Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Degenerativní změny kloubních spojení u velkomoravské populace z lokality Mikulčice - Valy
Müllerová, Soňa ; Brukner Havelková, Petra (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Tato diplomová práce si kladla dva základní cíle. Prvním cílem bylo prověřit, zdali výskyt a rozvoj primárních degenerativních změn kloubů (DZK) páteře a končetin u raně středověké populace od VI. kostela v Mikulčicích byly zásadně ovlivněny kosterním věkem dožití zemřelých či zda je podmíněn nadměrnou fyzickou zátěží. Druhým cílem práce bylo potom porovnání jednotlivých metod hodnocení degenerativních změn kloubů na kostře. Soubor 83 kosterních pozůstatků dospělých osob byl zhodnocen primárně metodou podle Waldrona (2009), dále metodami podle Stloukala a Vyhnánka (1976), Buikstrové a Ubelakera (1994) a konečně metodou Sagerovou (1969). Sledovány byly též Schmorlovy uzly a eburnace. Hodnocena byla kloubní spojení na páteři (klouby intervertebrální a apofyzeální), kloub čelistní a klouby končetin. Výsledky ukázaly, že výskyt degenerativních změn kloubních spojení je v kloubech intervertebrálních, temporomandibulárním a kloubech apendikulárního skeletu významně ovlivněn věkem dožití, přičemž tento rozvoj DZK nastupuje především po 40. roce biologického věku. U výskytu Schmorlových uzlů nebyla prokázána korelace s věkem. Eburnace byla zaznamenána jen ve velmi nízkém počtu případů. Vztah incidence DZK na pohlaví nebyl statisticky významný. Získané výsledky jsem porovnala s výsledky dřívějších studií....
Degenerativní změny kloubů v bioarcheologii
Müllerová, Soňa ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Kuželka, Vítězslav (oponent)
Práce je rozdělena do tří částí. První část se snaží shrnout základní informace o etiologii, problematice degenerativních změn kloubních spojení na kostře, a to nejprve z pohledu medicíny, následně z pohledu bioarcheologie. Následující kapitola nabízí výčet možností hodnocení degenerativních změn velkých axiálních kloubů a kloubních spojení na páteři. Popisuje 10 metod pro hodnocení DZK na axiálních kloubech, 13 metod pro klouby intervertebrální a 4 metody pro klouby apofyzeální. V poslední části jsou uvedeny příklady sledování degenerativních změn kloubních spojení v oblasti studia minulých populaci založené na lidských kosterních pozůstatcích odkrytých na území České republiky. Primárním cílem bylo vytvořit přehled výskytu tohoto onemocnění od doby bronzové po současnost. S ohledem na skutečnost, že všechny dosud realizované studie v této oblasti se uskutečnily pouze u velkých populačních skupin s dobrou zachovalostí kosterních pozůstatků, byly vybrány jen studie na kosterních pozůstatcích datovaných do období raného středověku (Mikulčice-Valy, Kostelisko, Josefov). Proto mohl být popsán výskyt DZK pouze u středověké populace. U ostatních pravěkých a historických období nebyly degenerativní změny kloubů hodnoceny podrobněji, epidemiologickým přístupem, anebo byly sledovány jen na malých...
Modelování potenciálního rozšíření netvařce křovitého (&-lt;i&-gt;Amorpha fruticosa&-lt;/i&-gt;) a kustovnice cizí (&-lt;i&-gt;Lycium barbarum&-lt;/i&-gt;) v České republice
Müllerová, Soňa ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Barták, Vojtěch (oponent)
Za jeden z hlavních procesů, který ohrožuje biodiverzitu, jsou v současnosti považovány biologické invaze. Invazní druhy jsou introdukované, v novém areálu zdomácnělé druhy, jejichž ekologický i ekonomický dopad je znám z řady oblastí světa. V České republice jsou významnou skupinou invazních organismů cévnaté rostliny, které se vyznačují schopností rychlé adaptace, šíření a obsazování nových stanovišť. Včasné zaznamenání potenciálně nebezpečného druhu může být jedním z kroků k zabránění dalšímu šíření. Tato bakalářská práce představuje techniku modelování druhové distribuce, což je jeden z moderních nástrojů sloužící k posouzení invazního potenciálu druhů a predikci jejich rozšíření. Hlavním cílem bylo vytvořit modely potenciálního rozšíření invazních keřů netvařce křovitého (Amorpha fruticosa) a kustovnice cizí (Lycium barbarum) v České republice a analyzovat významnost jednotlivých proměnných, včetně prediktorů odvozených z digitálního modelu terénu. Modely byly vytvořeny metodou Maxent v rozlišení 100 x 100 m na základě prezenčních dat a deseti prediktorů, z nichž tři jsou prediktory topografické: nadmořská výška, svažitost (slope) a expozice (aspect). Jako nejvýznamnější prediktory pro výskyt obou druhů se ukázaly nadmořská výška, krajinný pokryv, který měl v případě netvařce křovitého převažující vliv, a roční rozsah teplot. Pro kustovnici cizí je významným prediktorem také svažitost. Expozice byla vyhodnocena jako nevýznamný prediktor. Kriterium AUC dosáhlo u obou modelů vysokých hodnot - dosažená hodnota pro netvařec křovitý je 0,961 a pro kustovnici cizí 0,906. Na věrohodnost výsledného modelu má však zásadní vliv stádium invazního procesu a rovněž kompletnost a přesnost vstupních dat.

Viz též: podobná jména autorů
2 Müllerová, Sandra
5 Müllerová, Simona
1 Müllerová, Susan
2 Müllerová, Světlana
5 Müllerová, Šimona
1 Műllerová, Šárka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.