|
|
Role echokardiografie v hodnocení funkčních a strukturálních změn myokardu
Rob, Daniel ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Málek, Filip (oponent)
Echokardiografie představuje klíčovou metodu hodnocení funkčních a strukturálních změn u nemocných se srdečním onemocněním. Fabryho choroba (FCH) je geneticky podmíněné (X- vázané) lysosomální střádavé onemocnění způsobené mutacemi v genu pro enzym alfa- galaktosidásu A. Kardiovaskulární postižení je hlavní příčinou morbidity a mortality těchto pacientů. Cílem našich prací bylo upřesnit diagnostiku a rizikovou stratifikaci kardiálního postižení u FCH za použití echokardiografie. V první retrospektivní části projektu jsme analyzovali vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie levé komory (LK) srdeční a výskytem klinických událostí. Výsledky naší studie ukázaly silný vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie LK srdeční, mortalitou i kardiovaskulárními událostmi. Hladinu kyseliny močové lze u FCH používat jako snadno dostupný marker kardiovaskulárního rizika. V druhé části retrospektivního projektu jsme analyzovali schopnost identifikovat Fabry kardiomyopatii pomocí techniky tkáňové dopplerovské echokardiografie (TDI). I přes nižší rychlosti pohybu mitrálního anulu hodnocené TDI u pacientů s FCH, je překryv hodnot s obecnou populací příliš velký na to, aby umožnil spolehlivou diagnostiku FCH v klinické praxi. V prospektivním projektu jsme studovali...
|
|
| |
|
|
The role of apoptosis in patients with coronary artery disease
Teringová, Elena ; Toušek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Filip (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
in Czech language Úvod: Apoptóza hraje důležitou roli v poškození myokardu během akutního infarktu myokardu a v následném rozvoji srdečního selhávání. Cíl: Objasnit kinetiku sérových hladin apoptotických markerů TRAIL a sFas a jejich vztah k ejekční frakci levé komory srdeční (LVEF) u pacientů s akutním infarktem myokardu s ST-elevacemi (STEMI) léčených primární perkutánní koronární intervencí (pPCI). Metodika: U 101 pacientů se STEMI léčených pPCI byly změřeny sérové hladiny TRAIL a sFas v sérii vzorků odebraných v průběhu hospitalizace a 1 měsíc po STEMI. LVEF byla hodnocena při přijetí a po měsíci. Výskyt závažných kardiovaskulárních příhod (MACE - t.j. úmrtí, re-infarkt, hospitalizace pro srdeční selhání a iktus) byl hodnocen během dvouletého sledování. Výsledky: Sérová hladina TRAIL se výrazně snížila jeden den po pPCI (50.5pg/mL) v porovnání s hladinou při přijetí (56.7pg/mL), následně se druhý den po pPCI zvýšila (58.8pg/mL) a dosáhla své nejvyšší hladiny jeden měsíc po STEMI (70.3pg/mL). Hladina TRAIL vykazovala první a druhý den po pPCI významně inverzní korelaci s troponinem a významně pozitivní korelaci s LVEF při přijetí. TRAIL navíc významně koreloval s LVEF měsíc od STEMI (den 1: r=0.402, p<0.001, den 2: r=0.542, p<0.001). Naopak hladina sFas byla významně nejnižší při přijetí...
|
|
|
Nové biomarkery pro stanovení prognózy po srdeční zástavě
Vondráková, Dagmar ; Málek, Filip (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Srdeční zástava je extrémně závažný stav, charakterizovaný globální ischemií, následovanou reperfuzní reakcí po úspěšné resuscitaci a obnovení krevního oběhu. Přes veškeré pokroky současné medicíny zůstává prognóza nemocných po srdeční zástavě velmi špatná. Jedním ze zásadních problémů u těchto nemocných je proto včasné a spolehlivé stanovení prognózy, které je nezbytné pro volbu nejvhodnějšího diagnosticko-léčebného postupu. Současné možnosti včasného určení prognózy jsou však velmi omezené. Cílem naší práce bylo: (i) studium možností ovlivnění oxidativního stresu jako jednoho z klíčových patogenetických faktorů, podílejících se na vývoji tzv. poresuscitačního syndromu, a (ii) zjistit možnosti využití ukazatelů oxidativního stresu, kopeptinu a neuron-specifické enolázy pro časnou predikci prognózy u nemocných po srdeční zástavě. V experimentální části jsme na zvířecím modelu oběhové zástavy srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu (IPC) a aplikace oxidu dusnatého (NO) na hladiny ukazatelů oxidativního stresu a orgánového poškození; zjistili jsme že ani podání NO, ani IPC neměli větší protektivní účinek než hypotermie. V klinické části jsme v několika studiích ukázali, že jak kopeptin, tak především neuron-specifická enoláza, měřená ve specifický čas, nabízejí vysokou...
