|
|
The Musical Entourage of Rudolph II (1576-1612) reconstructed from the Imperial Accounting Ledgers
Rossi, Michaela ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
disertační práce Hudebníci ve službách Rudolfa II. (1576-1612): rekonstrukce na základě císařských účetních knih Michaela Žáčková Rossi (2016, školitel: doc. PhDr. Petr Daněk Ph.D.) Tato disertační práce si klade za cíl zpřístupnit domácí i zahraniční odborné veřejnosti veškeré hudební výdaje císařské pokladny za vlády Rudolfa II. Ve 20. letech minulého století publikoval Albert Smijers výtah položek vztahujících se pouze k hudební kapele, zatímco hudebníkům působícím v jiných složkách dvora věnoval pozornost jen nahodilou; i mezi trubači a komorními hudebníky však byli skladatelé, kteří zasluhují pozornost. Cílem disertace, která na základě systematického průzkumu příslušných účetních knih (uložených ve vídeňském Hofkammerarchivu) přináší jak edici se jmény všech hudebníků Rudolfova dvora - s časovým vymezením jejich služby, s určením příslušných funkcí i pobíraného platu - tak zhodnocení těchto údajů v šířeji pojaté předmluvě věnované národnostnímu složení a specializaci hudebníků, vývoji jejich kariéry, počtu a výši výjimečných plateb mimo rámec řádného platu aj. Obsah této disertační práce bude rozšířen v plánované monografii o soupis výjimečných plateb udělených z císařovy milosti hudebníkům za věnování hudebních kompozic a jiné služby a s tím souvisejícím seznam hudebních tisků vzniklých v...
|
|
|
Evangelista Papazzone a jeho rukopis Tractatus de arte saltandi
Tillmanová, Hana ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
Cílem této disertační práce je analýza a zhodnocení obsahu unikátního pramene rudolfinské doby, rukopisu Evangelisty Papazzona, tanečního mistra působícího na dvoře Rudolfa II. Východiskem je vlastní přepis a překlad rukopisu do češtiny. Nejprve práce vykresluje obraz situace v Čechách ve druhé polovině 16. století a dvora Rudolfa II., shrnuje dosavadní poznatky o vztahu české nobility k italské kultuře a významu tance v Čechách a zabývá se úvahami o profesních možnostech italského tanečního mistra v tomto prostředí. Práce rovněž detailně představuje italský taneční styl 16. století a předkládá analýzu italských tanečních spisů, v jejichž kontextu je Papazzonův rukopis posuzován. Tento traktát je výjimečný tím, že jako jediný z renesančních italských tanečních spisů vznikl mimo území Itálie, vykazuje však s nimi četné shody, především v tom, že rovněž upřednostňuje gagliardu, nejpopulárnější renesanční tanec. Gagliarda, její charakteristika, variabilita, společenská funkce a využití představuje další důležité téma, v souvislosti s významnou pozicí tohoto tance v Papazzonově rukopisu. Práce proto detailně sleduje specifika Papazzonova způsobu zápisů tance, konkrétních tanečních termínů a variací gagliardy, v komparaci s dalšími tanečními spisy pozdní renesance. Klíčová slova Evangelista Papazzone,...
