Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role ergoterapeuta u dětí s mentálním postižením ve věku od pěti do osmnácti let. Podtitul: S využitím rekondičních pobytů
Nývltová, Markéta ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
BAKALÁŘKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Markéta Nývltová Vedoucí práce: Bc. et Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: Název bakalářské práce: Role ergoterapeuta u dětí s mentálním postižením ve věku od pěti do osmnácti let: S využitím rekondičních pobytů Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se zabývá zejména ergoterapeutickou intervencí u dětí s mentálním postižením. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje typy mentálního postižení, ergoterapii a vztah ergoterapie a dětí s mentálním postižením. V teoretické části jsou popsány ergoterapeutické metody ke konkrétním fázím mentálního postižení, tedy lehké mentální postižení, středně těžké mentální postižení, těžké mentální postižení a hluboké mentální postižení. Ze všech ergoterapeutických metod postupů je nejpodrobněji rozebrána metoda ve volnočasových aktivitách - rekondiční pobyt. Praktickou část bakalářské práce jsem zaměřila na volnočasovou aktivitu - rekondiční pobyt. V této části jsem využila metody semistrukturovaných rozhovorů, tím bych chtěla zjistit informovanost o oboru ergoterapie v neziskovém sektoru. Rozhovorů se účastnili pracovníci, kteří se podíleli na chodu rekondičních pobytů. Dále jsem podrobným pozorováním sledovala průběh dvou rekondičních pobytů. Následně na to je v mé bakalářské práci vypracováno porovnání...
Ergoterapeutická podpora rodin dětí s dětskou mozkovou obrnou
Moulíková, Iveta ; Marková, Olga (vedoucí práce) ; Vavříková, Marianna (oponent)
bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá ergoterapeutickou podporou rodin pečujících o dítě s dětskou mozkovou obrnou. Cílem práce je definovat oblasti, ve kterých může ergoterapeut tyto rodiny podpořit, a dále zhodnotit, jak vnímají přínos ergoterapeutické intervence samotní pečující. V teoretické části práce je stručně popsána dětská mozková obrna a nejběžnější u ní využívané terapie (s důrazem na ergoterapii). Teoretická část se dále zabývá neformální péčí, rodinou dítěte s dětskou mozkovou obrnou a následky, které dlouhodobá péče přináší. Poslední část teoretické části je věnována způsobu, jakým by ergoterapeuti měli s rodiči pečujícími o dítě s dětskou mozkovou obrnou pracovat, a na představení oblastí, ve kterých tak mohou činit. Praktická část na základě rozhovorů s ergoterapeuty shrnuje oblasti ergoterapeutické podpory rodin dítěte s dětskou mozkovou obrnou, a následně hodnotí tuto podporu pomocí dotazníku určeného přímo pro pečující osoby. Ergoterapeutická podpora rodin dětí s dětskou mozkovou obrnou dosud není samozřejmou součástí praxe, přestože ergoterapie může pečujícím osobám mnoho nabídnout. V této práci je tedy také popsáno, jaké jsou současné nedostatky ergoterapie zaměřené na podporu pečujících osob, které vyplynuly z dotazníků. Klíčová slova: Ergoterapie Dětská mozková obrna...
Aktivace senzomotorických funkcí u pacientů po získaném poškození mozku z pohledu ergoterapie. Podtitul: S využitím terapeutické zahrady
Posová, Veronika ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
Jméno, příjmení: Veronika Posová Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: ……………………… Název bakalářské práce: Aktivace senzomotorických funkcí u pacientů po získaném poškození mozku z pohledu ergoterapie: S využitím terapeutické zahrady bstrakt bakalářské práce: Zahradní terapie je obor relativně známý v zahraničí. V České republice existují zahrady, které lze pro tento způsob terapie využít, ale obor jako takový příliš známý není. Cílem mé práce bylo zkusit vytvořit návrh terapeutické zahrady pro pacienty po získaném poškození mozku. Součástí návrhu jsou prvky na trénink hmatu, čichu a lokomoce či jízdy na vozíku, které může terapeut využít při terapii. K vytvoření daného návrhu jsem zpracovávala nejen literaturu, ale také odpovědi ze semistrukturovaného rozhovoru, na který mi odpovídaly 3 ergoterapeutky, které mají ve svém pracovišti zahradu. Na základě odpovědí jsem částečně upravila daný návrh. Výsledkem práce je terapeutická zahrada, která odpovídá mým představám a znalostem oboru. Součásti jsou také dvě konkrétní smyslové pomůcky z prostředí zahrady, které doplňují její terapeutické využití. Jedná se o pomůcky na trénink čichu a hmatu. Hlavním přínosem této práce je poukázání na další možnou terapii, kterou by ergo/terapeuti mohli využít ve své praxi, či multidisciplinární spolupráci se...
