|
|
Šetření pojistných událostí a detekce pojistných podvodů
Marková, Marcela
Bakalářská práce na téma Šetření pojistných událostí a detekce pojistných podvodů je zaměřena na studii a problematiku práce členů týmu pro šetření po-jistného podvodu. Analyzuje děje škodní události a poukazuje na motivy podvod-ného jednání. V úvodu je část věnována historii pojišťovnictví a prvnímu pově-domí o pojistném podvodu. Také seznámení s terminologií a právní úpravou pro obor pojišťovnictví a podklady pro práci pracovníka li-kvidace pojistných událostí a speciálních týmů pro šetření pojistných podvodů. Dále se zaměřuji na samotnou práci pracovníka likvidace a pracovní-ků analytických, metodických a speciálních týmů pro odhalování a šetření pojist-ných podvodů. Zaměření je především na šetření a analýzu děje škodní události. Součástí práce je i poukázání na to, jak snadné je být účastníkem pojistného pod-vodu, jaký byl motiv, záměr a příčina pro vznik pojistného podvodu. Praktickou ukázkou je seznámení se skutečným případem pojistného podvodu a sběru dat pro možnost průběžného šetření. Na závěr své bakalářské práce, na základě pro-vedených vyhodnocení, uvádím praktická doporučení pro možnost minimalizace páchání pojistných podvodů. Zaměřuji se na prevenci pojistitelů a sjednatelů i možná opatření pro předcházení páchání pojistných podvodů, případně násled-ném včasném odhalení.
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky
MARKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá tématem syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek (ONSD) Úřadu práce ČR. V literatuře se setkáme s celou řadou definic syndromu vyhoření; některé z nich se orientují na stav emočního, mentálního a fyzického vyčerpání a jiné vnímají syndrom jak proces, který má určitý vývoj. Nicméně syndrom vyhoření představuje celý soubor příznaků, který se projevuje ztrátou elánu, radosti ze života a ztrátou energie. Úřad práce ČR plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ale především také zajišťuje administrativu, rozhoduje a také vyplácí nepojistné sociální dávky. Na Úřadu práce ČR zajišťují chod oddělení ONSD především referenti a sociální pracovníci, kteří jsou extrémně vystaveni nebezpečí syndromu vyhoření, protože jejich náplní práce je každodenní jednání s klienty, kteří mají ne jeden, ale více problémů, které nejsou schopni vlastními silami řešit, a od pracovníka čekají mnohdy více, než jim může poskytnout. Cílem diplomové práce je popsat problematiku syndromu vyhoření u pracovníků (sociálních pracovníků a referentů) ONSD Úřadu práce ČR. Dílčím cílem je zjistit, jestli pracovníci mají informace, jak syndromu vyhoření předcházet a zároveň porovnat rozdíl mezi pracovníky velkých a malých měst. Dalším dílčím cílem je zjistit, jestli se pracovníci subjektivně cítí vyčerpáni. S ohledem na tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy: Pracovníci ONSD ve větších městech se cítí subjektivně více vyčerpáni než pracovníci v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD. Referenti ONSD se cítí subjektivně více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Dále byla zvolena výzkumná otázka: Jaké povědomí mají pracovníci ONSD Úřadu práce ČR o syndromu vyhoření? Pro potřeby výzkumu byla zvolena kvantitativní strategie, metoda dotazování v technice dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 148 pracovníků ONSD, kteří úplně a správně vyplnili dotazník. Jako doplňková technika byl použit kvalitativní sběr dat, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy z 249 pracovníků ONSD bylo prostým náhodným výběrem vylosováno 8 komunikačních partnerů, kteří tedy tvoří druhý výzkumný vzorek. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou prezentovány popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že pracovníci ONSD ve větších městech se necítí více vyčerpáni než pracovníci ONSD v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD a referenti ONSD se necítí více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Pro fixaci dat kvalitativního výzkumu jsem zvolila ruční zápis. Analýzu kvalitativních dat jsem provedla metodou vytváření trsů, což znamená, že jsem vyhledávala ve výrocích osob všechny takové pasáže, které se týkají jednoho úzce ohraničeného okruhu. Z odpovědí komunikačních partnerů vyplynuly následující 3 trsy: informovanost o syndromu vyhoření, vnímání klientů a subjektivní pocity. Výsledky kvalitativní části výzkumu ukazují, že pracovníci ONSD sice mají znalosti o syndromu vyhoření, znají jeho příčiny a mají představu o prevenci. Nicméně tyto informace jsou většinou neúplné, někdy matoucí ve smyslu zaměření se na nepodstatné příčiny a pomíjení těch důležitých. Z jednotlivých odpovědí je také patrné, že většina komunikačních partnerů vnímá své klienty a práci s nimi jako přítěž, jako problém, práce je jim nepříjemná a nebaví je. Z výzkumu dále vyplývá, že Úřad práce ČR by měl organizovat cílené školení o prevenci před syndromem vyhoření právě s ohledem na pracovní pozici, kterou pracovník vykonává. Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také jako informační materiál pro Úřad práce ČR.
