|
| |
|
| |
|
|
Lidstvím proti nenávisti - akce "zámky" Přemysla Pittra v kontextu let 1945-1947
Hartvichová, Jana ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Müller, Ivan (oponent)
Diplomová práce "Lidstvím proti nenávisti - akce "zámky" Přemysla Pittra v kontextu let 1945 - 1947" pojednává o osobnosti, životě a díle humanisty P. Pittra. Zaměřuje se na činnost P.Pittra,která je vylíčena na historickém pozadí politických poměrů tehdejšího poválečného Československa let 1945-1947 .neboť na historickém pozadí nejlépe vynikne jedinečnost jednání Přemysla Pittra. V práci není opomenut ani vývoj česko-německých vztahů v období let 1938-1948, a zejména politický vývoj tzv. třetí republiky v letech 1945-1947. Rovněž si práce všímá historie odsunu Němců z ČSR od počátku zrození myšlenky v domácím odboji přes vývoj plánu československého exilu v zahraničí až k získání podpory velmocí.
|
|
|
Paradigma demokracie ve 20. století
Moláček, Martin ; Müller, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Paradigma demokracie ve 20. století" pojednává o moderních teoriích demokracie. Na základě čtyř novodobých teorií demokracie, které vznikly v průběhu 20. století, se tato práce snaží dokázat rozdílnost ve výkladu pojmu demokracie. Diplomová práce popisuje následující teorie: konkurenční demokracie J. A. Schumpetera; pluralitní demokracie a polyarchie R. A. Dahla; teorii spravedlnosti J. Rawlse. V závěru práce je provedena stručná komparace hlavních myšlenek zmíněných demokratických teorií, která má dokázat rozdílné výklady pojmu demokracie, respektive dokázat, že demokracie není zcela jednoznačným pojmem, jak by se na první pohled mohlo jevit. Je tedy třeba chápat "teorii demokracie" jako velice široké spektrum různých pojetí demokracie, která jsou často názorově protichůdná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Katolickká sociální nauka a její místo na pravo-levé škále
Kantor, Lukáš ; Müller, Ivan (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
První část této bakalářské práce představuje jakýsi historicko-filozofický exkurs. Pojednává o těch myslitelích, politických hnutích a stranách, církevních či sektářských uskupeních a směrech, jež lze označit společným názvem "levicoví křesťané" (Campanella, Tillich, novokřtěnci, teologie osvobození atd.). Stejně tak přibližuje opačné pozice "pravicových křesťanů", zejména amerického katolíka a politického filozofa Michaela Novaka. Druhá část předkládané práce tematizuje katolickou sociální nauku, tak jak se vyvíjela od vydání encykliky Rerum novarum na konci 19. století. Analyzuje zejména obsah a základní principy papežských sociálních encyklik, z nichž té poslední Centesimus annus je věnována samostatná, byť krátká kapitola na závěr. Cílem práce je "lokalizovat" katolickou sociální nauku v horizontu tradičního politického dualismu pravice/levice; vyznačit její styčné body, respektive odlišnosti s liberální, konzervativní a socialistickou ideologií a jim odpovídajícím hospodářským modelům. V této otázce dochází práce k závěru, že ústřední motivy katolické sociální nauky (solidarita, přednostní volba pro chudé, přednost práce před kapitálem, spravedlivá mzda, hospodářská demokracie, soukromé vlastnictví se sociální vazbou) mají blízko k ideálům umírněné levice reprezentované hlavně sociální demokracií.
|
|
| |
|
|
Klíčové aspekty vztahu státu a církve v pojetí Martina Luthera a Jana Kalvína
Matulová, Lucie ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Müller, Ivan (oponent)
Má práce nastiňuje uspořádání vztahů státu a církve u Luthera a Kalvína. Člověk stojí pod dvojí vládou, duchovní a světskou. Obě jsem pojala jako nezávislé entity, avšak nikoli oddělené, ale spolupracující. Nejprve se věnuji pojetí církve. Pro Luthera pravou církev charakterizuje hlásání Božího slova jako dostačující podmínka. Dále jsem se věnovala úřadům v církvi. Kdo vykonává jednotlivé úkoly záleží spíše na potřebách církevní obce. Stěžejním se ukáže jeho učení o ospravedlnění pouhou vírou, které se stane jedním z pilířů protestantismu. Kalvín považuje za pravou církev tu, která hlásá čistě Boží slovo a řádně vysluhuje svátosti. Církev může být i neviditelná a o jejích členech ví pouze Bůh. Poté jsem se věnovala predestinaci, která ukázala na jedné straně povzbuzení k většímu úsilí a zároveň nemožnost Boží rozhodnutí změnit. V Kalvínově čtyřstupňovém systému církevních úřadů se ukázala snaha o naprosté oddělení od struktury římské církve a zároveň snaha o pokrytí potřeb věřících od duchovních po potřeby týkající se správy církve. Část pojednávající o moci církve přinesla jasné oddělení duchovní moci od zasahování do světských záležitostí. Její moc prámem pouze ze svobody hlásání Božího slova a možnosti napomínat magistratus. Následně jsem se zaměřila na pojetí státu jako instituce Bohem chtěné, nikoli...
|
|
|
Just-war theory. Its origin and evolution in history
Daniška, Jaroslav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Müller, Ivan (oponent)
Keď som si před viac ako siedmymi rokmi tému spravodlivej vojny vybral ako tému diplomovéj práce, nemohol som tušit o búrlivých diskusiách, zlomových dějinných udalostiach, ktoré začali po 11. septembri 2001. V médiách po celom svete sa náhle neriešila len otázka vojny, ale tiež otázky jej morálnej přípustnosti, hovořilo a písalo sa o kritériách spravodlivej vojny či dokonca otázke přípustnosti preventívnej vojny. Stará klasická teória tak náhle po celom svete zažila nečakanú renesanciu a nárast mediálnej, ale aj odbornej pozornosti. Napriek tomu som sa v spracovaní témy úmyselne vyhýbal publicistike a súčasnosti a rozhodol som sa zamerat na teóriu spravodlivej vojny výlučné v jej klasickéj podobě. Mojím póvodným úmyslom bolo analyzovat a zhodnotit primárné pramene, z ktorých sa teória zrodila. Už vopred však musím konštatovat, že nie celkom sa mi to podařilo. Zatial' čo práce Augustina z Hippo alebo Tomáša Akvinského, či texty Starého a Nového zákona biblie a Koránu mi k dispozícii boli, a teda som vznik rozvoj teorie spravodlivej vojny mohol sledovat priamo analýzou týchto textov, iné texty sa mi získat nepodařilo, a preto som sa musel uspokojit s niektorými titulmi sekundárnej literatúry, respektive takou rekonštrukciou historických událostí a faktov, ktorá mi umožnila sledovat vývoj tradicie...
|
host ::
RSS.