|
|
Variace izotopů stříbra na vybraných přírodních a archeologických vzorcích, metodický přístup
Venhauerová, Petra ; Trubač, Jakub (vedoucí práce) ; Magna, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na vypracování metodických postupů pro stanovování poměrů izotopů stříbra pomocí hmotnostního spektrometru se statickým magnetickým polem a ionizací indukčně vázaného plazmatu (MC-ICP-MS) v Centru stabilních a radiogenních izotopů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V práci je proto podrobně popsána metodika přípravy vzorků pro chromatografickou separaci a podmínky jejich následného měření. K měření izotopových poměrů 107 Ag/109 Ag stříbra v jednotlivých vzorcích jsou použity přírodní vzorky hornin z různých lokalit ložisek zlata a stříbra v České republice a Polsku. Dále archeologické nálezy úlomků stříbrných mincí z našeho území. Cílem této práce je zjistit, zdali existuje variace izotopů stříbra jak ve vybraných přírodních vzorcích z různých lokalit, tak i archeologických ekvivalentech. Změřené hodnoty jsou dále korelovány s již publikovanými podobnými přírodními, či archeologickými vzorky. Získaná data v této práci mohou být následně využita k interpretaci geologických procesů (např. fyzikálně-chemická frakcionace během tvoření rud) nebo k identifikaci zdrojových lokalit mincí či dalších archeologických nálezů (např. stříbrné ozdoby). Získané poznatky z této práce poslouží k vylepšení současné metodiky měření izotopů stříbra, tj. zlepšení kalibrace standardu a...
|
|
|
Distribution of trace elements in carbonatites using in-situ techniques, with focus on REE
Krátký, Ondřej ; Magna, Tomáš (vedoucí práce) ; Kynický, Jindřich (oponent)
Karbonatity představují unikátní a záhadné horniny nejasného původu se specifickou mineralogií a geochemickými vlastnostmi. Převážně jsou tvořeny kalcitem magmatického původu a dalšími karbonátovými minerály (Le Bas, 1987) a zároveň mají nízký obsah SiO2 (Le Maitre, 2002). Původ těchto zvláštních magmat stále nebyl vyjasněn, přesto však představují důležité "okno" do procesů, jenž se odehrávají v zemském plášti. Karbonatity jsou považovány buď za zbytkové taveniny z frakcionovaného nephelinitu nebo melilitu (Gittins 1989; Gittins and Jago 1998), za nemísivou frakci CO2-saturované silikátové taveniny (Freestone a Hamilton 1980; Amundsen 1987; Kjarsgaard a Hamilton 1988, 1989; Brooker a Hamilton 1990; Kjarsgaard a Peterson 1991; Church a Jones 1995; Lee a Wyllie 1997; Dawson 1998; Halama a kol. 2005; Brooker a Kjarsgaard 2011), nebo za primární taveniny, které byly generovány z CO2-bohatého peridotitu skrze proces částečného tavení (Wallace and Green 1988; Sweeney 1994; Harmer and Gittins 1998; Harmer et al. 1998; Ying et al. 2004). Množství prvků vzácných zemin (REE) je v karbonatitech vždy vysoké, jelikož karbonatitová tavenina dokáže rozpouštět tyto prvky snadněji, než tavenina silikátová (Nelson a kol. 1988). Karbonatitová tavenina také dokáže ve velké míře rozpouštět Sr, Ba, P a hlavně Zr aNb,...
|
host ::
RSS.