|
|
Souvislost obsahu reklamy a její úspěšnosti
Rybáček, Kryštof ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
7 Abstrakt Jako průvodní jev informační společnosti vědci pozorují růst objemu reklamní komunikace. Neshodnou se ale, jak s efektivitou reklamy souvisí její sdělení. Cílem mé práce je ukázat, jaké charakteristiky sdělení souvisí s efektivitou reklamy a jak k této diskuzi dokáže přispět sociologie. V první části shrnuji klíčová východiska na poli marketingové literatury. Ve druhé části identifikuji poznatky teorie nastolování agendy a symbolického interakcionismu, které jsou relevantní pro sdělení v reklamě. Na základě prvních dvou částí definuji čtyři hypotézy: s efektivitou reklamy souvisí rozpoznání sdělení diváky, typ sdělení, jeho důležitost a jedinečnost. Ve třetí části analyzuji vzorek 90 televizních reklam z let 2021 až 2023. Na základě výsledků lze potvrdit první dvě hypotézy. V poslední části diskutuji závěry a jejich limitace vzhledem k marketingovým i sociologickým přístupům. Klíčová slova efektivita kampaní, sdělení reklamy, analýza scén videa, brand lift, vyčnívání značky
|
|
|
Trust of young adult third-country nationals in the Department for Asylum and Migration Policy in Prague
Antonenko, Polina ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Malvotová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání tématu důvěry mladých dospělých cizinců z třetích zemí v Odbor Azylové a Migrační Politiky v Praze. Teoretická část nabízí demografický přehled pro migranty a diskusi o souvislosti mezi migračními politikami a postoji k migrantům ze strany hostitelské společnosti. Zaměřuje se na téma institucionální důvěry v kontextu právního vědomí a migrace v České republice. Pro sběr primárních dat byly provedeny polostrukturované rozhovory s cílem identifikovat faktory, které přispívají k důvěře v OAMP. Poté byla data analyzována pomocí tematické analýzy. Hlavní závěry naznačují, že následující faktory ovlivňují důvěru: diskriminace, zacházení od zaměstnanců, jejich jazyková kompetence a komunikace, komplikace v průběhu procesu, způsob řízení státu, transparentnost procesu, jasnost informací, efektivita a rychlost. Navíc práce nabízí praktická řešení, která mohou pomoci zvýšit institucionální důvěru. Nakonec práce navrhuje také témata pro další výzkum, které mohou prohloubit porozumění složité realitě týkající se institucionální důvěry a právního vědomí státních příslušníků třetích zemí v České republice. Klíčová slova: cizinci z třetích zemí; právní vědomí; důvěra; byrokracie; České migrační politika
|
|
|
Faktory související s akademickým stresem u studentů českých vysokých škol
Lövenhöfer, Kryštof ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Práce si stanovila cíl prozkoumat téma akademického stresu studentů českých vysokých škol, zjistit, jakou úroveň prožívají, a hlavně ověřit, jestli charakteristiky studentů českých vysokých škol souvisí s jejich úrovní vnímaného akademického stresu. Konkrétně se jednalo o následující faktory: gender, ročník studia, obor studia, nezdravé stravování, průměrný čas strávený sledováním sociálních médií a tlak finanční situace. Pro změření jednotlivých charakteristik a úrovně akademického stresu proběhl vlastní sběr dat skrze dotazníkové šetření, do kterého studenti vstupovali samovýběrem, přičemž výsledný vzorek čítal 610 respondentů. V rámci dotazníku byl využit vlastní překlad škály PAS vnímaného akademického stresu, pro kterou byla naměřena vnitřní konzistence 0,83 pomocí Cronbachovy alfa, což představuje vyšší hodnotu než původní škála a lze ji označit za dostatečně reliabilní nástroj. Naměřené hodnoty akademického stresu poukázali na 18 % studentů se slabým akademickým stresem, 63 % se středním a 19 % s vysokým. Současně se podařilo potvrdit sedm z dvanácti stanovených hypotéz. Konkrétně se vyšší hodnoty akademického stresu ukázaly mezi studentkami, studenty veterinárních oborů, studenty, kteří častěji konzumovali některé vybrané potraviny nebo nápoje a horší vnímanou finanční situací. Tyto...
