Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
Z poklidu ke Krymu: mediální obraz Ruska v českých komentářích z let 2013 až 2014
Kochová, Julie ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Marjanovič, Teodor (oponent)
Bakalářská práce s názvem Z poklidu ke Krymu: mediální obraz Ruska v českých komentářích z let 2013 až 2014 zkoumá podobu komentářů spjatých s Ruskou federací a snaží se zachytit proměny mediálního zobrazení země v mínění Zimních olympijských her v Soči, konfliktu na Ukrajině a všech předcházejících událostí. Teoretický základ staví práce na teoriích sociální a mediální konstrukce reality - agenda setting, framing a gatekeeping; zabývá se také stereotypizací. Rozsáhlou kapitolu věnuje česko-ruským vztahům v průběhu posledních více než sta let, ve které představuje důležité body ve společné historii a zmiňuje události, jež v minulosti zásadně ovlivnily mezinárodní scénu. Analytická část využívá metody kvantitativní obsahové analýzy s využitím prvků kvalitativní obsahové analýzy. Mediální obraz Ruska předkládá text na základě výsledků zkoumání osmi proměnných (frekvence, médium, rozsah, autoři, událost, témata, hodnocení role Ruska a stereotypy).
Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství
Folta, Adam ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
V bakalářské práci s názvem Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství bych chtěl přinést celkový pohled na problematiku embeddingu. Text se v úvodní části věnuje umístění systému embeddingu do historického kontextu, neboť svými kořeny sahá až do starověku, postupně se dostává až do novověku a končí vleklým konfliktem na Ukrajině. Další část práce se otázce zdali embedding nabízí vyvážené a komplexní zpravodajství, zdali čas strávený společné vojáky, neubírá jím publikovaným textům na objektivitě. Práce se zabývá i etickými principy, jimiž by se měl novinář v krizových situacích řídit. Je zde zahrnuta i právní úprava spojená s pravidly, kterými se embed zavazuje u organizace ISAF. Část textu se věnuje postoji Armády ČR k systému embeddigu, jak jej Češi provádějí. V praktické části se objeví přepis rozhovoru s novináři Františkem Šulcem, Michalem Kubalem a Teodorem Marjanovičem, kteří se jako embedi zúčastnili války v Iráku v roce 2003, nebo operací v Afghánistánu. V práci se objeví i rozbor pěti textů z Lidových novin, jež byly napsané embedy mezi lety 1991 a 2003.
Mediální obraz Brexitu ve Skotsku
Knoblochová, Martina ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce zkoumá mediální obraz Brexitu ve skotských médiích, konkrétně ve třech vybraných denících The Herald, The Scotsman a Daily Record, vzhledem ke specifičnosti skotské kultury. Práce se zaměřuje především na reakce komentářů vůči referendu o odchod Velké Británie z Evropské unie a s tím spojenými separatistickými náladami měsíc před a měsíc po historickém hlasování (tj. od 23 května do 23 července 2016.) Tato práce nejprve poskytuje podstatná teoretická východiska včetně historického kontextu, charakteristiky politické situace v zemi a skotské kultury nebo definice mediálního prostředí ve Skotsku. Poznatky jsou následně uplatněny v praktické části, kde jsou analyzovány vybrané články. Autorka předpokládá, že referování autorů komentářů o Brexitu bylo zásadně ovlivněno vnímáním takzvaného "skotství", kterými se Skotové odlišují svých britských sousedů, především od Angličanů. Cílem této práce není zjistit, kolik článků a s jakými tendencemi vyšlo, nýbrž jaká byla nejčastější zmiňovaná témata, co připadalo skotským autorům důležité a jak se stavěli k ideji skotské nezávislosti v souvislosti s výsledky referenda o Brexitu.
