|
|
Cenzura a její vliv na divadelní život v Protektorátu Čechy a Morava
Kovaříková, Olga ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Janoušek, Pavel (oponent)
NÁZEV: Cenzura a její vliv na divadelní život v Protektorátu Čechy a Morava AUTOR: Olga Kovaříková KATEDRA (ÚSTAV) Katedra dějin a didaktiky dějepisu ŠKOLITEL: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. ABSTRAKT: Práce popisuje organizaci a postavení divadelní cenzury v Protektorátu Čechy a Morava, přičemž vychází z politického, správního a kulturního vývoje daného období. Cílem práce je nejen popis struktury divadelní cenzury, ale i vylíčení jejího dosahu v divadelním životě a repertoáru na konkrétním příkladu českých divadel hlavního města Prahy. Díky analýze cenzurovaných pražských divadelních scénářů z období protektorátu obsahuje práce podrobnou charakteristiku a tematickou kategorizaci nejčastějších cenzurních zásahů. Pomocí divadelních memoárů a policejních protokolů je v práci přiblížen vliv cenzury v historii všedního dne pražských divadel. V postupech cenzury se projevují hlavní tendence kulturní politiky protektorátu, v kategorizaci cenzurních zásahů se zrcadlí protektorátní historie všedního dne. Práci nedílně doplňuje abecední přehled povolených a zakázaných her a komentovaný jmenný rejstřík. KLÍČOVÁ SLOVA: Protektorát Čechy a Morava - divadelní cenzura - kulturní politika - dějiny Prahy - historie všedního dne
|
|
|
Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století
Havlůjová, Hana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Bahenská, Marie (oponent)
Hana Havlůjová: Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století Abstrakt Záměrem práce je přispět k bližšímu poznání českých reflexí Orientu v první polovině 20. století prostřednictvím studia pramenů, které dosud zůstávaly spíše na okraji badatelského zájmu. Pramenů, které buď vytvořily ženy, jež do orientálních zemí cestovaly či zde delší dobu pobývaly. Nebo pramenů, které se Orientu týkaly a byly adresovány převážně ženskému publiku. Vzhledem k minimálnímu zpracování tématu v českém prostředí si práce klade za cíl podat základní nástin problematiky, zároveň však ověřuje konkrétní možnosti, které (převážně) česky psané, případně obrazové prameny, nabízejí také pro rozvoj zahraničního kulturně historického bádání. K identifikaci a řešení nových otázek jsou užívány dva "marginalizované" přístupy. Jednak genderově podmíněné tázání. Jednak perspektiva "z okraje" Evropy. Zejména druhý přístup otvírá příležitost k překonávání dichotomií dominujících obvykle mezinárodním analýzám, které zkoumají genderové otázky ve vztahu k nacionalismu a kolonialismu. Případové studie se proto zaměřují především na analýzu tří vzájemně provázaných moderních diskurzů, jež lze popsat také jako myšlení o ženách, národě a Orientu. Úvodní část, První dojmy: Tři české moderní ženy v Orientu, obsahuje tři...
|
|
|
Hugo Bergman,poštmistr, starosta a politik
Beštová, Tereza ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Při zadávání diplomové práce v rámci studia na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsem si zvolila téma "Hugo Bergmann, poštmistr, starosta a politik". První poznatky o této významné postavě regionálního a zároveň celonárodního charakteru jsem získala při studiu archiválií k mé předchozí práci v rámci Semináře k obecným dějinám. Zde jsem se zabývala situací v mém rodném městě - Brandýse nad Labem - na konci dvacátých a v první polovině třicátých let 20. století, přičemž jsem se soustředila zejména na brandýské školství. Jméno Hugo Bergmann bylo v archiváliích velmi často uvedeno a jeho osoba mne velmi zaujala. Jak jsem již zmínila, brandýský starosta Hugo Bergmann nebyl pouze postavou regionální, nýbrž i politikem a poslancem Československé strany socialistické. Poslancem Národního shromáždění republiky Československé byl zvolen celkem čtyřikrát a mandát vykonával mezi lety 1923 - 1938.
