|
|
Jan Václav Kosch: severočeský stavitel pozdního baroka
Mandažiev, Petr ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce si netroufá být více než pouhou skicou k tématu činnosti Jana Václava Kosche. Hlavním kritériem výběru informací se stala snaha přiblížit se k podobě staveb v době jejich vzniku. Protože byl Jan Václav Kosch tvůrcem především regionálním, svým životem spjatý s Děčínskem, Českolipskem, Šluknovskem a dalšími zdejšími končinami, považoval jsem za nutné podat, pokud to bylo možné, také stručné příběhy jednotlivých lokalit. V případech jako Nový Bor, Varnsdorf, atp., jsem dějiny vzniku těchto míst rozšířil natolik, aby bylo zcela zřejmé, pro koho zde Jan Václav Kosch své stavby budoval. Tato okolnost vzniku jednotlivých architektur je dle mého soudu o to důležitější, protože upozorňuje na změnu společenských poměrů druhé poloviny osmnáctého století. Jako Koschovi objednavatelé nyní nevystupují pouze jednotlivci, ale také určité společenské vrstvy obyvatelstva, zejména obchodníci a podnikatelé. Ti také mnohdy určují podobu staveb svým vkusem a potřebou reprezentovat životní úspěchy. Dalším důležitým činitelem v určování podoby architektury bylo období josefínské stavební byrokracie, kde se konkrétní tvůrce, Kosche nevyjímaje, zcela ztrácel ve víru mechanismu úřednické mašinérie. Snad lze vyslovit domněnku, že právě toto období výrazně ovlivnilo svou unifikační tendencí charakter...
|
|
|
Metoda dějin umění v díle Heinricha Wölfflina (1864-1945)
Mandažiev, Petr ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Kroupa, Jiří (oponent)
Heinrich Wölfflin (1864-1945) patř il k nejvlivnějším badatelům z oboru dějiny umění. Jeho kniha "Kunstgeschichtliche Grundbegriffe" ("Principles of Art History") z roku 1915 sklidila velký ohlas i kritiku. Wölfflin se v ní snažil vysvětlit nadosobní zákonitosti uměleckého vývoje, který se v průběhu dějin periodicky opakuje. Tento vývojový proces, vrcholící ve dvou fázích, podmiňuje veškerou uměleckou tvorbu (architektura, sochař ství, malíř ství, umělecké ř emeslo), jež tak vzniká v rámci př edem daných možností. Každou fázi Wölfflin definoval pěticí pojmů, které vystihují její charakter. Prvním z vrcholů je umění orientované podle analogie s hmatem, druhým tvorba, již určila analogie se zrakem. Protiklad "stylu lineárního", vázaného na př edměty, a "stylu malíř ského", spjatého s čistě optickými kvalitami, odvodil Wölfflin ze stupňů vývoje lidské obrazotvornosti, která postupuje právě od hmatových k obrazovým př edstavám. Tento postup př itom - jak sám zdůrazňuje - nikdy nemůže být opačný, vždy probíhá pouze jedním směrem. Do obou stylových typů potom vstupují různé, dobově podmíněné kulturně-historické obsahy, které tvoř í vnější komponentu uměleckých děl, kam patř í i specifický projev tvorby jednotlivých národů. Wölfflin tak ve svém stylově-historickém př ístupu spojil postulát zákonitého...
|
|
|
Jan Václav Kosch: severočeský stavitel pozdního baroka
Mandažiev, Petr ; Macek, Petr (oponent) ; Horyna, Martin (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce si netroufá být více než pouhou skicou k tématu činnosti Jana Václava Kosche. Hlavním kritériem výběru informací se stala snaha přiblížit se k podobě staveb v době jejich vzniku. Protože byl Jan Václav Kosch tvůrcem především regionálním, svým životem spjatý s Děčínskem, Českolipskem, Šluknovskem a dalšími zdejšími končinami, považoval jsem za nutné podat, pokud to bylo možné, také stručné příběhy jednotlivých lokalit. V případech jako Nový Bor, Varnsdorf, atp., jsem dějiny vzniku těchto míst rozšířil natolik, aby bylo zcela zřejmé, pro koho zde Jan Václav Kosch své stavby budoval. Tato okolnost vzniku jednotlivých architektur je dle mého soudu o to důležitější, protože upozorňuje na změnu společenských poměrů druhé poloviny osmnáctého století. Jako Koschovi objednavatelé nyní nevystupují pouze jednotlivci, ale také určité společenské vrstvy obyvatelstva, zejména obchodníci a podnikatelé. Ti také mnohdy určují podobu staveb svým vkusem a potřebou reprezentovat životní úspěchy. Dalším důležitým činitelem v určování podoby architektury bylo období josefínské stavební byrokracie, kde se konkrétní tvůrce, Kosche nevyjímaje, zcela ztrácel ve víru mechanismu úřednické mašinérie. Snad lze vyslovit domněnku, že právě toto období výrazně ovlivnilo svou unifikační tendencí charakter...
|
host ::
RSS.