|
| |
|
| |
|
|
Analýza voleb a volebního chování do Senátu Parlamentu České republiky
Šurda Malcová, Karolína ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM ŠURDA MALCOVÁ, Karolína. (2013). Analýza voleb a volebního chování do Senátu Parlamentu České republiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra politologie. 185 s. Vedoucí disertační práce doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D. ANOTACE Cílem práce je provedení analýzy senátních voleb na mikroúrovni volebního obvodu v letech 1996 až 2012, včetně doplňovacích voleb konaných v mimořádných termínech. Datový soubor obsahuje 2153 kandidátů a jejich volební výsledky na úrovni obcí agregované do pěti definovaných kategorií obcí dle počtu registrovaných voličů. Analýza se soustředí především na rozdíly ve volební podpoře kandidátů v obcích do 999 registrovaných voličů, v obcích od 1000 do 4999 voličů, v obcích od 5000 do 9999 voličů, v obcích s 10 000 a více voliči a ve volebních obvodech zahrnujících území čtyřech největších měst ČR (Hlavní město Praha a statutární města Brno, Ostrava a Plzeň). V teoretické části práce představuje Senát Parlamentu České republiky jako druhou parlamentní komoru a zabývá se absolutně většinovými systémy s uzavřeným druhým kolem. V analytické části je prováděn kvantitativní výzkum senátních voleb, který sleduje úspěch kandidátů v souvislosti s nominující politickou stranou, se socioekonomickými podmínkami a...
|
|
|
Vývoj pravicových politických stran v České republice v letech 1996-2006
Hlinovský, Šimon ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Šurda Malcová, Karolína (oponent)
Mým cílem v této bakalářské práci je analýza vývoje systémových pravicových stran na české politické scéně od roku 1996 do roku 2006. Budu se zde zabývat všemi pravicovými stranami, které se v tomto období vyskytovaly v Poslanecké sněmovně. Zatímco Občanská demokratická strana patří stabilně mezi dvě nejsilnější české politické strany a KDU - ČSL byla v uvedeném období také stabilně součástí Poslanecké sněmovny a s výjimkou období vlády Miloše Zemana byla vždy dokonce součástí vládní koalice, menší pravicové strany prošly mnoha změnami. Po vytvoření vlády Miloše Zemana, tolerované ODS, utvořily menší pravicové strany Čtyřkoalici. Ty měly rozdílný osud. Zatímco Unie svobody a KDU - ČSL byly po volbách v roce 1998 v Poslanecké sněmovně, ODA se voleb nezúčastnila a DEU v nich neuspěla. Čtyřkoalice se ale nedočkala voleb v roce 2002 v plné sestavě, protože z ní kvůli finančním problémům byla vyloučena ODA. Nástupnická Koalice se rozpadla po volbách. Přesto se ale obě strany staly součástí vlády spolu s ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly. ODS prošla v průběhu zkoumaného období dvěma významnými změnami. První z nich byl pád druhé vlády Václava Klause, ze které odešla ODA a KDU - ČSL. Navíc se od ODS odštěpila Unie svobody. Přesto Václav Klaus přežil tuto aféru ve funkci předsedy ODS. Václav Klaus pak z čela ODS...
|
|
|
Český stranický systém a jeho vývoj po roce 1989: Liberální strany v českém stranickém systému
Rozsypal, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šurda Malcová, Karolína (oponent)
Práce se zabývá vývojem českého stranického systému po přechodu k demokracii po roce 1989. Výzkum se zaměřuje především na vývoj liberálních stran a jejich ukotvení v českém stranickém systému. Liberálním stranám se v České republice dlouhodobě nedaří udržet vysokou přízeň voličů. Cílem práce je analyzovat vznik, vývoj a případný rozpad liberálních stran a zodpovědět otázku, proč se strany nemohou etablovat ve středu politického spektra. Výsledky sněmovních voleb pravidelně ukazují, že je zde prostor získat 7-15% hlasů především z řad střední třídy, intelektuálů a městských voličů, přesto se žádnému subjektu v polistopadovém vývoji nepodařilo tuto podporu udržet déle než jedno volební období. V práci je popsán vznik a vývoj liberalismu ve světě i v českých zemích, je popsáno jeho zařazení v pravolevém dělení politického spektra i rozdíl mezi politickým a ekonomickým liberalismem. Páteří práce jsou výsledky voleb, především těch sněmovních, s čímž souvisí vývoj českého stranického systému. Vlastní kapitola je věnována liberálním stranám v minulosti i současnosti a v závěru práce je odpovídáno na v úvodu položené výzkumné otázky.
|
|
|
Analýza voleb a volebního chování do Senátu Parlamentu České republiky
Malcová, Karolína ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Mrklas, Ladislav (oponent)
Cílem práce je provedení detailní analýzy senátních voleb na mikroúrovni ve čtyřech volebních obvodech č. 12 Strakonice, č. 15 Pelhřimov, č. 51 Žďár nad Sázavou a č. 54 Znojmo v rámci dvou řádných volebních termínů v letech 1996 a 2002. V počáteční teoretické části se práce vyrovnává s většinovými volebními systémy, zabývá se jejich vnitřní klasifikací a podrobněji zkoumá efekty dvoukolového hlasování. V samostatné kapitole představuje Senát Parlamentu České republiky jako horní komoru v prostředí českého parlamentarismu a přibližuje zákonem zakotvený volební systém právě pro senátní volby. Ve druhé, praktické části se práce soustředí na mikroanalýzu celkem osmi vymezených senátních voleb. V rámci každého volebního obvodu zohledňuje vnitřní socioekonomické a politické podmínky, sleduje charakteristiky jednotlivých kandidátů do voleb a také rozložení voličů mezi tři kategorie obcí, tj. velká města nad pět tisíc obyvatel, střední obce od tisíce do pěti tisíc obyvatel a nejmenší obce do tisíce obyvatel. Analyzování výsledků voleb je pak založeno na celkových výsledcích za volební obvod, dílčích výsledcích dle velikostních kategorií obcí a podrobných výsledcích v rámci několika konkrétních měst a obcí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza voleb a volebního chování do Senátu Parlamentu České republiky
Malcová, Karolína ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem práce je provedení detailní analýzy senátních voleb na mikroúrovni ve čtyřech volebních obvodech č. 12 Strakonice, č. 15 Pelhřimov, č. 51 Žďár nad Sázavou a č. 54 Znojmo v rámci dvou řádných volebních termínů v letech 1996 a 2002. V počáteční teoretické části se práce vyrovnává s většinovými volebními systémy, zabývá se jejich vnitřní klasifikací a podrobněji zkoumá efekty dvoukolového hlasování. V samostatné kapitole představuje Senát Parlamentu České republiky jako horní komoru v prostředí českého parlamentarismu a přibližuje zákonem zakotvený volební systém právě pro senátní volby. Ve druhé, praktické části se práce soustředí na mikroanalýzu celkem osmi vymezených senátních voleb. V rámci každého volebního obvodu zohledňuje vnitřní socioekonomické a politické podmínky, sleduje charakteristiky jednotlivých kandidátů do voleb a také rozložení voličů mezi tři kategorie obcí, tj. velká města nad pět tisíc obyvatel, střední obce od tisíce do pěti tisíc obyvatel a nejmenší obce do tisíce obyvatel. Analyzování výsledků voleb je pak založeno na celkových výsledcích za volební obvod, dílčích výsledcích dle velikostních kategorií obcí a podrobných výsledcích v rámci několika konkrétních měst a obcí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.