|
|
Contextualized Study of History of Czech Literature in Chinese Translation: 1921-2020
Su, Ke ; Obdržálková, Vanda (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Předkládaná dizertační práce je prvním systematickým pokusem o zpracování dějin české literatury v čínských překladech v časovém rozpětí jednoho století, což je značně neprobádaná oblast, která si jistě zaslouží větší pozornost a výzkumné úsilí. Cílem práce je představit deskriptivní, do kontextu zasazený výzkum dějin překladu zaměřený na recepci české literatury v Číně ze sociokulturní perspektivy. Práce se snaží odpovědět na hlavní výzkumné otázky "co", "kdo", "jak" a "proč" tím, že zkoumá sociokulturní podmínky ve třech historických obdobích (1921-1949, 1950-1977 a 1978-2020) a jejich vliv na výběr textů k překladu, charakteristiky překladatelů, uplatňované překladatelské postupy, výběr zprostředkujících jazyků a využívání různých překladatelských strategií. Z teoretického hlediska jsou pro naši práci nejrelevantnější Even-Zoharova (1990) teorie polysystému, Touryho koncepce norem a Lefeverova teorie přepisu, které chápou přeloženou literaturu jako součást polysystému a realitu cílové kultury a překlad pojímají jako přepis, v němž se odráží vliv ideologie a dobové poetiky. Tyto tři teoretické koncepce slouží jako východisko této práce. Z metodologického hlediska je práce empirickým výzkumem kombinujícím kvalitativní a kvantitativní přístup. Použité metody zahrnují případovou studii, korpusovou...
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Explicitace a styl překladatele
Kamenická, Renata ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Cíle práce bylo prozkoumat roli explicitace coby potenciálního parametru individuálního stylu překladatele v literárním překladu, a to na materiálu paralelního korpusu textů, sestaveného pro tento účel a pokrývajícího dílo dvou překladatelských osobností na ose časového vývoje. Empirický výzkum, jehož výsledky práce přináší, vycházel z předpokladu, že i v díle literárního překladatele lze vysledovat známky individuálního stylu, tj. pravidelnosti ve výsledcích překladatelských rozhodnutí, charakterizujících práci daného překladatele a odlišujících jej od překladatelů ostatních, vysloveného například Bakerovou (2000). Dalším předpokladem práce bylo, že explicitace jakožto jev dříve studovaný zejména jako potenciální překladová univerzálie má také své individuální aspekty, tj. že srovnáním explicitačního chování více překladatelů lze vydělit jeho komponenty přispívající k individuálnímu překladatelskému stylu. Oba srovnávaní překladatelé, Radoslav Nenadál a Antonín Přidal, byli v korpusu zastoupeni vzorky paralelního textu v délce 5 000 slov, reprezentujícími celkem 9 prozaických překladů u každého z nich, pokrývajících jejich dlouholetou překladatelskou kariéru. Za účelem této analýzy byla vypracována nová typologie překladově inherentní explicitace (a implicitace), vycházející z konceptu metajazykových...
|
|
|
Výuka odbornému anglickému jazyku se zřetelem na využití e-learningu
Kučírková, Lenka ; Mothejzíková, Jarmila (vedoucí práce) ; Voráček, Jaroslav (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Dizertační práce se zabývá experimentálním výzkumem, který zkoumá efektivitu e- learningového kurzu Obchodní angličtiny ve srovnání s tradiční metodou výuky face-to-face. Analýza sekundární literatury odhalila absenci vědeckého výzkumu v oblasti našeho zkoumání. Toto zjištění nás vedlo k závěru, že je třeba studie, která poskytne nové a signifikantní informace na poli výuky odborné angličtiny a e-learningu. Hlavním cílem této dizertační práce bylo zjistit efektivitu e-learningového kurzu ve srovnání s výukou face-to-face, tj. že neexistují statisticky významné rozdíly ve výsledcích studentů, kteří absolvovali e-learningový kurz (experimentální skupina), a těmi, kteří absolvovali kurz face-to-face (kontrolní skupina). Zároveň bylo zkoumáno, zda existují statisticky významné rozdíly ve výsledcích studentů na začátku kurzu a po ukončení kurzu v rámci jednotlivých skupin. Vedlejším cílem bylo zjistit názory studentů na efektivitu e-learningu v závislosti na četnosti jejich odpovědí a na jejich kvalitativních znacích. Praktickým výstupem je e- learningový kurz Obchodní angličtiny v systému Moodle, který byl vytvořen v rámci grantu Fondu rozvoje vysokých škol č. 2011, č. F5-1836. Ve výzkumné práci byly užity převážně kvantitativní a částečně kvalitativní metody sběru dat, mezi něž patří pre-testy,...