|
|
|
The role of apoptosis in patients with coronary artery disease
Teringová, Elena ; Toušek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Filip (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
in Czech language Úvod: Apoptóza hraje důležitou roli v poškození myokardu během akutního infarktu myokardu a v následném rozvoji srdečního selhávání. Cíl: Objasnit kinetiku sérových hladin apoptotických markerů TRAIL a sFas a jejich vztah k ejekční frakci levé komory srdeční (LVEF) u pacientů s akutním infarktem myokardu s ST-elevacemi (STEMI) léčených primární perkutánní koronární intervencí (pPCI). Metodika: U 101 pacientů se STEMI léčených pPCI byly změřeny sérové hladiny TRAIL a sFas v sérii vzorků odebraných v průběhu hospitalizace a 1 měsíc po STEMI. LVEF byla hodnocena při přijetí a po měsíci. Výskyt závažných kardiovaskulárních příhod (MACE - t.j. úmrtí, re-infarkt, hospitalizace pro srdeční selhání a iktus) byl hodnocen během dvouletého sledování. Výsledky: Sérová hladina TRAIL se výrazně snížila jeden den po pPCI (50.5pg/mL) v porovnání s hladinou při přijetí (56.7pg/mL), následně se druhý den po pPCI zvýšila (58.8pg/mL) a dosáhla své nejvyšší hladiny jeden měsíc po STEMI (70.3pg/mL). Hladina TRAIL vykazovala první a druhý den po pPCI významně inverzní korelaci s troponinem a významně pozitivní korelaci s LVEF při přijetí. TRAIL navíc významně koreloval s LVEF měsíc od STEMI (den 1: r=0.402, p<0.001, den 2: r=0.542, p<0.001). Naopak hladina sFas byla významně nejnižší při přijetí...
|
|
|
Nové biomarkery pro stanovení prognózy po srdeční zástavě
Vondráková, Dagmar ; Málek, Filip (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Srdeční zástava je extrémně závažný stav, charakterizovaný globální ischemií, následovanou reperfuzní reakcí po úspěšné resuscitaci a obnovení krevního oběhu. Přes veškeré pokroky současné medicíny zůstává prognóza nemocných po srdeční zástavě velmi špatná. Jedním ze zásadních problémů u těchto nemocných je proto včasné a spolehlivé stanovení prognózy, které je nezbytné pro volbu nejvhodnějšího diagnosticko-léčebného postupu. Současné možnosti včasného určení prognózy jsou však velmi omezené. Cílem naší práce bylo: (i) studium možností ovlivnění oxidativního stresu jako jednoho z klíčových patogenetických faktorů, podílejících se na vývoji tzv. poresuscitačního syndromu, a (ii) zjistit možnosti využití ukazatelů oxidativního stresu, kopeptinu a neuron-specifické enolázy pro časnou predikci prognózy u nemocných po srdeční zástavě. V experimentální části jsme na zvířecím modelu oběhové zástavy srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu (IPC) a aplikace oxidu dusnatého (NO) na hladiny ukazatelů oxidativního stresu a orgánového poškození; zjistili jsme že ani podání NO, ani IPC neměli větší protektivní účinek než hypotermie. V klinické části jsme v několika studiích ukázali, že jak kopeptin, tak především neuron-specifická enoláza, měřená ve specifický čas, nabízejí vysokou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.