Hodnocení kvality života u pacientů se získaným poškozením mozku z pohledu ergoterapie
Macková, Lenka ; Marková, Olga (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Lenka Macková Vedoucí práce: Mgr. Olga Marková Oponent práce: Název diplomové práce: Hodnocení kvality života u pacientů se získaným poškozením mozku z pohledu ergoterapie Abstrakt diplomové práce: Získané poškození mozku patří mezi nejčastější příčiny snížení kvality života člověka. Pojem kvalita života je definován v různých oblastech odlišně a neexistuje jednotná definice. V teoretické části je představena definice pojmu kvality života, jeho operacionalizace a konceptualizace. Dále je zde popsána kvalita života u pacientů se získaným poškozením mozku, hodnocení a nástroje kvality života včetně popisu dotazníku WHODAS 2.0. Na závěr teoretické části je popsána kvalita života z pohledu ergoterapie. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit, jak vnímají svou kvalitu života pacienti se získaným poškozením mozku, jaké oblasti kvality života jsou u těchto pacientů ovlivněny, zda je hodnocení kvality života využitelné pro posouzení dopadu ergoterapeutické intervence a zda ovlivňuje ergoterapeutická intervence kvalitu života u těchto pacientů. Praktická část obsahuje v rámci kvalitativního výzkumu 6 případových studií pacientů po získaném poškození mozku. S pacienty proběhlo hodnocení kvality života pomocí subjektivního dotazníku kvality života WHODAS 2.0 a pomocí...
Bilaterální trénink horních končetin u pacientů s centrální hemiparézou
Rejtarová, Anna ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
Pozadí: Bilaterální trénink je způsob intervence využívaný u pacientů s hemiparézou. Tento trénink je založen na pohybu obou (bi) stran těla (lateral) současně. Cílem této práce je popsat neurofyziologické pozadí bilaterálního tréninku a přiblížit jednotlivé metody, které pod bilaterální trénink spadají. Existuje mnoho článků věnujících se konkrétním metodám bilaterálního tréninku, nicméně používaná terminologie je nejednotná. Dílčím cílem práce proto je i objasnění využívané terminologie. Metody: Relevantní literatura byla vyhledávána v databázích PubMed, ScienceDirect a OVID Evidence Based Reviews. Kritérii pro zařazení byla dostupnost plného textu, datum zveřejnění po roce 1980, anglický jazyk a spojitost s rehabilitací. Byla použita klíčová slova jako bilaterální či bimanuální trénink, metoda či terapie. Výsledky: Na základě 132 relevantních článků z 1021 nalezených bylo identifikováno 5 velkých skupin spadajících do bilaterálního tréninku. Jedná se o a) kooperační pohyb, b) osově symterický pohyb horních končetin, c) Mirror Therapy, d) aktivita, při níž nepostižená ruka pomáhá paretické a e) roboticky asistované terapie. Bilaterální trénink přitom stojí na a) modulaci interhemisférické inhibice, b) aktivaci postižené hemisféry a c) zvýšení motorické kontroly. Závěr: Z výsledků práce vyplývá, že...
Využití roboticky asistované terapie u pacientů po poškození mozku v akutní fázi. Podtitul: S využitím přístroje Pablo.
Gašparová, Pavlína ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Pavlína Gašparová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití roboticky asistované terapie u pacientů po poškození mozku v akutní fázi: S využitím přístroje Pablo Abstrakt bakalářské práce: Cévní onemocnění mozku jsou druhou nejčastější příčinou hospitalizace v České republice. Jejich vlivem mohou na horní končetině vzniknout typické motorické a senzorické poruchy, které snižují nezávislost a soběstačnost pacienta. Pro zlepšení motorických poruch se v posledních několika letech začalo v rámci rehabilitace využívat roboticky asistované terapie. Jedním z robotických přístrojů pracujících na bázi virtuální reality je například Pablo® System umožňující intenzivní trénink opakovaných pohybů horní končetiny a svalové síly stisku ruky či prstů. Cílem této práce je odhalit účinky třítýdenní intenzivní rehabilitace paretické horní končetiny na robotickém přístroji Pablo® System u tří vybraných probandů v akutní fázi cévní mozkové příhody. Pro hodnocení účinků přístroje bylo využito Dynamometru Jamarâ (svalová síla stisku ruky), goniometru (aktivní rozsahy pohybu horní končetiny), modifikovaného Frenchayského testu paže (funkční motorika horních končetin) a Funkční míry nezávislosti (soběstačnost). Všechny oblasti byly pro porovnání...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.