Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Klinické a epidemiologické charakteristiky nejčastěji importovaných horečnatých nákaz a možnosti prevence
Trojánek, Milan ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Chlíbek, Roman (oponent)
Souhrn v českém jazyce Cílem předkládané dizertační práce bylo popsat klinické a epidemiologické charakteristiky nejčastěji importovaných tropických horečnatých nákaz, které v našich podmínkách představují horečka dengue, chikungunya, malárie a břišní tyfus. Retrospektivně-prospektivní studie zahrnovala celkem 292 pacientů s horečnatým stavem po návratu z tropů, kteří byli ošetřeni v letech 2006 až 2014 na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nejčastější nákazou byla horečka dengue (52,1 %), následovaná malárií (37,3 %), břišním tyfem či paratyfy (6,2 %) a horečkou chikungunya (4,4 %). Nejčastější destinací pacientů s horečkou dengue byla jihovýchodní a jižní Asie (88,2 %), zatímco nejvíce nemocných s malárií udávalo pobyt v subsaharské Africe (63,3 %). Typické klinické a laboratorní nálezy u pacientů s horečkou dengue byly bolesti hlavy (72,4 %), vyrážka (71,7 %), bolesti svalů (67,6 %) či kloubů (62,1 %), leukocytopenie (26,5 %), trombocytopenie (22,4 %) a nízká hodnota CRP (57,1 %). Studie prokázala, že laboratorní nálezy u pacientů s horečkou dengue se významně odlišují v akutní a časné rekonvalescenční fázi nákazy. V případě malárie udávalo 62,7 % nakažených bolesti hlavy a mezi ostatní symptomy patřily dyspeptické obtíže (45,1 %), dehydratace (30,4 %) a...
Nežádoucí reakce po aplikaci vakcín používaných v rámci očkování dětí v České republice
Kocourková, Aneta ; Dáňová, Jana (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Částková, Jitka (oponent)
1 ABSTRAKT V ČR nebyly dosud komplexně vyhodnoceny nežádoucí reakce objevující se po očkování. Tyto projevy jsou povinně hlášeny Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), kde jsou centralizovány. Následná zpětná vazba je však omezená a srovnání mezi nahlášenými a opravdu zjištěnými nežádoucími reakcemi v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost není k dispozici. Cílem projektu bylo zmapování a rozbor nežádoucích reakcí po aplikaci vakcín v rámci očkování dětí v České republice (ČR), statistické vyhodnocení dat a seznámení široké veřejnosti s výsledky projektu. Retrospektivně prospektivní dotazníková studie sledovala výskyt, charakter, závažnost, délku, frekvenci reakcí. Dotazníky se dále zaměřovaly na sociálně-ekonomické aspekty jako pohlaví, věk, lokalita, vzdělání rodičů a porodní váha dítěte. V neposlední řadě se hodnotilo odmítání pravidelného očkování. Výskyt reakcí po očkování dětí v ČR byl analyzován pomocí dotazníkové studie přímo z ordinací pediatrů (aktivní surveillance). Získané výstupy byly porovnány s reakcemi hlášenými na SÚKL (pasivní surveillance). Výsledky studie prokázaly vyšší výskyt sesbíraných nežádoucích reakcí, než byl počet reakcí hlášených do národního programu na SÚKL, což bylo dáno aktivním sběrem dat. Nejvyšší počet reakcí se vyskytl u pětiletých dětí. Závažných reakcí po...
Význam molekulárně genetických metod v diagnostice neuroinfekcí
Petroušová, Lenka ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Göpfertová, Dana (oponent) ; Plíšek, Stanislav (oponent)
Význam molekulárně genetických metod v diagnostice neuroinfekcí Úvod: Neuroinfekce představují závažná onemocnění s možností rozvoje trvalých následků případně i úmrtím. Cíl práce: Stanovení přínosu molekulárně genetických metod v diagnostice neuroinfekcí a stanovení zastoupení potenciálně preventabilních původců Metodika: Prospektivní studie zahrnovala 1463 pacientů, kteří byli hospitalizovaní v letech 2004 - 2013 na Klinice infekčního lékařství v Ostravě, z toho 283 pacientů s purulentní meningitidou a 1180 pacientů s aseptickou meningitidou. Kritériem pro stanovení diagnózy byl počet elementů v mozkomíšním moku převyšující 5 elementů/1 µl. V diagnostice purulentních meningitid byla použita kultivace likvoru i hemokultury, polymerázová řetězová reakce (PCR) k detekci Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae typ b, Neisseria meningitidis a Listeria monocytogenes. V diagnostice aseptických meningitid byly použity sérologické metody k průkazu infekce virem klíšťové encefalitidy, enterovirů, epidemické parotitidy, Mycoplasma pneumoniae a lymeské borreliózy. PCR bylo využito k vyšetření enterovirů, epidemické parotitidy, viru hepatitidy E (VHE), chřipky a herpetických virů. Výsledky: V souboru 283 pacientů s purulentní meningitidou byla etiologie objasněna u 73 % pacientů, PCR vyšetření bylo...
