|
|
Vliv ochranářské pastvy na suché trávníky České republiky
Marek, Matouš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pastevní management v České republice, konkrétně v Praze, Českém středohoří a Českém krasu. Přesněji, na suchých polopřirozených trávnících (svazy Festucion valesiacae, Bromion erecti a Cirsio-Brachypodion pinnati). Cílem práce bylo zjistit celkový efekt pastvy ve všech jejích podobách na druhové složení a diversitu vegetace. Data byla sbírána v roce 2022 na 54 pastvinách podléhajících ochranářské pastvě, na kterých management probíhal po dobu 1 až 24 let. Na jednotlivých lokalitách byla získána data pomocí fytocenologických snímků. Data o pastvě byla získána rozhovory se správci lokalit a pomocí dotazníku. Byly použity kovariáty související s mikrostanovištěm fytocenologického snímku, klimatická data, okolní typy vegetace, místo pořízení fytocenologického snímku, chemické analýzy půd, a managementové kovariáty. Výsledky práce ukazují, že pastevní prediktory mají často vliv na širolisté traviny především Bromus erectus a Brachypodium pinnatum, které negativně ovlivňují ohrožené druhy. Efekt na druhové složení mají především doba od začátku managementu a roční období pastvy. Jarní a podzimní pastva se ukázaly jako pozitivní nástroje managementu (zvýšení počtu ohrožených druhů, v případě jarní pastvy snížení dominantních širolistých travin). Naopak letní pastva je...
|
|
| |
|
|
Změny vegetace suchých trávníku a teplomilných lesů a druhové vlastnosti tyto změny vysvětlující
Míšek, Vojtěch ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Větvičková, Anna (oponent)
Vápnomilné suché trávníky a na ně navazující teplomilné opadavé lesy jsou z hlediska biodiverzity významnými biotopy. Po dlouhou dobu byly tyto biotopy utvářeny činností člověka. Trávníky byly paseny, případně sečeny, v lesích se pařezilo a vyhrabával se opad. Opuštění těchto tradičních postupů je v současnosti hlavní příčinou ohrožení obou biotopů. Návrat k těmto způsobům managementu je zásadní pro obnovu a ochranu daných společenstev. V bakalářské práci se kromě charakteristiky suchých trávníků a opadavých lesů a faktorů, které ovlivňují vegetaci těchto biotopů, zabývám druhovými vlastnostmi, které mohou pomoci vysvětlovat a predikovat tyto změny. Klíčová slova: xerotermní trávníky, teplomilné lesy, změny vegetace, druhové vlastnosti.
|
|
|
Analýza faktorů ekologické niky a sestavení modelu vhodnosti stanoviště pro Minuartia smejkalii
Linyucheva, Anastasia ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Man, Matěj (oponent)
Tato studie se zaměřuje na analýzu ekologické niky M. smejkalii, mapování oblastí s vhodnými podmínkami pro tuto rostlinu jak na lokalitách s původním výskytem, tak i na větším území. Pro sestavení modelů vhodnosti stanoviště byla využita kombinace proměnných vypočtených na źakladě dat z dálkového průzkumu Země. Pro vyhodnocení faktorů, limitujících výskyt M. smejkalii byla použitá ENFA analýza a výsledky modelu MAXENT. Studie také zdůrazňuje důležitost správné volby prediktorů a vyhodnocení korelaci v datech pro sestavení HSM. Výzkum ukazuje, že nevhodná kombinace proměnných může výrazně omezit přesnost predikce a znemožnit spolehlivé hodnocení výsledků. Výsledný model vhodnosti habitatu obsahuje prediktory popisující lokální tepelné a vlhkostní podmínky, vegetační typ a míru vegetačního stresu v místě výskytu M. smejkalii. Na základě výsledků modelu lze definovat lokální podmínky odrážené v těchto proměnných. Z důvodu nejistoty predikcí při sestavení modelů s větším počtem proměnných a přítomnosti značného množství artefaktů, jiné proměnné nebyly zahrnuté do výsledného modelu. Hlavním omezením této studie je malá prostorová variabilita výskytu M. smejkalii a rozloha hadcového tělesa. Navzdory těmto omezením výsledky této práce mohou sloužit k identifikaci vhodných podmínek pro M. smejkalii a...