|
|
|
Tříhlasé adventní a vánoční písně z kancionálu V. K. Holana Rovenského - praktická edice
Müllerová, Věra ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Maňas, Vladimír (oponent)
42 6. RESUMÉ Práce předkládá odborné i laické hudební veřejnosti praktickou edici části Hola- nova kancionálu Capella regia musicalis (Praha 1693): adventní a vánoční písně pro dva hlasy a generálbas. V úvodních kapitolách ji zasazuje do kontextu vývoje české duchovní písně. V historické části jsme se dotkli tématu vývoje českých kancionálů od 15. do za- čátku 18. století. Zjistili jsme, že jejich repertoár byl v základě společný pro všechny konfese, které si jej navzájem vyměňovaly, a že i pobělohorské katolické kancionály čerpaly z dědictví protestantských. Poté jsme se zmínili o nejdůležitějších kancioná- lech 17. století, na jejichž tradici Holanův zpěvník navázal. V další kapitole jsme se zaměřili na osobnost Václava Karla Holana, shrnuli jeho poměrně pestrý život a dílo. V následující kapitole jsme dospěli k obecnému popisu Holanova kancionálu a zjistili jsme, že vznik tohoto tisku se neobešel bez komplikací. Popsali jsme si strukturu a formální podobu kancionálu. Nad konkrétními detaily jsme bez výhrad potvrdili názor A. Škarky, že jde o zpěvník velice nepřehledný. Konečně jsme došli k hlavní části práce - k edici adventních a vánočních písní. Nejprve jsme popsali postup, jakým má být dosaženo cíle. Vymezili jsme si pravidla, podle kterých má být přepsán písňový text i notace do dnešní praktické...
|
|
|
Kolínský kancionál z roku 1517 a bratrský zpěv na počátku 16. století
Baťová, Eliška ; Maňas, Vladimír (oponent)
rigorózní práce Mgr. Eliška Baťová, dipl. um. Kolínský kancionál z roku 1517 a bratrský zpěv na počátku 16. století Rigorózní práce je revidovanou podobou práce diplomové. Tématem je český kancionál Regionálního muzea v Kolíně a jeho přínos pro hymnologii. Po důkladném vnějším popisu se autorka věnuje rozboru obsahu pramene se zřetelem na liturgické užití jednotlivých částí repertoáru a jeho historický a konfesijní kontext. Podrobně je věnována pozornost vztahu se zpěvem českých bratří, a to v otázkách melodických, textových i liturgických. Výsledkem je nové zhodnocení významu rukopisu pro dějiny hudební i církevní a přinesení důležitých poznatků o podobě české reformační hudby jagellonské doby. Klíčová slova: Kolínský kancionál, hymnologie, duchovní píseň, liturgie, utrakvismus, Jednota bratrská
|
|
|
Hudební život a významné hudební události u pražských křižovníků s červenou hvězdou v 18. století ve světle listinných pramenů
Veverka, Karel ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním provozem v rámci Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v 18. století. Historie řádu sahá až do první poloviny 13. století a jedná se o jediný původně český církevní řád. V 18. století patřili křižovníci mezi nejvýznamnější mecenáše umění v Čechách, kostel a klášter sv. Františka v Praze, tedy centrum řádu, se stal jedním z klíčových kulturních center. Charitativní činnost řádu dala vzniknout ve své době ojedinělé instituci - řádové menze, která měla i zcela zásadní význam pro fungování kůru kostela sv. Františka, neboť zajišťovala dostatečné množství zpěváků i instrumentalistů. Výzkum se prakticky výhradně opírá o nenotové prameny uložené v křižovnickém listinném fondu (č. 195) deponovaném v 1. oddělení Národního archivu v Praze. Podle informací v inventáři obsahuje fond celkově 2315 kartonů listinného materiálu a 3306 knih. Až doposud se prameny z tohoto fondu těšily zájmu badatelů spíše okrajově, k čemuž bezesporu přispěla i jeho značná neuspořádanost. Nejcennější objevy tak byly paradoxně učiněny díky šťastné souhře okolností. Hlavní část výzkumu je věnovaná kostelu a klášteru sv. Františka v Praze, tedy centru samotného řádu. Z obsahového hlediska je rozčleněn do tří základních oblastí. První se zabývá otázkou personálií. Kromě nově...