Diagnostika virových gastoenteritid u dětí do pěti let metodou elektronové mikroskopie.
Arientová, Simona ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Krbková, Lenka (oponent)
Průjmová onemocnění patří u dětí na celém světě mezi nejčastější infekční onemocnění, a zejména v rozvojových zemích jsou stále signifikantní příčinou morbidity a mortality. Ročně jsou průjmová onemocnění na celém světě zodpovědná za smrt 1,5 milionů dětí v prvních pěti letech jejich života. Cílem práce bylo prokázat rozhodující podíl virových gastroenteritid na etiologii průjmových onemocnění u dětí do pěti let, a také poukázat na důležitost elektronové mikroskopie (EM) v jejich diagnostice. V prospektivní studii byla sledována etiologie průjmových onemocnění u dětí do pěti let hospitalizovaných na Infekční klinice NNB od září 2006 do června 2009. U všech dětí byla bakteriální etiologie vyšetřována kultivací stolice, virová etiologie pomocí latexové aglutinace (LAG) a EM. Do studie bylo zařazeno 1059 dětí. Průměrný věk dětí byl 1,9 roku s průměrnou délkou hospitalizace 5,2 dne. Etiologické agens se podařilo objasnit u 1051 dětí (95,9 %). Bakteriální etiologie byla zjištěna u 22 dětí (2,1 %), duální infekci (bakterie a viry) jsme ověřili u 183 pacientů (17,3%) a u 810 dětí (76,5 %) byla prokázána virová etiologie. Nejčastější původci akutních gastroenteritid (AGE) v naší studii byly rotaviry u 535 dětí, následovány caliciviry 43, koronaviry 43, adenoviry 20 a astroviry u 19 dětí. Velkou skupinu tvořily...
Molekulárně biologické metody v laboratorní diagnostice patogenních leptospir
Kučerová, Petra ; Čermáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Treml, František (oponent)
SOUHRN V rámci studia doktorského studijního programu byla navržena, vypracována a do klinického provozu laboratorní diagnostiky akutní formy leptospirózy zavedena real-time PCR metoda založená na detekci genu kódujícího povrchový lipoprotein LipL32. Metoda vykázala velmi dobrou analytickou pozitivní i negativní specificitu, kdy se obě hodnoty rovnaly 100 %. Na 230 laboratorních kmenech leptospir ze sbírkových kultur Royal Tropical Institute v Holandsku byla real-time PCR odzkoušena. Mez detekce byla stanovena na 1 - 5 kopií genomu / ml tekutého biologického materiálu. V praxi byla metoda ověřena na biologických materiálech 295 pacientů se suspektní leptospirózou, vyšetřených v období duben 2010 - duben 2013. Devět osob (3,1 %) a jim přináležejících 15 (3,2 %) biologických materiálů bylo vyhodnoceno jako LipL32 pozitivní. Real-time PCR byla použita při analýze vzorků z vnějšího prostředí na přítomnost leptospir. Z celkového počtu 680 vzorků (povrchové vody, čistírny odpadních vod, vlhké substráty) bylo 5 real-time PCR reakcí (0,7 %) vyhodnoceno jako hraniční, ovšem výsledek jejich sekvenační analýzy byl opakovaně "nekultivovatelné bakterie". Všechny vzorky byly vyhodnoceny jako negativní. Z uvedené skutečnosti je zřejmé, že metoda není vhodná pro testování takto náročných materiálů Multilokusová sekvenační...
Vybrané aspekty imunopatogeneze HIV infekce
Bartovská, Zofia ; Holub, Michal (vedoucí práce) ; Boštík, Pavel (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent)
Úvod: Virus-specifické CD8+ T lymfocyty jsou rozhodující při potlačení virové replikace u HIV infekce, důležitý je jejich počet i funkční stav. V imunopatogenezi HIV infekce hraje významnou roli také chronická nespecifická imunitní aktivace T a B lymfocytů. Hypotézy a cíle práce: Studovat výskyt a funkční stav HIV-specifických CD8+ T lymfocytů a expresi nespecifických aktivačních markerů na B a T lymfocytech u HIV+ pacientů a zhodnotit vliv kombinované antiretrovirové terapie (cART) na tyto parametry. Materiál a metodika: Soubor pacientů tvoří 80 HIV+ osob: 36 HIV+ léčených cART, 18 pacientů bez terapie, u nichž byla v průběhu studie cART nasazena, 9 pacientů bez terapie, 10 pacientů s primoinfekcí HIV, 3 pacienti s pomalou progresí onemocnění a 4 pacienti původně na cART, u nichž byla terapie vysazena. Kontrolní skupina zahrnovala 34 zdravých HIV- jedinců. Byly vyšetřovány počty CD4+ a CD8+ T lymfocytů, virová nálož, exprese markerů nespecifické aktivace na lymfocytech a výskyt HIV-specifických CD8+ T lymfocytů pomocí metody ELISpot a průtokové cytometrie s využitím MHC tetramerů a intracelulární detekce cytokinů. Výsledky: Při srovnání HIV-specifických CD8+ T lymfocytů mezi léčenými a neléčenými HIV+ pacienty nebyly nalezeny signifikantní rozdíly. Výskyt virus-specifických CD8+ T lymfocytů nekoreloval s...
