|
|
Studium lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin pro matricové tablety s kyselinou askorbovou.
Mačková, Hana ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Práce hodnotí a porovnává lisovatelnost přímo lisovatelných tabletovin pro přípravu matricových tablet s kyselinou askorbovou. Jako suché pojivo byl použit Avicel® PH 102. Hydrofilní matricové tablety obsahovaly karbomery (Carbopol® 71G NF) či hypromelosu (MethocelTM K15M) v koncentraci 20 % či jejich kombinaci, lipofilní matricové tablety obsahovaly glycerol-dibehenát (Compritol® 888 ATO) v koncentraci 20 %. Směsné tablety obsahovaly glycerol-dibehenát a jednu z hydrofilních retardačních složek. Jako mazadlo byl použit stearylfumarát sodný v koncentraci 1 %. Lisovatelnost byla hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu a pevnosti tablet v tahu. Celková energie lisování rostla s lisovací silou, nejvyšší hodnoty vykazovala tabletovina obsahující 20 % MethoceluTM K15M. Plasticita klesala s rostoucí lisovací silou, nejvyšší hodnoty vykazovaly tabletoviny s Carbopolem® G a MethocelemTM K15M. Pevnost tablet v tahu rostla s lisovací silou, nejpevnější výlisky poskytovala tabletovina obsahující 20 % Compritolu® 888 ATO s výjimkou lisovací síly 8 kN, kdy byly nejpevnější tablety s Carbopolem® G. V případě tabletovin s dvěma retardačními složkami byly nejvyšší hodnoty pevnosti pro lisovací síly 6 a 8 kN zaznamenány u kombinace Compritolu® 888 ATO s Carbopolem® G, při lisovací síle 7 kN nebyl...
|
|
|
Studium lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin pro matricové tablety s kyselinou askorbovou.
Mačková, Hana ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Práce hodnotí a porovnává lisovatelnost přímo lisovatelných tabletovin pro přípravu matricových tablet s kyselinou askorbovou. Jako suché pojivo byl použit Avicel® PH 102. Hydrofilní matricové tablety obsahovaly karbomery (Carbopol® 71G NF) či hypromelosu (MethocelTM K15M) v koncentraci 20 % či jejich kombinaci, lipofilní matricové tablety obsahovaly glycerol-dibehenát (Compritol® 888 ATO) v koncentraci 20 %. Směsné tablety obsahovaly glycerol-dibehenát a jednu z hydrofilních retardačních složek. Jako mazadlo byl použit stearylfumarát sodný v koncentraci 1 %. Lisovatelnost byla hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu a pevnosti tablet v tahu. Celková energie lisování rostla s lisovací silou, nejvyšší hodnoty vykazovala tabletovina obsahující 20 % MethoceluTM K15M. Plasticita klesala s rostoucí lisovací silou, nejvyšší hodnoty vykazovaly tabletoviny s Carbopolem® G a MethocelemTM K15M. Pevnost tablet v tahu rostla s lisovací silou, nejpevnější výlisky poskytovala tabletovina obsahující 20 % Compritolu® 888 ATO s výjimkou lisovací síly 8 kN, kdy byly nejpevnější tablety s Carbopolem® G. V případě tabletovin s dvěma retardačními složkami byly nejvyšší hodnoty pevnosti pro lisovací síly 6 a 8 kN zaznamenány u kombinace Compritolu® 888 ATO s Carbopolem® G, při lisovací síle 7 kN nebyl...
|
|
|
Neinvazivní potické měření deformací elastických trubic
Macková, H. ; Chlup, Hynek ; Žitný, R.
Bylo provedeno oeinvazivní optické měření a posuzení rychlosti pulzní vlny oscilující elastické trubice. Latexová trubka byla zatížena samooscilujícím vnítřním tokem, jako jednoduchý model lidských velkých tepen. Metoda je založena na zpracování snímků z vysokorychlostní kamery s algoritmem na detekci hran trubice. Deformace hrany trubice byla zjišťována pomocí daného měřítka, vloženého do nahrávané scény. Naším cílem je rozeznat pulzní vlnu a změřit její rychlost podél trubice.
|
|
| |
|
|
Konstitutivní modelování tepenné stěny
Horný, L. ; Chlup, Hynek ; Adámek, T. ; Zitny, R. ; Macková, H.
Inflační a jednoosé tahové zkoušky byly provedeny se vzorky lidské aorty post mortem za účelem identifikce parametrů materiálového modelu. Stěna tepny byla modelována jako hyperelastický, nestlačitelný , ortotropní materiál. Jako materiálový model byly použity kombinová funkce hustoty deformační energie a Fungův typ funkce hustoty deformační energie. Nelineární regrese experimentálních dat byla provedena. Bylo zjištěno, že kombinovaná funkce hustoty deformační energie odpovídá experimentálním datům velmi dobře.
|
|
|
Optimalizace měření rychlosti pulzní vlny v tepnách
Macková, H. ; Chlup, Hynek ; Hulan, M. ; Žitný, R.
