Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jak sociální pracovníci pracují s teoriemi sociální práce
MYŠÁKOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá teoriemi sociální práce a jejich využitím v praxi sociálních pracovníků. Teoretická část popisuje jejich historický vývoj až po současnou krizi sociální práce. Následně se zaměřuje na konkrétní model, a to úkolově orientovaný přístup. Ten má v českém prostředí výjimečné postavení, neboť vykazuje paralely se zákonem o sociálních službách a Standardy kvality sociálních služeb. Závěr teoretické části je věnován souvislostem mezi tím, jak sociální pracovníci uchopují ve své praxi teorie sociální práce a jak se tento stav odráží na jejich profesionalitě. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo deset sociálních pracovníků. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru bylo mapováno, zda a jakým způsobem sociální pracovníci využívají ve své praxi teorie sociální práce a jaké jsou jejich zkušenosti s úkolově orientovaným přístupem. Výsledky výzkumu, které jsou blíže rozpracovány v rámci závěrečné diskuze, poukázaly především na potlačený význam teorií. Sociální pracovníci se v praxi většinou neopírají o konkrétní teorii (úkolově orientovaný přístup nevyjímaje), ale spíše spoléhají na své "vlastní teorie" či vnitřní pravidla organizace, v níž pracují.
Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Diplomová práce na téma Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů, jak napovídá sám název, má snahu nahlédnout na sociální rehabilitaci prostřednictvím jejích uživatelů, neboť jsou to právě uživatelé, kteří hrají důležitou roli pro úspěšnou realizaci této služby. Teoretická část práce vystihuje základní problematiku. Popisuje vývoj sociálních služeb v českém prostředí a jejich současnou legislativní podobu. Přibližuje význam sociální rehabilitace z pohledu koordinované rehabilitace a ve své stěžejní části se věnuje specifikům sociální rehabilitace ve smyslu sociální služby. Závěr teoretické části zachycuje aktuální trendy v sociálních službách, které souvisí především s plánovanou novelou zákona o sociálních službách. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 informantů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit význam sociální rehabilitace v kontextu získaných schopností a dovedností uživatelů této služby. Dílčí cíl byl zaměřen na dostupnost sociální rehabilitace v píseckém regionu. Výsledky výzkumu přinesly zajímavé poznatky o významu služby pro její uživatele. V píseckém regionu poskytují sociální rehabilitaci 3 organizace. Jejich cílovou skupinou jsou lidé se zdravotním postižením. Překážky spojené se zdravotním postižením jedince jsou také významným důvodem zájmu o službu. Uživatelé od služby očekávají především pomoc a podporu při řešení své nepříznivé sociální situace. Ta bývá ovšem různého charakteru a tak se také obsah služby a délka jejího poskytování liší napříč jednotlivými poskytovateli. Důležitou roli v procesu poskytování služby zastává také sociální pracovník, který vede uživatele k sociální změně a podílí se tak na úspěšnosti služby. Tato diplomová práce může přispět k pochopení významu sociální rehabilitace v životě lidí se zdravotním postižením. Přináší informace o tom, jaké jsou zkušenosti uživatelů s využitím služby a jaká je jejich spokojenost se službou. Stejně tak může napomoci odhalit slabá místa a překážky při realizaci této služby.
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.

Viz též: podobná jména autorů
2 MYŠÁKOVÁ, Helena
4 Myšáková, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.