|
|
Evolution of Host Specialisation, Phylogeography and Taxonomic Revision of Xenidae (Strepsitera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent) ; Cook, Jerry L. (oponent)
Řasníci (Strepsiptera: Xenidae) jsou skupinou hmyzích parazitů, která je velmi vhodná pro studium hostitelské specializace. Vyvinula se u nich řada adaptací na parazitický způsob života zahrnující komplexní morfologické, behaviorální, a fyziologické adaptace, které nemají u jiných organismů obdoby. Paradoxně malá pozornost byla naopak věnována studiu molekulární fylogeneze, fylogeografie, vymezení jednotlivých druhů a jejich implikacím pro taxonomickou klasifikaci. S využitím metod molekulární fylogenetiky jsme vytvořili první datovanou fylogenezi čeledi Xenidae. Pomocí fylogeografických metod a rekonstrukce ancestrálních hostitelských linií jsme zjistili, že mezi Novým světem a Starým světem + Austrálií došlo k výměně některých linií, dokud Antarktida zcela nezamrzla. Během pozdního paleogénu a neogénu se několik linií rozšířilo z Afrotropické oblasti do dalších oblastí Starého světa a Austrálie. Původními hostiteli čeledi Xenidae byly s největší pravděpodobností sociální vosy, přičemž následný přechod od sociálních k samotářským vosám byl sekundární a pravděpodobně k němu došlo pouze jednou. K paralelnímu přeskoku ze samotářských vos na kutilky čeledi Sphecidae došlo nezávisle na sobě v Novém a Starém světě. Evoluční historii Xenidae lze vysvětlit kombinací šíření, vymírání linií a klimatických...
|
|
|
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou entomofágní řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Z dosavadních záznamů je známo jen necelých 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). V případě většiny čeledí řasníků nejsou kromě samotného výčtu druhů a jejich biologického vymezení známé vzájemné vztahy jak mezi jednotlivými druhy, tak ani mezi rody. Panuje navíc nejednotný názor na druhový koncept u řasníků. Někteří autoři pojímají řasníky jako specialisty a téměř každému druhu hostitele přiřazují samostatný druh řasníka. Jiní je naopak považují za generalisty. Naši představu o diverzitě řasníků také ovlivňuje přítomnost kryptických druhů. Znalost fylogeneze řasníků nám tak poskytuje důležitou informaci o druhové rozmanitosti zkoumané skupiny a také o jejich koevoluci s hostiteli. Na základě molekulárních analýz tří genů byla sestavena fylogeneze rodu Stylops - rodu s největším spektrem hostitelských druhů v rámci čeledi Stylopidae. Z výsledků je zřejmé, že řasníci rodu Stylops jsou ve velké míře specializováni na své hostitele v závislosti na podrodu hostitele. V jednom případě byl zaznamenán hostitelský druh, který hostí dva různé druhy řasníků. Podařilo se také odlišit na tři desítky druhů. Je...
|
|
|
Strepsiptera and their host specialization
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent) ; Pohl, Hans (oponent)
Řasníci, jako obligátní parazité, musí čelit neustálému selekčnímu tlaku ze strany svých hostitelů. Z toho důvodu se u nich vyvinula vysoká hostitelská specializace a řada neobvyklých autapomorfií. Jen malá pozornost byla upřena ke studiu fylogeneze uvnitř jednotlivých čeledí řasníků. Bez znalosti koncepce druhu lze jen těžko odhadovat různé scénáře evoluce hostitelsko-parazitických vztahů, tím spíše, když je druhový koncept použit nejednotně. Situaci navíc ještě znesnadňuje možná přítomnost kryptických druhů nebo druhy nesprávně synonymizované. Zaměřili jsme se proto na nejdiverzifikovanější čeleď řasníků - čeleď Stylopidae parazitující na včelách (Anthophila: Andrenidae, Colletidae, Halictidae, Melittidae). Jako modelový rod pro fylogenetické studie jsme si vybrali rod Stylops Kirby, 1802 s holarktickým rozšířením, jehož zástupci jsou parazité včel rodu Andrena Fabricius, 1755. Pomocí molekulárně-fylogenetických metod jsme vytvořili první fylogenetickou studii rodu Stylops. Na tomto základě jsme nejprve navrhli možné rozdělení linií do druhů a díky tomu mohli zhodnotit druhovou diverzitu rodu. Poté jsme do fylogenetického stromu namapovali podrody hostitelů a získali tak informaci o parazitické strategii rodu Stylops. Zjistili jsme, že jednotlivé korunové linie, které by měly reprezentovat...
