|
|
Obraz Osmanské říše a Turecka v českých periodicích Národní listy a Čech v první polovině 20. let 20. století
Šťastník, Michael ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Kaas, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem Turecka v českých médiích, konkrétně v Národních listech a Čechovi v letech 1922 až 1924. V tomto období procházelo Turecko zásadními politickými a společenskými změnami, od zániku Osmanské říše k založení moderní Turecké republiky. Cílem práce je prozkoumat, jak byly tyto události reflektovány v českém tisku. Národní listy s liberálnější orientací a Čech, zaměřený na katolickou a konzervativní čtenářskou základnu, představují rozdílné perspektivy na tureckou problematiku. Práce analyzuje, jak tyto noviny pokrývaly klíčové události, jako byla řecko-turecká válka, Lausannská konference a politický vzestup Mustafy Kemala. Dále porovnává, jak byly tyto události prezentovány v českém tisku oproti dobovým tureckým zdrojům, konkrétně knize Gazi Mustafa Kemal od Cahita Bürhana. Práce používá metodu mediální obsahové analýzy pro systematické zkoumání obsahu vybraných novin a identifikaci možných vzorců zaujatosti či objektivity. Studie také zahrnuje historický kontext Turecka včetně proměny vnímání Turecka od Osmanské říše po moderní stát.
|
|
|
Nâzım Hikmet Ran: A Study into the Life of Romantic Communist through his Poems.
Nováková, Natálie ; Hilmioglu, Burak (vedoucí práce) ; Malečková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce je věnována dílu a životu Nâzıma Hikmeta Rana (1902-1963), světoznámého tureckého básníka a aktivisty, jenž se narodil v tehdejší Osmanské říši, velkou část dospělého života prožil v exilu v Rusku a část i v Československu. Své dílo věnoval politickým a sociálním problémům a pro svou kritiku tureckého režimu a silný levicový postoj byl několikrát uvězněn. Tato práce se skrze metody kvalitativního výzkumu pokusí zodpovědět otázku, zda a do jaké míry lze zrekonstruovat konkrétní události Hikmetova života na základě analýzy jeho básní, a tedy do jaké míry lze v jeho poezii nalézt autobiografické prvky, vzhledem k tomu, že většina jeho děl je známa pro svůj ideologický charakter. Studentka nejprve nastíní výzvy, které se pojí s analýzou poezie samotné a poukáže na vývoj a proměnu Hikmetova poetického stylu. Následně je v rámci stanovených kapitol představena doba a život autora. V hlavní části práce studentka analyzuje básně samotné a hledá prvky, na základě nich je možné docílit již zmíněné rekonstrukce. Klíčová slova Nâzım Hikmet, romantický komunista, avantgarda, poezie, rekonstrukce
|
|
|
Nezihe Mühittin a její dílo Türk Kadını (1931) jako příklad nestátního feminismu v Turecku
Hlaváčová, Barbora ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Kříhová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je věnována Nezihe Muhittin, významné feministce pozdně osmanského a meziválečného období, zejména pak jejím myšlenkám obsaženým v jejím stěžejním díle Türk Kadını, (Turecká žena), které vydala v roce 1931. Tato práce si klade za cíl představit Nezihe Muhittin jako reprezentantku "nestátního" proudu feminismu v Turecku doby kemalistické republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že ke znovuobjevení osobnosti Nezihe Muhittin a definování pojmu "státního feminismu" došlo v 80. letech 20. století, tato práce představí nejen historii ženské emancipace v Turecku, ale také vývoj debat o kemalistických reformách týkajících se žen rané Turecké republiky. Stěžejní část práce se zaměřuje na analýzu feministického smýšlení a představ Nezihe Muhittin o budoucím fungování turecké společnosti obsažených v knize Türk Kadını. Tato práce dále zasazuje představy Nezihe Muhittin do kontextu názorů oficiálního státního proudu feminismu, jehož myšlenky přibližuje pomocí názorů Afet İnan, jedné z adoptivních dcer Mustafy Kemala Atatürka, která byla významnou reprezentantkou a spolutvůrkyní oficiálního diskurzu státního proudu feminismu. Hlavní výzkumná otázka bakalářské práce je, zda a případně v čem konkrétně se názory, vize a aktivity "nezávislé představitelky" tureckého feminismu Nezihe Muhittin lišily od...
