Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Changes in nutrient availability imprinted in long-term diatom succession in lakes
Tichá, Anna ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Magyari, Enikő Katalin (oponent) ; Catalan, Jordi (oponent)
Ve vývoji jezerní primární produkce během pozdního glaciálu a holocénu lze vysledovat ustálené trendy: postupný nárůst produkce - "eutrofizaci" a naopak pokles produkce - "oligotrofizaci", často spojenou s přísunem organické hmoty z povodí - "dystrofizací". Kromě nejčastějšího ovlivnění produkce dostupností živin, vstupuje do komplexního jezerního vývoje řada abiotických a biotických faktorů jako dostupnost světla, režim míchání, pH, mechanické disturbance, predace nebo kompetice. Vztah dostupnosti živin a primární produkce v minulosti v sobě tedy skrývá důležitou informaci o všech těchto faktorech ve fungování jezerního ekosystému. Rekonstrukce minulých procesů vychází z citlivé reakce vodních organismů na změny prostředí. Jejich subfosilními zbytky se do usazenin ukládá záznam o dynamických procesech, které odhalují historii konkrétních jezer ale i události celosvětového rozsahu. Mezi organismy, z nichž lze rekonstruovat minulé fyzikálně chemické podmínky, patří významné postavení rozsivkám. Zatímco planktonní rozsivky přináší spíše informaci o celkovém stavu jezera, změny v druhově pestrém společenstvu perifytických rozsivek umožňují vhled do jemnějších změn ekosystému z pohledu litorálu. Předkládaný výzkum pátrá po komplexních procesech v jezerním vývoji propojením kvalitativní a kvantitativní...
Environmental gradients during Late Glacial in Central Europe
Petr, Libor ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Magyari, Eniko (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Období pozdního glaciálu a raného holocénu představuje klíčovou periodu ve vývoji současné přírody. Pro studium těchto změn je důležitý mezioborový přístup. Teprve propojením biologického a geovědního záznamu lze získat ucelenější obraz této klíčové periody. Bez znalosti vývoje lokality a jejího okolí nelze interpretovat pylové spektrum obsažené v sedimentárním záznamu. Rapidní klimatické změny měli zásadní vliv na prostředí a vegetaci. Kontinentalita klimatu a nedostatek srážek zesiluje vliv lokálních podmínek. Vegetaci, stejně jako v případě zvířat a měkkýšů, tvoří kombinace druhů z kontinentální stepy, horského biotopu a druhů narušovaných stanovišť. To umožnilo kontakt druhů a populací dnes biogeograficky oddělených. Vegetace pozdního glaciálu v ČR má charakter od mrazové pustiny na horách, stepotundrové vegetace ve středních polohách až po kontinentální step v nížinách a borové lesy vázané na vlhkou nivu. Západní Karpaty jsou pokryty tajgou, v panonské nížině jsou světlé lesy s jehličnany a širokolistými dřevinami. Teprve začátkem holocénu migrací lesních dřevin a naopak ústupem horských prvků příroda nabývá dnešní charakter. V České kotlině nejprve expanduje světlí březoborový les, v Panonii se rovnou šíří širokolisté dřeviny. Nástup neolitu se v pylovém záznamu neprojevuje, protože vegetace...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.