|
| |
|
| |
|
|
Neinvazivní diagnostika onemocnění pravé komory u hypertrofické kardiomyopatie
Zemánek, David ; Veselka, Josef (vedoucí práce) ; Málek, Ivan (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Cll: Zjistil, 7.da u hypcrtrofícU hrdiomY0p"tic (HCM) je i v p!jpad~ nepl'lIomnosti hypertrofie prav~ komory (PK) pHtOnUlo po5lib::ni JYSlolicl:é a dia~toiicld f'unkee. lIodooeenl bylo prov:ldtno pomncl stntin, strnin nle a lkMlov!dopple-ovskéh07.obntzm; (lnI). Metodika a ~1edJ,:y: Ze 77 konsd<utivuich pacientů J HCM po iuptiné .Ikoholo~ sepúlni ablaci jsem vyhnl sDlpi:nu 19 pacientu J HCM bet hypenrorlC PK. kterou jsem IJOVnai 5konlrolnlm """borem 22 jedind'l. PlII1iI1TIetry TOl byiy m~nmy na mitráLnlm a lrikuspid.ilnlm prstenci. Suain a strain ilite odvozený z TOl byl hodnocen v obLutj h1'Olovť= poloviny vol n ~ sltny I'K a v ba'lAlnlch scgmctl1ecb Icvt komory. Mezi o\Xnu slrnpinami byl n"lc;o:n s....tisticky výwamll~ rowil u T'K pouu pro izovolllmický precjckčni e..,.;, (79,2±17,3 nu VI 58,5±8.1 ms, p<O,OI), i:rovolumický rd""ační čas ( I04,7±26,2 IIl5 VI 17,3±24,S mli, p<O,OI), iDdex myobrdiilnl výkoonosti (rci) ~ený pomoci TI}I (0,6HO,14 VI 0,49±O,09, p<O,OI) a velikost e..,.;,no! diastolické vlny T Ol (il,2±l,Scml,vs l2,9.i1,6cm1s; p<O,OS). Záv~r: Tyto výsledky potvrzuji postiženi systolicld i diastolické funkce, PK II IICM i v neplitomnosti hypertrofie. Parametry ml SCl jevljako ",n:átivnějJ! ndslrain astraio ilite odvozcny:tTOL
|
|
|
Tkáňový faktor u akutních koronárních syndromů
Malý, Martin ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Wilhelm, Jiří (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Málek, Ivan (oponent)
Ateroskleróza a její komplikace jsou na prvním místě v příčinách úmrtí v průmyslově rozvinutých zemích. V České republice je stále více než 50% úmrtí spojeno s kardiovaskulárními chorobami, hlavně s akutním koronárním syndromem. Přitom ještě před 100 lety byly kardiovaskulární choroby dle statistik příčinou přibližně 10% úmrtí. Tento strmý nárůst je dáván do spojitosti s výrazně vyšším výskytem rizikových faktorů akcelerované aterosklerózy - hypertenzí, hyperlipoproteinémií, kouřením, obezitou a diabetem. Tento trend se u nás zastavil na konci osmdesátých let a od té doby má klesající tendenci. Je to dáno úspěšnou primární i sekundární prevencí: důslednou léčbou hypertenze, změnou stravovacích návyků, která vedla k poklesu průměrné hladiny cholesterolu na 5.88 mmol.l-1 a poklesem počtu kuřáků . Nedaří se však ovlivnit procento obezity (průměrný body mass index u mužů 28.1) a s ní spojené inzulinové rezistence (Bruthans 2000, Cífková et al. 2002). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přínos nových imunosupresiv po transplantaci srdce : zhodnocení dvou klinických indikací takrolimu
Skalická, Blanka ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Horký, Karel (oponent) ; Lischke, Robert (oponent)
Úvod: Akutní buněčné rejekce a koronární nemoc štěpu jsou hlavními faktory ovlivňujícími přežívání po ortotopické transplantaci srdce (OTS). Takrolimus by mohl být více účinný než cyklosporin A v léčbě opakovaných epizod akutní rejekce u pacientů po OTS. Jedním z rizikových faktorů rozvoje koronární nemoci štěpu je dyslipidémie. Statiny jsou obvyklou součástí léčby po OTS. Avšak jejich podávání je potenciálně nebezpečné pro jejich možnou inteakci s cyklosporinem A. Na základě výsledků studie se zdravými dobrovolníky se zdá, že takrolimus se statiny neinteraguje. Cíl: V první studii jsme retrospektivně posuzovali účinek konverze z cyklosporinu A na takrolimus u pacientů po