Měření rychlosti pulsní vlny v lidských tepnách je důležité ze dvou důvodů: včasné diagnostiky atherosklerózy a identifikace materiálových vlastností cévní stěny pro numerické modely. Rychlost pulsní vlny v cévách není konstantní a klasická metoda měření časového posunu tlakové vlny mezi dvěma body je nedostatečná. Uvažujeme o třech metodách měření: optickém měření posuvů cévní stěny v několika bodech kamerou s vysokou snímkovací frekvencí, kontinuální optické měření posuvů cévní stěny korelátorem Q-450 a měření průtoku a posunutí ultrazvukem. První metoda je schopna určit pouze průměrné rychlosti pulsní vlny mezi měřícími body. Oproti tomu, korelátor se dvěma vysokorychlostními kamerami rekonstruuje 3D posuvy s velmi dobrým rozlišením. Ultrazvuková metoda využívá kombinace Dopplerovského ultrazvuku a tzv. B-scanu. Přístroje používané v medicíně však většinou nemají datové výstup a to zhoršuje kvalitu rozlišení.
|
|
|
Experimentální měření pulzní vlny v elastické trubici
Chlup, Hynek ; Macková, H. ; Žitný, R. ; Konvičková, S.
Rychlost pulzní vlny (PWV) v cévách je jedním z důležitých hemodynamických parametrů pro stanovení stavu tepen. V naší laboratoři je PWV sledována v pružných trubicích která se svými vlastnostmi podobají tepnám. Metoda je založená na neinvazivním optickém měření radiálního posunutí stěny trubice vlivem průchodu PWV. Je používána vysokofrekvenční kamera s vysokým rozlišením obrazu. Získána data byla vyhodnocena několika na sobě nezávislými metodami a výsledky byly porovnány. Detekované PWV byli stejných řádových hodnot jako teoreticky vypočtené PWV a publikované fyziologické hodnoty.
|
|
|
Samobuzené oscilace elastické trubice
Chlup, Hynek ; Macková, H. ; Maršík, František ; Konvičková, S.
Některé děje odehrávající se v cévách mohou být simulovány na tokem kapaliny v elastické trubici. Náš příspěvek se zabývá experimentálním studiem samobuzených oscilací v tenkostěnné elastické trubici. Samobuzené kmitání je děj, kdy elastická trubice ztrácí svoji stabilitu a přejde do režimu oscilací. To vše vlivem kontinuálního toku kapaliny bez vnějšího buzení. Pro sledování tohoto děje byla sestavena experimentální linka. Při experimentech byly sledovány hodnoty středního průtoku a tlaků na vstupu a výstupu z elastické trubice. Byly nalezeny zjednodušené vztahy pro výpočet efektivního průřezu a modulu pružnosti trubice při oscilacích. Analýza dat ukázala že frekvence kmitáni trubice je závislá na poměru tloušťky steny trubice a jejího průměru. Režim oscilací je také ovlivněn transmurálním tlakem.
|
|
|
Detekce rychlosti pulzní vlny v elastické trubici
Chlup, Hynek ; Macková, H. ; Vilímek, M. ; Žitný, R. ; Konvičková, S.
Rychlost pulzní vlny v cévách je jedním z důležitých hemodynamických parametrů pro posouzení stavu nebo rozsahu poškození tepny. Pro rozumět problému, fyziologické hodnoty musí být známý. V naší laboratoři je zkoumána rychlost pulzní vlny v pružných elastických latexových trubicích a tepnách. Měření je prováděno in vitro neinvazivní metodou. Metoda je založená na snímání obrazu pulzující trubice, měřeních posunutí stěny trubice vlivem průchodu pulzní vlny.
|
|
|
Fyzikální model systémového odporu krevního řečiště umožňující prostup částic
Chlup, Hynek ; Macková, H. ; Žitný, R. ; Konvičková, S.
Jedním ze základních prvků experimentálních okruhů simulujících činnost kardiovaskulárního systému je element simulující periferní odpor krevního řečiště. V Laboratoři biomechaniky člověka ČVUT v Praze je vyvíjen prvek simulující periferní odpor systémového okruhu cévního řečiště. Tento prvek bude součástí experimentální linky pro in-vitro monitoring rychlosti pulzní vlny v cévách invazivním i neinvazivním způsobem detekce a stanovení materiálových vlastností stěny tenkostěnných elastických trubic a cév. Prvek se skládá z mnohačetného větvení proudu kapaliny a z odporových segmentů. Velikost výsledného hydraulického odporu zařízení je možno regulovat vřazením odpovídajícího počtu odporových segmentů. Ve stávajícím zařízení jsou jednotlivé odporové segmenty tvořeny mikroporézními kapilárami.
|
host ::
RSS.