|
|
|
The Arabist and the State: Arabic Language Instruction and the Professionalisation of the Governmental Expertise in the Middle Eastern affairs
Lochovský, Jan ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent) ; Kraus, Josef (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén "státních Arabistů", tedy zaměstnanců státu, civilních i těch v ozbrojených silách, kteří byli systematicky směřováni ke kariérám vyžadujícím vysokou úroveň znalosti arabského jazyka. Autor tuto specifickou skupinu zkoumá ve Spojených státech amerických, Spojeném království a v Izraeli mezi koncem 2. světové války a událostmi tzv. arabského jara. Analýza je vedena ve dvou stěžejních směrech. První je komparativní historie institucí, které se dlouhodobě zaměřovaly na výuku arabského jazyka a byly zřizovány přímo těmito státy. Druhým tématem jsou samotné vzdělávací programy uskutečňované těmito institucemi. Autor se zaměřuje především na ideologické faktory v jejich prezentaci arabského jazyka, "jinakosti" arabsky hovořícího světa a v extrémních případech na sentiment arabštiny coby "jazyka nepřítele". Obě linie jsou volně ukotveny v kontextu tzv. "critical junctures" a referují dopady obecných dějin na tak specifický jev výkonu státní moci, jakým je jazyková výuka. Zaměření analýzy na souběh velkých událostí 20. a počátku 21. století se změnami ve výuce arabštiny nakonec odhaluje značné rozdíly mezi civilními a vojenskými institucemi. Především diplomatické sbory budovaly svou arabistickou expertizu systematicky a dlouhodobě, zatímco ozbrojené síly inklinovaly...
|
|
|
Cesta do Východní Anatolie v díle tureckých autorů - reflexe postavení regionu v rámci Turecké republiky
Kutišová, Zuzana ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Kříhová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem cesty intelektuálů (aydınlar) z centra na periferii a jejího zpracování v turecké literatuře. Opírá se přitom o díla Yaşara Kemala, Ferita Edgüa a Bejan Matur, kteří se mezi lety 1951 a 2011 vypravili z Istanbulu směrem na jihovýchod země, tedy do regionů obydlených převážně kurdským obyvatelstvem. Práce si klade za cíl propojit díla, ve kterých tuto cestu vyprávějí, se soudobým společenským kontextem a zodpovědět, zda a jak se autorské líčení regionu, místního obyvatelstva a vztah k němu proměňuje v důsledku nových kontextů sledovaného období. K dosažení těchto cílů práce využije sociálněvědních přístupů ke studiu literatury, konkrétně pak možností bourdieuovské konceptuální dvojice pole a habitus. V jednotlivých kapitolách budou postupně analyzována následující díla: Bu Diyar Baştanbaşa (Křížem krážem touto zemí, 1971), Hakkâri'de Bir Mevsim (Sezóna v Hakkâri, 1977) a Dağın Ardına Bakmak (Podívat se za horu, 2011). Klíčová slova Turecko, Východní Anatolie, cesta, centrum - periferie, intelektuál, aydın, moderní turecké politické myšlení
|
|
|
Semra Ertan - slovo a tělo jakožto nástroje společensko-politického protestu
Sanitráková, Simona ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Provazníková, Adéla (oponent)
Bakalářská práce je věnována Semře Ertan, básnířce a aktivistce tureckého původu, která žila od sedmdesátých let 20. století s rodiči v Německu, kteří zde pracovali jako hostující dělníci (Gastarbeiter). V roce 1982 se Ertan v Hamburku veřejně upálila. Přestože vydání její básnické sbírky v roce 2020 vzbudilo v Německu i v Turecku zájem o její tvorbu i životní osudy, odborné zpracování dosud chybí. Práce si klade za cíl představit osobu a dílo Semry Ertan jakožto téma v akademickém prostředí doposud nezpracované. Studentka nejprve nastíní vývoj situace tureckých pracovních sil v Německu od uzavření bilaterální smlouvy mezi SRN a Tureckem, představí samotnou autorku a v hlavní části práce pak bude analyzovat její básně jako takové a také vztah mezi básněmi Semry Ertan a jejím sebeupálením. Pokusí se odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem lze v básních spatřovat aspekty autorčina života. K zodpovězení této otázky bude vedle tematické analýzy básní využívat přístupy sociálně kontextového studia literatury, jak je nastiňuje Josef Šebek.
