|
|
Odhady světelného znečištění z městských oblastí a průmyslových komplexů
Vershyhora, Denys ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Kopačková, Veronika (oponent)
Světelné znečištění již není vnímáno jako problém pouze pro astronomii Světelné znečištění je nově vznikající environmentální problém, který přichází spolu s intenzivnější urbanizací a industrializací. V posledních několika letech byl uznán jako vážný problém znečištění s negativními důsledky na životní prostředí a lidské zdraví. Ohrožení lidského zdraví světelným znečištěním se v posledních desetiletích dramaticky zvýšilo a odhaduje se, že dnes je více než 80 % světové populace zasaženo prevalencí světelného znečištění v různých formách. Hlavními producenty světelného znečištění jsou velká města a průmyslové komplexy, pouliční a reklamní osvětlení. Většina vyzařovaného světla je směrována nebo odrážena nahoru, což vytváří takzvané světelné kopule nad sídly. V noční obloze se v předměstském prostředí výrazně projevují změny jasu, zatímco na venkovské krajině jsou tyto změny méně patrné. Tato diplomová práce zkoumá stav světelného znečištění a jeho dopad na jas noční oblohy v Česku a Ukrajině za období 2013-2021 pomocí dat družicových snímků VIIRS, které byly obdržené z platformy Google Earth Engine. Pro tyto data byl vytvořen kód ve JavaScript, díky kterému bylo možné snímky seskupit a vytvářit mapu poškození světelným znečištěním za jeden kalendářní rok a klasifikovat světelné skvrny podle stupně...
|
|
|
Zachycování a skladování uhlíku jako součást strategie ke snížení emisí oxidu uhličitého
Salátová, Anežka ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Klimatické změny, ovlivňované řadou faktorů, a boj proti nim se stává stále palčivějším tématem nejen vědecké veřejnosti. Výkyvy koncentrací oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře byly v historii planety Země často spjaty se změnou klimatu a všemi jeho důsledky, včetně hromadného vymírání druhů. Antropogenní vliv na vývoj koncentrací CO2 s patrným nástupem v postindustriální éře je neoddiskutovatelným faktem, a v končeném důsledku může vést ke zvýšenému výskytu nebo změně intenzity síly extrémního počasí, jiných klimatických jevů, a dokonce k omezení obyvatelnosti v určitých regionech až neobyvatelnosti planety pro lidský druh. Jednou z možností ke snižování emisí CO2 je i zachycování a skladování, eventuálně využití uhlíku. Hlavními cíli této rešerše je shrnutí popsaných, i nově vyvíjených technologických možností v kontextu klimatické krize, vyhodnocení podmínek nutných k širšímu a komerčnímu využití této metody, včetně správně nastaveného politického rámce a financování, a zhodnocení vlivu stále probíhající pandemie COVID-19 a války na Ukrajině. Celosvětově je v provozu nebo ve výstavbě 31 projektů, majoritně využívaných při intenzifikaci těžby ropy. I Česká republika patří k zemím, které se zachycováním a skladováním uhlíku intenzivně zabývají, a přestože ani jeden ze dvou kandidátních projektů...
|
|
| |
|
|
Otázky bezpečnosti moderních jaderných reaktorů
Kukla, Jaroslav ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Jaroslav Kukla Otázky bezpe nosti moderních jaderných reaktor Bakalá ská práce Abstrakt: Tato práce se zabývá bezpe ností jaderných reaktor . Shrnuje historii vývoje jaderných reaktor a rozebírá p í iny n kterých závažných havárií, které se v minulosti udály. Popisuje fyzikální vlastnosti radioaktivního zá ení a uvádí základní p ehled veli in a jednotek. Dále popisuje vliv radioaktivního zá ení na lov ka a na další živé organismy. Definuje n které komponenty reaktoru a zam uje se na obecné bezpe nostní principy, které rozvijí. Stru n vysv tluje metody hodnocení bezpe nosti jaderných reaktor a úlohu jaderného dozoru. adí jaderné reaktory do n kolika generací a každý typ reaktoru zvláš popisuje po technické a bezpe nostní stránce. Poukazuje na soudobé trendy ve vývoji jaderných reaktor a na trendy ve vývoji jejich bezpe nosti.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vlivu návštěvnosti na vybrané jeskyně s využitím GIS
Kukla, Jaroslav ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Jeskyně představují cenné lokality z geologického, paleontologického i biologického hlediska. Jsou významnými biotopy vzácných a ohrožených druhů. Jejich ekosystém bývá zcela specifický a často velice nezávislý na okolním prostředí. Proto jsou jeskyně již od počátků přírodních věd předmětem výzkumů a postupně také předmětem ochrany. Jeskyně mohou být rovněž velice atraktivními cíli cestovního ruchu. V České republice existuje 14 veřejnosti zpřístupněných krasových jeskyní, které mají regulovanou návštěvnost, a jejich provoz je podřízen zájmům ochrany přírody. Na druhou stranu existuje také celá řada jeskyní, které nejsou nikterak zabezpečeny a mohou se stát cílem neregulovaného turismu. Tato diplomová práce pojednává o hodnocení a vlivu návštěvnosti na nekrasové jeskyně v Národní přírodní rezervaci Kaňon Labe, které jsou volně přístupné. Práci jsem rozdělil do tří dílčích částí. V první části jsem se zabýval kvantifikací návštěvnosti všech jeskyní v zájmovém území. Na základě získaných dat jsem provedl užší výběr jeskyní, kterým jsem se později věnoval podrobněji. V druhé části práce jsem se zaměřil na získání informací o návštěvnících a jejich motivacích pomocí anketního šetření provedeného ve vybraných jeskyních. Ve třetí části jsem se pokusil analyzovat dopady návštěvnosti na prostředí jeskyně a...