|
|
|
Intervence v oblasti destigmatizace duševních poruch
Maršíková, Lucie ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Nejedlá, Barbora (oponent)
(česky) Tato přehledová práce se zaměřuje na destigmatizaci duševních poruch pomocí intervencí a preventivních programů v oblasti duševního zdraví. Stigmatizace duševních onemocnění prostupuje českou společností a znemožňuje vytvoření tolerantního prostředí pro duševně nemocné a jejich okolí. Cílem práce bylo identifikovat a zhodnotit účinnost různých intervencí a preventivních programů využívaných v Česku v boji proti stigmatizaci duševních a odpovědět tak na otázku duševních poruch vůči stanoveným cílovým skupinám Zároveň je cílem práce i formulace doporučení pro následný vývoj destigmatizačních programů. K tomuto účelu byla provedena systematická analýza publikací v oblasti duševního zdraví. práci použity se zabývají efektivitou těchto programů. Dokumenty byly vyhledávány českém, tak v posledních 15 let. Využity byly primárně české studie, dále pak zahraniční pocházející lie. Do práce nebyly zařazeny studie pocházející z možným socio kulturním rozdílům stigmatu konkrétních dušeních poruch jako např. schizofrenie. Práce se nezaměřuje na specifické diagnózy, nýbrž na širší, obecné destigmatizace duševních poruch. Bylo zjištěno, že u lidí absolvujících destigmatizační programy skutečně dochází ke snížení stigmatizujících postojů a sociální distance. Klíčovým faktorem ovlivňujícím efektivitu...
|
|
|
Stigmatizace dobrovolně bezdětných žen
Bergmannová, Lucie ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Malvotová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukčních strategií žen se zaměřením na stigmatizaci dobrovolné bezdětnosti. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že ve společnosti i nadále existují pronatalitní normy, na základě kterých dochází ke stigmatizaci jedinců, kteří se dobrovolně rozhodnou nemít děti. Cílem práce bylo zjistit, jaké behaviorální a komunikační strategie dobrovolně bezdětné ženy využívají k vyjednávání své stigmatizované identity a zachování své pozitivní identity na území České republiky. Ke zjištění těchto strategií byly využity polostrukturované rozhovory s pěti participantkami různého věku od 30-45 let. Z následné analýzy dat vyplynulo jedno stěžejní téma společné všem participantkám, a to sice (ne)přijetí rozhodnutí ze strany rodičů a blízkých. Dále pak šest strategií: passing; mlčení, nesdílnost a opatrnost; upřímnost - nechci je také odpověď; nové vymezení situace; proaktivita ve vztazích a (ne)ochota kompromisu ve vztahu. Ze závěru práce vyplývá, že k potvrzení strategií zjištěných v rámci výzkumu této bakalářské práce a případnému zjištění dalších komunikačních a behaviorálních strategií využívaných dobrovolně bezdětnými ženami by bylo vhodné uskutečnit další výzkumy věnované dané problematice.
|
|
|
Vnímání a užívání veřejného prostoru během pandemie Covid-19
Němečková, Johana ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje prozkoumání zkušeností veřejného prostoru během pandemie covid-19. Konkrétně se věnuje tomu, jak popsali svou zkušenost vnímání a užívání veřejného prostoru během pandemie respondenti ze sídliště Bohnice v Praze. Za tímto účelem proběhl kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů a interpretativní fenomenologické analýzy. Ve výpovědích respondentů se objevovala témata bezpečí, kontroly, nespravedlnost. Tato témata byla také propojovaná s konkrétním fyzickým prostorem, především s rozčleněním na zelená prostranství a oblasti, kde se shlukuje více lidí (obchodní centrum). Výpovědi jsou reflektované mimo jiné skrze principy ideálního veřejného prostoru nebo v reakci na teze o úpadku veřejného prostoru.
