práce slouží, jako podklad pro vytvoření pracovního listu. V praktické části, za pomocí pracovního listu, zvyšuje povědomí studentů o hydrologickém suchu a kvalitě povrchových vod. Závěr práce diskutuje výsledky studentů z pracovního listu. Klíčová slova badatelsky orientovaná výuka, hydrologické sucho, kvalita povrchové vody, pracovní list
Mezinárodní projekt Climate Detectives a zhodnocení jeho potenciálu v českém školním prostředí
Jakouběová, Ivana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Mezinárodní školní projekt Climate Detectives je jedním ze vzdělávacích programů Evropské kosmické agentury. Zaměřuje se na klimatické a environmentální problémy v našem okolí a může tedy vhodně doplňovat výuku přírodovědných předmětů, zejména zeměpisu. V Česku je tento projekt realizován teprve krátce, což bylo podnětem k vytvoření diplomové práce na toto téma. Jejím cílem je zanalyzovat doposud dokončené projekty a zhodnotit potenciál projektu Climate Detectives v českém školním prostředí. K dosažení těchto cílů slouží tři výzkumné metody. První z nich je obsahová analýza, která má přiblížit možné způsoby pojetí tohoto projektu a nalézt příklady témat pro inspirování dalších týmů z Česka. Druhou metodou je dotazník distribuovaný mezi české pedagogy, kteří vyučují žáky v dané věkové kategorii. Ten má pomoci odhalit postoj učitelů k charakteristikám tohoto projektu a zjistit tak jeho případné přednosti a omezení. Poslední metodou jsou pak korespondenční interview uskutečněná především se zahraničními pedagogy, kteří již mají s projektem zkušenost. Jejich poznatky slouží k doplnění výzkumu o data kvalitativní povahy a mají pomoci nastínit řešení možných komplikací vnímaných českými učiteli. Výsledky zjištěné jednotlivými metodami jsou v diskusní části následně propojeny, aby bylo možné zodpovědět...
Každodennost ve výuce regionální geografie
Benešová, Markéta ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit potenciál využití fenoménu každodennosti ve výuce regionální geografie. V teoretické části je představen pojem každodennost z různých pohledů a dále se zaměřujeme na jeho propojení s geografií. V praktické části práce je navrženo a ve výuce vyzkoušeno několik aktivit vycházejících z příběhů každodenního života obyvatel vybraného regionu. Šetření bylo provedeno pomocí metod kvalitativního výzkumu - zdrojem dat byly zápisy ze zúčastněného pozorování vedeného během výuky a odevzdané výstupy žáků (v podobě pracovních listů či krátkého dotazníku). Tato data byla následně analyzována a výsledky podrobené diskuzi, ve které byly konfrontovány s naplněním příslušných cílů. Závěr práce obsahuje mimo jiné návrhy dalšího možného geografického výzkumu v oblasti každodennosti. klíčová slova: každodennost, regionální geografie, geografie všedního dne, geografické vzdělávání, kvalitativní výzkum
Krajinně-ekologické zhodnocení vytěžených pískoven na Třeboňsku
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Práce shrnuje poznatky získané o vytěžených pískovnách na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro zjištění informací o těžbě a pískovnách bylo využito studium písemných dokumentů, starých map, leteckých snímků a terénní průzkum vybraných lokalit. Při průzkumu byla v sektorech o rozloze přibližně 1 ha či délce břehu cca 500 m sledována eroze stěn těžeben, znečištění, využití, půdní kryt, dominantní a invazní druhy rostlin a vlhkost těžeben. Celkem byl vytvořen přehled 127 pískoven, z čehož 37 jich bylo prozkoumáno v terénu. Byla vytvořena klasifikace pískoven na základě stáří, velikosti, vlhkostních podmínek a současného využití. Sledovány byly i změny způsobené těžbou včetně změny půdního krytu a využití míst těžby před těžbou a po těžbě a interakce pískoven s Územním systémem ekologické stability (ÚSES). Největší počet pískoven je menších rozměrů o rozloze do 1 ha, převažují suché těžebny a nejvíce lokalit bylo dotěženo v 70. až 90. letech. Zhruba v polovině případů byl obnoven půdní kryt či využití z období před těžbou. Hlavní změnou půdního krytu je vznik velkých štěrkopískových jezer a lesních porostů, nelesní povrch je po těžbě více diverzifikován. Pískoven přeměněných na ornou půdu či zastavěných je ve zkoumané oblasti minimum. Hrozby v podobě eroze či znečištění jsou běžné, ale žádnou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 172 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.