|
| |
|
|
Podívaná v cirkuse - rozptýlení, nebo koncentrace pozornosti?
Machalíková, Pavla
Příspěvek vychází z teze Jonathana Craryho o fragmentarizaci moderní společnosti a na jejím základě se věnuje vztahu volného času a cirkusu. Vychází z plakátů, které dokumentují vystupování vídeňské krasojezdecké společnosti Kryštofa de Bacha v Praze v letech 1803–1818 a které se dochovaly ve sbírce Národního muzea v Praze. Zkoumá cirkus jako druh moderní volnočasové podívané, představující nový způsob manipulace s vnímáním diváka, který se blíží obdobným manipulacím v moderním umění.
|
|
|
Jan Quirin Jahn a slovník dějin umění? (Počátky dějin umění v českých zemích)
Marešová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Práce je věnována osobnosti malíře a osvícenského erudity v jedné osobě, Janu Jakubovi Quirinu Jahnovi (1739-1802) a jeho nedokončenému projektu dějin umění založeném na životopisech umělců. Protože součástí práce je také komentovaná edice, je rozdělena na dvě části - teoretickou studii a komentovanou edici. Teoretická část sumarizuje vývoj biografií umělců od antiky až do konce 18. století v Evropě. Další kapitoly jsou pak zaměřeny na osobnost Jana Jakuba Quirina Jahna a jeho rukopis o dějinách umění. Tento rukopis se skládá ze tří částí - úvodní historické studie, výběru životopisů umělců, kteří do Jahnovy současnosti působili v Čechách a z ukázky medailonů, které Jahn shromažďoval excerpcí ze zahraniční literatury, doplňoval archivním výzkumem a nakonec je řadil do složek podle panování.
|
|
|
Výroční prémie Krasoumné jednoty v Praze ve 2. polovině 19. století
Donné, Tereza ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Práce v úvodu pojednává o Kunstvereinech, které v první polovině 19. století zaznamenaly intenzivní rozvoj. Dále o historii Krasoumné jednoty, prvního českého spolku založeného ryze k šíření umění pro laickou veřejnost, zejména prostřednictvím výročních výstav a výročních prémií. Stručně také o Společnosti vlasteneckých přátel umění, která činnost Krasoumné jednoty iniciovala. Vlastní text analyzuje vývoj grafických technik použitých v grafických prémiích. Objasňuje význam prémií vydávaných spolky, pojednává o vybraných prémiích Krasoumné jednoty a jejich vzorech, s důrazem na rytce německého původu. V závěru ve stručnosti porovnává tři české spolky pro šíření umění, které jeden čas koexistovali vedle sebe, a jejich prémie; Krasoumné jednoty, Jednoty umělců výtvorných a Umělecké besedy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Musil, Roman (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství evropského pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené raffaelovské klasické vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci snaží dále analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Renáta Tyršová
Rozinková, Kateřina ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Cílem předkládané práce je zhodnotit život a dílo významné osobnosti české kultury a společnosti konce 19. století Renáty Tyršové. Práce obsahuje základní přehled životopisných dat Tyršové, především ve vazbě na její rodinné zázemí. Následně je zhodnocena její odborná práce na poli umělecké teorie a zejména kritiky, včetně jejího vztahu ke konkrétním umělcům, uměleckým směrům a tendencím. V závěru je práce Tyršové srovnávána s odbornou prací jejího manžela Miroslava Tyrše a je zasazena do kontextu vývoje české výtvarné kritiky.
|
|
|
Jan Quirin Jahn a slovník dějin umění? (Počátky dějin umění v českých zemích)
Marešová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Práce je věnována osobnosti malíře a osvícenského erudity v jedné osobě, Janu Jakubovi Quirinu Jahnovi (1739-1802) a jeho nedokončenému projektu dějin umění založeném na životopisech umělců. Protože součástí práce je také komentovaná edice, je rozdělena na dvě části - teoretickou studii a komentovanou edici. Teoretická část sumarizuje vývoj biografií umělců od antiky až do konce 18. století v Evropě. Další kapitoly jsou pak zaměřeny na osobnost Jana Jakuba Quirina Jahna a jeho rukopis o dějinách umění. Tento rukopis se skládá ze tří částí - úvodní historické studie, výběru životopisů umělců, kteří do Jahnovy současnosti působili v Čechách a z ukázky medailonů, které Jahn shromažďoval excerpcí ze zahraniční literatury, doplňoval archivním výzkumem a nakonec je řadil do složek podle panování.
|
host ::
RSS.