|
|
Genderová analýza chodu porodnicko-gynekologického oddělení ve vybraných dílech seriálu Ordinace v růžové zahradě 2
Mašková, Martina ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Genderová analýza chodu porodnicko-gynekologického oddělení ve vybraných dílech seriálu Ordinace v růžové zahradě 2" seznamuje čtenářky a čtenáře s problematickými pasážemi viděnými z genderové perspektivy v dílech 633 až 666 seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Výzkumem bylo zjištěno, že doktoři se chovají k sestrám, lékařkám a často i k pacientkám paternalisticky (výjimkou jsou však známé, např. sousedka). Protipól rozčilenému a konzervativnímu doktoru Čestmíru Mázlovi, který je stereotypně maskulinní (autoritativní, agresivní), představuje ugandská doktorka Aisha Nakabugo Kingi, která je stereotypně femininní (citlivá, empatická). Také je progresivní a v nemocnici ji mají rády pacientky, kolegyně i kolegové. S její odlišnou etnicitou má problém zejména Mázl a pak ještě dvě postavy, nicméně doktorka Kingi rasistické stereotypní představy svým chováním vyvrací, a nakonec se s ní spřátelí i Mázl. Náhradní mateřství i domácí porod jsou představeny jako problematické počiny, které se nevyplácí pokoušet, protože mohou špatně dopadnout; v seriálu dopadly dobře jen díky štěstí.
|
|
|
Komparace vybraných tematických okruhů publikovaných v časopise Vlasta v obdobích 1973 - 1978 a 2013 - 2018
Mašková, Martina ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce "Komparace vybraných tematických okruhů publikovaných v časopise Vlasta v obdobích 1973-1978 a 2013-2018" seznamuje čtenářky a čtenáře s tematickými kategoriemi ve Vlastě 70. let a 21. století. Hlavním záměrem je porovnat kategorie těchto dvou období a určit, jak se za čtyřicet let proměnily. Práce uvádí čtenáře do mediální problematiky, ve druhé kapitole připomíná nejdůležitější události České a Československé republiky, další kapitola se zabývá rolí ženy a její pracovní i společenskou úlohou. Čtvrtá kapitola představuje vlastníky médií a časopis Vlasta. Praktická část práce je věnovaná výzkumu kvantitativních a kvalitativních rozdílů mezi kategoriemi témat v časopise Vlasta v obdobích 1973-1978 a 2013-2018. Výzkumem bylo zjištěno, že obsahy obou zkoumaných období mají své typické znaky. Autorky a autoři se v 70. letech věnují tehdejší politice a kritizují společenské nedostatky. Žena je zobrazena jako obětavá matka a neúnavná pracovnice. V současnosti se o politice mluví minimálně a o minulém režimu vůbec. Apel na ženu není zcela koherentní - měla by být krásná a štíhlá, ale na druhé straně "jsou ženské křivky pěkné" a "pravá dáma neřeší vrásky". Co ovšem řeší, a to mnohem víc než v 70. letech, jsou vztahy s muži. Také řeší, co si koupí nového. Konzumerismus je zde patrný i...
|
|
|
Nerovnosti ve zdraví u vybrané skupiny populace
MAŠKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá problematikou nerovnosti ve zdraví u vybrané populace seniorů. Hlavním cílem práce bylo přezkoumat na vybrané skupině seniorů od 60 do 74 let charakteristiky nerovnosti ve zdraví a zjistit existující nerovnosti v jednotlivých skupinách i rozdíly mezi skupinami. V teoretické části byla popsána problematika, která se týkala nerovností ve stáří, jejich příčinami a důsledky. V praktické části práce se konkrétně zkoumal tento jev na vybraném souboru respondentů v zařízení Senior Otrokovice - domov pro seniory a ve vlastních domácnostech seniorů v Otrokovicích. Pro získání dat k dosažení stanovených cílů a ověření hypotéz bylo použito kvantitativní výzkumné šetření metodou anonymních dotazníků. Jednalo se o standardizované míry ADL a IADL (indexu dle Barthelové), dále byla použita VAS škála k měření intenzity bolesti. K výzkumu bylo stanoveno pět hypotéz. Kvantitativní výzkum byl vyhodnocen pomocí statistického programu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pohlaví není významnou proměnou při vnímání vlastního zdraví a také fyzická soběstačnost se neliší podle pohlaví. Bylo zjištěno, že vnímání vlastního zdraví a fyzická soběstačnost závisí na tom, zda daná osoba bydlí v domově pro seniory či ve vlastní domácnosti. Bylo také zjištěno, že výška starobního důchodu není závislá na pohlaví ani na věku. Zjištěné skutečnosti mohou sloužit k hlubšímu poznání faktorů nerovností ve zkoumaných skupinách seniorů. Tato práce může být také využita jako podklad k dalším výzkumům.
