Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 95 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kultury léčivých rostlin in vitro - V
Sedlářová, Marcela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Elicitace terapeuticky významných kultur in vitro je metoda používaná pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů. Efektivita elicitace závisí na komplexu vzájemných interakcí mezi elicitorem a rostlinnou buňkou. Elicitace je ovlivněna mnoha faktory: specifita elicitoru, koncentrace elicitoru, délka elicitace, růstové stádium, složení živného média a světlo. Široké pole vnějších stimulů spouští změny v rostlinné buňce, které vedou ke kaskádě reakcí končících tvorbou a hromaděním sekundárních metabolitů, které rostlině pomáhají překonat stres. V této práci byl sladován vliv UV záření na produkci flavonoidů v kalusových kulturách Genista tinctoria in vitro. Nejvyšší produkce flavonoidů bylo dosaženo u genistinu po působení UV záření o vlnové délce 254 nm po dobu 300 s s odběrem po 48 hodinách. Tato kalusová kultura rostla na SH médiu. Obsah genistinu byl 3,03 %. Klíčová slova: elicitace, elicitor, sekundární metabolity, UV záření, Genista tinctoria
Izolace alkaloidů z prameničky obecné (Fontinalis antipyretica Hedw.)
Malá, Marie ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Marie Malá, Izolace alkaloidů z prameničky obecné (Fontinalis antipyretica), diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 2012, 55 stran. Diplomová práce s názvem "Izolace alkaloidů z prameničky obecné" se zabývá stanovením obsahu a izolací alkaloidních látek ve výše zmíněném mechu. Rostlinný materiál sesbíraný na lokalitách v České republice byl extrahován methanolem a extrakt sloužil pro izolaci alkaloidů. Podařilo se vyizolovat 2,4 mg β-karbolínového alkaloidu. Při HPLC analýzách ve srovnání se standardem harmalolu vykazoval alkaloid stejné vlastnosti (retenční čas, spektrum). Pomocí H NMR analýzy bylo zjištěno, že se nejedná o harmalol, ale jiný β-karbolínový alkaloid.
Ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů v tkáňové kultuře Hypericum perforatum (L.)
Machačková, Jana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jana Machačková Konzultant PharmDr. Jan Martin, Ph.D. Název rigorózní práce Ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů v tkáňové kultuře Hypericum perforatum (L.) Metoda použití prekurzorů v biotechnologii spočívá v přídavku prekurzoru do živného média explantátové kultury. K experimentu byla využita kalusová a suspenzní kultura Hypericum perforatum L. Jako prekurzory byly využity fenylalanin a kyselina skořicová v koncentracích 20,0 g/l, 2,0 g/l, 0,2 g/l, resp. 25,0 g/l, 2,5 g/l a 0,25 g/l. Vliv prekurzoru na produkci flavonoidů byl sledován po 4, 24 a 168 h. Kultury byly kultivovány na médiu připravovaném dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového hormonu BAP 2 mg/ml. Pro stanovení obsahu flavonoidů byla zvolena metoda HPLC. Maximální zvýšení obsahu flavonoidů způsobil prekurzor fenylalanin v koncentraci B, a to u kalusových i suspenzních kultur. Fenylalanin zvýšil produkci zejména quercitrinu u suspenzních kultur. Vůbec nejvyšší nárůst obsahu této látky byl zaznamenán po použití koncentrace C po 168 h (z 0,16 % na 0,22 %). Nejvyšší nárůst produkce hyperosidu pak byl zaznamenán u suspenzních kultur použitím fenylalaninu v koncentraci C, a to po 4 h (z 0,24 % na 0,35 %). Kyselina skořicová se...
