Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 87 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Téma úniku, nomádství a teritorializace v díle Gillese Deleuze a Michela Maffesoliho
Bílková, Barbora ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá studiem témat úniku, nomádství a teritorializace s ohledem na postmoderní společnost. Tyto koncepty jsou rozebírány na základě děl dvou francouzských postmoderních autorů: Gillese Deleuze a Michela Maffesoliho. Analýza zdánlivě podobných způsobů vypovídání o těchto tématech má však dokázat jejich značnou odlišnost s ohledem na jejich chápání ve vztahu života, světa a společnosti. V teoretické části práce se výzkum zaměřuje na Deleuzovy koncepty stávání se, multiplicit a dělení prostoru na hladký a rýhovaný a Maffesoliho koncepty postmoderní společnosti spojované s neotribalismem, jeho pud bloudění a dynamické zakořeněnosti. Analytická část práce si dává na základě těchto konceptů interpretovat dokumentární cyklus Kmeny, který se vztahuje k tématu městských subkultur v rámci České republiky.
Fotoalbum a syntagma v prostředí webu 2.0
Vlk, Pavel ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Fotoalbum a syntagma v prostředí webu 2.0 se zabývá problematikou digitálních fotografických sbírek sdílených v prostředí webu 2.0. Práce se pokouší postihnout základní principy online fotoalb týkající se jejich charakteristik, sociální funkce, způsobů řazení a klasifikace jednotlivých snímků. Cílem je ověřit předpoklad, že fotoalbum v prostředí webu 2.0 ztrácí svou narativní funkci a stává se souborem fotografií jako modulárních fragmentů, jejichž pořadí se stává snadno přeskupitelným. Práce je koncipována interdisciplinárně, při zkoumání webových fotoalb kombinuje poznatky ze studia nových médií, sociologie, filosofie a sémiotiky. Diplomová práce ověřuje platnost novomediálních teorií Lva Manoviche v prostředí webových digitálních fotoalb a navazuje na jeho analýzu chování uživatelů sociální sítě Instagram. Součástí práce je i vlastní kvantitativní výzkum, který se svou formou přibližuje sociologické studii Pierra Bourdieu z 60. let 20. století věnované sociálnímu užití fotografie. Na základě výše zmíněných teoretických poznatků a vlastního výzkumu pak stanovíme, jakými změnami organizace a sociální funkce fotografických alb za posledního půl století prošla. Klíčová slova Fotoalbum, digitální fotografie, sociální sítě, nová média, web, produžívání, modularita, sémiologie,...
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka
Černotová, Martina ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka Diplomová práce porovnává komunikaci, která probíhá na základě předem nastoleného nepsaného scénáře, s komunikací, která je autentická a plyne z přirozené komunikační situace. Cílem práce je vymezit pojem inscenované komunikace a postihnout rozdíly mezi ní a komunikací autentickou. Metodologicky práce vychází z komparace inscenované komunikace s komunikací autentickou, a to s pomocí konverzační analýzy rozhovorů na místech zapojených do programu "Islandské vesnice" a na místech mimo takto vymezené prostředí, respektive v situacích reálné komunikace, a následně pojmenovat faktory, které komunikaci činí inscenovanou. Teoreticky je práce podložena studiemi, které se zabývají tématem akvizice druhého jazyka (Theodórsdóttir, Wagner). Jako metodologická východiska slouží literatura zabývající se analýzou diskurzu obecně (Fairclough, Kraus, Schneiderová) a dále specificky konverzační analýzou (Ten Have, Sidnell, Jefferson). Klíčová slova: analýza diskurzu, autentická komunikace, inscenovaná komunikace, islandština, konverzační analýza, osvojování druhého jazyka. transkripce.