Průnik B-laktamových antibiotik do likvoru a jeho vztah k markerům zánětu v průběhu invazivní bakteriální infekce
Prášil, Petr ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Boštík, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Vyhodnotit průnik ceftriaxonu, penicilinu a cefotaximu do likvoru přes zánětlivě změněnou hematoencefalickou bariéru. Najít korelaci průniku do likvoru v závislosti na laboratorních markerech zánětu. Materiál a metody: Hladiny β-laktamových antibiotik byly vyšetřeny u 24 pacientů. U všech nemocných byl hodnocen průnik antibiotik do likvoru (kvocient likvor/sérum Kl/s, likvor n = 24, sérum n = 24) a korelován s laboratorními markery zánětu (CRP, fibrinogen, počty neutrofilů v likvoru). Kultivačně pozitivní likvory (n=13) byly vyšetřeny na baktericidii. Vedle toho byly stanoveny (n = 28) sérové hladiny antibiotik před a po podání. Celkem bylo vyšetřeno 76 vzorků biologického materiálu. Výsledky: Průměrné hladiny ceftriaxonu v séru před podáním (31,2 mg/l ± SD 12,29) a po podání (300,0 mg/l ± SD 125,9) i penicilinu před podáním (14,3 mg/l ± SD 15,8) a po podání (110,38 mg/l ± SD 63,9) byly statisticky významné - (ceftriaxon p = 0,000156, penicilin p = 0,0216). Hodnoty testovaných parametrů zánětu byly celkově vyšší u pacientů s Kl/s ≥ 0,1 v porovnání s pacienty s Kl/s < 0,1: počty segmentů v likvoru (p=0,0112), CRP (p=0,00192), fibrinogen (p=0,0178) u ceftriaxonu. U penicilinu korelovaly hodnoty CRP a počty segmentů v likvoru s výší Kl/s. Žádný z markerů zánětu (nebo jejich kombinace) spolehlivě...
Prognostické ukazatele rizika úmrtí a následků při purulentní meningitidě
Džupová, Olga ; Janovská, Daniela (vedoucí práce) ; Křížová, Pavla (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Dostál, Václav (oponent)
Purulentní meningitida je akutní život ohrožující infekční onemocnění centrálního nervového systému. V předantibiotické éře byla smrtnost nemoci téměř stoprocentní; s objevem antibiotik a jejich zavedením do léčebné praxe v 30.-50. letech minulého století dramaticky poklesla. V posledních desetiletích však i přes používání vysoce účinných antibiotik a postupů intenzivní péče nedošlo k významnému snížení smrtnosti a následků způsobených touto chorobou. Smrtelný průběh nemoci postihuje 15-30 % nemocných v dospělém věku. Přestože není častou infekční diagnózou, patří do první desítky infekčních příčin úmrtí ve světě. Cílem studie bylo na základě zhodnocení vlastního souboru pacientů zjistit prognostický význam sledovaných faktorů anamnézy, průběhu onemocnění a laboratorních charakteristik pro klinický výsledek nemoci u dospělých pacientů.
Klinická a nákladová efektivita antibiotické léčby respiračních infekcí
Bártů, Václava ; Sechser, Tomáš (vedoucí práce) ; Homolka, Jiří (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent)
Východisko. Respirační infekce patří mezi nejčastěji se vyskytující zánětlivé afekce. Většinou jsou léčeny ambulantně. Onemocnění s komplikovaným či těžším průběhem vyžadují hospitalizaci. Cílem projektu bylo zhodnotit postupy lékařů plicní kliniky v diagnostice a léčbě respiračních infekcí včetně komunitní pneumonie u pacientů vyžadujících hospitalizaci. Dále byla posouzena preskripce lékařů ve vztahu k pozitivnímu listu daného zařízení. Komplexním zhodnocením byla vyhodnocena klinická efektivita léčby a možnosti sledování nákladové efektivity v podmínkách klinické praxe. Metody. Do projektu bylo zařazeno celkem 200 pacientů, kteří byli vyšetření a léčeni standardním, na probíhající studii nezávislým způsobem tj. Jako obvykle". Veškerá diagnostická i terapeutická aktivita závisela výlučně na rozhodování ošetřujícího lékaře, který nebyl nijak "intervenován". V okamžiku, kdy bylo rozhodnuto, že pacient bude přijat a bude léčen antibiotikem, tímto momentem byl zařazen do studie. Protokol byl sestaven tak, že obsahoval rutinní "obvyklé" dotazy, na které lékař odpovídá v průběhu svého rozhodovacího, diagnostického a léčebného procesu. Pro zajištění neintervenčního charakteru projektu, byly výsledky všech rozhodnutí i vyšetření zaznamenávány shodně jak do chorobopisu, tak současně i do protokolu projektu a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 MAREŠOVÁ, Věra
1 Marešová, Vanda
2 Marešová, Vendula
11 Marešová, Veronika
1 Marešová, Václava
3 Marešová, Věra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.