Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti stanovení funkce trombocytů pomocí optické a impedanční agregometrie
Malíková, Lenka ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Poljaková, Jitka (oponent)
Úvod: Krevní destičky hrají klíčovou roli v procesu zástavy krvácení tvorbou primární destičkové hemostatické zátky. Za určitých okolností je však tato role krevních destiček nežádoucí a podáváním lékových preparátů kyseliny acetylsalicylové (ASA) a clopidogrelu je záměrně zasahováno do mechanismu primární hemostasy a funkce destiček je potlačována nebo zmírňována. Tento proces však musí být řízený a dobře kontrolovatelný. Clopidogrel je antiagregační lék úspěšně používaný k prevenci trombotických komplikací. Aktivní metabolit vzniká z clopidogrelu in-vivo účinkem cytochromu P450 3A4 a váže se selektivně a ireversibilně na receptor P2Y12, čímž blokuje aktivaci destiček prostřednictvím ADP. Účinek clopidogrelu je značně variabilní. Je známo, že neodpovídavost na léčbu se objevuje u 5- 30 % pacientů. ASA ireversibilně acetyluje destičkovou cyklooxygenasu (COX), čímž blokuje přeměnu arachidonové kyseliny (AA) na tromboxan A2 (TXA2), a zabraňuje tak aktivaci destiček. Léčba aspirinem je efektivní, avšak u některých pacientů se vyskytuje tzv. aspirinová resistence (AR), tedy neodpovídavost na léčbu ASA. Cíl studie: V naší práci jsme se zaměřili na stanovení referenčních rozmezí pomocí měření funkce krevních destiček u zdravých dárců. Dalším cílem bylo stanovit účinnost clopidogrelu a ASA dostupnými...
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Marková, Zuzana ; Hejda, Martin (vedoucí práce) ; Malíková, Lenka (oponent)
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
Péče o přírodní populaci kachny divoké (Anas platyrhynchos) v honitbě Uhlířská Lhota (střední Čechy)
Malíková, Lenka ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Petra (oponent)
Kachna divoká je u nás nejrozšířenější kachnou, která se vyskytuje skoro na každé vodní ploše. Její lov v České republice, ale i ve světě, je neodmyslitelnou součástí mysliveckého managementu. Jelikož početní stavy kachny divoké klesají, je potřeba myslivecký management hlavně zaměřit na péči o divokou populaci kachen divokých. Cílem této práce je zhodnotit a popsat péči o kachny divoké v honitbě Uhlířská Lhota. Jelikož i v této honitbě se snaží členové mysliveckého spolku péči o kachny divoké navýšit stav této populace. V této práci je popsán myslivecký management v honitbě Uhlířská Lhota za roky 2014 a 2015, kdy bylo zjištěno, že zvýšením hnízdních příležitostí a pravidelným přikrmováním by se stav populace kachny divoké s největší pravděpodobností zvýšil, ale predace a potravní konkurence na takto malé vodní nádrži je hodně vysoká. Jelikož z výsledků odlovu za rok 2014 plyne, že došlo k navýšení počtu kachen divokých, ale v roce 2015 zase k poklesu.
Adventivní odnožování krátkověkých rostlin v přírodních populacích
MALÍKOVÁ, Lenka
Disturbance je jednim z nejdulezitejsich selektivních factorů způsobující odstranění rostlinné biomasy. Stanoviště pozměněné člověkem jsou charakterizovány silnými a nepředvídatelnými disturbancemi, které vytvářejí holé půdní povrchy a jsou kolonizovány rostlinami s ktátkým životním cyklem. Populace krátkověkých rostlin jsou však citlivé k silnému narušení, při kterém rostlina ztrácí všechny všechny nadzemní části včetně rezervních axilárních meristémů. V případě, že tato disturbanc objeví před kvetením a dozráním semen, rostlina obvykle zahyne. Nicméně, 2 % jednoletých a 14 % dvouletých rostlin jsou schopné překonat tuto situaci adventivním odnožováním z hypokotylu a/nebo kořenů. Tato práce se skládá ze čtyř originálních studií popisující výskyt adventivního odnožování v přírodních populací u 22 monokarpických plevelů ve střední Evropě a jeden druh v Indonésii. Tento jev byl analyzován ve vztahu k různým environmentálním faktorům a charakteristikám rostliny. Chování dvou druhů bylo ověřováno v experimentálních podmínkách.

Viz též: podobná jména autorů
4 MALÍKOVÁ, Lenka
7 Malíková, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.