|
|
Imunitní monitorace a imunoterapie po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk
Hejretová, Lenka ; Lysák, Daniel (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent) ; Raida, Luděk (oponent)
Imunitní monitorace a imunoterapie po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk ABSTRAKT Alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloHSCT) je vysoce specializovaná terapeutická metoda, která je potenciálně kurativní pro řadu hematologických i nehematologických onemocnění. Navzdory kontinuálním pokrokům v transplantační medicíně je prognóza pacientů stále limitována řadou potransplantačních komplikací, z nichž dominují relaps původní malignity a reakce štěpu proti hostiteli (Graft-versus-host disease, GvHD). Ty ovlivňují nejenom přežití pacientů, ale také snižují jejich kvalitu života, proto hledáme nové léčebné modality, které by jejich prognózu zlepšily. Jedním z nadějných moderních postupů v léčbě GVHD je podání buněk s imunomodulačním potenciálem (imunoterapie). V řadě evropských center, včetně našeho, jsou pacientům po aloHSCT v indikaci steroid-refrakterní GvHD (SR-GvHD) podávány mesenchymální kmenové buňky (MSC). Novou buněčnou populací se slibým potenciálem potlačit GvHD a zároveň potencovat reakci proti leukémii (Graft-versus-leukemia GvL) jsou invariantní NKT lymfocyty. Zavedení aplikace těchto buněčných populací do klinické praxe musí předcházet řada preklinických studií a i v průběhu klinického podávání musí probíhat kontinuální optimalizace výrobních a aplikačních postupů. V naší...
|
|
|
Problematika CMV infektu u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk
Vejražková, Eva ; Žák, Pavel (vedoucí práce) ; Faber, Edgar (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Eva Vejražková: Problematika CMV infektu u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk - souhrn Úvod: Preemptivní antivirová specifická terapie snížila mortalitu i morbiditu spojenou s infekcí lidským cytomegalovirem (CMV) u pacientů po transplantaci hematopoetických buněk (HSCT). Nicméně i přes preemptivní terapii dochází ke vzplanutí CMV nemoci stejně jako k nárůstu pozdní CMV nemoci i vzniku virové rezistence. Vznik rezistence na podávaná virostatika je stále relativně málo prozkoumanou komplikací léčby CMV u pacientů po HSCT. Cílem práce bylo stanovit četnost výskytu CMV primoinfekce/reaktivace během 1. roku po HSCT u pacientů ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FNHK). Byl analyzován vliv nižšího dávkování králičího antithymocytárního globulinu použitého v rámci transplantačního přípravného režimu na výskyt CMV infekce, reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), relapsu základního onemocnění a vliv na mortalitu po HSCT. Cílem práce bylo dále stanovit incidenci klinické i genotypové rezistence viru na podávaná virostatika v podmínkách FNHK a byl hledán vztah mezi klinickou rezistencí CMV (selháním léčby) a virovou rezistencí podmíněnou genotypicky. U pacientů s prokázanou virovou rezistencí byly porovnány metody sekvenační analýzy podle Sangera se Sekvenováním nové generace (NGS). Soubor...
|
|
| |
|
|
Využití nových molekulárních technologií v identifikaci unikátních klonálních markerů pro monitorování minimální reziduální nemoci u akutních leukémií
Jančušková, Tereza ; Peková, Soňa (vedoucí práce) ; Jarošová, Marie (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Akutní leukémie (AL) představují heterogenní skupinu maligních onemocnění krvetvorby s různou prognózou. Díky této různorodosti AL nelze s jistotou predikovat odpověď pacienta na léčbu. Proto je velmi důležité sledovat množství zbytkové maligní populace buněk po léčbě, tzv. minimální reziduální nemoc (MRN). K detekci MRN se běžně využívají přestavby těžkého řetězce imunoglobulinu nebo genů pro T-buněčný receptor, rekurentní cytogenetické abnormality a mutace v hematologicky významných genech. Zatímco u naprosté většiny dospělých pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií je pomocí rutinního screeningu identifikován cíl pro sledování MRN, u dospělých pacientů s akutní myeloidní leukémií nalézáme vhodný cíl pouze u poloviny případů. Z tohoto důvodu je velmi žádoucí identifikovat nové specifické markery leukemických blastů, které budou sloužit ke sledování MRN u pacientů, u nichž nebyla nalezena žádná ze standardně vyšetřovaných aberací. Cílem dizertační práce bylo vyvinout novou flexibilní strategii pro mapování zlomů aberovaných chromozomů na nukleotidovou úroveň a navrhnout klonálně specifický PCR test pro sledování MRN u pacientů s AL (resp. s AML). Kombinací cytogenetických (pruhování chromozomů, mikrodisekce chromozomů), molekulárně-cytogenetických (mFISH, mBAND) a molekulárně- biologických...
