Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Princip dvojího účinku
Černý, David ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Machula, Tomáš (oponent) ; Vohánka, Vlastimil (oponent)
Princip dvojího účinku má velmi dlouhou historii a dodnes hraje důležitou rolu v současných etických a bioetických diskusích. V posledních desetiletích však byla platnost tohoto principu vážně zpochybněna a mnozí autoři popírají, že může sloužit k řešení vážných etických dilemat. Zvláště konsekvencialisté tvrdí, že princip dvojího účinku, ukotvený v etice přiznávající etický význam našim intencím, není platným morálním principem. Jejich postoj sleduje dlouhou tradici v etice, podle níž intence nehrají žádnou roli v morálním hodnocení lidského jednání. Tato disertační práce si klade tři cíle: i) V průběhu interpretace a analýzy díla Tomáše Akvinského se pokouší ukázat, že Akvinský se jako první zabýval jednáním s dobrými i špatnými důsledky a je možné ho považovat za otce zakladatele následující etické tradice využívající princip dvojího účinku. ii) Za druhé, disertace ukazuje, že z historického hlediska je nadále neadekvátní hovořit o "principu dvojího účinku". V morální tradici od 13. století do současnosti bylo předloženo více verzí principu dvojího účinku, z nichž každý byl situovaný v jiném morálním a teoretickém kontextu. iii) Pokud přijmeme tezi, že intence morálních aktérů jsou důležité v etickém hodnocení jejich jednání, je možné hájit platnost principu dvojího účinku a jeho aplikaci na...
Stvoření jako svátost v dílech A.Schmemanna, P. T. de Chardina a J. Moltmanna a jeho význam pro současné teologické myšlení
Štursa, Lukáš ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Machula, Tomáš (oponent)
Stvoření jako svátost v dílech Alexandera Schmemanna, Pierra Teilharda de Chardin a Jürgena Moltmanna a jeho význam pro současné teologické myšlení. Anotace: Tato disertační práce se zaměřuje na otázku, jak křesťanská teologie rozumí vztahu člověka, stvoření a Boha v situaci ekologické krize. Zkoumá dílo tří velkých myslitelů dvacátého století - pravoslavného teologa a liturgika Alexandera Schmemanna, francouzského paleontologa a jezuitského kněze Pierra Teilharda de Chardin a německého teologa Jürgena Moltmanna - aby formulovala křesťanský pohled na lidskou a mimo-lidskou část stvoření. Uváděné názory nevedou jen k intelektuálnímu porozumění, ale především poskytují základ pro praktický křesťanský život a na hlubší úrovni pro skutečnou spiritualitu stvoření.
Ekleziologie Tomáše Bavorovského (1562)
Havrlant, Jaroslav ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Machula, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta Disertační práce, Praha 2013 ABSTRAKT Ekleziologie Tomáše Bavorovského († 1562) Jaroslav Havrlant Kazatel a spisovatel Tomáš Bavorovský je dosud nezpracovanou osobností české renesance. Je představitelem církve věrné Římu těsně před ukončením Tridentského koncilu a příchodem jezuitů do Prahy. Pro výzkum jeho ekleziologických postojů vznikla tato práce, jež je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První tři se zabývají historickou problematikou, ať už se jedná o obecné dějiny, život či dílo kazatele, další se zaměřují na jeho pojetí církve a Božího království. První kapitola nejprve představuje specifika české reformace, která se lišila od sousedních evropských zemí svojí husitskou tradicí a utrakvistickou církví. Tomáš Bavorovský žil a působil zejména v katolických městech jižních a západních Čech (Bavorov, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Plzeň). Proto následuje stručný popis jejich náboženských dějin. Druhá kapitola o Tomášovi Bavorovském začíná částí popisující druhý život kazatele. Chronologicky představuje spisovatele, kteří o kazateli něco napsali. V 19. století se Bavorovský stal poměrně čteným autorem, ale století následující na tuto osobnost pozapomnělo. Tomáš Bavorovský se narodil jako syn rychtáře v Bavorově. Není známé, kde studoval a zda...
