Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Financování politických stran: mezinárodní komparace
Martinek, Jan ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce si klade za cíl porovnat platné právní úpravy financování politických stran napříč vybranými státy Evropské unie a navrhnout na základě "dobré praxe" v těchto zemích konkrétní návrhy de lege ferenda pro konstrukci státního příspěvku a pro regulaci soukromého financování politických stran v České republice. Autor nejprve představuje základní problémy spojené s veřejným a soukromým financováním politických stran. Popisuje, jak se proměňovalo financování politických stran v čase, jaké jsou výhody i nevýhody financování soukromého a veřejného, jakými principy se oba přístupy k financování řídí, a jak mezi nimi nacházet rovnováhu. Zatímco soukromé financování existovalo v různých podobách stejně dlouho, jako politické strany, počátky veřejného financování se v Evropě datují až do padesátých let minulého století. Podíl veřejného financování na příjmech politických stran postupně narůstal, což sice umenšilo řadu problémů spojených s financováním soukromým, a mnohdy i přispělo k větší rovnosti volebních šancí, ale na druhou stranu se objevily i problémy nové, v teorii spojené například s konceptem kartelové strany. Ve druhé části práce autor pomocí komparativní metody srovnává platnou právní úpravu veřejného i soukromého financování polických stran v České republice, Lotyšsku, Francii a Německu....
Gastroparéza - patofyziologie, etiopatogeneze a možnosti endoskopické léčby
Husťak, Rastislav ; Martínek, Jan (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent) ; Urban, Ondřej (oponent)
Úvod: Gastroparéza (GP) je onemocnění charakterizované opožděným vyprazdňováním žaludku při absenci mechanické obstrukce žaludku s příznaky. Předpokládá se, že za vznik GP jsou zodpovědné dva základní patofyziologické mechanismy: globální hypomotilita žaludku a pylorospasmus. Vzhledem k tomu, že pylorospasmus může hrát důležitou roli u GP, účinnost léčebných modalit cílících na pylorus, např. gastrická perorální endoskopická pyloromyotomie (G-POEM), je v současné době intenzivně studována, neboť tyto metody mají potenciál pomoci zvláště pacientům s těžkými příznaky, u kterých jsou jiná léčebná opatření neúčinná. Cílem projektů bylo: (1) zhodnotit účinnost G-POEM v léčbě závažné GP; (2) zhodnotit změny objektivních periprocedurálních parametrů měřených pomoci scintigrafie žaludku (GES) a funkční planimetrie; (3) zhodnotit bezpečnost G-POEM a (4) porovnání účinnosti dvou metod použitých k uzávěru slizniční incize při G-POEM: klipů a endoskopické sutury (ES). Pacienti a metody: Kritériem pro zařazení pacientů byl věk > 18 let, symptomatické skóre (GCSI) > 2,3 a abnormální GES. Všechny projekty byly provedeny mezi lety 2015 až 2021. Projekt (1): Účinnost G-POEM byla hodnocena v randomizované, sham (a cross-over) kontrolované studii. Primárním cílem byl podíl pacientů s léčebným úspěchem v 6. měsíci (M) po...
Časné neoplazie jícnu: etiologie, patofyziologie, patogeneze a léčba. Barrettův jícen a časný adenokarcinom jícnu
Krajčíová, Jana ; Martínek, Jan (vedoucí práce) ; Dolina, Jiří (oponent) ; Bureš, Jan (oponent)
SOUHRN Úvod: Barrettův jícen (BJ) je premaligní stav charakterizovaný náhradou normálního dlaždicového epitelu jícnu epitelem cylindrickým s intestinální metaplazií (IM). Pacienti s neoplaziemi asociovanými s BJ (BORN) jsou kandidáty endoskopické léčby. Cíle našich studií byly: (1) analýza dlouhodobé účinnosti radiofrekvenční ablace (RFA) a zhodnocení rizikových faktorů perzistence/ rekurence neoplazie/ IM; (2) zhodnocení výsledků a bezpečnosti konfokální laserové endomikroskopie (CLE) ve srovnání se standardními biopsiemi u pacientů po úspěšné endoskopické terapii BORN; (3) vyhodnocení kvality a výtěžnosti vzorků získaných pomocí rozdílných typů bioptických kleští; a (4) posouzení vzniku "de novo" refluxu po perorální endoskopické myotomii (POEM) a jeho závažnosti (ve vztahu k potenciálnímu vzniku pozdějších komplikací). Pacienti a metody: Jednalo se o 4 studie. (1) V retrospektivní studii RFA jsme hodnotili data u 136 pacientů léčených endoskopicky pro BORN ve 4 centrech ČR. (2) V prospektivní, patologem zaslepené, studii CLE jsme hodnotili shodu v detekci IM nebo neoplazie metodou CLE ve srovnání se standardními biopsiemi u 56 pacientů po terapii BORN. (3) V prospektivní studii srovnávající 4 typy kleští jsme hodnotili výsledky u 37 pacientů, kteří podstupovali pravidelnou kontrolu v rámci surveillance...
