|
|
LABORARTORY BRNO
Červinková, Šárka ; Volnohradský, Radan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
LABORARTORY BRNO- BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013, FAKULTA ARCHITEKTUYY VUT v Brně Objekt je navržen jako galerie architektury, moderního umění a designu s přidruženými provozy komerčního zaměření jako je kavárna, obchod odborných knih uměleckého charakteru s prodejem suvenýrů a prostory pronajímatelných kancelářských míst či plochy ateliéru. Navržený objekt reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří tak v současné době proluku na exponovaném místě. Řešený objekt reaguje svým hmotovým a tvarovým řešením na půdorysnou stopu vymezeného území, aby tak plně využilo potenciálu místa. Vstupy do objektu jsou při ulici Milady Horákové, taktéž vjezd pro zásobování a vjezd autovýtahu. Při ulici Koliště a v poloze nároží je objekt charakteristický zaoblenou fasádou bez otvorů, která tak tvoří bariéru proti nepřízni hluku z dopravy, ochranu proti přehřívání objektu, jelikož orientace stěny je na jiho- západ. Stěna však především vytváří z hlediska architektonicko- urbanistického clonu- vymezení a jasný názor na dění vně a uvnitř budovy. Pěti podlažní hmota budovy galerie je v hmotovém řešení a půdorysné stopě kompaktní. Tvarové řešení vychází z reakce na pohyb- ruh přilehlých ulic, což je zřejmé z půdorysů objektu. Charakterem řešení hmoty je princip ulity, která chrání- vymezuje a zprostředkovává klid pro koncentraci vnímaní umění. Zaoblení stěn také vychází v maximálně možné míře z principu zlatého řezu a v aplikaci Fibionaciho spirály, která se především propisuje do polohy vstupu a vnitřního auditoria. Kompaktnost tvaru je v posledním podlaží rozložena jak do dynamického zešikmení střechy s orientací k dominantám kostela sv. Jakuba a hradu Špilberku, tak ploch teras sloužích veřejnosti jako vyhlídkové místo. Kompaktnost tvaru a materiálové řešení dali stavbě charakter pevnosti s jasným urbánním vymezení vůči dopravnímu ruchu. Charakterem budovy je bariérová oblá stěna při ulici Koliště a v nárožní pozici k ulici Milady Horákové. Fasáda při ulici Milady Horákové je rozehrána čtvercovými otvory oken. V horním podlaží se objekt dynamicky otvírá městu. Výrazným prvkem je řešení vstupu, které návštěvníky, tak jako ulita šneka, vtahuje do vnitřního dění.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dostavba objektů určených pro FA a FaVU VUT Brno v areálu Údolní
Vaňková, Kristýna ; Havlík, Darina (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit z areálu VUT na Údolní umělecký kampus pro fakultu výtvarných umění a fakultu architektury. Stávající budovy bývalých kasáren nevyhovují svoji kapacitou a nejsou vhodné pro výuku uměleckých předmětů. Vnitroblok areálu je bez jakékoliv urbanistické koncepce a tvoří jej množství staveb pro různé účely. Práce řeší urbanistické uspořádání areálu, nové využití stávajících budov a dostavbu nových objektů, potřebných pro výuku a vystavování prací. V návrhu přistavuji historickým budovám křídla sloužící umělcům. Uprostřed těchto budov je na rušné křižovatce umístěný hlavní vstup a společná galerie. Vnitroblok je jasně vymezen jednotlivými fakultami, mezi nimi je umístěné to co mají společné - kreslírny a gypsotéku.