Povolání ženy ve filosofické a teologické reflexi Edith Steinové
Smolová, Helena ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent) ; Machula, Tomáš (oponent)
Předkládaná disertační práce s názvem "Povolání ženy ve filosofické a teologické reflexi Edith Steinové" postihuje vývoj antropologického konceptu filosofky židovského původu Edith Steinové (1891-1942) a zaměřuje se zejména na filosofickou a teologickou reflexi ženy u této autorky. Disertační práce chce pochopit, jak Steinová definovala vzájemný vztah filosofie a teologie, respektive filosofické a teologické antropologie, a jak se toto pochopení projevovalo v jednotlivých fázích jejího tvůrčího díla při formulování antropologického konceptu. Zaměřuje se rovněž na vymezení vzájemného vztahu pojmů "přirozený", "nadpřirozený" v antropologickém konceptu Steinové. Práce je rozdělena do sedmi kapitol včetně úvodu a závěru. Pracuje s texty Steinové, které byly publikovány v řadách "Edith Steins Werke" a "Edith Stein Gesamtausgabe". Jedná se o texty zaměřené na filosofickou a teologickou antropologii (4. a 5. kapitola) a teorii výchovy a vzdělávání (6. kapitola). Autobiografické spisy a dopisy Steinové byly základem pro sestavení jejího životopisu, který je předřazen vlastnímu tématu práce (2. kapitola). Životopis pomáhá pochopit myšlenkový vývoj Steinové. Pochopení vzájemného vztahu filosofie a teologie, filosofické a teologické antropologie a pojmů "přirozený" a "nadpřirozený" podle Steinové je zpracováno...
Příčina účinná a princip kauzality
Machula, Tomáš ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Moural, Josef (oponent) ; Kolář, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat a srovnat základní rysy dvou velkých filosofických proudů dvacátého století, kde probíhaly významné diskuse o kauzalitě, tj. novotomismu a analytické filosofie. Prací, které by si všímaly vzájemných souvislostí těchto dvou směrů, není příliš mnoho. Do značné míry je to pravděpodobně dáno i tím, že mezi oběma směry panovala jistá animozita. Pro novotomisty byli novopozitivisté, na něž analytická filosofie v mnohém navazuje, příliš antimetafyzičtí a materialističtí, a pro novopozitivisty a analytické filosofy by li novotomisté zase příliš úzce svázáni s církevním prostředím a teologií. Navíc se aktivně hlásili k významným autoritám středověkého myšlení, což u progresivně smýšlejících analytických filosofů zcela jistě budilo nedůvěru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Prvotní a dědičný hřích v tradici církve, v současné teologii a v nárysu základů pro budoucí adekvátní naukovou syntézu
MACHULA, Tomáš
Problematika peccatum originale, a to jak p. o. originans (prvotní hřích), tak p. o. originatum (dědičný hřích), patří mezi velké výzvy, s nimiž se současná teologie musí vyrovnat. Týká se to především původu onoho sklonu ke zlému, který je spatřován v projevu neposlušnosti prvních lidí. V promýšlení nového kontextu pro dogma o dědičném hříchu však pravděpodobně nelze očekávat zásadní a zlomový průlom jediné osobnosti a jejího myšlení. Paleta mnoha teorií a přístupů stručně nastíněná v předkládané práci, představuje kroky na dlouhé cestě k možnému řešení.
Teologie jako věda?
Machula, Tomáš
Článek se zabývá otázkou, zda je teologie vědou či nikoli. Tato otázka je velmi stará a článek ukazuje na historii tohoto problému v kontextu dobových teorií vědy.
Vývoj pojetí vědy od antiky po současnost
Machula, Tomáš
Článek popisuje základní etapy vývoje teorií vědy. Soustřeďuje se hlavně na vývoj od antiky do novověku.

Viz též: podobná jména autorů
4 MACHULA, Tomáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.