|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Struggle for democracy and human rights in Cuba - the role of dissidents and non-governmental organisations
Hrušková, Magdaléna ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalárska práca pod názvom " Boj za ľudské práva a demokraciu na Kube - úloha disidentského hnutia a mimovládnych organizácií" pojednáva o úlohe disidentského hnutia pri možnom prechode na demokraciu. V prvej časti sa zaoberá vývojom demokratizačných teórií s detailným pohľadom na úlohu jednotlivca a posilňovania občianskeho hnutia mimovládnymi organizáciami v prácach Ackermana, Karatnyckeho, Welzela a Ingleharta. V rámci disidentského hnutia na Kube, na ktoré sa táto práca sústredí ako na prípadovú štúdiu, skúma všetky dôležité zložky a výzvy, ktorým musí čeliť, ak chce prerásť do masového hnutia. Práca sa v ďalších častiach zameriava na medzinárodnú podporu demokracie, ktorú skúma na prípade amerického embarga, ako príkladu ekonomických sankcií, a projektov dvoch konkrétnych mimovládnych organizácií, ako príkladov diplomatického tlaku k väčšiemu rešpektovaniu ľudských práv a príkladu posilňovania občianskeho hnutia na Kube. V závere sa práca zaoberá možnými katalyzátormi demokratickej zmeny na Kube, a vyzdvihuje rastúce disidentské hnutie, posilňované projektami mimovládnych organizácií, ako jeden z možných iniciátorov zmeny.
|
|
|
Občanská hnutí mezi roky 1977-1989 v Československu
Hoznour, Šimon ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Práce se věnuje vybraným občanským hnutím v ČSSR. Klade si za otázku, zda měl disent vliv na konec totalitního režimu v Československu. Zkoumám postupný vývoj vybraných občanských hnutí, změnu jejich podpory mezi běžným obyvatelstvem a to, zda významnou roli opoziční osobnosti. V první části poskytuji teoretický rámec opozice v nedemokratickém režimu, který napomáhá dělení opozičních hnutí a zkoumání jejich organizační struktury. V druhé části práce se zabývám vybranými opozičními hnutími. U každého hnutí postupuji chronologicky, abych tak nejlépe prezentoval jeho případnou změnu v čase. Vypisuji všechny protestní akce, setkání a další aktivity, které hnutí pořádaly a měly za cíl aktivizovat obyvatelstvo. Vše doplňuji počty účastníků a zapojených osob. Poslední část práce se zabývá dvěma soudními procesy, které byly politicky motivované. Je to tzv. Pražský proces a proces s Pavlem Wonkou. Na těchto zkoumám reakci obyvatel, zahraničí a disentu. Výsledkem mé práce je porozumění opozičnímu hnutí v ČSSR a určení role, kterou disent hrál při konci režimu.
|
|
|
Volby v reálném socialismu jakožto nástroj podmaňování
Bárta, Ondřej ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Diplomová práce klade si za cíl nabídnout možné interdisciplinární explanační schéma faktu, který je v literatuře popisován jako masová konformita občanů reálně socialistického zřízení v Československu. I v 70. a 80. letech, v době ideologické vyprázdněnosti, bylo komunistickým režimem dosahováno toho, že se drtivá většina obyvatelstva účastnila mocenských rituálů, což mohlo mít nezanedbatelné psychologické dopady. Lidem při nich bylo pravidelně připomínáno jejich pokoření se a je úkolem sociální psychologie, ze které práce vychází, aby představila koncepty schopné popsat, jakým způsobem mohlo být takové ponížení na úrovni jedincova sebepojetí zpracováváno a jaký vliv to mohlo mít na všeobecnou konformitu. U nejsymboličtějšího z rituálů, voleb, je tedy nutné rovněž zkoumat, jakou formou byly dobově prezentovány, neboť i to má vliv na míru tenze mezi vlastním jednáním a přesvědčením.
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
host ::
RSS.