|
|
|
Vliv vzdálenosti od rostliny na intenzitu interakce rostlin a půdy
Skydaniuk, Liudmyla ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Koncept zpětné vazby mezi rostlinou a půdou se stále více používá k vysvětlení interakcí rostlin ve společenstvech. Rostliny svým růstem mění podmínky v okolním půdním prostředí. Tyto změny půdy ovlivňují další růst rostlin. Tento efekt nazýváme zpětná vazba mezi rostlinou a půdou - Vliv PSF se typicky studuje přímo v místě, kde daná rostlina rost . Do jaké vzdálenosti od rostliny může tento vliv působit je však málo prozkoumáno ato znalost je důležitá pro pochopení struktury rostlinných společenstev. Hlavním cílem diplomové práce zkoumání vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu vnitrodruhové a mezidruhové zpětné vazby mezi rostlinou a půdou. Výzkum byl proveden pomocí klasického, dvoufázového Pro výzkum byly vybrány čtyři druhy tvořící dva páry vždy jedné trávy a jedné širolisté byliny. První dvojicí vyskytující se přirozeně na suchých trávnících v severních Čechách. Druhou dvojící , vyskytující se na hnědouhelných výsypkách na Sokolovsku. Druhy byly pěstovány během kultivační fáze v půdě svého původu, tj. v půdě suchého trávníku severních Čech či Sokolovské výsypk ěstován byl buď každý druh z dvojice ostatně, či oba druhy dohromady. Po 5 měsících kultivace byla odebrána půda z různých vzdáleností eedback fáz jsem využila kompletní inokulum, ve kterém se zůstaly zachovány všechny části půdní bioty - tj....
|
|
|
Fyziologické reakce rostlin na umělé osvětlení
Holečková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je fyziologická reakce rostlin na umělé osvětlení, čímž je myšleno umělé osvětlení z pouličních lamp, které je jedním z významných antropogenních vlivů. Noční umělé osvětlení je uváděno pod zkratkou ALAN (z anglického slovního spojení Artificial light at night) a může mít výrazný vliv na chování rostlin. V rámci této práce jsou shrnuty v teoretické části aktuální poznatky o vlivu pouličních lamp na nejen chování rostlin, ale i na celé ekosystémy. V části praktické je na rostlinách měřen obsah chlorofylu, který je významným parametrem informujícím o jejich fyziologickém stavu, tedy zda na to má vliv i noční umělé osvětlení. Následně zjištěný obsah chlorofylu rostlin pod pouličním osvětlením je srovnán s obsahem u párových kontrolních rostlin v jejich okolí, které se nenacházejí pod žádným uměle vytvořeným osvětlením. Měření je prováděno pomocí speciálně určeného přístroje na zjišťování obsahu chlorofylu v listech rostlin pod názvem CCM300. Výsledkem práce je poznání možného vlivu pouličního osvětlení na fyziologický stav rostlin. Klíčová slova fyziologická reakce, noční umělé osvětlení, rostliny, chlorofyl
|
|
|
Původ a funkce heterostylie u krytosemenných rostlin
Nainar, Adam ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slovák, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem heterostylie, což je zvláštní vlastnost některých zástupců krytosemenných rostlin, například prvosenek /Primula/ založená na dvou nebo třech současně se vyskytujících formách jednoho druhu a projevuje se opačným výškovým postavením prašníků a blizen, což podporuje reciproké opylování a snižuje riziko samoopylení. Úvod na začátku práce porovnává heterostylii s různými dalšími adaptacemi, kterými se krytosemenné rostliny brání samoopylení. Dále je práce rozdělena na jednotlivé tematické kapitoly, například výskyt a typy heterostylie (distylie, tristylie), jsou zde také četné zmínky o historii zkoumání tohoto jevu a o možnostech, na základě kterých se heterostylie mohla vyvinout. V práci jsou také zmíněny další dodatečnévlastnosti heterostylních rostlin, například rozdíly v pylových zrnech. Tato práce se také zabývá interakcemi heterostylních rostlin s opylovači a stručně i genetickou podstatou heterostylie, což je pro vysvětlení všech těchto vlastností velmi důležité téma. V závěru je zmíněn projekt "Honba za Petrklíčí!", který v současné době mapuje populace prvosenky jarní /Primula veris/ v přírodě řady evropských zemí a poměr výskytu jednotlivých květových morf.