|
|
|
Rusko-perské vztahy v první polovině 19. století: reflexe v dobových pramenech
Nachtmann, Bořivoj ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Malečková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce prozkoumává rusko-perské vztahy v první třetině 19. století, kdy došlo k eskalaci napětí mezi qádžárovskou Persií a carským Ruskem a dvěma válečným konfliktům (1804-1813; 1826-1828). Základním pramenem, z něhož práce čerpá, jsou sebrané spisy Alexandra Sergejeviče Gribojedova, ruského literáta a diplomata, obsahující jeho poznámky z cest a korespondenci z doby, kdy v oblasti Persie působil na různých diplomatických postech. Výňatky z pramene jsou porovnávány především s poznatky sekundární literatury, ale i s dalšími ruskými a perskými prameny daného období. Hlavním cílem práce je popis vztahu mezi oběma mocnostmi primárně z pohledu ruské strany, byť v kontextu perské reakce. Text se pokouší přiblížit způsob nahlížení ruské diplomacie na Persii, Peršany a qádžárovskou vládu. Dílčím záměrem je detekovat v ruských diplomatických pramenech prvky stereotypizace, negativizace či naopak pozitivního hodnocení "nepřítele".
|
|
|
Mediální pokrytí volební kampaně před volbami do kazašského parlamentu v letech 2016 a 2021 na základě analýzy online periodik
Huláková, Anna ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
(česky): Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na analýzu mediálních výstupů během kampaní před parlamentními volbami v Kazachstánu v letech 2016 a 2021. Tato práce mapuje publikace tří zpravodajských portálů ve sledovaném období. Články slouží jako prameny k analýze, která přispívá k debatám o tom, zda nečekané odstoupení prezidenta Nazarbajeva v březnu 2019 a předání moci bylo jen taktickým krokem za současného zachování podoby režimu nebo vedlo k reálným změnám na kazašské politické scéně. V práci byly zvoleny tři logické celky, které byly předmětem analýzy. Jedná se o mediální pokrytí prezidenta, jednotlivých politických stran a ústřední volební komise na vybraných portálech. Mediální výstupy jsou analyzovány z hlediska obsahu i zvoleného jazyka. V rámci samotné analýzy bylo využito postupů mediální obsahové analýzy.
|
|
|
Lachič,skryté dědictví Ázerbájdžánu
Wood, Galina ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Saxena, Siddharth (oponent) ; Oberfalzerová, Alena (oponent)
in Czech: Galina Woodová, 2015 Lahij, živé dědictví Ázerbájdžánu Ve světě je Ázerbájdžán zemí neprobádanou, ačkoli je úrodnou půdou zvláště pro průzkum dvojjazyčných domorodých menšin kavkazských hor. Hlavním symbolem nově vybudovaného ázerbajdžánského státu se stal sjednocující ázerbajdžánský jazyk. Ázerbájdžánština je zároveň jazykem úředním, vzdělávacím i jazykem sdělovacích prostředků. Rychle proniká do všech oblastí života, a působí tak ztrátu etnické identity, podléhající všestranné asimilaci. Dnes je ještě možné zabývat se aktuální otázkou několika zbývajících národností, které hovoří mateřským jazykem. Probuzený vědecký zájem by mohl napomoci jejich přežití. Dlouhodobý pobyt v Ázerbájdžánu a ponoření se do prostředí horského městečka Lachiče umožnily hlubší proniknutí do dané tématiky. Některé překážky byly částečné zdolány naučením se ázerbájdžánštině a postupně i místnímu jiho- západnímu iránskému jazyku. Rozbor rozhovorů a místních povídek byly využity k lepšímu porozumění problematiky. Hlavní antropologickou metodou se stalo pozorné zúčastnění. Máme naději, že použití pozměněné metody (místo zúčastněného pozorovaní) přispěje ke změně postoje k 'domorodcům'. Hlavní smysl spočívá v zúčastnění a do jisté míry ztotožnění, či vnikaní do podstaty podílením se na událostech konkrétní...
|
|
|
Vstup Turecka do EU: analýza tureckého postoje
Hlavatá, Nora ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Petr (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je postoj Turecka v roce 2014 ke vstupu do Evropské unie. První část práce podává přehled o vývoji vzájemných vztahů Turecka a EU s důrazem na témata, která mají potenciál hrát roli v současném vývoji. Na základě analýzy tří tureckých deníků, jsou v druhé části práce představeny různorodé postoje ke členství v EU, se kterými se můžeme setkat v turecké společnosti. Druhá část práce je rozdělena do tématických okruhů, které jsou relevantní pro otázku vstupu Turecka do EU. Hlavním cílem této práce je popsat turecký diskurz v roce 2014 ke vstupu do EU a ukázat rozdílné názory v turecké společnosti. Pozornost je věnována i měnícímu se postoji Turecka v roce 2014 v porovnání s předešlými lety. Klíčová slova: EU - Turecko - přístupový proces - veřejné mínění
|
host ::
RSS.