|
|
|
Nové biologické markery u lymfoproliferativních onemocnění
Špaček, Martin ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Smolej, Lukáš (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Nové biologické markery u lymfoproliferativních onemocnění Souhrn Prognóza pacientů s lymfoidními neopláziemi je extrémně variabilní. Spolehlivé prognostické markery mohou pomoci identifikovat skupiny pacientů, které mohou profitovat z odlišných přístupů. Virus Epsteina-Barrové (EBV) je asociován přibližně s jednou třetinou pacientů s Hodgkinovým lymfomem (HL). EBV-DNA je často přítomna v plazmě i plné krvi pacientů s EBV-asociovaným HL. Nicméně význam EBV-DNA monitorování je dosud nejasný. V souboru 165 dospělých pacientů s HL jsme prospektivně monitorovali nálož EBV-DNA. Naše výsledky ukázaly, že hodnocení EBV-DNA v plazmě by mohlo být využito k odhadu prognózy a při sledování pacientů s EBV-pozitivním HL. Role R72P polymorfismu genu TP53 byla analyzována v několika studiích u NHL, nikoli však dosud u HL. V naší práci jsme hodnotili roli R72P u 340 pacientů s NHL a 298 pacientů s HL. Naše výsledky ukázaly, že R72P není prognostický faktor u bělošských pacientů s NHL a že nemá vliv na vývoj či prognózu HL. Ve studii se 73 pacienty s chronickou lymfocytární leukemií jsme stanovovali mutační stav IgVH, mutaci genu TP53 a expresi CD38 a tyrozinkinázy ZAP-70. Celková konkordance mezi expresí ZAP-70 a mutačním stavem IgVH byla 85%. Validace flow cytometrické analýzy exprese ZAP-70 byla provedena srovnáním s...
|
|
|
Mesenchymal stem cells and their regenerative and immunomodulatory potential
Brychtová, Michaela ; Lysák, Daniel (vedoucí práce) ; Horák, Vratislav (oponent) ; Raška, Milan (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky a jejich regenerační a imunomodulační potenciál Abstrakt Mesenchymální kmenové buňky (MSCs) dokáží mnoha způsoby podpořit regeneraci tkání, což je, spolu s jejich imunomodulačním potenciálem, dělá slibným buněčným typem pro léčbu širokého spektra onemocnění. Probíhající výzkum prokázal, že aplikace MSCs do organismu je bezpečná, ale popisovaný efekt na pacienty není příliš přesvědčivý. V této práci jsme se soustředili na objasnění role MSCs v regeneraci životně důležitých orgánů, srdce a jater, jejichž rozsáhlé poškození je život ohrožující pro pacienty a jakékoli zlepšení současných terapeutických možností by mohlo zachránit mnoho životů. Podobná situace je u pacientů s nemocí typu reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), kde by se mohly prospěšně uplatnit imunomodulační vlastnosti MSCs. Role MSCs v regeneraci srdce byla zkoumána v in vitro experimentech. Primární kardiomyocyty (CMCs) izolované z dospělého prasete byly ko-kultivovány s prasečími MSCs a po 3 dny, byly sledovány a měřeny jejich morfologické a funkční vlastnosti (kontrakce, vápníkové proudy, respirace). MSCs prokázaly podpůrný efekt na přežívání CMCs, což bylo obzvláště významné ve 3. dni experimentu, kdy se v ko-kultuře vyskytovalo významně více živých CMCs se zachovanými morfologickými i funkčními vlastnostmi. Vliv...
|
|
|
Specifická protivirová imunita u imunokomprimovaných pacientů, především po transplantaci kostní dřeně
Pelák, Ondřej ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Lysák, Daniel (oponent) ; Němečková, Šárka (oponent)
-2- ABSTRAKT Virové reaktivace po transplantaci hematopoetických buněk významně přispívají k morbiditě a mortalitě. Včasná rekonstituce funkční T buněčné složky imunitního systému hraje při kontrole těchto virových reaktivací klíčovou roli. V předkládané dizertační práci identifikujeme několik funkčních populací T lymfocytů, jejichž přítomnost v době virové reaktivace vede k jejímu rychlému vyřešení. Výskyt některých těchto populací může být dokonce použit pro predikci incidence virové reaktivace. Léčba kortikoidy pro potlačení reakce štěpu proti hostiteli se v našem modelu dále ukázala jako významný negativní prediktor incidence virové reaktivace. Pro pacienty s dlouhotrvajícími virovými komplikacemi nabízíme adoptivní buněčnou terapii virus specifickými T lymfocyty, kdy identifikujeme vhodné dárce pomocí dvou různých metod. Virové reaktivace jsou komplikací i u pacientů po orgánových transplantacích. V této dizertační práci se nám podařilo nalézt spojitost mezi virus a alo specifickými T lymfocyty. Identifikovali jsme několik klonů T lymfocytů, které vykazují zkříženou reaktivitu a mohou tak být zodpovědné za odhojení transplantovaných ledvin, pokud zároveň dochází k T buněčné odpovědi na reaktivaci viru. Abychom mohli obsáhnout co nejširší spektrum populací obnovujícího se imunitního systému, je potřeba...
