|
|
Hodnotové orientace sportovních diváků
Landa, Pavel ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Man, František (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...
|
|
|
Hodnotové orientace sportujících a nesportujících seniorů
Pěkný, Martin ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Kubíčková, Miluše (oponent) ; Man, František (oponent)
SOUHRN Problém: Problematika hodnot je v popředí lidského zájmu již od starověké filosofie. Vzhledem k závažnosti této tematiky nepřekvapuje, že hodnotami se dnes zabývají téměř všechny sociální vědy (psychologie, ekonomie, sociologie, antropologie, etnologie atd.) Hodnotová orientace u seniorů je ještě poměrně neprobádanou oblastí. Zejména hodnotová orientace seniorů ve vztahu ke sportu a bariéry bránící jim v zapojení do pohybových aktivit, je při současném vývoji populace ve vyspělých zemích, aktuálním problémem. Hypotéza: Předpokládáme nalezení souvislostí mezi hodnotovou orientací vybrané seniorské populace a jejím stupněm participace na pohybových aktivitách, na typu pohybových aktivit a na sociálně demografických charakteristikách. Dále předpokládáme nalezení souvislostí mezi hodnotovou orientací vybrané seniorské populace a subjektivním vnímáním bariér omezující či bránící seniorům v zapojení do pohybových aktivit. Cíl: Cílem deskriptivně analytické výzkumné studie je zjištění hodnotové orientace a bariér omezujících či zabraňujících sportování u sportujících a nesportujících seniorů. Metoda: Soubor sportujících seniorů byl porovnán se souborem seniorů nesportujících. Dále následovalo porovnávání sportujících seniorů mezi sebou podle druhu pohybové aktivity (Sokol, Taiči, Jóga). Pro zjišťování...
|
|
|
Motivační faktory podílející se na změně životního stylu u sportovců v období dospívání
Jurková, Kateřina ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Karger, Jan (oponent) ; Man, František (oponent)
Název: Motivační faktory podílející se na změně životního stylu u sportovců v období dospívání Hlavním cílem této disertační práce je identifikovat hlavní důvody, které účastníky výzkumu vedli k opuštění sportovního prostředí. Pro lepší interpretaci výsledků a v rámci lepšího porozumění výpovědí respondentů jsme jako další cíl této studie stanovili definovat pozitivní přínosy ale i negativní dopady sportu vzhledem k životnímu stylu účastníků studie, tak i vzhledem k celé společnosti. Hlavní cíl odráží vědecké otázky, ve kterých nás zajímá, jaké demotivační faktory se podílejí na změně životního stylu u sportovců v období dospívání a jaký vliv má nenaplnění základních psychologických potřeb (autonomie, kompetence a potřeba vztahu) na změnu životního stylu u sportovců v období dospívání, kteří prostředí sportu opustili, nebo o tom uvažují. Abychom důkladně prozkoumali cíle práce, rozhodli jsme se využít kvalitativních vědeckých postupů, konkrétně vícepřípadovou studii. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů jsme od osmi účastníků studie (4 chlapci, 4 dívky, 4 zástupci kolektivních sportů, 4 zástupci individuálních sportů) sebrali data formou jejich narativního vyprávění o motivačních, respektive demotivačních faktorech vedoucích k opuštění sportovního prostředí. Pro analýzu a interpretaci dat...
|
|
|
Motivační faktory podílející se na změně životního stylu u sportovců v období dospívání
Jurková, Kateřina ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Karger, Jan (oponent) ; Man, František (oponent)
Název: Motivační faktory podílející se na změně životního stylu u sportovců v období dospívání Hlavním cílem této disertační práce je identifikovat hlavní důvody, které účastníky výzkumu vedli k opuštění sportovního prostředí. Pro lepší interpretaci výsledků a v rámci lepšího porozumění výpovědí respondentů jsme jako další cíl této studie stanovili definovat pozitivní přínosy ale i negativní dopady sportu vzhledem k životnímu stylu účastníků studie, tak i vzhledem k celé společnosti. Hlavní cíl odráží vědecké otázky, ve kterých nás zajímá, jaké demotivační faktory se podílejí na změně životního stylu u sportovců v období dospívání a jaký vliv má nenaplnění základních psychologických potřeb (autonomie, kompetence a potřeba vztahu) na změnu životního stylu u sportovců v období dospívání, kteří prostředí sportu opustili, nebo o tom uvažují. Abychom důkladně prozkoumali cíle práce, rozhodli jsme se využít kvalitativních vědeckých postupů, konkrétně vícepřípadovou studii. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů jsme od osmi účastníků studie (4 chlapci, 4 dívky, 4 zástupci kolektivních sportů, 4 zástupci individuálních sportů) sebrali data formou jejich narativního vyprávění o motivačních, respektive demotivačních faktorech vedoucích k opuštění sportovního prostředí. Pro analýzu a interpretaci dat...