Imunohistochemické a molekulárně-genetické markery v predikci progrese neoplázií jícnu v korelaci s patofyziologií
Kollár, Marek ; Martínek, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Štěpán (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Úvod: Karcinom jícnu představuje celosvětově osmou nejčastější malignitu. Dva nejčastější typy jsou adenokarcinom a spinocelulární karcinom. Správná histopatologická diagnóza, staging a určení prediktivních rizikových markerů v progresi jsou klíčové pro vývoj nemoci, osud a management pacienta. Endoskopickou resekci lze považovat za kurativní léčbu v případech R0 resekce karcinomu se slizniční invazí nebo s invazí do horní třetiny submukózy. Pacienti s pokročilejšími karcinomy jsou referováni k chirurgické, případně onkologické terapii. Zlatým standardem v diagnostice je histopatologie, častokrát s využitím imunohistochemie, například s průkazem mutace genu TP53, který hraje důležitou roli v patogenezi progrese lézí jícnu. Velký význam mají také nové diagnostické metody, mezi které například patří konfokální laserová endomikroskopie (CLE). Neméně důležité je sledování pacientů i po endoskopické léčbě s cílem včasného a spolehlivého odhalení perzistentní či rekurentní léze. Cíle, metody a pacienti: V práci jsou celkově zpracovány čtyři samostatné, na sebe částečně navazující projekty, s parciálním překryvem pacientů. Cíle jednotlivých projektů byly: 1) Stanovit prediktivní markery progrese karcinomu jícnu, riziko metastázování a generalizace a porovnat efektivitu endoskopické a chirurgické terapie u...
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
Shlukování segmentu pojistných smluv do rizikově homogenních skupin
Martínek, Jan ; Zimmermann, Pavel (vedoucí práce) ; Justová, Iva (oponent)
V předložené práci studujeme skupiny homogenní pojistných smluv dle definice CEIOPS a pro které počítáme rizikové charakteristiky. První část práce se zabývá kvantifikací těchto rizik. Jako hlavní kategorie studujeme upisovací a rezervové riziko. V druhé části práce tyto skupiny analyzujeme na základě rizikových parametrů a hledáme rizikově homogenní shluky napříč všemi skupinami. Na závěr hledáme charakteristické znaky těchto shluků pro lepší pochopení výsledku shlukové analýzy.
Molekulární mechanismus mechanorecepce u rostlin
Jelínková, Barbora ; Martinek, Jan (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Rostlina, jakožto přisedlý organismus, nedisponuje velkými možnostmi fyzického úniku a s nepřízní prostředí se vyrovnává přizpůsobením. Jedním z mnoha rostlinných smyslů zásadních pro zaznamenání změn v prostředí je mechanorecepce. Rostlina vnímá a rozlišuje mnoho mechanických podnětů, které mohou mimo jiné ovlivňovat rostlinnou imunitu a morfogenezi. Na mechanický podnět reaguje celá buňka a mechanorecepce se zřejmě účastní množství jejích struktur. Jakákoliv změna na buněčné stěně - hranicí mezi buňkou a jejím okolím - se přenáší na plasmatickou membránu a z ní je signál veden dále přes cytoskelet, potenciálně i na další struktury. Jedná se o tzv. kontinuum buněčná stěna - cytoplasmatická membrána - cytoskelet a stěžejním tématem mé práce je využití tohoto konceptu pro osvětlení molekulárních mechanismů mechanorecepce u rostlin.
Mechanorecepce u rostlin
Martinek, Jan ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Rostliny jsou sesilní organismy, které si nemohou najít lepší podmínky někde jinde a musí se přizpůsobit prostředí, ve kterém vyrostly. Proto si vyvinuly schopnost vnímat celou řadu environmentálních podnětů, které jim umožňují získat představu o podmínkách v jejich okolí. Jednou ze skupin podnětů, kterým jsou vystaveny, jsou mechanické stimuly spojené například s poryvy větru, kontaktem s překážkami, dotykem herbivorů nebo okolních rostlin. Jistým druhem mechanických stimulů jsou také zvuk a gravitace. Masožravé nebo popínavé rostliny mají vysoce specialisované struktury vytvořené pro vnímání a odpověď na mechanické stimuly, poněkud méně nápadná, ale o to zajímavější a významnější reakce na mechanické podněty existuje i u nespecializovaných rostlin. Tato práce se pokouší shrnout jak je mechanorecepce u rostlin rozšířena a jaké jsou její adaptivní funkce, od vnímání dotyku opory u úponků, přes aktivaci pastí masožravých rostlin až po přizpůsobení na růst na větrném stanovišti a navigaci kořenů skrz překážky v půdě. V další části práce shrnuje současné poznatky o molekulárních procesech provázejících vnímání mechanických podnětů, transdukci, integraci a odpovědi na mechanické působení a v poslední části práce nabízí možné schéma průběhu mechanorecepce od počátečního stimulu až po změnu fenotypu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
32 MARTINEK, Jan
32 MARTÍNEK, Jan
4 MARTÍNEK, Jaroslav
13 MARTÍNEK, Jiří
4 Martinek, Jaroslav
13 Martinek, Jiří
3 Martínek, Jakub
32 Martínek, Jan
1 Martínek, Jan a kol.
4 Martínek, Jaroslav
3 Martínek, Jindřich
13 Martínek, Jiří
5 Martínek, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.