|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Volný čas dětí s poruchou autistického spektra
Martincová, Marie ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hru dětí s poruchou autistického spektra. Zabývá se hrou, jakožto hlavní náplní volného času předškolních dětí. Dále popisuje specifika hry a podmínek hraní dětí s poruchou autistického spektra. Rovněž zmiňuje metody práce s dětmi s tímto postižením, zejména metodu strukturovaného učení. Cílem práce poukázat na význam funkční hry u dětí s poruchou autistického spektra a navrhnout několik způsobů rozvoje jejich herních dovedností. Práce se zaměřuje na individuální dovednosti dítěte potřebné pro hru v kolektivu. Navrhované herní scénáře vychází z metody strukturovaného učení. Jsou založeny na vlastní zkušenosti s dětmi v předškolním zařízení. Práce se snaží dokázat, že hra je základní potřebou každého dítěte, dítě s poruchou autistického spektra nevyjímaje. Její význam ve vývoji a socializačním procesu je nezastupitelný. Uvědomujeme si však, že děti s poruchou autistického spektra mají díky svému postižení zhoršené podmínky pro rozvoj hry. Naším cílem je navrhnout některá opatření, která by jejich handicapy vyvažovala, a tím usnadnit dětem s poruchou autistického spektra začlenění do intaktní společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Volný čas dětí s poruchou autistického spektra
Martincová, Marie ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hru dětí s poruchou autistického spektra. Zabývá se hrou, jakožto hlavní náplní volného času předškolních dětí. Dále popisuje specifika hry a podmínek hraní dětí s poruchou autistického spektra. Rovněž zmiňuje metody práce s dětmi s tímto postižením, zejména metodu strukturovaného učení. Cílem práce poukázat na význam funkční hry u dětí s poruchou autistického spektra a navrhnout několik způsobů rozvoje jejich herních dovedností. Práce se zaměřuje na individuální dovednosti dítěte potřebné pro hru v kolektivu. Navrhované herní scénáře vychází z metody strukturovaného učení. Jsou založeny na vlastní zkušenosti s dětmi v předškolním zařízení. Práce se snaží dokázat, že hra je základní potřebou každého dítěte, dítě s poruchou autistického spektra nevyjímaje. Její význam ve vývoji a socializačním procesu je nezastupitelný. Uvědomujeme si však, že děti s poruchou autistického spektra mají díky svému postižení zhoršené podmínky pro rozvoj hry. Naším cílem je navrhnout některá opatření, která by jejich handicapy vyvažovala, a tím usnadnit dětem s poruchou autistického spektra začlenění do intaktní společnosti.
|
|
|
Protein kinázy typu AGC a jejich role při regulaci transportu auxinu
Martincová, Marie ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Zdeněk (oponent)
Podskupina rostlinné kinázové rodiny AGC (AGCVIII) obsahuje několik kináz účastnících se regulace transportu auxinu. Jsou to proteinkinázy PID, WAG1, WAG2 a D6. Všechny tyto kinázy mohou fosforylovat proteiny PIN, přenašeče auxinu z buňky. Asymetrická polární lokalizace přenašečů PIN v buňkách umožňuje směrovaný transport auxinu pletivem. Regulací jejich exprese, aktivity či lokalizace lze tedy ovlivnit, jaké množství auxinu bude transportováno a jakým směrem. Tato práce je zaměřena především na bližší porozumění regulace transportu auxinu pomocí protein kinázy PID. Na buněčné suspenzi tabákové linie BY-2 stabilně a transientně transformované genem PID z Arabidopsis thaliana byly sledovány parametry akumulace radioaktivně značeného auxinu a současně lokalizace proteinů PIN a PID. Bylo zjištěno, že aktivita PID vedoucí zřejmě k fosforylaci přenašečů PIN nezpůsobuje zvýšení jejich aktivity, ale přesto ovlivní pozitivně transport auxinu z buněk tím, že zvyšuje množství proteinů PIN na plazmatické membráně. Výsledky naznačují, že fosforylované přenašeče PIN jsou pravděpodobně ve větší míře dopravovány z endozomálních kompartmentů do plazmatické membrány. Pomocí současné tranzientní exprese kinázy PID mutované v ATP vazebném místě a PIN1-RFP bylo ukázáno, že fosforylační aktivita kinázy PID je důležitá...
|
|
| |
host ::
RSS.