|
|
|
Vztah mezi časovou perspektivou a výkonovou motivací
Vitošková, Veronika ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Helus, Zdeněk (oponent) ; Man, František (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá vzájemným vztahem žáků a studentů k budoucnosti, souvislostmi mezi časovou perspektivou a výkonovou motivací a v práci je též naznačena úzká souvislost dané problematiky s volními vlastnostmi člověka. V teoretické části práce se věnujeme vědeckým východiskům časové dimenze v lidském životě, vztahu mezi časovou perspektivou a výkonovou motivací a souvislostí těchto koncepcí s teoretickým uchopením problematiky vůle. Hlavní důraz je kladen na kognitivně-motivační a osobnostně-motivační koncepce časové perspektivy (práce Gjesmeho, Nuttina, Lense, Zimbarda, z českých autorů koncepce perspektivní orientace Pavelkové) a na klasické práce o výkonové motivaci Atkinsona, Raynora a Heckhausena. V rámci analýzy uvedených teoretických koncepcí jsme se zaměřili zejména na hledání překryvů, úzkých vazeb a návazností v popisovaných systémech. Praktická část představuje strukturovaný výzkum časové perspektivy, výkonové motivace a vůle u žáků základních a studentů středních škol. K základním cílům patří získat základní popis vztahu žáků a studentů k budoucnosti přes jednotlivé zkoumané oblasti, dále empiricky prověřit vztah mezi časovou perspektivou a výkonovou motivací žáků a studentů, a také blíže porovnat různá uchopení časové perspektivy (koncept perspektivné orientace...
|
|
|
Vztahové normy učitelů a výkonová motivace žáků
Kubíková, Kateřina ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Holeček, Václav (oponent) ; Man, František (oponent)
V předložené dizertační práci jsme zkoumali rozvoj výkonové motivace u žáků a možné vzájemné souvislosti s vnějším hodnocením dle vztahových norem. V teoretické části se zabýváme vědeckými východisky pojmů výkonová motivace a vztahová norma. Hlavní důraz je kladen na rozbor tzv. procesuálního modelu výkonové motivace a na analýzu druhů vztahových norem. Podrobněji jsme se též zabývali problematikou vzniku strachu a úzkosti jedince při výkonových činnostech. Dále jsme se hlouběji věnovali problematice kauzálních atribucí a rozdílnostmi pohledů na okruh pojmů vnitřní a vnější motivace. Teoretická východiska jsme následně dávali do souvislostí se školním výkonem. V této části se odkazujeme zejména na práce Heckhausena a Rheinberga. V praktické části představujeme výzkum, který je zaměřen na hledání souvislostí mezi využíváním jednotlivých vztahových norem v pedagogických situacích vyučovací hodiny a rozvojem výkonové motivace u žáků. Ve výzkumu jsme využívali výhod kombinace kvantitativního a kvalitativního zkoumání. Triangulace těchto metod nám pomohla lépe postihnout současnou školní realitu a získat tak poměrně jasný a objektivní obraz zkoumané problematiky. Klíčová slova: motivace, hodnocení, vztahová norma, aktivní strach, pasivní strach, pozitivní výkonová motivace, kauzální atribuce
|
|
|
Hodnotové orientace sportujících a nesportujících seniorů
Pěkný, Martin ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Kubíčková, Miluše (oponent) ; Man, František (oponent)
SOUHRN Problém: Problematika hodnot je v popředí lidského zájmu již od starověké filosofie. Vzhledem k závažnosti této tematiky nepřekvapuje, že hodnotami se dnes zabývají téměř všechny sociální vědy (psychologie, ekonomie, sociologie, antropologie, etnologie atd.) Hodnotová orientace u seniorů je ještě poměrně neprobádanou oblastí. Zejména hodnotová orientace seniorů ve vztahu ke sportu a bariéry bránící jim v zapojení do pohybových aktivit, je při současném vývoji populace ve vyspělých zemích, aktuálním problémem. Hypotéza: Předpokládáme nalezení souvislostí mezi hodnotovou orientací vybrané seniorské populace a jejím stupněm participace na pohybových aktivitách, na typu pohybových aktivit a na sociálně demografických charakteristikách. Dále předpokládáme nalezení souvislostí mezi hodnotovou orientací vybrané seniorské populace a subjektivním vnímáním bariér omezující či bránící seniorům v zapojení do pohybových aktivit. Cíl: Cílem deskriptivně analytické výzkumné studie je zjištění hodnotové orientace a bariér omezujících či zabraňujících sportování u sportujících a nesportujících seniorů. Metoda: Soubor sportujících seniorů byl porovnán se souborem seniorů nesportujících. Dále následovalo porovnávání sportujících seniorů mezi sebou podle druhu pohybové aktivity (Sokol, Taiči, Jóga). Pro zjišťování...
|
|
|
Hodnotové orientace sportovních diváků
Landa, Pavel ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Man, František (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...
|
host ::
RSS.