|
|
|
Problematika CMV infektu u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk
Vejražková, Eva ; Žák, Pavel (vedoucí práce) ; Faber, Edgar (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Eva Vejražková: Problematika CMV infektu u pacientů po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk - souhrn Úvod: Preemptivní antivirová specifická terapie snížila mortalitu i morbiditu spojenou s infekcí lidským cytomegalovirem (CMV) u pacientů po transplantaci hematopoetických buněk (HSCT). Nicméně i přes preemptivní terapii dochází ke vzplanutí CMV nemoci stejně jako k nárůstu pozdní CMV nemoci i vzniku virové rezistence. Vznik rezistence na podávaná virostatika je stále relativně málo prozkoumanou komplikací léčby CMV u pacientů po HSCT. Cílem práce bylo stanovit četnost výskytu CMV primoinfekce/reaktivace během 1. roku po HSCT u pacientů ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FNHK). Byl analyzován vliv nižšího dávkování králičího antithymocytárního globulinu použitého v rámci transplantačního přípravného režimu na výskyt CMV infekce, reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), relapsu základního onemocnění a vliv na mortalitu po HSCT. Cílem práce bylo dále stanovit incidenci klinické i genotypové rezistence viru na podávaná virostatika v podmínkách FNHK a byl hledán vztah mezi klinickou rezistencí CMV (selháním léčby) a virovou rezistencí podmíněnou genotypicky. U pacientů s prokázanou virovou rezistencí byly porovnány metody sekvenační analýzy podle Sangera se Sekvenováním nové generace (NGS). Soubor...
|
|
|
Mesenchymal stem cells and their regenerative and immunomodulatory potential
Brychtová, Michaela ; Lysák, Daniel (vedoucí práce) ; Horák, Vratislav (oponent) ; Raška, Milan (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky a jejich regenerační a imunomodulační potenciál Abstrakt Mesenchymální kmenové buňky (MSCs) dokáží mnoha způsoby podpořit regeneraci tkání, což je, spolu s jejich imunomodulačním potenciálem, dělá slibným buněčným typem pro léčbu širokého spektra onemocnění. Probíhající výzkum prokázal, že aplikace MSCs do organismu je bezpečná, ale popisovaný efekt na pacienty není příliš přesvědčivý. V této práci jsme se soustředili na objasnění role MSCs v regeneraci životně důležitých orgánů, srdce a jater, jejichž rozsáhlé poškození je život ohrožující pro pacienty a jakékoli zlepšení současných terapeutických možností by mohlo zachránit mnoho životů. Podobná situace je u pacientů s nemocí typu reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), kde by se mohly prospěšně uplatnit imunomodulační vlastnosti MSCs. Role MSCs v regeneraci srdce byla zkoumána v in vitro experimentech. Primární kardiomyocyty (CMCs) izolované z dospělého prasete byly ko-kultivovány s prasečími MSCs a po 3 dny, byly sledovány a měřeny jejich morfologické a funkční vlastnosti (kontrakce, vápníkové proudy, respirace). MSCs prokázaly podpůrný efekt na přežívání CMCs, což bylo obzvláště významné ve 3. dni experimentu, kdy se v ko-kultuře vyskytovalo významně více živých CMCs se zachovanými morfologickými i funkčními vlastnostmi. Vliv...
|
|
|
Využití nových molekulárních technologií v identifikaci unikátních klonálních markerů pro monitorování minimální reziduální nemoci u akutních leukémií
Jančušková, Tereza ; Peková, Soňa (vedoucí práce) ; Jarošová, Marie (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Akutní leukémie (AL) představují heterogenní skupinu maligních onemocnění krvetvorby s různou prognózou. Díky této různorodosti AL nelze s jistotou predikovat odpověď pacienta na léčbu. Proto je velmi důležité sledovat množství zbytkové maligní populace buněk po léčbě, tzv. minimální reziduální nemoc (MRN). K detekci MRN se běžně využívají přestavby těžkého řetězce imunoglobulinu nebo genů pro T-buněčný receptor, rekurentní cytogenetické abnormality a mutace v hematologicky významných genech. Zatímco u naprosté většiny dospělých pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií je pomocí rutinního screeningu identifikován cíl pro sledování MRN, u dospělých pacientů s akutní myeloidní leukémií nalézáme vhodný cíl pouze u poloviny případů. Z tohoto důvodu je velmi žádoucí identifikovat nové specifické markery leukemických blastů, které budou sloužit ke sledování MRN u pacientů, u nichž nebyla nalezena žádná ze standardně vyšetřovaných aberací. Cílem dizertační práce bylo vyvinout novou flexibilní strategii pro mapování zlomů aberovaných chromozomů na nukleotidovou úroveň a navrhnout klonálně specifický PCR test pro sledování MRN u pacientů s AL (resp. s AML). Kombinací cytogenetických (pruhování chromozomů, mikrodisekce chromozomů), molekulárně-cytogenetických (mFISH, mBAND) a molekulárně- biologických...
|
host ::
RSS.