|
|
|
Marketing muzeí a kulturního dědictví: Židovské muzeum v Praze v 21.století
Mašková, Martina ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Marketing muzeí a kulturního dědictví: Židovské muzeum v Praze v 21. století" seznamuje čtenáře s marketingovými a art marketingovými aktivitami Židovského muzea v Praze v 21. století. Cílem práce je posoudit současnou art marketingovou komunikaci muzea pomocí odborné literatury a případně nabídnout vhodná doporučení. Práce provází historií Židovského muzea v Praze od jeho založení v roce 1906 přes první a druhou světovou válku, komunismus až po privatizaci. V další části představuje marketingové a komerční aktivity muzea mezi lety 2001 a 2016. Třetí kapitola se zabývá pojmem art marketing a jeho hlavními principy a funkcemi ve světě muzejního dědictví. Teoretická koncepce art marketingu je poté porovnána s praxí. Nedostatky jsou shrnuty v poslední části a k nim je nabídnuto doporučení. Provedený výzkum zjistil, že pouze Galerie Roberta Guttmanna (otevřená v roce 2001) a Maiselova synagoga (rekonstruovaná 2014-2015) nabízí vše, co by správné muzeum 21. století mělo nabízet: informační panely, IT zařízení, dostatek míst k sezení, vhodné osvětlení a přiměřeně vysoké vitríny. Díky Koncepci nových stálých expozic Židovského muzea v Praze by v budoucnu měly projít rekonstrukcí i ostatní budovy. Ovšem hlavním zjištěním práce je, že zaměstnanci bývají velmi často propouštěni z malicherných a...
|
|
|
English participial clauses and their Czech translation counterparts
Mašková, Martina ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a popsat české překladové protějšky anglických polovětných konstrukcí tvořených přítomným participiem nebo participiem perfekta, a to ve funkci postmodifikátoru a příslovečného určení. Ačkoliv v češtině existuje formální protějšek anglického participia - přechodník - je tento tvar považován za velmi příznakový a archaický. Na základě analýzy 210 vět excerpovaných ze tří děl současné americké beletrie popisuje práce pravidelné postupy, jichž se využívá při překladu zmiňovaných forem do češtiny. Potvrdila se zjištění předchozích studií, že zatímco angličtina upřednostňuje nominální a verbo-nominální způsoby vyjadřování, čeština spoléhá spíše na vyjadřování slovesné. Mezi překladovými protějšky převládají divergentní způsoby překladu, zejména finitní věty souřadně spojené s protějškem anglické věty hlavní. Ačkoli je překlad participia určitým tvarem slovesným explicitnější, koordinace obou vět v češtině umožňuje zachování vágnosti sémantického vztahu mezi nimi, typického pro participiální polovětné konstrukce. Klíčová slova: participium, participiální věta, polovětná konstrukce, přechodník, postmodifikátor, přívlastek, adverbiale, příslovečné určení, překladové protějšky
|
|
|
Syntactic structure of participial and gerundial non-finite clauses
Mašková, Martina ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tématem této bakalářské práce je syntaktická struktura a komplexnost větných členů realizovaných polovětnými konstrukcemi. Konkrétně se práce zaměřuje pouze na gerundium, přítomné příčestí a příčestí perfekta, tedy homonymní tvary tvořené pravidelně sufixem -ing od všech sloves. Cílem práce bylo vysledování faktorů, které ovlivňují strukturu nefinitních vět a také porovnání syntaktického chování gerundií a participií, která v současné angličtině splývají v jeden tvar. Teoretická část práce shrnuje poznatky z různých gramatik a podrobně popisuje gerundia a participia především z hlediska syntaktického. I přes svůj nominální charakter si tyto tvary udržují vlastnosti slovesa, především valenci, jež jim umožňují tvořit sekundární predikace. Na základě těchto vlastností je třeba odlišit gerundia od podstatných jmen a participia od přídavných jmen. Zbývající část teoretické kapitoly popisuje větněčlenské funkce polovětných konstrukcí a některé jejich specifické aspekty, například pravidla pro určování většinou nevyjádřeného konatele nebo možné realizace podmětu. Podstatným rysem všech nefinitních forem je, že mohou fungovat jako větné kondenzátory, takže se věta obejde bez vedlejších vět, přičemž polovětné konstrukce umožňují díky své predikační síle vyjádřit sdělení odpovídající další větě (jev zvaný complex...
|
host ::
RSS.