|
|
|
Index kvality ovzduší jako nástroj pro hodnocení celkového znečištění ovzduší
Stráník, Vojtěch ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
6 Abstrakt Znečištění ovzduší má významný negativní vliv na lidské zdraví, k jehož akutním následkům patří v nejhorším případě i smrt. Vyvstává proto nutnost jednoduše a srozumitelně informovat veřejnost o aktuálním stavu ovzduší a jeho možných zdravotních následcích. Jako ideální nástroj se jeví indexy kvality ovzduší, jichž existuje velké množství. Tato práce se snaží pro případ hl. m. Prahy najít nejvhodnější index kvality ovzduší. Na základě dostupných dat (koncentrace O3, PM10, NO2, SO2 a CO) byly pro porovnání vybrány následující indexy: Air Quality Index, Aggregate Air Quality Index, Revised Air Quality Index, Common Air Quality Index a Pollution Index a také jejich modifikace odrážející evropské standardy v oblasti čistoty ovzduší. Jako kritérium vhodnosti použití konkrétního indexu byla nejprve zvolena míra, s jakou daný index vysvětluje dopady na zdravotní stav obyvatelstva (celkové denní počty úmrtí, denní počty úmrtí na choroby dýchací soustavy, denní počty úmrtí na choroby oběhové soustavy, denní počty hospitalizací z důvodů chorob dýchací soustavy a denní počty hospitalizací z důvodů chorob oběhové soustavy). Tento vztah byl zkoumán pomocí korelační analýzy, Kruskal- Wallisovým testem a regresní analýzou. Výsledky ukazují, že všechny použité indexy dobře vysvětlují zdravotní dopady. Druhým...
|
|
|
Mapování kvality vody v pražských potocích s využitím GIS
Thompsonová, Tereza ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce je zaměřena na využití Geografických informačních systémů (GIS) při mapování kvality vody v pražských potocích. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou GIS a vybraných projektů GIS (SWAT, ZABAGED), ve kterém je zahrnut i popis využívání GIS v zahraničí. V práci jsou vysvětleny pracovní postupy chemických analýz, potřebných ke zjištění kvality vody a zdroje znečištění v okolí urbanizovaných povodí. Praktická část je zaměřená na zpracování získaných dat, a to zejména mapování vybraných potoků a odběrových profilů pomocí GIS. Získaná data jsou zpracovaná v přehledných tabulkách a grafech a jsou využita v korelační analýze. Účelem bylo ukázat možnosti GIS při využívání modelování povodí a jeho parametrů.
|
|
|
Mapování povodí Litavky s využitím GPS
Hojcsková, Daniela ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zabývá studiem problematiky globálního polohového systému (GPS) a jeho využitím v oblasti přírodních věd jako jsou ekologie, hydrologie, biologie a další. Hlavní přínos práce spočívá v průzkumu současných možností získávání co nejpřesnějších dat pomocí GPS a jejich následným zpracováním v GIS se zaměřením na malá povodí. V práci jsou popsány i jiné metody sběru terénních dat a porovnány s GPS. Náplní praktické části je charakteristika lokality, seznámení s používaným technickým vybavením při mapování a úprava dat z GPS získaných na horním toku řeky Litavky v Brdech. Geografická podkladová data získaná ze ZABAGED byla doplněna o výsledky vlastního měření. Výstupem práce je digitální model terénu části povodí Litavky upravený interpolací. Klíčová slova: GPS, DTM, GIS, mapování, malé povodí, Litavka, interpolace Abstract This thesis is aimed on the study of Global Positioning System (GPS) and its utilization possibilities in nature sciences such as ecology, hydrology, botany and the others. The main contribution of this work is the investigation of current possibilities of the most accurate data collection by using GPS and their subsequent processing in GIS with focus on small catchment. Other methods of terrain data collection are described and compared with GPS in this work, as well....
|
|
|
Vlivy jaderné energetiky na životní prostředí
Malkova, Kristina ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Přibil, Rudolf (oponent)
Nazev práce: Vlivy jaderné energetiky na životní prostředí Autor: Kristina Malkova Vedouci bakalařske prace: Ing. Luboš Matějíčk, Dr., Ústav pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Benátská 2, 128 01 Praha 2 e-mail vedouciho: lmatejic@natur.cuni.cz Abstrakt: cílem je zaměření na studium vlivu jaderné energetiky na životní prostředí s ohledem na ostatní neobnovitelné a obnovitelné zdroje energie. Práce obsahuje zhodnocení celého palivového cyklu z hlediska použití různých technologií. Dále obsahuje vývojové trendy využití zdrojů jaderné energie s ohledem na havarijní události z celosvětového pohledu. Zvýšená pozornost je i věnována mediálním dopadům havárií jaderných elektráren s účinky na okolí. Klíčová slova: jaderná energie, energetický mix, technologie, Černobyl, Fukušima, jaderný odpad
|
host ::
RSS.