|
|
|
Využití dětské literatury při výuce angličtiny na základní škole
Vraštilová, Olga ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce) ; Mothejzíková, Jarmila (oponent) ; Čermák, Jan (oponent)
práce Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou dětské literatury a možností jejího využití ve výuce cizího jazyka na základní škole. Zasazuje zkoumanou problematiku do rámce českých kurikulárních dokumentů a výchovně-vzdělávacího procesu, charakterizuje dětskou literaturu z historické a žánrové perspektivy, popisuje řečovou dovednost čtení ve výuce cizímu jazyku a zabývá se postavením literárního textu a plánování vyučovací hodiny s literárním textem v cizojazyčné výuce. Pozornost věnuje rovněž dětské literatuře v pregraduální přípavě učitelů. Cílem práce je zjistit, jak je dětská literatura využívána ve výuce cizímu jazyku na základní škole, zda ji používají současné učebnice, jak na problematiku nahlížejí praktikující učitelé i studenti učitelství, ale i jaké možnosti využití dětská literatura v procesu cizojazyčné výuky nabízí. Výzkumná šetření provedená dotazníkovou formou, náslechy, vlastní pilotáží a obsahovou analýzou učebnice prokazují, že se literatura pro děti a mládež objevuje jak v učebnicích základních škol, tak i ve výuce cizímu jazyku. Vzhledem k vysokému procentu nekvalifikovaných učitelů angličtiny v praxi je však i problematika využití literárního textu ve výuce cizímu jazyku interpretována intuitivně. Šetření prokázala, že praktikujícím učitelům chybí metodika práce s...
|
|
|
The Pre-listening Stage in L2 Listening Instruction to A2 - B1 Adult Learners.
Ždímalová, Hana ; Mothejzíková, Jarmila (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Předposlechová fáze ve výuce poslechu u dospělého žáka na úrovni A2 - B1 Hana Ždímalová Tato dizertační práce se zabývá výukou poslechu u dospělých studentů angličtiny jako cizího jazyka v České republice a zejména faktorem předposlechu, který zatím není dostatečně probádán. Práce zkoumá názory studentů na poslech a jejich vnímání výuky poslechu v kurzech obecné angličtiny a použití různých předposlechových technik ve výuce poslechu, a to zejména z pohledu dospělých studentů jazykové úrovně A2-B1 (dle CEFR). Teoretická část dizertace se zabývá současnými poznatky z výzkumu výuky poslechu a mapuje historii výuky poslechu v rámci klasických (didaktických) metod výuky cizích jazyků. Předposlechová fáze je integrální součástí výuky cizojazyčného poslechu od začátku komunikačního přístupu, avšak v poslední době se vynořila některá kontroverzní témata. Učitelům se vytýká, že tráví předposlechovou fází příliš mnoho času (Field 2002; 2008) a dále je zpochybňována zásada, že studentům mají být při testování poslechu předloženy otázky na poslech předem (Sherman 1997). Poslechové potřeby studentů a jejich vnímání dovednosti poslechu s porozuměním navíc nebyly ještě v dostatečné míře zkoumány (Graham 2006; Graham - Macaro 2008) a v ČR zatím vůbec. Domníváme se, že je třeba se studentů ptát na jejich názory a...
|
|
|
Topophilia and Escapism: W.H.Auden's Interwar Poetics of Place (1927-1938)
Vít, Ladislav ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce)
v českém jazyce Tato disertační práce se zabývá ranou poezií (1927-1938) britského básníka Wystana H. Audena (1907-1973) a zaměřuje se na poetiku místa. Časově se soustředí na první a zároveň nejdynamičtější fázi jeho básnické tvorby. V tomto období Auden započal velmi uvědomělé, disciplinované a už tehdy mimořádně ctižádostivé hledání svého osobitého básnického hlasu. Silný a proměnlivý myšlenkový náboj Audenovy poezie let třicátých nesly oslnivá dikce a vytříbený styl spájející ryze současné prvky s tradičními. Kombinace těchto obsahových a formálních aspektů představovala hybnou sílu, jež začínajícího básníka vynesla do samého středu meziválečné literární scény. Tyto faktory zároveň poutají největší pozornost literárních kritiků, kteří kladou hlavní důraz na technické stránky Audenovy rané poezie a zajímají se o míru i povahu jejího odrazu básníkova zájmu o freudovskou psychologii a o jeho politickou angažovanost. Tato disertační práce sdílí zájem o tuto fázi Audenovy tvorby, ale přesouvá svou pozornost na literární topografii. Vychází z výjimečné vnímavosti, kterou básník již od dětství projevoval ke struktuře materiálního světa, krajině, krajinným typům, ale i jejich literárnímu zobrazení a vazbám, které mezi nimi a lidským subjektem vznikají. Věnuje se třem místům, pro Audena představujícím...
|
|
|
Řečová dovednost čtení jako instrument k nácviku kritického myšlení na 2. stupni základní školy a nižším stupni víceletého gymnázia.
