|
|
Neurologické projevy u lyzozomálně střádavých onemocnění
Májovská, Jitka ; Magner, Martin (vedoucí práce) ; Fajkusová, Lenka (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Úvod: Lyzozomálně střádavá onemocnění (LSD) jsou vzácnou příčinou neurologických symptomů v dětském i dospělém věku. Cílem této práce bylo klinicky charakterizovat pacienty s adultní formou Tay-Sachsovy nemoci (late-onset form of Tay-Sachs disease - LOTS) a alfa- mannosidózou (AM) a identifikovat typické neuroradiologické nálezy při zobrazení mozku magnetickou rezonancí (MR). Materiál a metody: Do studie jsme zahrnuli pacienty s geneticky či enzymologicky prokázanou LOTS a AM, kteří podstoupili zobrazení mozku MR. Výsledky: Publikovali jsme souhrnné informace v kohortě 14 českých pacientů s LOTS. Ve spolupráci se zahraničními centry jsme dále publikovali analýzu neuroradiologických nálezů - u 16 pacientů s LOTS a 14 pacientů s AM. LOTS se u našich pacientů klinicky manifestovala triádou příznaků cerebelárních, v kombinaci se symptomy z postižení dolního motoneuronu a psychiatrickými symptomy. U dvou českých pacientů s LOTS byla popsána nová patogenní varianta c.754C˃T v genu pro hexosaminidázu A. Tito pacienti se vyznačovali pomalým průběhem onemocnění, s mírnou slabostí dolních končetin, mírnými cerebelárními příznaky a normální kognicí. Nejvýznamnějším neuroradiologickým nálezem u LOTS i AM byl nález cerebelární atrofie. U LOTS se jedná o pontocerebelární atrofii, která je mimo jiné typická také...
|
|
|
Změny v angiogenezi placenty a jejich vliv na opožděný intrauterinní růst plodu
Kudějová, Alena ; Švandová, Ivana (vedoucí práce) ; Magner, Martin (oponent)
Jakékoli patologické změny během normálního vaskulárního vývoje placenty mohou mít kritický dopad na růst a vývoj plodu. Důležitou roli ve formování vaskulárního systému placenty hraje proliferace a diferenciace několika typů buněk. Mezi hlavní faktory účastnící se cévního vývoje placenty patří buněčné elementy (např. trofoblast, buňky stromatu, haemangiogenní progenitory), extracelulární matrix), růstové faktory a cytokiny (např. VEGF, PIGF, Ang-1,2 a bFGF). Parciální tlak kyslíku v placentě, dostupnost živin a průtok krve placentou mohou dále ovlivnit i vnější faktory. Placentární ischemie vedoucí ke zhoršení průtoku krve placentou je nejčastější příčinou intrauterinní růstové retardace (IUGR). Vznik a vývoj IUGR je pak důsledkem nedostatečného prodlužování, větvení a rozšiřování kapilárních smyček během formování terminálních klků placenty. Publikované studie porovnávající roli růstových faktorů ve fyziologických těhotenstvích a těhotenstvích komplikovaných IUGR nedávají jednoznačné výsledky. Tato práce se formou přehledného článku zaměřuje na literární data týkající se placentární angiogeneze a jejích změn při vzniku intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: placenta, angiogeneze, IUGR, těhotenství
|
|
|
Význam laktátu v diagnostice mitochondriálních onemocnění u dětí
Magner, Martin ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Vyšetření hladin laktátu v krvi, likvoru a v moči zastává důležitou roli v diagnostice mitochondriálního onemocnění u dětí. Interpretace výsledků je však často obtížná pro nespecifičnost a variabilitu i u jednotlivých mitochondriálních poruch. V disertační práci byly stanoveny tři specifické cíle: 1. Analyzovat význam vyšetření laktátu v diferenciální diagnóze mezi dětmi s mitochondriálním onemocněním a dětmi s jinými chorobami. 2. Charakterizovat hladiny laktátů u různých mitochondriálních syndromů. 3. Popsat klinické a laboratorní data novorozenců s mitochondriálním onemocněním a navrhnout diagnostické algoritmy pro tuto věkovou skupinu. Byl zpracován klinický průběh a výsledky dětí vyšetřovaných na Klinice dětského a dorostového lékařství (KDDL). Laboratorní vyšetření byly provedeny v spolupráci s Mitochondriální laboratoří KDDL a s Ústavem dědičných a metabolických poruch. 1. Výsledky studie s vyšetřením laktátu u 107 dětí prokázaly, že krátké křeče trvající méně než 2 minuty nezvýšily koncentraci laktátu v likvoru. Laktát v likvoru tak byl spolehlivým markerem v diferenciální diagnostice dětí s mitochondriální poruchou od dětí s epilepsií. 2. Závažnost příslušného fenotypu je pro tíži laktátové acidózy důležitější než vlastní syndrom. 3. Byly navrženy diagnostické algoritmy pro novorozence s podezřením...