|
|
|
Povědomí studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity o dobrovolnictví v České republice a ve světě
MARKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá tématem dobrovolnictví. Jejím cílem je představit čtenářům Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZSF JU) a realizaci dobrovolnictví na této fakultě, dále představit základní možnosti, kde všude se mohou dobrovolníci zapojit (ČR i zahraničí) a také popsat stav dobrovolnictví na této fakultě (zapojení a informovanost studentů). Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty ZSF JU. Může být použita pro vedení fakulty jako informační zdroj o povědomí studentů o dobrovolnictví a může být též inspirací pro vytvoření koncepce o dobrovolnictví. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, výzkumnou. V teoretické části je popisována struktura ZSF JU a historie vzniku dobrovolnictví na půdě fakulty. Dále je zde uvedena definice pojmů dobrovolnictví, dobrovolník, rozdělení dobrovolnictví podle typů, jeho zakotvení v legislativě a stručná historie dobrovolnictví v České republice. V následující části jsou popsány přínosy dobrovolnictví a uvedeny jednotlivé oblasti, kde se s dobrovolnictvím potkáváme. Teoretická část je ukončena kapitolou o mezinárodním dobrovolnictví. Cílem praktické části je zanalyzovat, jak jsou studenti ZSF JU informování o možnostech a přínosech dobrovolnictví v České republice a ve světě. V této části je stanoven cíl práce a hypotézy, které je třeba potvrdit nebo vyvrátit. Dále je vysvětlena metodika, která byla zvolena ke zpracování praktické části bakalářské práce. Ke sběru dat jsem využila metodu dotazování v technice dotazníku, k jeho vytvoření jsem použila server "Vyplnto.cz" a k jeho rozeslání jsem využila hromadných emailových adres všech ročníků a oborů ZSF JU. Výzkumný vzorek tvořilo 478 validních odpovědí od studentů ZSF JU kombinované a prezenční formy studia. V následující kapitole jsou prezentovány výsledky výzkumu zpracované popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Jsou zde znázorněny výsledky jednotlivých otázek v kontextu dalších parametrů, jako je věk, pohlaví, forma studia nebo zaměření oboru studia. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že studenti ZSF JU jsou informováni o možnostech dobrovolnictví v ČR, ale o možnostech dobrovolnictví v zahraničí již takové množství informací nemají. Studenti kombinované formy studia jsou lépe informováni o dobrovolnictví v ČR než studenti prezenční formy studia a zároveň se studenti kombinované formy studia i více zapojují do dobrovolnické činnosti. Další částí bakalářské práce je kapitola Diskuze, kde jsou jednotlivé výsledky interpretovány a porovnávány s výsledky obdobných výzkumů. V závěrečné části bakalářské práce jsou výsledky shrnuty a cíl práce vyhodnocen. Informovanost studentů ZSF JU je na dobré úrovni. Přesto v některých konkrétních oblastech by se stav dal zlepšit. Závěr práce nabízí i možné řešení.
|
|
| |
host ::
RSS.