|
| |
|
|
Hodnocení jednotlivých oborů biologie a oblíbenost přírodopisu u žáků 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia
Malcová, Kateřina ; Čížková, Věra (oponent)
V posledních letech ztrácejí přírodovědné předměty u žáků na oblibě. Úkolem vyučujících by měla být snaha o zlepšení postojů žáků k těmto předmětům všemi možnými prostředky. V postojích žáků k přírodopisu se odráží celá řada faktorů, jako jsou pohlaví, věk, velikost místa bydliště, vyučující, ale i oblíbenost dílčích biologických oborů. Proto je na místě tyto faktory a jejich vliv zkoumat. Pokud budou učitelé vědět, jak žáci vnímají jednotlivé biologické obory, mohou v případě těch neoblíbených uzpůsobit výuku tak, aby byla pro žáky atraktivnější, což může pozitivně ovlivnit i celkový postoj k přírodopisu. Předložená práce je založena na výzkumu zaměřeném na problematiku hodnocení dílčích biologických oborů, který byl proveden na vzorku 550 žáků 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků nižšího stupně víceletých gymnázií. Tento výzkum byl publikován, článek "Jak jsou hodnoceny jednotlivé obory biologie žáky 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia?", je přílohou této práce. Výsledky ukázaly, že nejoblíbenějšími obory biologie jsou zoologie a biologie člověka, naopak mezi nejméně oblíbené biologické obory patří protozoologie, geologie a mykologie. Důležitými faktory, které ovlivnily hodnocení jednotlivých biologických oborů, byly pohlaví, ročník studia, typ školy (základní škola x víceleté...
|
|
|
Hodnocení jednotlivých oborů biologie a oblíbenost přírodopisu u žáků 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia
Malcová, Kateřina ; Čížková, Věra (oponent)
V posledních letech ztrácejí přírodovědné předměty u žáků na oblibě. Úkolem vyučujících by měla být snaha o zlepšení postojů žáků k těmto předmětům všemi možnými prostředky. V postojích žáků k přírodopisu se odráží celá řada faktorů, jako jsou pohlaví, věk, velikost místa bydliště, vyučující, ale i oblíbenost dílčích biologických oborů. Proto je na místě tyto faktory a jejich vliv zkoumat. Pokud budou učitelé vědět, jak žáci vnímají jednotlivé biologické obory, mohou v případě těch neoblíbených uzpůsobit výuku tak, aby byla pro žáky atraktivnější, což může pozitivně ovlivnit i celkový postoj k přírodopisu. Předložená práce je založena na výzkumu zaměřeném na problematiku hodnocení dílčích biologických oborů, který byl proveden na vzorku 550 žáků 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků nižšího stupně víceletých gymnázií. Tento výzkum byl publikován, článek "Jak jsou hodnoceny jednotlivé obory biologie žáky 2. stupně ZŠ a nižšího gymnázia?", je přílohou této práce. Výsledky ukázaly, že nejoblíbenějšími obory biologie jsou zoologie a biologie člověka, naopak mezi nejméně oblíbené biologické obory patří protozoologie, geologie a mykologie. Důležitými faktory, které ovlivnily hodnocení jednotlivých biologických oborů, byly pohlaví, ročník studia, typ školy (základní škola x víceleté...
|
|
|
Využití expozic Botanické zahrady PřF UK v Praze - Vodní a bahenní rostliny
Malcová, Kateřina ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Mikešová, Kateřina (oponent)
Botanické zahrady plní mnoho nejrůznějších funkcí, z nichž k nejdůležitějším patří funkce vzdělávací. Svým návštěvníkům poskytují širokou nabídku služeb, např. komentované prohlídky, nejrůznější výukové programy, pracovní listy apod. Stejně je tomu také v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo připravit pro tuto botanickou zahradu pracovní listy k expozici vodních a bahenních rostlin, ověřit je na studentech a upravit do konečné podoby. Výsledkem jsou dvě verze pracovních listů (jarní a podzimní) spolu s autorským řešením a metodická příručka pro učitele. Dále jsem v rámci diplomové práce realizovala dotazníkové šetření, ve kterém jsem se zabývala otázkou výuky vodních a bahenních rostlin na českých gymnáziích a zkoumala, jakým způsobem učitelé přistupují k exkurzím ve výuce botaniky. Klíčová slova: botanická zahrada, pracovní list, vodní a bahenní rostliny, exkurze, dotazník
|
|
| |
|
|
Vodivost mezofylu pro CO2 a její závislost na anatomii listu a podmínkách prostředí.
Malcová, Kateřina ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
Difuzní cesta CO2 z atmosféry obklopující list do stromatu chloroplastů se skládá z několika částí, z nichž každá klade jeho pohybu určitý odpor. Difuzi CO2 z podprůduchových dutin do stromatu limituje vodivost mezofylu (gm), která zahrnuje pohyb v plynné, kapalné a lipidické fázi. Vodivost mezofylu je ovlivňována faktory vnitřními (např. anatomie, stáří listu) i vnějšími (např. ozářenost, teplota). Vnitřní faktory působí spíše dlouhodobé změny gm, kdežto faktory vnější se podílí na změnách rychlých. Za tyto rychlé změny jsou pravděpodobně zodpovědné akvaporiny. gm významně ovlivňuje rychlost čisté fotosyntézy, téměř stejnou měrou jako vodivost stomatární. Limitace fotosyntézy daná vodivostí mezofylu není pevná, ale liší se mezi druhy a funkčními skupinami rostlin. To může vést v důsledku zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře ke zvýšení kompetiční zdatnosti některých druhů.
|
host ::
RSS.