|
|
|
Společnost nad Sázavou
Sluková, Marianna ; Zoubek, Michal (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce se zabývá rekonstrukcí objektu bývalé mateřské školy ve Žďáru nad Sázavou na komunitní centrum s několika funkčními celky. Stávající objekt je stavbou z 60. let 20 století. Parcela se nachází na hranici staré a nové zástavby - na jedné straně sídliště Stalingrad z 50. let tvořená cihlovými domy ve stylu socialistického realismu, na straně druhé nová stále se rozšiřující zástavba rodinných domů. Menší část objektu je využívána, zbytek je opuštěný. Dům je obklopený velkou zahradou, která je vymezena plotem a stromy tak, že tvoří bariéru a stavba nijak nekomunikuje s okolím. Cílem projektu je vytvořit pomocí stavebních zásahů centrum Stalingradu propojené s okolím a vytvářející prostor pro scházení komunit v této lokalitě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Bocán, Matúš ; Urban, Lukáš (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Riešená lokalita sa nachádza v tesnej blízkosti historickej časti mesta Brna z jeho východnej strany. Je vymedzená ulicami Koliště a Benešovou ulicou. Je súčasťou takzvanej Brnenskej okružnej triedy, ktorá vznika v 19. storočí po asanácii mestského opevnenia. Funkčne je riešené územie rozdelené na tri časti. V južnej časti je navrhnutý nástupný priestor so stavbou metropolitného významu – mestskou halou. Táto časť je orientovaná na hlavný peší nástup z Nádražní ulice a hlavný dopravný uzol pred Hlavním nádražím. Metropolitný objekt je hlavným kompozičným a funkčným akcentom riešeného územia. V strednej časti je umiestnený park, ktorý tvorí kľudovú relaxačno-odpočinkovú zónu. V severnej časti je navrhnutý polyfunkčný dom s hlavnou funkciou prenajímateľných administratívnych priestorov. Pozdľž Benešovej ulice je navrhnutá líniová izolačná zeleň. Návrh parkovej a líniovej izolačnej zelene rozširuje a dopľňa ,, zelený prstenec“ okolo historického centra z juhovýchodnej strany. Navrhovaný objekt Metropolitného domu bol umiestnený do územia tak, aby tvoril pohľadové uzávery z hlavných kompozičných osí územia - nástupných peších trás z Nádražní ulice a Divadelní ulice. V budúcnosti sa predpokladá realizácia zelených plôch na trasách železnice na spôsob Highline parku, čím sa stane aj pohľadovým uzáverom zelenej línie z východu. Hlavný nástup do budovy Metropolitného domu je z námestia resp. nástupného priestoru navrhnutého v južnej časti. Zo západnej časti Metropolitného domu bola navrhnutá pešia zóna otvorená do mestskej zelene. Do pešej zóny je navrhnutá komerčná časť parteru mestskej haly s možnosťou vytvárania letných terás, výstav a rôznych umeleckých aktivít. Do tohto využitia je zapojený aj objekt zasteršenia nádražia, pod ktorého prekrytím je možné využiť na sprievodné aktivity prebiehajúce v rámci Metropolitného domu. Zo severnej časti Metropolitného domu je podružný vstup do reštauračnej časti, ktorá je orientovaná do navrhovaného parku. Z východnej strany sú navrhnuté vstupy do zázemia Metropolitného domu. Táto časť je doplnená o izolačnú zeleň pozdľž ulice Koliště. V severnej časti riešené územie kompozične uzatvára polyfunkčný objekt, ktorý je komponovaný do tvaru uzavretého bloku s priechodzími pasážami.
|
|
| |
|
|
Městské lázně
Chlápek, Jan ; Knesl, Jiří (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
“Městské lázně“ jsou určeny jak obyvatelům a návštěvníkům města tak pro hotelové hosty. Filosofie rozdělení prostorů vychází ze dvou potřeb člověka. Jedna je trávení času ve společnosti a druhá je potřeba izolace a klidu. Hlavní prostory bazénů jsou zónou extrovertní s vazbou na vnější prostředí (výhledy Špilberk, nábřeží, řeka, Červený kopec, Petrov). Střed je jako hradba (introvertní zóna), do které člověk vstupuje za účelem izolace, meditace a zklidnění.
|
host ::
RSS.