|
|
Role of β-arrestin in μ-opioid and TRPV1 receptor signalling
Nagy Marková, Vendula ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Roubalová, Lenka (oponent)
β-Arrestin se řadí do rodiny proteinů, které mají velký vliv nejen na signalizaci GPCR, ale jeho role je i u membránových kanálů, dále má své vlastní signální kaskády nebo jako tzv. "scaffold" protein atd. V této práci jsme si dali za cíl studovat roli β-arrestinu na chování MOR v plazmatické membráně, signalizaci MOR a vliv na funkci AC. Jeho roli jsme zkoumali za pomoci siRNA metody, díky které se sníží exprese obou izoforem β- arrestinu. Dále jsme se zaměřili na zkoumání role β-arrestinu2 v komunikaci mezi MOR a TRPV1 kanálem, kdy tyto dva receptory jsou důležitou součástí přenosu bolesti. K tomuto účelu jsme použili buňky HEK293 stabilně exprimující MOR-YFP nebo transientně transfektované TRPV1-CFP. Zjistili jsme, že obě izoformy β-arrestinu mají vliv na laterální mobilitu MOR v plazmatické membráně a umlčení jedné nebo druhé izoformy β-arrestinu zabrání změně difúze MOR v plasmaticke membráně vyvolané agonisty MOR. Zajímavé je, že umlčení β-arestinu1 snižuje internalizaci MOR vyvolanou endogenním agonistou endomorfinem-2. Na druhou stranu umlčení β-arrestinu2 nemělo téměř žádný efekt na internalizaci MOR vyvolanou endomorfinem-2. Obě izoformy navíc vykazují odlišný vliv na inhibici AC vyvolanou agonisty MOR. Aktivita AC indukovaná forskolinem byla zvýšena v buňkách s nedostatkem β-arestinu2 a...
|
|
|
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice
Marková, Vendula ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice Abstrakt Obsahem této práce je převážně průběh azylového řízení od podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany až po případné opravné prostředky, ale také definice zásadních pojmů, historický vývoj institutu azylu, mezinárodní, unijní a vnitrostátní prameny, které se k tomuto řízení vztahují. V úvodu této práce jsem představeny a vysvětleny jednotlivé pojmy, bez kterých by bylo náročné pochopit azylovou problematiku. Kromě nastínění historického vývoje v této oblasti jsem si dovolila i zmínit několik zásadních migračních vln. Další důležitou částí této diplomové práce jsou jednotlivé právní prameny této problematiky. Jsou zde popsány stěžejní dokumenty mezinárodní úpravy. V rámci komunitárního práva jsou v práci vyjmenovány zásadní směrnice a nařízení, a to s ohledem na nezbytnou europeizaci a následnou inkorporaci do našeho právního systému. Předložená práce se zaměřuje na europeizaci a s ní spojený vliv judikatury SDEU na výklad právních norem v jednotlivých členských státech Evropské unie. Klade si za cíl především rozebrat a pochopit jednotlivé fáze azylového řízení. Fáze azylového řízení počínaje podáním žádosti o azyl, následným určením, kdo je a kdo není účastníkem tohoto řízení, výčtem jednotlivých práv a povinností žadatelů o...
|
|
|
Současné možnosti terapie cystické fibrózy
Chmelíková, Barbora ; Kubíčková, Božena (vedoucí práce) ; Marková, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na možné léčebné metody cystické fibrózy, a to především na použití modulátorů. Modulátory jsou probírány jak z hlediska mechanismů jejich funkce, tak i možností jejich aplikace. V práci jsou dále diskutovány i další metody léčby cystické fibrózy, a to především pro dýchací cesty a gastrointestinální trakt. Práce je rozčleněna do tří vzájemně se doplňujících částí. V první části jsou vymezeny základní pojmy související s cystickou fibrózou, druhá navazující část je zaměřena na porovnání jednotlivých metod léčby cystické fibrózy a třetí část se věnuje podrobnému rozboru a charakteristice jednotlivých modulátorů. Práce je vypracována jako literární rešerše za použití ověřených sekundárních a zejména primárních zdrojů. Klíčová slova: cystická fibróza, genová terapie, léčba, modulátor, potenciátor, korektor
|
|
|
Studium molekulárních interakcí μ-opioidního receptoru: vliv usměrňovacích ligandů
Marková, Vendula ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Receptory spřažené s G proteiny (GPCRs) představují nejpočetnější a fyziologicky velice významnou skupinu membránově vázaných receptorů. Jejich interakce s ostatními molekulami po jejich aktivaci navázáním ligandu zajišťují přenos signálu do buňky. V poslední době se zkoumá zejména ovlivnění funkce receptorů pomocí tzv. usměrňovacích ligandů, které mohou určitým způsobem změnit konformaci receptoru a tím specificky ovlivnit jeho funkci. Tato diplomová práce se soustředila konkrétně na studium vlastností µ-opioidního receptoru (MOR), který je mj. důležitý v nocicepci. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jak aktivace MOR vybranými usměrňovacími ligandy (morfin, endomorfin-2 a DAMGO) ovlivňuje fungování a interakce receptoru s potenciálními molekulárními partnery (např. G proteiny a β-arrestinem2). Za použití metody siRNA interference byla snížena exprese vybraných signálních molekul: Gαi1, Gαi2, Gαi3, Gαz a β-arrestin2. Za těchto podmínek byl zkoumán vliv usměrňovacích ligandů na laterální pohyblivost MOR v plazmatické membráně a dále také na aktivitu adenylátcyklázy (AC). Při pozorování laterální mobility MOR jsme detekovali možné zapojení Gαz podjednotky trimerního G proteinu po ovlivnění buněk morfinem a endomorfinem-2. Laterální mobilita MOR byla signifikantně zvýšena, pokud v buňkách byla umlčena...