Tělo, dohled a etika
Charvát, Martin ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Strobachová, Ingrid (oponent)
Tělo, dohled a etika Dizertační práce Mgr. Martin Charvát, Ph.D. Abstrakt Cílem předložené dizertační práce je analýza předpokladů nenormativní etiky tak, jak je předložena v díle M. Foucaulta, G. Deleuze a J. Derridy. Hypotéza předložené práce zní, že nenormativní etika musí být myšlena skrze interpretaci a tematizaci významu vztahu mezi tělem, dohledem, událostí a experimentem. To, co sdružuje Foucaulta, Deleuze a Derridu je kritika externě konstituovaných morálních kódu, které vytváří vždy historicko-ekonomicko- politicko-sociálně determinovaný typ subjektu, respektive určité normy chování a jednání, které jsou považovány za "dobré" či "správné". Výše zmínění autoři vycházejí z přesvědčení, že to, čím by se měl lidský život vyznačovat, je svoboda, respektive potenciál artikulace jedince (či jeho chování/jednání) bez ohledu na externí morální určení. Tím Foucault, Deleuze a Derrida bytostně vyznačují možnosti neustálého překračování daných institucionálně- společensky zakotvených omezení s cílem konstantního utváření vlastního života, který by nebyl omezován normativními a preskriptivními pravidly.Téma svobody je dáno do kontextu experimentálního utváření nás samotných, které se odehrává v okamžiku nejistoty, radikální trhliny schemat myšlení a jednání, což vede k tematizaci vztahu mezi etikou a událostí....
Dohled a marketing
Ledrová, Šárka ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá klíčovými aspekty problematiky dohledu a marketingu. Popisuje dohled jakožto předmět studia, historický vývoj studií dohledu a výchozí přístupy k tématice dohledu a marketingu z perspektivy dohledových studií. Práce čerpá z pojetí dohledu Michela Foucaulta, Gillesa Deleuze, Zygmunta Baumana, Davida Lyona a dalších odborníků. Praktická část práce si klade za cíl přinést vyvážený pohled na marketing jakožto sféru dohledu, popsat vývoj dohledových praktik v marketingu a nastínit případné důsledky a rizika soudobého dohledu v marketingu.
Differend and Biopower. Discursive Regulation of Covering Muslim Women in Czech republic
Balážová, Lucia ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spája teoretické koncepcie postmoderny a biomoci, ktoré sú následne aplikované na konkrétnej problematike zahaľovania moslimiek žijúcich v Českej republike. Tento problém zahrňuje náboženskú, gendrovú, mediálnu, sociálnu a tiež filozofickú rovinu. Každá z nich je v práci podložená kľúčovými autormi, ktorí sú odborníci na danú problematiku. Biomocenská koncepcia Michela Foucaulta, ktorá disciplinuje sociálne aj individuálne telá prostredníctvom mocenského diskurzu, zasahuje do odievania, ktorého gendrový atribút, moslimský závoj, je podložený myšlienkami Judith Butler. Prioritná ja koncepcia rozporu Jeana-Françoise Lyotarda, ako druhu konfliktu, ktorého východiskom je pluralitná diskusia. Cieľom práce je nájsť tolerantné riešenie aktuálnej vyhrotenej situácie stretu európskej a blízkovýchodnej kultúry v Českej republike, ktorého styčným bodom je moslimský závoj, ako prejav islamu vo verejnom priestore, aplikovaním Lyotardovej náročnej etiky prijatia plurality ako alterity. Kľúčové slová: postmoderna, rozpor, biomoc, moslimský závoj, mediálny diskurz, gender, pluralita
Obraz, informace, komplexita. Studium vizuální informace s využitím funkce informační entropie se zaměřením na výtvarnou abstrakci
Malečková, Dita ; Kera, Denisa (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Havel, Ivan (oponent)
Práce mapuje vztah informace a obrazu, potažmo informační vědy a obrazové analýzy, stejně jako důležitost vizualizace informace a metody vizuální analytiky se zaměřením na analýzu uměleckých děl. Zároveň se zaměřuje na proměny obrazu, především digitalizaci i nový typ přijímání obrazů a novou estetiku. Téma obrazu dále omezuje na abstraktní malbu, konkrétně dílo Františka Kupky, které je použito jako vstupní obrazová informace v experimentu, v němž je představena originální metoda analýzy obrazu využívající funkci informační entropie (konkrétně Rényiho entropie). Tato metoda byla v uvedeném výzkumu poprvé použita pro analýzu uměleckých děl se záměrem získat srovnání přirozeného a umělého třídění obrazových dat. Abstraktní dílo jsme zvolili nejen s ohledem na uvedenou historii gramatiky abstraktních forem a jejího vztahu k digitálnímu obrazu, ale také jako emblematický příklad efektivního získávání informace z komplexního prostředí. Práce shrnuje jak historické souvislosti vývoje digitálního obrazu, tak teoretickou reflexi současné obrazové analýzy a dalších technik souvisejících s obrazovou informací a akcentuje vztah abstraktní tvorby k přirozené i simulované komplexitě.