|
|
|
Evoluce hostitelské specializace a fylogeografie řasníků čeledi Xenidae (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo jen zhruba 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Orthoptera, Blattodea, Mantodea, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). K nejodvozenějším skupinám řasníků patří čeleď Xenidae. Její zástupci parazitují na žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) tří čeledí (Vespidae, Sphecidae, Crabronidae). V porovnání s bazálnějšími skupinami řasníků jsou u druhů čeledi Xenidae velmi dobře známí hostitelé, proto je tato skupina vhodným objektem pro studium evoluce hostitelské specializace. Na základě molekulárních analýz tří genů byla zrekonstruována fylogeneze čeledi Xenidae. Dále bylo provedeno mapování ancestrálních stavů hlavních hostitelských skupin a biogeografických oblastí pomocí dvou metod (maximální parsimonie, maximální věrohodnost). Podle výsledků vychází čeleď Xenidae jako monofyletická skupina, která vznikla ve Starém světě. Na některé hostitelské skupiny došlo k přeskoku vícekrát nezávisle na sobě. To výrazně mění dosavadní představy o evoluci hostitelské specializace a vyžaduje taxonomickou revizi. V rámci této čeledi došlo k několika přeskokům mezi Starým a Novým...
|
|
|
Biogeografie a hostitelské spektrum řasníků (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo celkem 7 hostitelských řádů hmyzu, které řasníci parazitují. Jako skupina s relativně malým počtem druhů (necelých 600) a skrytým způsobem života, byla většinou entomology spíše opomíjená. Většina literatury o řasnících tak pojednává pouze o prostém popisování nových druhů. Mnoho taxonů bazálních čeledí nemá známou hostitelskou skupinu, protože byl popsán pouze volně žijící samec, nebo byla naopak objevena pouze samice s hostitelem. U odvozených čeledí Xenidae a Stylopidae parazitujících žahadlové blanokřídlé (Hymenoptera: Aculeata) jsou známí hostitelé téměř u všech druhů. Mnoho informací o rozšíření těchto skupin lze získat také z literatury o hostitelích, která uvádí stylopizované jedince. Předložená práce shrnuje rozšíření všech řasníků na úrovni čeledí a rodů. Přináší také zhodnocení výskytu řasníků v jednotlivých biogeografických oblastech se zaměřením na jejich hostitele. Klíčová slova: Řasníci, Strepsiptera, rozšíření, parazitizmus, hostitelská skupina, biogeografie
|
|
|
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou entomofágní řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Z dosavadních záznamů je známo jen necelých 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). V případě většiny čeledí řasníků nejsou kromě samotného výčtu druhů a jejich biologického vymezení známé vzájemné vztahy jak mezi jednotlivými druhy, tak ani mezi rody. Panuje navíc nejednotný názor na druhový koncept u řasníků. Někteří autoři pojímají řasníky jako specialisty a téměř každému druhu hostitele přiřazují samostatný druh řasníka. Jiní je naopak považují za generalisty. Naši představu o diverzitě řasníků také ovlivňuje přítomnost kryptických druhů. Znalost fylogeneze řasníků nám tak poskytuje důležitou informaci o druhové rozmanitosti zkoumané skupiny a také o jejich koevoluci s hostiteli. Na základě molekulárních analýz tří genů byla sestavena fylogeneze rodu Stylops - rodu s největším spektrem hostitelských druhů v rámci čeledi Stylopidae. Z výsledků je zřejmé, že řasníci rodu Stylops jsou ve velké míře specializováni na své hostitele v závislosti na podrodu hostitele. V jednom případě byl zaznamenán hostitelský druh, který hostí dva různé druhy řasníků. Podařilo se také odlišit na tři desítky druhů. Je...
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ V CHKO Bílé Karpaty
Masarykova univerzita, Brno ; Mendelova zemědělská a lesnická fakulta, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta ; ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Malenovský, Igor ; Kment, Petr ; Přidal, Antonín ; Bezděčka, Pavel ; Vincenecová, Karla ; Pechanec, Vilém ; Mládek, Jan ; Jongepierová, Ivana
V poslední době se u vlastníků a uživatelů pozemku v CHKO Bílé Karpaty zvyšuje zájem o údržbu luk pomocí pastvy, která by mohla řešit údržbu hůře dostupných pozemků. Dodnes ale není znám optimální počet a skladba zvířat na plochu a dopad na zájmová rostlinná společenstva. Řešený projekt by měl přispět ke stanovení takových způsobů obhospodařování lučních společenstev, které by z ekonomického hlediska byly pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků přijatelné a současně udržely luční společenstvo v optimálním stavu.
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ V CHKO Bílé Karpaty
Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; Moravské zemské muzeum, Entomologické oddělení, Brno ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, Praha ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Olomouc ; ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Miklas, Zdeněk ; Tajovský, Karel ; Resl, Květoslav ; Pižl, Václav ; Malenovský, Igor ; Kment, Petr ; Bezděčka, Pavel ; Vincenecová, Karla ; Pechanec, Vilém ; Mládek, Jan ; Jongepierová, Ivana
Projekt byl zahájen v roce 2000 a jeho hlavním cílem je zjistit možnosti pastevního využití trvalých travních porostů v Bílých Karpatech z hlediska zachování biodiverzity i ekonomické přijatelnosti pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků.
|
host ::
RSS.