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
Endorsement v amerických médiích na příkladu prezidentských voleb 2016
Vopršal, Lukáš ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucializovanou mediální podporou, která se nazývá endorsement. Jedná se o doporučení politického kandidáta, které média dávají svým odběratelům před volbami. Tento mediální produkt je charakteristický zejména pro anglosaské mediální prostředí. Autor tak pro sepsání této práce využil několikaměsíčního pobytu ve Spojených státech amerických v období před tamními prezidentskými volbami roku 2016. Práce z velké míry vychází z rozhovoru s předsedou editoriální rady předního floridského deníku Tampa Bay Times Timem Nickensem. Teoretická část práce se věnuje persvazivní funkci médií na potenciální voliče a vztahu médií k politickým entitám. Mimořádný důraz je kladen na historický kontext endorsementu a je nastíněn jeho vývoj od 16. století do současnosti. V analytické části práce komparuje několik endorsementů vydaných předními i lokálními novinami a popisuje nové fenomény, se kterými se doporučování kandidátů v dnešní době potýká. Konečně práce shrnuje nejdůležitější události inkriminovaných prezidentských voleb, v jejichž finále se proti sobě postavili Donald Trump a Hillary Clintonová, a analyzuje endorsement v audiovizuálních médiích.
Mediální obraz Brexitu ve Skotsku
Knoblochová, Martina ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce zkoumá mediální obraz Brexitu ve skotských médiích, konkrétně ve třech vybraných denících The Herald, The Scotsman a Daily Record, vzhledem ke specifičnosti skotské kultury. Práce se zaměřuje především na reakce komentářů vůči referendu o odchod Velké Británie z Evropské unie a s tím spojenými separatistickými náladami měsíc před a měsíc po historickém hlasování (tj. od 23 května do 23 července 2016.) Tato práce nejprve poskytuje podstatná teoretická východiska včetně historického kontextu, charakteristiky politické situace v zemi a skotské kultury nebo definice mediálního prostředí ve Skotsku. Poznatky jsou následně uplatněny v praktické části, kde jsou analyzovány vybrané články. Autorka předpokládá, že referování autorů komentářů o Brexitu bylo zásadně ovlivněno vnímáním takzvaného "skotství", kterými se Skotové odlišují svých britských sousedů, především od Angličanů. Cílem této práce není zjistit, kolik článků a s jakými tendencemi vyšlo, nýbrž jaká byla nejčastější zmiňovaná témata, co připadalo skotským autorům důležité a jak se stavěli k ideji skotské nezávislosti v souvislosti s výsledky referenda o Brexitu.
Z poklidu ke Krymu: mediální obraz Ruska v českých komentářích z let 2013 až 2014
Kochová, Julie ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Marjanovič, Teodor (oponent)
Bakalářská práce s názvem Z poklidu ke Krymu: mediální obraz Ruska v českých komentářích z let 2013 až 2014 zkoumá podobu komentářů spjatých s Ruskou federací a snaží se zachytit proměny mediálního zobrazení země v mínění Zimních olympijských her v Soči, konfliktu na Ukrajině a všech předcházejících událostí. Teoretický základ staví práce na teoriích sociální a mediální konstrukce reality - agenda setting, framing a gatekeeping; zabývá se také stereotypizací. Rozsáhlou kapitolu věnuje česko-ruským vztahům v průběhu posledních více než sta let, ve které představuje důležité body ve společné historii a zmiňuje události, jež v minulosti zásadně ovlivnily mezinárodní scénu. Analytická část využívá metody kvantitativní obsahové analýzy s využitím prvků kvalitativní obsahové analýzy. Mediální obraz Ruska předkládá text na základě výsledků zkoumání osmi proměnných (frekvence, médium, rozsah, autoři, událost, témata, hodnocení role Ruska a stereotypy).
Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství
Folta, Adam ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
V bakalářské práci s názvem Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství bych chtěl přinést celkový pohled na problematiku embeddingu. Text se v úvodní části věnuje umístění systému embeddingu do historického kontextu, neboť svými kořeny sahá až do starověku, postupně se dostává až do novověku a končí vleklým konfliktem na Ukrajině. Další část práce se otázce zdali embedding nabízí vyvážené a komplexní zpravodajství, zdali čas strávený společné vojáky, neubírá jím publikovaným textům na objektivitě. Práce se zabývá i etickými principy, jimiž by se měl novinář v krizových situacích řídit. Je zde zahrnuta i právní úprava spojená s pravidly, kterými se embed zavazuje u organizace ISAF. Část textu se věnuje postoji Armády ČR k systému embeddigu, jak jej Češi provádějí. V praktické části se objeví přepis rozhovoru s novináři Františkem Šulcem, Michalem Kubalem a Teodorem Marjanovičem, kteří se jako embedi zúčastnili války v Iráku v roce 2003, nebo operací v Afghánistánu. V práci se objeví i rozbor pěti textů z Lidových novin, jež byly napsané embedy mezi lety 1991 a 2003.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.