|
|
|
Plant-soil feedbacks, their mechanisms and role in plant communities
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kaštovská, Eva (oponent) ; de Kroon, Hans (oponent)
Během svého života rostliny ovlivňují abiotické i biotické podmínky půdy, ve které kořenují. Tyto změněné podmínky mohou ovlivnit růst dalších rostlin v mechanismu zpětné vazby (tzv. plant-soil feedback). Zpětná vazba rostlina-půda se může odehrávat mezi jednotlivci stejného druhu (vnitrodruhová zpětná vazba) nebo mezi jedinci různých druhů (mezidruhová zpětná vazba). Předchozí studie ukazují, že zpětná vazba mezi rostlinami a půdou může hrát roli v sukcesi vegetace a ovlivnit rostlinné invaze nebo koexistenci druhů v rostlinných společenstvech. Cílem této dizertační práce je (i) studovat vztah mezi mezidruhovými zpětnými vazbami rostlina-půda a příbuzností rostlinných druhů, rozdíly v jejich funkčních vlastnostech a četností jejich společných výskytů v rostlinných společenstvech; (ii) zhodnotit důležitost jednotlivých složek zpětné vazby v primární sukcesi; (iii) studovat jednotlivé složky zpětné vazby v druhově bohaté louce a zhodnotit jejich vytrvalost v půdě; a (iv) zjistit, zda zpětná vazba rostlina-půda může být ovlivněna přítomností půdní mesofauny. Zjistila jsem, že (i) mezidruhová zpětná vazba je ovlivněna příbuzností interagujících rostlinných druhů (ale pouze na krátkých fylogenetických vzdálenostech), závisí na rozdílech ve funkčních vlastnostech a ovlivňuje četnost společných výskytů...
|
|
|
External conditions, seed characteristics and other factors affecting seed germination of alpine species
Veselá, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiménez-Alfaro, Borja (oponent) ; Doležal, Jiří (oponent)
Klíčení je nejkritičtější a nejzranitelnější fází v životním cyklu mnoha rostlin a ovlivňuje regenerační potenciál populací, a tím i dlouhodobé přežití druhů. Klíčivost je ovlivněna vnějšími podmínkami, jako je světlo, teplo a vlhkost, působících jak během klíčení (cílové podmínky), tak na mateřské rostliny během jejich života (původní podmínky). Cílové a původní podmínky mohou interagovat a ovlivňovat klíčení semen. Silný vliv teploty a vlhkosti na klíčení semen naznačuje, že úspěšné rozmnožení může být silně ovlivněno probíhajícími klimatickými změnami. Současně je klíčivost druhů ovlivňována vlastnostmi samotných semen jako jejich hmotnost nebo obsah živin v semeni. Tyto vlastnosti mohou být také ovlivněny vnějšími klimatickými podmínkami. Cílem této disertační práce je i) prozkoumat vliv teploty a vlhkosti působící jednotlivě i v interakci během aktuálních podmínek klíčení (vliv cílových podmínek), během života mateřských rostlin (vliv původu) a v interakci cílových a původních podmínek na klíčivost alpínských druhů; ii) studovat vliv původu na hmotnost semen, obsah živin v semenech a jejich vliv na klíčivost; iii) prozkoumat, jak je hojnost druhů ve středoevropském pohoří ovlivněna jejich klíčivostí. Zjistila jsem, že i) cílové podmínky, původní podmínky i interakce mezi cílovými a původními...
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
host ::
RSS.