OTS s opakovanými rejekcemi. Ve druhé (prospektivní) studii jsme hodnotili účinnost a bezpečnost kombinované léčby takrolimem a atorvastatinem u pacientů po OTS s dyslipidémií. (...) Ve druhé studii nebyl pozorován výskyt ani myalgie, ani elevace hladin kreatinkinázy. Šest pacientů bylo ze sledování vyřazeno pro jiné nežádoucí účinky (průjmy, progresivní elevace hladiny kreatininu, atd.). Hladiny celkového cholesterolu signifikantně poklesly po prvním měsíci léčby (6.02±0.85 mmol/l vs. 4.70±0.58 mmol/l; p<0.0001). Podobný pokles byl pozorován u hladin LDL cholesterolu, triacylglycerolů a apolipoproteinu-B. Účinek léčby zůstal stejný po...
|
|
|
Genetické a klinické koreláty u hypertrofické kardiomyopatie
Čurila, Karol ; Gregor, Pavel (vedoucí práce) ; Málek, Ivan (oponent) ; Krejčí, Jan (oponent)
Hypertrofická kardiomyopatie (HKMP) je onemocnění myokardu, které vzniká v důsledku mutací v genech kódujících bílkoviny sarkomery srdečního svalu. Je charakteristická nejenom širokou genotypovou, ale i širokou fenotypovou variabilitou. Již od 90-tých let minulého století, kdy byla nalezena první mutace odpovídající za vznik HKMP, se úsilí velkého množství vědců soustředilo na zjištění klinických projevů HKMP v závislosti na mutaci specifického genu. V naší práci jsme jako první v České republice zjistili zastoupení mutací odpovědných za vznik HKMP v 4 nejčastěji postižených genech. Zjistili jsme, že rozložení mutací je poněkuď rozdílně oproti jiným populacím, což může mít významný praktický dopad. Při zkoumaní vztahu mezi přítomnosti mutace v specifickém genu a klinickým obrazem jsme nezjistili žádnou korelaci, která by na základě genetického vyšetření opravňovala predikovat morfologické projevy či klinický obraz u postiženého jedince. V naší studii, kdy jsme nemocným s neobstruktivní formou HKMP podávali blokátor AT-1 receptorů candesartan, jsme zjistili výrazný pozitivní efekt farmaka na velikost hypertrofie a funkci LKS a na klinické symptomy u pacientů s HKMP.
|
|
|
Regenerace myokardu po intrakoronární aplikaci mononukleárních buněk kostní dřeně u pacientů s akutním infarktem s opožděnou reperfuzí a dysfunkcí levé komory
Skalická, Hana ; Horák, Jan (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Málek, Ivan (oponent)
Regenerace myokardu po intrakoronární aplikaci mononukleárních buněk kostní dřeně u pacientů s akutním infarktem s opožděnou reperfuzí a dysfunkcí levé komory Úvod a cíl: Navzdory pokrokům v rozvoji reperfuzní terapie, pacienti s akutním infarktem myokardu s ST elevacemi (STEMI) s pozdní reperfuzí a dysfunkcí levé komory (LK), mají špatnou prognózu. Snažili jsme se zaměřit na hodnocení bezpečnosti a efektivity intrakoronární aplikace mononukleárních buněk kostní dřeně (BMNCs) na zlepšení jejich prognózy díky ovlivnění progrese poinfarktové remodelace LK v rámci dlouhodobého sledování. Metodika: 27 pacientů se STEMI, průměrný věk 59±12,průměrná vstupní ejekční frakce LK(LVEF)39±5%,léčených primární koronární angioplastikou (PCI) 4-24 hodin od začátku obtíží, byli randomizováni buď k intrakoronární aplikaci BMNCs 4 až 11 dní po PCI (n=17, BMNCs skupina,14 podstoupilo 2 leté sledování) či standardní terapii (n=10, kontrolní skupina). Hodnocení LK bylo provedeno echokardiograficky se zaměřením na LVEF, enddiastolický a endsystolický objem (LVEDV, LVESV), diastolickou funkci a myokardiální perfuzi. Výsledky: V průběhu 24-měsíčního sledování nebyl zjištěn rozdíl mezi oběma skupinami v klinicky závažných událostech (6 pts.v BMNCs (36%) vs. 5 pts. (50%) v kontrolní skupině, p=0,54).Během 4 měsíční kontroly se LVEF...
