Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dovolání
Marada, Radim ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
Působení skupinových mentalit v ČR po roce 1989
Černý, Jiří ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Marada, Radim (oponent)
Disertační práce si klade za cíl popsat a analyzovat působení mentalit vybraných sociálních skupin jako jednoho z kulturně sociálních procesů transformace české společnosti po roce 1989. Mentality jsou popisovány prostřednictvím jejich odrazů v postojích a politických či ekonomických aktivitách jednotlivých sociálních skupin (definovaných podle socioprofesního statusu, subjektivního sociálního zařazení a věku), a to v národním i mezinárodním kontextu. V sociologii mělo zkoumání lidských kolektivit svůj vývoj, práce proto nejprve podává přehled vybraných sociologických teorií z této oblasti. Rozbor teoretických přístupů k dané problematice vedl k návrhu operacionalizace pojmu mentalita, a to konkrétně v sociologickém kontextu mentalit skupinových. Mentality lze považovat za taková schémata vnímání, myšlení a jednání, která jsou typická pro určitou skupinu lidí a relativně stabilní v čase. Byly stanoveny tři strukturní dimenze, ve kterých je vhodné projevy mentalit zkoumat - jedná se o skupinovou identitu, legitimitu organizace skupiny a dosahování skupinových cílů. Kvalitativní sonda, realizovaná v letech 2003-2004 formou hloubkových rozhovorů s reprezentanty různých sociálních skupin, ukázala, že zdroje utváření mentality leží jednak v reinterpretaci životních zkušeností skupiny, jednak ve vnímání a...
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.