|
|
|
Změny v angiogenezi placenty a jejich vliv na opožděný intrauterinní růst plodu
Kudějová, Alena ; Švandová, Ivana (vedoucí práce) ; Magner, Martin (oponent)
Jakékoli patologické změny během normálního vaskulárního vývoje placenty mohou mít kritický dopad na růst a vývoj plodu. Důležitou roli ve formování vaskulárního systému placenty hraje proliferace a diferenciace několika typů buněk. Mezi hlavní faktory účastnící se cévního vývoje placenty patří buněčné elementy (např. trofoblast, buňky stromatu, haemangiogenní progenitory), extracelulární matrix), růstové faktory a cytokiny (např. VEGF, PIGF, Ang-1,2 a bFGF). Parciální tlak kyslíku v placentě, dostupnost živin a průtok krve placentou mohou dále ovlivnit i vnější faktory. Placentární ischemie vedoucí ke zhoršení průtoku krve placentou je nejčastější příčinou intrauterinní růstové retardace (IUGR). Vznik a vývoj IUGR je pak důsledkem nedostatečného prodlužování, větvení a rozšiřování kapilárních smyček během formování terminálních klků placenty. Publikované studie porovnávající roli růstových faktorů ve fyziologických těhotenstvích a těhotenstvích komplikovaných IUGR nedávají jednoznačné výsledky. Tato práce se formou přehledného článku zaměřuje na literární data týkající se placentární angiogeneze a jejích změn při vzniku intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: placenta, angiogeneze, IUGR, těhotenství
|
|
|
Mitochondriální RNA v savčích buňkách
Balvín, Sebastian ; Ježek, Petr (vedoucí práce) ; Magner, Martin (oponent)
Mitochondrie je důležitá organela, zajišťující energetický metabolizmus buňky a účastní se signalizace, buněčného cyklu a programované smrti. Její patologie způsobují mnoho chorob. V mitochondrii stejně jako v jádře probíhá replikace, transkripce a translace, i když mtDNA kóduje jen třináct genů. Tyto děje jsou ovšem odlišné od těch jaderných, stejně jako mitochondriální DNA a RNA. Mitochondriální DNA je cirkulární a obě vlákna se replikují odděleně. Mitochondrie tvoří polycistronní transkripty, které musí být následně sestřihovány pomocí tRNA. Mitochondriální ribozom se vyvinul z prokaryotického, obsahuje ale jen asi polovinu rRNA a tu nahrazuje ribozomálními proteiny. Těch má dokonce více než mnohem větší eukaryotický cytoplazmatický ribozom. Tato práce je zaměřena na aktuální téma molekulární genetiky mitochondrií: mitochondriální rRNA a tedy i ribozom, především pak na jeho skládání. Při něm interagují mitochondrální rRNA s jaderně kódovanými proteiny ve složitém procesu, který se nejspíše odehrává na membráně v blízkosti nukleoidu. Porozumění tomuto procesu může pomoci v léčbě mnoha mitochondriálních patologií.
|
|
|
Význam laktátu v diagnostice mitochondriálních onemocnění u dětí
Magner, Martin ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Vyšetření hladin laktátu v krvi, likvoru a v moči zastává důležitou roli v diagnostice mitochondriálního onemocnění u dětí. Interpretace výsledků je však často obtížná pro nespecifičnost a variabilitu i u jednotlivých mitochondriálních poruch. V disertační práci byly stanoveny tři specifické cíle: 1. Analyzovat význam vyšetření laktátu v diferenciální diagnóze mezi dětmi s mitochondriálním onemocněním a dětmi s jinými chorobami. 2. Charakterizovat hladiny laktátů u různých mitochondriálních syndromů. 3. Popsat klinické a laboratorní data novorozenců s mitochondriálním onemocněním a navrhnout diagnostické algoritmy pro tuto věkovou skupinu. Byl zpracován klinický průběh a výsledky dětí vyšetřovaných na Klinice dětského a dorostového lékařství (KDDL). Laboratorní vyšetření byly provedeny v spolupráci s Mitochondriální laboratoří KDDL a s Ústavem dědičných a metabolických poruch. 1. Výsledky studie s vyšetřením laktátu u 107 dětí prokázaly, že krátké křeče trvající méně než 2 minuty nezvýšily koncentraci laktátu v likvoru. Laktát v likvoru tak byl spolehlivým markerem v diferenciální diagnostice dětí s mitochondriální poruchou od dětí s epilepsií. 2. Závažnost příslušného fenotypu je pro tíži laktátové acidózy důležitější než vlastní syndrom. 3. Byly navrženy diagnostické algoritmy pro novorozence s podezřením...
|
host ::
RSS.