|
|
|
Visual communication of the Police of the Czech Republic on Instagram
Klabouch, Adam ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Ve své práci se zabývám fungováním PČR na sociálních sítích v tomto případě Instagramu. Vzhledem k současné povaze policejní činnosti, je spolupráce veřejnosti s policií stále významnější složkou. Z odborné literatury vyplívá, že hlavním zdrojem názorů na policii jsou vedle rodiny a známých média. Interaktivní prostřední fungování Webu 2.0 a vznik sociálních sítí umožnil institucím mít vlastní komunikační kanály. Skrze kvalitativní metodu ohniskových skupin se práce zaobírá tématy jako: Jak komunikaci policie vnímá divák, jak na něj působí a které určující faktory mohou mít na diváka největší vliv. V kontextu visuální rétoriky je cílem porozumět povaze a funkci publikovaných příspěvků ale také přidat další vhled do velice skromně probíraného tématu, kterým fungování policie na sociálních sítích zajisté je. Klíčová slova Vizuální komunikace, policie, vizuální rétorika, sociální sítě, ohnisková skupina,
|
|
|
Veřejné mínění o dětech třetí kultury v současné české společnosti
Millerová, Anna-Marie ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem stereotypizace (dospělých) dětí třetí kultury čili (A)TCK v kontextu současné české společnosti. Cílem práce je zmapovat vnímání (A)TCK českou populací, konkrétně v kontextu stereotypizace. Autorka především verifikuje vybrané okruhy možné stereotypizace (A)TCK a zda jsou (A)TCK v uvedeném kontextu vnímáni spíše pozitivně či negativně. Tyto záměry doplňuje o výzkum vlivu sociodemografických údajů respondentů na stereotypizaci (A)TCK. Jelikož je práce empiricky zaměřená, autorka zmiňovaná témata ověřuje prostřednictvím vlastního výzkumu uskutečněném na 500 respondentech z České republiky. Pro sběr dat byl zvolen kvótní výběr, vzorek je kvazi-reprezentativní. Výsledky analýzy naznačují, že jsou (A)TCK v Čechách vnímáni v některých aspektech spíše pozitivně (z hlediska kapitálů, osobnostních charakteristik a rysů), v jiných k nim mají lidé neutrálnější postoj (v případě sociální distance). Lidé si tak s (A)TCK pojí ve sledovaných okruzích spíše pozitivní stereotypy. Tento výsledek však mohl ovlivnit způsob konstrukce dotazníku. Dále pak analýza věnující se vlivu sociodemografik respondentů na stereotypizaci (A)TCK nemá přesvědčivé výsledky na jejichž základě bychom mohli tvrdit, že určité sociodemografické charakteristiky hrají roli v míře stereotypizace dané skupiny....
|
|
|
Visual communication of the Police of the Czech Republic on Instagram
Klabouch, Adam ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Ve své práci se zabývám fungováním PČR na sociálních sítích v tomto případě Instagramu. Vzhledem k současné povaze policejní činnosti, je spolupráce veřejnosti s policií stále významnější složkou. Z odborné literatury vyplívá, že hlavním zdrojem názorů na policii jsou vedle rodiny a známých média. Interaktivní prostřední fungování Webu 2.0 a vznik sociálních sítí umožnil institucím mít vlastní komunikační kanály. Skrze kvalitativní metodu ohniskových skupin se práce zaobírá tématy jako: Jak komunikaci policie vnímá divák, jak na něj působí a které určující faktory mohou mít na diváka největší vliv. V kontextu visuální rétoriky je cílem porozumět povaze a funkci publikovaných příspěvků ale také přidat další vhled do velice skromně probíraného tématu, kterým fungování policie na sociálních sítích zajisté je. Klíčová slova Vizuální komunikace, policie, vizuální rétorika, sociální sítě, ohnisková skupina,
|
|
|
Sociální srovnávání ve vztahu k pocitu osobní pohody
Kovářová, Barbara ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Práce se zabývá třemi specifiky psychického procesu sociálního srovnávání (frekvence, míra důležitosti a preferovaná strategie) a jejich variabilitou napříč českou společností. Cílem je porovnat sociodemografické skupiny dle jejich sklonu se sociálně srovnávat (zkoumáme pohlaví, socioekonomický status, vzdělání a věk). Vyšší sklony mají potvrzené negativní implikace na životní pohodu, zdraví a mají řadu dalších negativní dopadů na jedince a jeho okolí. Současně hledáme, ve kterých konkrétních dimenzích (příjem, vzhled, zdraví, sociální úspěšnost, znalosti) se mohou případné rozdíly mezi skupinami vyskytovat. Pomocí analýzy dat z dotazníkového online šetření na reprezentativním vzorku internetové populace o 1009 respondentech jsme zjistili, že vyšší míra srovnávání koreluje negativně s pocitem životní pohody. Současně jsme zjistili, že některé dimenze srovnávání více souvisí s životní pohodu než jiné, např. významný negativní korelace se vyskytuje mezi frekvencí srovnávání svého zdraví a uvedeným subjektivním zdravím. Variabilitu ve srovnávání dle sociodemografických statistik můžeme taktéž potvrdit. Ženy se srovnávají častěji, více nahoru (neboli s někým, kdo je na tom lépe) v dimenzi vzhledu a je pro ně srovnání důležitější oproti mužům. Čím nižší jedincův socio-ekonomický status, tím méně...
|
host ::
RSS.