|
|
|
The Musical Entourage of Rudolph II (1576-1612) reconstructed from the Imperial Accounting Ledgers
Rossi, Michaela ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
disertační práce Hudebníci ve službách Rudolfa II. (1576-1612): rekonstrukce na základě císařských účetních knih Michaela Žáčková Rossi (2016, školitel: doc. PhDr. Petr Daněk Ph.D.) Tato disertační práce si klade za cíl zpřístupnit domácí i zahraniční odborné veřejnosti veškeré hudební výdaje císařské pokladny za vlády Rudolfa II. Ve 20. letech minulého století publikoval Albert Smijers výtah položek vztahujících se pouze k hudební kapele, zatímco hudebníkům působícím v jiných složkách dvora věnoval pozornost jen nahodilou; i mezi trubači a komorními hudebníky však byli skladatelé, kteří zasluhují pozornost. Cílem disertace, která na základě systematického průzkumu příslušných účetních knih (uložených ve vídeňském Hofkammerarchivu) přináší jak edici se jmény všech hudebníků Rudolfova dvora - s časovým vymezením jejich služby, s určením příslušných funkcí i pobíraného platu - tak zhodnocení těchto údajů v šířeji pojaté předmluvě věnované národnostnímu složení a specializaci hudebníků, vývoji jejich kariéry, počtu a výši výjimečných plateb mimo rámec řádného platu aj. Obsah této disertační práce bude rozšířen v plánované monografii o soupis výjimečných plateb udělených z císařovy milosti hudebníkům za věnování hudebních kompozic a jiné služby a s tím souvisejícím seznam hudebních tisků vzniklých v...
|
|
|
Tříhlasé adventní a vánoční písně z kancionálu V. K. Holana Rovenského - praktická edice
Müllerová, Věra ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Maňas, Vladimír (oponent)
42 6. RESUMÉ Práce předkládá odborné i laické hudební veřejnosti praktickou edici části Hola- nova kancionálu Capella regia musicalis (Praha 1693): adventní a vánoční písně pro dva hlasy a generálbas. V úvodních kapitolách ji zasazuje do kontextu vývoje české duchovní písně. V historické části jsme se dotkli tématu vývoje českých kancionálů od 15. do za- čátku 18. století. Zjistili jsme, že jejich repertoár byl v základě společný pro všechny konfese, které si jej navzájem vyměňovaly, a že i pobělohorské katolické kancionály čerpaly z dědictví protestantských. Poté jsme se zmínili o nejdůležitějších kancioná- lech 17. století, na jejichž tradici Holanův zpěvník navázal. V další kapitole jsme se zaměřili na osobnost Václava Karla Holana, shrnuli jeho poměrně pestrý život a dílo. V následující kapitole jsme dospěli k obecnému popisu Holanova kancionálu a zjistili jsme, že vznik tohoto tisku se neobešel bez komplikací. Popsali jsme si strukturu a formální podobu kancionálu. Nad konkrétními detaily jsme bez výhrad potvrdili názor A. Škarky, že jde o zpěvník velice nepřehledný. Konečně jsme došli k hlavní části práce - k edici adventních a vánočních písní. Nejprve jsme popsali postup, jakým má být dosaženo cíle. Vymezili jsme si pravidla, podle kterých má být přepsán písňový text i notace do dnešní praktické...
|
|
|
Kolínský kancionál z roku 1517 a bratrský zpěv na počátku 16. století
Baťová, Eliška ; Maňas, Vladimír (oponent)
rigorózní práce Mgr. Eliška Baťová, dipl. um. Kolínský kancionál z roku 1517 a bratrský zpěv na počátku 16. století Rigorózní práce je revidovanou podobou práce diplomové. Tématem je český kancionál Regionálního muzea v Kolíně a jeho přínos pro hymnologii. Po důkladném vnějším popisu se autorka věnuje rozboru obsahu pramene se zřetelem na liturgické užití jednotlivých částí repertoáru a jeho historický a konfesijní kontext. Podrobně je věnována pozornost vztahu se zpěvem českých bratří, a to v otázkách melodických, textových i liturgických. Výsledkem je nové zhodnocení významu rukopisu pro dějiny hudební i církevní a přinesení důležitých poznatků o podobě české reformační hudby jagellonské doby. Klíčová slova: Kolínský kancionál, hymnologie, duchovní píseň, liturgie, utrakvismus, Jednota bratrská
|
host ::
RSS.