|
|
Vliv silového tréninku na držení těla u triatlonistů ve věku 30-45 let
Marková, Kristýna ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Krupková, Dominika (oponent)
Název: Vliv silového tréninku na držení těla u triatlonistů ve věku 30-45 let Cíle: Zjistit efekt vlivu zařazení silově-vytrvalostního tréninku na držení těla u triatlonistů věkové skupiny 30-45 let. Metody: Efekt silově-vytrvalostního tréninku 2-3x týdně po dobu 6 týdnů na držení těla triatlonistů. Třináct amatérských triatlonistů (3 ženy, 10 mužů) bylo vybráno do výzkumu. Po vstupním měření byli probandi randomizovaným výběrem rozděleni do skupin experimentální skupina 1 (ES 1) (n=8) a kontrolní skupina 1 (KS 1) (n=6). Následoval 6týdenní intervenční program pro ES 1, který přidal do jejich běžné tréninkové činnosti 2-3 TJ týdně. KS 1 měla povoleno během tohoto období provádět pouze jejich běžnou tréninkovou činnost (bez silového tréninku). Po kontrolním testování se skupiny vyměnily (z KS 1 se stala ES 2) a pro ES 2 započal 6týdenní intervenční program. ES 1 během tohoto období pokračovala ve své běžné tréninkové činnosti, ale měla zakázáno pokračovat v silovém tréninku. Výzkum byl ukončen výstupním testováním ES 2 a ES 1. Pro hodnocení držení těla u triatlonistů byla využita testová baterie, která se skládala z hodnocení postavy dle Jaroše a Lomíčka, vybraných DNS testů dle Koláře, vybraných testů hypermobility a pohybových stereotypů dle Jandy. Výsledky: V hodnocení postavy dle Jaroše a...
|
|
|
The Development of African-American Rights in the United States
Marková, Kristýna ; Maderová, Blanka (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem boje za lidská práva se Spojených státech amerických a specificky se zaměřuje na hnutí Black Lives Matter. Dále se také zaměřuje na feminismus v aktivistických hnutích a to, jaké problémy způsobuje jeho velice časté opomíjení u této konkrétní problematiky. Na specifických případech ukážu, jaký dopad má ignorování případů policejní brutality na ženách a rasistických útoků na ženy v Spojených státech. Za použití novel od autorů jako jsou Ta-Nehisi Coates, Toni Morrison nebo Leila Mottley, ale také důležitých prací aktivistů a odborníků jako jsou Robin DiAngelo, bell hooks, Mikki Kendall nebo Angela Y. Davis se snažím poukázat na hloubku této problematiky a důležitosti jejímu porozumění, abychom vymýtili jak policejní brutalitu, tak systémový rasismus. Tato diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol: v první kapitole se zaměřím na historický vývoj boje za lidská práva, co předcházelo hnutí Black Lives Matter, a jak tento vývoj hnutí ovlivnil. Druhá kapitola se zaměřuje na samotné hnutí Black Lives Matter, a jak se z prostého hashtagu vyvinulo celosvětově známé hnutí, kterým je Black Lives Matter dnes. Třetí kapitola pojednává o policejní brutalitě, státem vyvolané násilí a konkrétní případy, které vyvolaly toto hnutí. Ve čtvrté kapitole poskytnu socio-kulturní...
|
|
| |
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Gradient refrakčního indexu v oku čtyřhranky: Analýza exprese specifických genů
Marková, Kristýna
73 9. Souhrn V rámci diplomové práce bylo: - prokázáno, že gradient refrakčního indexu v čočkách velkého a malého komplexního oka čtyřhranky Tripedalia cystophora je proteinového původu, tak jak je tomu např. i u obratlovců. - lépe charakterizován nový J2 krystalin. Bylo demonstrováno, že se jedná o cytoplazmatický protein, přítomný pouze v rhopaliích Tripedalia cystophora (čočky, epitel statocysty). - navržena teorie osvětlující vznik čtyř odlišných typů očí v rámci jednoho smyslového komplexu a to především v závislosti na výsledcích studia morfologie a rozdílné exprese J1 a J2 krystalinů. - v souvislosti s úvahami o konzervaci genové sady žahavců a obratlovců bylo prokázáno, že geny, které jsou mezi těmito skupinami konzervované a přesto byly ztraceny v jiných vývojových liniích, jsou u Tripedalia cystophora stále využívané, přinejmenším exprimované. Pomocí RNA in situ hybridizace byla takto potvrzena exprese selenoproteinu O, ale také dvou genůpodílejících se na utváření zrakového ústrojí T. c., RFamidu a MITF, které však nepatří mezi geny ztracené v jiných liniích. - některé z výsledkůa shromážděné poznatky byly publikovány ve dvou původních článcích a jednom článku přehledovém. Tyto články jsou součástí příloh diplomové práce.
