|
|
Odborné zájmy a harmonie s přírodou. Snahy hraběte Jiřího Buquoye o intelektuální seberealizaci
MORAWETZ, Michal
Tématem disertační práce jsou odborné zájmy hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851). Tento aristokrat proslul v první polovině 19. století vynálezy vlastních technických přístrojů, snahou o zlepšování výrobních technologií na svých panstvích, kontakty s přírodovědci a filozofy i sepisováním vlastních odborných prací. Dochované spisy v pozůstalosti Jiřího Buquoye a jeho vydaná díla konfromtuji s reakcemi na ně ze strany vědců a Buquoyova okolí. V práci odhaluji Buquoyovy motivace k vlastní odbornému působení, způsoby, kterými se pokoušel proniknout do vědecké komunity a interpretuji jeho filozofický pohled na svět. Metodologicky se opírám o současný trend intelektuálních dějin, který propojuje interpretaci myšlenek se zasazením díla do kontextu autorova života a dobového myšlení. Zároveň se snažím vyhnout biografické iluzi tím, že se zaměřuji na stěžejní momenty Buquoyova vědeckého působení bez toho, abych je propojoval v konstrukt životního příběhu domnělou kauzalitou. Práci jsem koncipoval jako výklad stěžejních témat a formujících momentů Buquoyových zájmů, které řadím v chronologickém sledu. Důraz kladu na vlivy, které formovaly názory hraběte Buquoye. Byly jimi zejména výchova, vzdělání, nabyté zkušenosti při cestách, četba odborných prací a výměna názorů s vědci. Sledoval jsem, jak se promítaly do jeho odborných témat, konkrétně jak modifikovaly způsoby vyjádření hraběte a pozměňovaly oblasti jeho zájmu. Důležitou součástí práce je i dekonstrukce Buquoyovy sebeprezentační strategie, pomocí níž se pokusil identifikovat s vědeckou komunitou. Své místo v práci má i výklad filozofického názoru hraběte, tedy intelektuální završení jeho snah na poli vědy.
|
|
| |
|
|
Jádro filozofického názoru Jiřího Buquoye v kontextu romantické vědy
MORAWETZ, Michal
Diplomová práce se zabývá základními principy filozofie hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851), které byly představeny v jeho nevydaném spisu Kern meiner philosophischen Grundansicht. Buquoyovy myšlenky jsou interpretovány v kontextu vědy v Českých zemích konce 18. a první poloviny 19. století. Pozornost je také soustředěna k jeho zahraničním inspiračním zdrojům. K interpretaci je využita metodika intelektuálních dějin, zejména teorie o fúzi přírodovědných a humanitních věd a dobové esoterice.
|
|
|
"Krankengeschichte" Jiřího Buquoye. Popis nemoci jako pramen osobní povahy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce si klade za cíl připravit kritickou edici a rozbor popisu nemocí, který se dochoval v pozůstalosti hraběte Jiřího Františka z Buquoy ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce zařazuje spis do kontextu dobových reflexí zdravotního stavu a zároveň vyzdvihuje specifické rysy autorovy osobnosti. Dílo chápe jako pramen osobní povahy, který podává svědectví o myšlení hraběte a vlivu soudobých intelektuálních a filosofických proudů na něj, rozpoznává v něm význam pro dějiny lékařství, pramen pro výzkum výchovy mladého hraběte a upozorňuje na možnost využití spisu pro dějiny každodenní kultury.
|
|
|
"Jádro mého filozofického názoru." Romantická naturfilozofie Jiřího Františka z Buquoy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na rekonstrukci základních principů filozofie Jiřího Františka z Buquoy. Vychází zejména z analýzy jeho pojednání Kern meiner philosophischen Grundansicht (kolem roku 1825), jež existuje pouze v rukopise v písemné pozůstalosti šlechtického filozofa v rodinném archivu Buquoyů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a z hlediska současné diskuze o syntéze přírodovědných a společenských věd v době pozdního osvícenství a romantismu. Cílem práce je začlenit Buquoyovo dílo do dobového vědeckého a sociálního kontextu a interpretovat jeho myšlenky o fungování světa a roli přírody, člověka a Boha v něm. V úvodní kapitole je nastíněn dosavadní stav bádání a literatura k tématu, obraz hraběte Buquoye v historiografii a je provedena vnější kritika vybraného pramene. Druhá kapitola představuje filozofické myšlení kolem roku 1800 a vykládá hlavní myšlenky Naturphilosophie. Následující kapitola se zaměřuje na výchovu, vzdělání a zájmy hraběte a čtvrtá kapitola je rozborem zvoleného spisu.
|
host ::
RSS.