Bromová, Renata ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vraštilová, Olga (oponent) ; Šimonová, Ivana (oponent)
Název práce: Řečová dovednost čtení jako instrument k nácviku kritického myšlení na 2. stupni základní školy a nižším stupni víceletého gymnázia. Autor: Renata Bromová Ústav: Ústav anglického jazyka a didaktiky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Vedoucí práce: Prof., PhDr., Bohuslav Mánek, CSc. Abstrakt Předkládaná dizertační práce se zabývá tématem řečové dovednosti čtení, která je v roli nástroje k nácviku dovednosti kritického čtení v kontextu výuky anglického jazyka na druhém stupni základní školy. Vzhledem k tomu, že se pojem kritické čtení nebo kritické myšlení jako nejvyšší stupeň práce s informacemi získanými z psaného textu objevuje v kurikulárních dokumentech v souvislosti s očekávanými výstupy nebo jako součást klíčových kompetencí, lze výchovu ke kritickému čtení považovat za důležitou součást vzdělávání nejen v jazykových předmětech. Výzkum této práce mapuje zkušenosti žáků a učitelů s výchovou ke kritickému čtení ve výuce anglického jazyka a následně ověřuje efektivnost systematického nácviku práce s cizojazyčným textem v kontextu kritického čtení. Výzkum se dělí na dvě hlavní části; kvantitativní výzkum předkládá číselné vyjádření míry implementace metodiky kritického čtení do výuky angličtiny a výzkum kvalitativní předkládá připravené metodické materiály pro realizaci systematického...
|
|
|
Explicitace a styl překladatele
Kamenická, Renata ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Cíle práce bylo prozkoumat roli explicitace coby potenciálního parametru individuálního stylu překladatele v literárním překladu, a to na materiálu paralelního korpusu textů, sestaveného pro tento účel a pokrývajícího dílo dvou překladatelských osobností na ose časového vývoje. Empirický výzkum, jehož výsledky práce přináší, vycházel z předpokladu, že i v díle literárního překladatele lze vysledovat známky individuálního stylu, tj. pravidelnosti ve výsledcích překladatelských rozhodnutí, charakterizujících práci daného překladatele a odlišujících jej od překladatelů ostatních, vysloveného například Bakerovou (2000). Dalším předpokladem práce bylo, že explicitace jakožto jev dříve studovaný zejména jako potenciální překladová univerzálie má také své individuální aspekty, tj. že srovnáním explicitačního chování více překladatelů lze vydělit jeho komponenty přispívající k individuálnímu překladatelskému stylu. Oba srovnávaní překladatelé, Radoslav Nenadál a Antonín Přidal, byli v korpusu zastoupeni vzorky paralelního textu v délce 5 000 slov, reprezentujícími celkem 9 prozaických překladů u každého z nich, pokrývajících jejich dlouholetou překladatelskou kariéru. Za účelem této analýzy byla vypracována nová typologie překladově inherentní explicitace (a implicitace), vycházející z konceptu metajazykových...
|
|
|
K počátkům a vývoji českého překladu dětské literatury z angličtiny
Rambousek, Jiří ; Kamenická, Renata (vedoucí práce) ; Tobrmanová, Šárka (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Disertační práce se zabývá otázkami překladu literatury pro děti a mládež z angličtiny do češtiny, a to počínaje její ranou fází. Metodologicky vychází z polysystémové teorie a ukazuje, že se - v souladu s jejími předpoklady - polysystém české dětské literatury vyvíjel pod silným vlivem překladu. Anglické předlohy v něm zpočátku hrály okrajovou roli a byly obvykle překládány prostřednictvím německých mezitextů. S nástupem přímých překladů pak na přelomu 19. a 20. století a později vliv anglických předloh sílil a obohacoval českou dětskou literaturu jednak některými specifickými tematickými žánry, jednak novými impulsy spojenými s nástupem nově pojaté, imaginativní dětské literatury, která nahrazovala didakticky laděné texty vycházející z tradice filantropismu. Kromě toho věnuje práce značnou pozornost otázkám bibliografie daného subsystému. Ukazuje příklady toho, jak lze obvyklou enumerativní bibliografii rozšířit až do sféry textologie a získat tím o překladech nové poznatky (identifikace mezitextu, správného znění překladu apod.) Práce užívá některé texty, které byly překládány opakovaně i později, a věnuje se proto i jejich dalšímu vývoji v českém literárním systému. Podrobně rozebírá - textologicky i translatologicky - například české verze Carrollovy Alenky. Poté shrnuje závěry týkající se...
|
host ::
RSS.