|
|
| |
|
|
Experimentální a klinické aspekty nefrotoxicity kalcineurinových inhibitorů
Hošková, Lenka ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent) ; Špinarová, Lenka (oponent)
Souhrn Zavedení kalcineurinových inhibitorů (CNI) do imunosupresivních režimů výrazně zlepšilo prognózu nemocných po transplantaci srdce. Mezi nejvýznamnější komplikace vyvolané vedlejšími účinky CNI patří arteriální hypertenze a porucha funkce ledvin. Cílem práce bylo ověřit, zda kombinace antihypertenziv zahrnující duální blokádu renin-angiotenzinového systému (RAS) bude stejně účinná v léčbě hypertenze jako standardně podávaná kombinace antihypertenziv. Druhou hypotézou bylo posoudit, zda účinná kombinační léčba hypertenze (duální RAS nebo standardní kombinace antihypertenziv) povede ke zmírnění progrese chronického onemocnění ledvin u pacientů s dlouhodobou imunosupresivní profylaxí. Léčba arteriální hypertenze zahrnující kombinaci inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a antagonisty receptorů pro angiotenzin II (AT1 blokátoru) byla stejně účinná ve srovnání se standardně podávanou kombinací antihypertenziv. V obou studiích bylo dosaženo cílových hodnot krevního tlaku. Podávání kombinace antihypertenziv zahrnující duální blokádu RAS vedlo ke zmírnění progrese chronického onemocnění ledvin jak v experimentu, tak v klinické části, kde se nefroprotektivní efekt zesílené blokády RAS projevil příznivějšími výsledky glomerulární filtrace a výrazným snížením albuminurie. V experimentální práci...
|
|
|
Příspěvek vyšetření BNP ke zpřesnění prognózy nemocných s pokročilým srdečním selháním
Hegarová, Markéta ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Bedáňová, Helena (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Souhrn: Plazmatické hladiny B-natriuretického peptidu (BNP) jsou silným nezávislým prediktorem prognózy pacientů s pokročilým srdečním selháním (CHSS). Význam stanovení tohoto biomarkeru byl dosud dobře doložen pouze u pacientů s obvyklými příčinami CHSS jako je dilatovaná nebo ischemická kardiomyopatie. Stanovili jsme si hypotézu, že se BNP ukáže jako silný prognostický marker i u raritní skupiny nemocných s pokročilým CHSS s vrozenou srdeční vadou (VVS) s pravou komorou srdeční v systémové pozici (SRV). Druhou hypotézou bylo, že monitorování BNP u nemocných s implantovanou mechanickou srdeční podporou (LVAD) typu Heart Mate II (HM II) dokáže odhalit závažné komplikace, které negativně ovlivňují prognózu. Provedli jsme retrospektivní analýzu souboru 28 konsekutivních pacientů s těžkou systolickou dysfunkcí SRV (EF 23±6%), kteří byly v období od května 2007 do října 2014 referováni do kardiocentra s úvahou o indikaci k OTS. V průběhu sledování (medián 29měsíců, interkvartilové rozpětí 9-50) dosáhlo 14 pacientů primárního cíle (úmrtí, urgentní OTS, potřeba implantace LVAD). Tyto události jsme považovali za ekvivalent konečného stadia syndromu. Použitím ROC analýzy jsme identifikovali vstupní hodnotu BNP jako nejsilnější prediktor prognózy s plochou pod křivkou (AUC) 1.00, následovaný funkční třídou NYHA III...
|
host ::
RSS.