Studium interakcí vybraných anthokyanidinů s farnesoidním X receptorem
Jeřábková, Jana ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Jana Jeřábková Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Studium interakcí vybraných anthokyanidinů s farnesoidním X receptorem Lidský farnesoidní X receptor (FXR) patří do superrodiny nukleárních receptorů, které vystupují jako ligandy-aktivované transkripční faktory. FXR se váže do specifických regulačních oblastí DNA a spouští expresi řady cílových genů. Tyto regulované geny se účastní metabolismu a transportu žlučových kyselin, udržení homeostázy krevních lipidů, lipoproteinů, glukózy a dále se podílí na udržení střevní bakteriální rovnováhy, hepatoprotekci a regeneraci jater. V popředí zájmu současných studií je testování řady ligandů FXR pro léčbu a prevenci mnoha onemocnění jako je cholestáza, onemocnění cholesterolovými žlučovými kameny, steatohepatitida, dyslipidémie, ateroskleróza, diabetes mellitus 2. typu, metabolický syndrom, rakovina jater a další formy rakoviny, např. karcinom prsu. My jsme se v této experimentální diplomové práci zaměřili na testování potenciálních ligandů lidského farnesoidního X receptoru ze skupiny přírodních rostlinných barviv anthokyanidinů (cyanidin, delfinidin, malvidin, pelargonidin, peonidin a petunidin) za použití lidské...
Preparation of strategy for studying interaction of human constitutive androstane receptor with steroid receptor coactivator-1
Šachová, Ivana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Ivana Šachová Školitelé: PharmDr. Jan Martin, PhD., Dipl. Ing. Mgr. Ferdinand Molnár, PhD. Název diplomové práce: Příprava strategie pro studium interakcí mezi konstitutivním androstanovým receptorem (CAR) a koaktivátorem steroidního receptoru 1 Cílem této práce byla exprese wild type a mutovaných centrálních domén lidského SRC1 v buňkách E. coli BL21 DE3. Exprimované rekombinantní proteiny byly následně čištěny a použity pro studium SRC1-CAR interakcí za využití separace pomocí afinitních ligandů(pull down). Konstitutivní androstanový receptor (CAR), nukleární receptor, je transkripční regulátor, který ovlivňuje expresi nejrůznějších proteinů, jako jsou enzymy biotransformace a transportery významné pro metabolismus jak endogenních tak exogenních látek. CAR může být plně aktivní pouze v přítomnosti koaktivátorů jako je např. koaktivátor steroidního receptoru 1 (SRC1). Nejdůležitější fragment SRC1 pro vazbu na nukleární receptor je centrální doména, tvořená třemi α-helickými Leu-X-X-Leu-Leu (LXXLL) L1, L2, L3 motivy, v nichž L reprezentuje leucin a X znázorňuje jakoukoli aminokyselinu. hSRC1, stejně tak hCAR, mohou být produkovány pomocí exprese příslušných genů v kmenech E. coli. V případě SRC1, kodon...
Hypericum perforatum in vitro - abiotická elicitace
Majerová, Jitka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jitka Majerová Konzultant Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název rigorózní práce Hypericum perforatum in vitro- abiotická elicitace V této práci byl sledován vliv chloridu ceritého ve 3 různých koncentracích (4,0571x 10-3 mol/l, 4,0571x 10-4 mol/l, 4,0571x 10-5mol/l) na produkci hyperosidu v suspenzní i kalusové kultuře Hypericum perforatum L. Vzorky byly odebírány v pravidelných intervalech 0, 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodin od elicitace. Kontrolní vzorky (bez elicitace) byly odebírány po 24 a 168 hodinách od elicitace. Vzorky byly analyzovány pomocí HPLC. Chlorid ceritý ovlivňoval produkci hyperosidu jak v suspenzní, tak kalusové kultuře. Nejvyšší produkce (0,27 mg/g DW hyperosidu) byla dosažena v suspenzní kultuře po elicitaci koncentrací c2 (4,0571x 10-4 mol/l) po 48 hodinách od elicitace. Kalusová ani suspenzní kultura neuvolňovala hyperosid do živného média.