|
|
|
Evoluční a embryonální vývoj prechordální části hlavy
Marková, Kristýna ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rostrální, tedy prechordální část hlavy obratlovců je jedním z hlavních znaků, který nás odlišuje od ostatních strunatců. Součástí této tzv. nové hlavy je i prechordální destička, známá také jako prechordální či premandibulární mezoderm, axiální mezoderm, nebo ventrální kraniální mezoderm. Tato nejrostrálnější populace mezendodermu má vývojově pocházet z rozvolněného anteriorního konce struny hřbetní, tvoří hlavový mezenchym, a později přispívá do tzv. hlavových kavit a do okohybných svalů. V této práci zkoumám nejranější vývoj prechordální destičky u jesetera, kostlína a bichira, u kterých bylo nedávno popsáno endodermální předústní střevo jako nejrostrálnější struktura hlavy. Za pomocí histologické analýzy, imunohistochemie a in situ hybridizace jsem analyzovala vývojový vztah prechordální destičky a předústního střeva, a objevila jsem, že v raném vývoji rostrální části hlavy se nejprve objevuje jasně definovaný endodermální epitel, tedy předústní střevo. Mezenchymální populace prechordální destičky vzniká až později, a to jednak uvolňováním buněk z anteriorního konce struny hřbetní, ale také z mezenchymu vznikajícího z posteriorní části předústního střeva v oblasti kolem rostrálního konce mozku. Buňky prechordální destičky se později rozšiřují do laterální oblasti do blízkosti optického váčku,...
|
|
|
Prechordální destička: její vznik a funkce během embryogeneze hlavy obratlovců
Marková, Kristýna ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Prechordální destička se obecně popisuje jako populace axiálních mezendodermálních buněk, která se vytváří během raného embryonálního vývoje, a to v nejpřednější oblasti hlavy obratlovců. Buňky prechordální destičky jsou specifické pouze pro obratlovce, a tato unikátní populace buněk přispívá ke vzniku hlavy obratlovců, jejíž vznik byl jedním z klíčových kroků evoluce obratlovců. Během embryogeneze obratlovců jsou buňky prechordální destičky postupně zatlačovány růstem předního mozku, až zůstává pouze malá populace před strunou hřbetní, která se následně přemění na buňky mezodermálního charakteru. V prechordálním mezodermu, jehož morfogeneze se napříč skupinou obratlovců odlišuje, u většiny obratlovců vzniká pár hlavových kavit, které jsou nazývány premandibulární. V rámci organogeneze obratlovců se z těchto mezodermálních buněk a kavit vytváří vnější okohybné svaly. Prechordální destička, je také v rané embryogenezi označovaná za jedno z důležitých kontrolních center při formování hlavy obratlovců, neboť při jejím odstranění či inhibici důležitých signálů se projevují různé poruchy, které mohou být ve většině případů pro embryo letální. Tato práce si klade za cíl shrnutí informací o vzniku a funkci buněk prechordální destičky během embryogeneze obratlovců. Klíčová slova: prechordální destička;...