|
|
|
Odboj na Plzeň - sever za druhé světové války
Boříková, Barbora ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje situaci na Plzeňsku v průběhu období od podepsání Mnichovské dohody po osvobození a konec II. světové války na pozadí mezinárodního dění a se zvláštním akcentem na každodenní život. Dále mapuje vývoj domácího odboje a jeho součinnost s odbojem zahraničním a přináší výčet organizací působících na Plzeňsku. Převážná část práce je věnována odboji na Nýřansku, které je od roku 1960 součásti okresu Plzeň - sever. Tato část se zabývá jak odbojem organizovaným, ať již se jedná o odboj na komunistickém či demokratickém základě, tak spontánními odbojovými činy jednotlivců. Práce přináší několik konkrétních příběhů lidí, jejichž osudy významně poznamenal protinacistický odboj, a do jejichž životů zasáhla nacistická perzekuce. Cílem práce bylo vykreslit na pozadí těchto příběhů situaci domácího odboje v průmyslové oblasti Nýřanska.
|
|
|
Rodina sedláka Víta v represích režimu jedné strany
Světlík, Pavel ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Akce "Teror Náchod". Pod tímto označením nalezneme v archivních pramenech Státní bezpečnosti dokumenty politickým procesům s tzv. skupinami Karel Rudolf a spol. a Karel Vondráček a spol. Z případu skupiny soukromých sedláků z východočeské vesnice Litoboř a okolí se vyvinul nejvétší politický proces se soukromými zemědělci v bývalém Východočeském kraji, který proběhl po částech ve dnech 26. - 27. ledna a 25. - 26. června 1952. Státní soud v něm za velezradu a další trestné činy odsoudil 18 lidí. Vyslovil čtyři rozsudky smrti, z nichž tři byly později vykonány a jeden změněn na doživotí. Většině zbývajících odsouzených soud přiřkl tresty odnětí svobody od 14 do 20 let. Režimní propagandou náležitě zneužité veřejné soudní procesy ve svém výsledku s konečnou platností zlomily houževnatý odpor soukromých sedláků v širokém okolí proti zakládání jednotných zemědělských družstev.
|
|
| |
|
|
Zdeňka Šemberová a její život (1841-1912)
Jeřábková, Iveta ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala zachycení života Zdeňky Šemberové, zajímavé ženy své doby. Ve své práci jsem při popisu života Zdeňky Šemberové postupovala nejprve chronologicky. Popsala jsem události jejího života tak, jak si je zaznamenala ve svých osobních denících. V nich se promítla její složitá osobnost. Svému deníku se svěřovala téměř se vším. Zaznamenala si, kdy byla nemocná a kdy navštívila společenskou nebo kulturní událost. Nevyhýbala se ani intimnějším tématům. Řešila rodinné konflikty, ale také milostná zklamání. Zásluhou její otevřenosti si lze udělat představu o životě měšťanské dívky a ženy v 19. století. Prostřednictvím svého otce Aloise Vojtěcha Šembery a bratra Vratislava Kazimíra se seznámila s řadou významných a zajímavých osobností, které v ní zanechaly hluboký dojem. S mnoha významnými osobnostmi Zdeňku nadále spojovala korespondence. Dopisovala si s dcerou Jana Kollára Ludmilou a později i s jejími dětmi. Při svých prázdninových pobytech ve Vysokém Mýtě podávala pravidelně zprávy své matce a otci o aktuálním dění na maloměstě, kde se zapojovala do řady kulturních a společenských akcí, kde byla čestným hostem. Korespondenci Zdeňky Šemberové jsou věnovány další dvě kapitoly. Pro svou práci jsem si vybrala osobní dopisy, které si Zdeňka vyměňovala se dvěma zajímavými...
|
|
| |
|
|
Nejnovější dějiny středočeského městečka Byšice
Sisák, Jiří ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
NÁZEV: Nejnovější dějiny středočeského městečka Byšice AUTOR: Bc. Jiří Sisák KATEDRA: Katedra dějin a didaktiky dějepisu STUDIJNÍ OBOR: Učitelství pro střední školy, Navazující Mgr. D - ZSV VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Dušan Foltýn ABSTRAKT: Diplomová práce zpracovává ucelený pohled na historii městečka Byšice v průběhu posledních dvou století a pokouší se zhodnotit význam jednotlivých epoch na rozvoj obce. Jako stěžejní je sledována vlastní historie obce, vedlejšími liniemi jsou kulturní dějiny obce a historie školy v Byšicích. Veškeré události jsou zpracovány postupně, v časovém sledu. Zkoumána je role jednotlivých společenských skupin v dějinách městečka. V práci je zhodnocena urbanistická přeměna vesnice v město. KLÍČOVÁ SLOVA: regionální dějiny, česká města, kulturní dějiny, dějiny vzdělávání, 19. století, 20. století
|
|
| |
host ::
RSS.