Vliv elicitace na produkci sekundárních látek v kulturách in vitro
Špandelová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Vliv elicitace na produkci sekundárních látek v kulturách in vitro Sekundární metabolity rostlin jsou významným zdrojem pro farmaceutický, chemický a potravinářský průmysl. Jednou z možností jak zvýšit produkci sekundárních látek v kulturách in vitro je elicitace. V práci byl sledován vliv abiotického elicitoru s antituberkulotickou aktivitou 2-(3-brombenzylsulfanyl)pyridin-4-karbothioamid na produkci izoflavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře rostliny Genista tinctoria. Elicitor byl aplikován ve třech koncentracích. Elicitace probíhala v těchto časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Kultury byly kultivovány na živném médiu, které popsali Shenk a Hildebrant s přídavkem 0,5 mg/l kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové a 0,1 mg/l kinetinu. Obsah izoflavonoidů byl zjišťován pomocí metody HPLC. Nejvyšší obsah izoflavonoidů (0,03 %) v kalusové kultuře byl zjištěn po aplikaci roztoku elicitoru o koncentrace c3 = 2,96 x 10-5 mol/l po 24 hodinovém působení. Maximální produkce daidzeinu (0,02 %) v kalusové kultuře byla zaznamenána po 48 hodinách působení roztoku elicitoru o koncentraci c1 = 2,96 x 10-3 mol/l a po 24 hodinách působení roztoku o koncentraci c3 = 2,96 x 10-5 mol/l. Suspenzní kultura produkovala nejvyšší množství izoflavonoidů (0,03 %) po aplikaci elicitoru o koncentraci c2 = 2,96 x...
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro
Kunzová, Lucie ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Mgr. Lucie Kunzová Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro Elicitace je metoda využívající obranných mechanizmů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i kulturách in vitro. V této práci byl sledován vliv 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod působení tří koncentrací abiotického elicitoru (3-jod-4-methylfenyl)amidu 5-methylpyrazin-2-karboxylové kyseliny na produkci flavonolignanů kalusovou a suspenzní kulturou Silybum marianum. Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové (α-NAA). Pro stanovení obsahu flavonolignanů v kalusové i suspenzní kultuře byla zvolena metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů (0,03 %) v kalusové kultuře byl prokázán po 24 hod působení elicitoru o koncentraci c1 = 2,83 · 10-3 mol/l. Maximální obsah flavonolignanů (0,04 %) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c3 = 2,83 · 10-5 mol/l.
Kultury léčivých rostlin in vitro - VIII
Špandelová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - VIII Metoda elicitace je jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v kulturách in vitro. V práci byl testován vliv abiotického elicitoru (3-jod-4-methylfenyl)amid 5-terc-butyl-6-chlorpyrazin-2-karboxylové kyseliny ve třech koncentracích na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu u kalusové a suspenzní kultury Silybum marianum. Elicitace byla prováděna v časových intervalech po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Kultivace probíhala na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α- naftyloctové. Pro stanovení obsahu flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu byla použita metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů (0,05%) v kalusové kultuře byl zjištěn po 168 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c2 = 2,33 x 10-4 mol/l. Maximální produkce silychristinu (0,04%) byla zjištěna po 6 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c1 = 2,33 x 10-3 mol/l. V suspenzní kultuře došlo ke statisticky nevýznamnému zvýšení produkce flavonolignanů a taxifolinu. Maximální produkce silybinu A (0,01%) v živném médiu suspenzní kultury byla zjištěna po 24 hodinovém působení elicitoru koncentraci c1 = 2,33 x 10-3 mol/l.
Silybum marianum in vitro - abiotická elicitace
Adamová, Eva ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Elicitace je metoda, která může ovlivnit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných tkáních. Jednou z možností elicitace je působení elektrického proudu s různým rozsahem hodnot napětí. In vitro kultury Silybum marianum kultivované na médiu dle Murashigeho a Skooga byly vystaveny elektrickému proudu o intenzitě 50 mA a hodnotách napětí 5, 7, 8, 10, 15, 20 a 24V po dobu 10, 30 a 60 minut. Množství jednotlivých složek silymarinového komplexu bylo analyzováno metodou HPLC. Nejvyšší nárůst taxifolinu (0,04 %), silychristinu (0,28 %), silydianinu (0,06 %) v suspenzní kultuře byl zaznamenán po elicitaci elektrickým proudem o napětí 8V po dobu působení 10 min a době odběru 6 hodin. Další zvýšení obsahu jednotlivých složek silymarinového komplexu (taxifolin, silychristin, silydianin) bylo zaznamenáno při působení elektrického proudu o napětí 8V (60 minut, 6 hodin) a 10V (60 minut, 24 hodin). Ostatní testované hodnoty napětí elektrického proudu neovlivnily významně nárůst obsahových látek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 95 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Martin, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.