Sociální sítě jako sféry dohledu
Jasková, Anna ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem sociálních sítí z pohledu studií dohledu. Na sociální sítě pohlíží jako na sféru, kde působí mnoho různých forem dohledu od toho partnerského až například po dohled motivovaný komerčními zájmy firem. Je rozdělena na část teoretickou, v níž se věnuje převážně objasnění souvislosti některých dohledových teorií se současným dohledem praktikovaným na sociálních sítích a na část empirickou, ve které umožňuje porozumět tomu, jak vybraní uživatelé a uživatelky sociálních sítí dohled a s ním spojenou ztrátu soukromí sami reflektují.
Intervenční funkce veřejného umění ve veřejném prostoru a společnosti
Debefová, Barbora ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Intervenční funkce veřejného umění ve veřejném prostoru a společnosti se zabývá typem veřejného umění, které nějakým způsobem konfrontuje společnost a obohacuje či dokonce transformuje veřejný prostor. Práce se pokouší poukázat na nutnost využívání poznatků z různých oborů jakými jsou urbánní antropologie, sociologie, filosofie a sémiotika při zkoumání veřejného prostoru a role veřejného umění v něm. Cílem je nahlédnout potenciál a funkce veřejného umění a jak může být tato činnost realizována. Výše zmíněné bude rozebíráno na díle švýcarského umělce Thomase Hirschhorna, který svými díly reaguje na otázky a problémy, které vyvstávají v dnešní společnosti. Práce bude uzavřena rozborem díla Gramsci Monument. Klíčová slova: veřejné umění, veřejný prostor, město, Thomas Hirschhorn, společnost, intervence, Gramsci Monument
Dohled a ochrana osobních údajů
Kohoutová, Jana ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem dohledu a ochranou osobních údajů. V první části se práce zaměřuje na teoretické vymezení dohledu a oblastí, ve kterých se aplikuje. Důležitou roli zde bude hrát také jeho historický vývoj. Dále bude představeno historické rozlišení podle Davida Lyona na předmoderní, moderní a postmoderní dohled, pohled Michela Foucaulta na dohled státních institucí nad občany či společnost kontroly dle Gillesa Deleuze. Ve druhé části této práce se posuneme k pojmům, jako jsou osobní údaje a jejich ochrana. Bude definováno, co je to soukromí a osobní údaj a také řečeno, co to pro každého z nás znamená. Práce se poté zaměří na současné právní aspekty nejen v rámci České republiky, ale celé Evropské unie. Jako důležité téma bude následovat nové nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, které vstoupí v platnost v roce 2018 a jeho potencionální přínosy pro současnou situaci. Cílem této práce je nejen poskytnout pohled na vývoj dohledu ve společnosti a definovat ho v oblastech, kde je uplatňován, ale především zjistit, do jaké míry je tento dohled oprávněn a kde jsou jeho hranice. Dalším záměrem této diplomové práce je také zhodnotit míru ochrany osobních údajů na území České republiky a Evropské unie. S tím bude souviset přijetí zmíněného nového evropského...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 87 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.