|
|
|
Gradient refrakčního indexu v oku čtyřhranky: Analýza exprese specifických genů
Marková, Kristýna
73 9. Souhrn V rámci diplomové práce bylo: - prokázáno, že gradient refrakčního indexu v čočkách velkého a malého komplexního oka čtyřhranky Tripedalia cystophora je proteinového původu, tak jak je tomu např. i u obratlovců. - lépe charakterizován nový J2 krystalin. Bylo demonstrováno, že se jedná o cytoplazmatický protein, přítomný pouze v rhopaliích Tripedalia cystophora (čočky, epitel statocysty). - navržena teorie osvětlující vznik čtyř odlišných typů očí v rámci jednoho smyslového komplexu a to především v závislosti na výsledcích studia morfologie a rozdílné exprese J1 a J2 krystalinů. - v souvislosti s úvahami o konzervaci genové sady žahavců a obratlovců bylo prokázáno, že geny, které jsou mezi těmito skupinami konzervované a přesto byly ztraceny v jiných vývojových liniích, jsou u Tripedalia cystophora stále využívané, přinejmenším exprimované. Pomocí RNA in situ hybridizace byla takto potvrzena exprese selenoproteinu O, ale také dvou genůpodílejících se na utváření zrakového ústrojí T. c., RFamidu a MITF, které však nepatří mezi geny ztracené v jiných liniích. - některé z výsledkůa shromážděné poznatky byly publikovány ve dvou původních článcích a jednom článku přehledovém. Tyto články jsou součástí příloh diplomové práce.
|
|
|
Řešení spotřebitelských sporů
Marková, Kristýna ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hásová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá spotřebitelským sporem a způsoby jeho řešení. Stěžejním cílem této práce je zanalyzovat a následně vyhodnotit, zda u soudního řízení České republiky stále převažují nevýhody nad jeho výhodami, a tudíž zda je téma alternativních způsobů řešení v oblasti spotřebitelské stále aktuálním tématem, dále pak zanalyzovat a zhodnotit alternativní způsoby řešení spotřebitelských sporů, které nabízí Česká republika i v kontextu komunitárního práva Evropské unie a nastínit vývoj budoucích iniciativ v této oblasti.
|
|
|
Biologicky aktivní látky obsažené v čaji, kávě a kakau
Marková, Kristýna ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Jadrná, Petra (oponent)
V bakalářské práci jsou popsány účinky a chemická struktura vybraných biologicky aktivních látek obsažených v čaji, kávě a kakau.
Čajovník (Camellia) patří do čeledi čajovníkovité (Theaceae). Pěstuje se několik odrůd, ale všechny se uvádějí jako variety Camelliasinensis. Hlavním produktem čajovníku jsou listy, ze kterých se vyrábí čaj. V čaji jsou nejvýznamnější především katechiny (8 - 18 %), které patří do skupiny polyfenolických látek a vykazují silné antioxidační vlastnosti.
Kávovník (Coffea) patří do čeledi mořenovité (Rubiaceae). Z této čeledi jsou nejvýznamnější odrůdy Coffeaarabica a Coffea robusta, jejichž zrna se používají k výrobě kávy. Káva je vyhledávanou povzbuzující pochutinou. Nejvýznamnější složkou je kofein (0,7 - 2,5 %), který se zařazuje do skupiny alkaloidů. Je stimulantem centrální nervové soustavy, ovlivňuje srdeční činnost a oběhovou soustavu.
Kakaovník (Theobroma) patří do čeledi Sterculiaceae. Z této čeledi je významným zástupcem Theobromacacaoa jeho skupiny Criollo, Forastero a Trinitario. Kakao je bohaté zejména na flavonoidy (20 %), které také patří do skupiny polyfenolických látek. Jsou silnými antioxidanty a v přiměřeném množství mohou příznivě ovlivňovat zdraví.
Čaj, káva a kakao obsahují také vitaminy a minerální látky. V organismu mohou být součástí struktury tělních buněk a enzymů, některé slouží jako aktivátory enzymů a také se podílejí jako přenašeči molekul v metabolických reakcích. Z vitaminů jsou nejvíce zastoupeny vitamin C a vitamin E, z minerálních látek mají v pochutinách nejvyšší obsahy draslík a fosfor.
Celkový obsah biologicky aktivních látek ovlivňuje především odrůda daného druhu a způsob zpracování. Suroviny, které neprošly procesem fermentace nebo pražením obsahují více biologicky aktivních látek než ty, které byly technologicky upraveny.
|
host ::
RSS.