|
|
|
Role mechanismů proteostáze v neurodegenerativních onemocněních
Zezulová, Kristýna ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Marková, Vendula (oponent)
Homeostáze proteinů neboli proteostáze hraje důležitou rolí v udržování normálních funkcí buněk a jejich životaschopnosti. Neurony jsou zvláště náchylné k dysregulaci a rozvratu proteostáze s následným poškozením funkce a odumíráním, což se projevuje formou takzvaných neurodegenerativních onemocnění. Jedním z nich je Huntingtonova choroba, neurodegenerace s autosomálně dominantní dědičností. Expanze CAG repetice v genu huntingtinu je translatována do abnormálně dlouhého řetězce glutaminů v proteinu huntingtinu, čímž dochází k narušení proteostáze neuronů. Primárně postiženou oblastí mozku je striatum basálních ganglií. Onemocnění je progresivní, k projevu symptomů dochází obvykle až v dospělosti a po mnoha letech vede až ke smrti pacienta. Navzdory intenzivnímu výzkumu není patologie této nemoci stále plně objasněna, léčba zůstává pouze symptomatická a nové studie přinášejí zároveň s hlubším porozuměním také mnoho nových otázek. Skrze komplexitu a provázanost problematiky tak může studium proteostáze v neurodegeneracích přinést nejen nové směry terapie, ale i detailní pochopení procesů regulujících stres, paměť či stárnutí.
|
|
|
Studium molekulárních interakcí μ-opioidního receptoru: vliv usměrňovacích ligandů
Marková, Vendula ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Receptory spřažené s G proteiny (GPCRs) představují nejpočetnější a fyziologicky velice významnou skupinu membránově vázaných receptorů. Jejich interakce s ostatními molekulami po jejich aktivaci navázáním ligandu zajišťují přenos signálu do buňky. V poslední době se zkoumá zejména ovlivnění funkce receptorů pomocí tzv. usměrňovacích ligandů, které mohou určitým způsobem změnit konformaci receptoru a tím specificky ovlivnit jeho funkci. Tato diplomová práce se soustředila konkrétně na studium vlastností µ-opioidního receptoru (MOR), který je mj. důležitý v nocicepci. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jak aktivace MOR vybranými usměrňovacími ligandy (morfin, endomorfin-2 a DAMGO) ovlivňuje fungování a interakce receptoru s potenciálními molekulárními partnery (např. G proteiny a β-arrestinem2). Za použití metody siRNA interference byla snížena exprese vybraných signálních molekul: Gαi1, Gαi2, Gαi3, Gαz a β-arrestin2. Za těchto podmínek byl zkoumán vliv usměrňovacích ligandů na laterální pohyblivost MOR v plazmatické membráně a dále také na aktivitu adenylátcyklázy (AC). Při pozorování laterální mobility MOR jsme detekovali možné zapojení Gαz podjednotky trimerního G proteinu po ovlivnění buněk morfinem a endomorfinem-2. Laterální mobilita MOR byla signifikantně zvýšena, pokud v buňkách byla umlčena...
|
|
|
β-Arrestin a jeho úloha v přenosu signálů
Marková, Vendula ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
β-Arrestin je všudypřítomný protein v buňkách, kde se účastní přenosu informace signálními drahami a může tak ovlivňovat různé buněčné procesy. Konkrétně β-arrestin kooperuje s receptory spřaženými s G proteiny (GPCRs). Po aktivaci receptoru příslušným ligandem dochází k navázání β-arrestinu k receptoru, čímž nastává zeslabení vedení signálu prostřednitvím příslušných G proteinů, neboli desensitizaci, a poté může dojít i k internalizaci receptoru. Kromě toho β-arrestin funguje jako adaptor pro různé molekuly, které se účastní přenosu signálu. Dále může hrát roli i přímo v jádře a ovlivňovat tak transkripci cílových genů. V neposlední řadě je β-arrestin a jeho schopnost regulovat signální dráhy využívána ve výzkumu zaměřeném na vývoj nového typu léčiv, tzv. usměrňovacích ligandů, které po navázání na GPCRs dokáží spouštět pouze jednu určitou aktivitu receptoru a příslušnou buněčnou signalizaci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.