Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 87 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Ichtyologický průzkum diverzity rybí fauny v NPR Vývěry Punkvy
Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav
Průzkum tzv. Jakubova jezera na toku Punkvy prokázal, že v tomto odlišném prostředí (stojatá voda) se vyskytují pouze lososovité ryby - pstruh obecný, pstruh duhový a ojediněle siven americký a plotice obecná. V jezírkách na dně propasti Macocha nebyly zjištěny žádné ryby. Tok Punkvy včetně Jakubova jezera a systém tzv. Punkevních jeskyní a propasti Macocha má rybí osídlení typu Salmo s dominancí pstruha obecného a vranky obecné. Výskyt ostatních salmonidů případně dalších druhů je pouze ojedinělý a náhodný. Byla provedena analýza a vymezená genetická charakteristika populace vranky obecné v toku Punkvy na území NPR. Tok Punkvy v délce cca 3,5 km je navrhován jako území pro C.gobio v rámci systému NATURA 2000.
Ryby jako významný bioindikátor kvality vodního prostředí horních částí Tiché Orlice a Divoké Orlice
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Korunová, Vlasta
Výzkumy na území regionu Orlice v průběhu posledních 20 let umožnily poznání druhové skladby rybích společenstev řek Tichá Orlice a Divoká Orlice. V tocích se nachází rybí společenstvo salmonidního typu s dominancí druhů Salmo trutta, Thymalus thymallus, Cottus gobio, Lampetra fluviatilis. Znečištění postupně se omezily vybudované čistírny odpadních vod a výrazné snížení intenzity zemědělské činnosti. Specifický problém představuje znečištění rtutí v oblasti Králík na horním části Tiché Orlice. Zdrojem kontaminace prostředí rtutí byla výroba zářivek v Králíkách, která byla ukončena v roce 1990. I když se kontaminace vody a následně i ryb rtutí v průběhu času snižuje, přesto hodnoty rtuti ve svalovině ryb přesahují hygienický limit (0,1 mg.kg-1). U rybářů konsumujících ryby ulovené v Tiché Orlici bylo zjištěno zvýšené množství rtuti ve vlasech. Prozatím nebylo přistoupeno k rehabilitaci upravených a regulovaných toků včetně drobných potoků v oblasti horní části Tiché Orlice.
První rok provozu rybího přechodu v profilu Bulhary na řece Dyji
Klíma, Ondřej ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Na podzim 2007 byl uveden do provozu rybí přechod u stupně Bulhary na řece Dyji (ř.km 39,9). Jedná se o přírodě blízký rybí přechod typu "bypass". FP je dlouhý 210 m, podélný sklon 1:56, v tělese FP je 29 přepážek z balvanů při rozdílu hladin nad a pod přepážkou 0.1 m, průtok vody je okolo 2 m3.s-1 . V roce 2008 byl proveden celoroční monitoring stavu a funkce FP (celkem 10 sledování). Byl zjištěn výskyt celkem 25 druhů, což svědčí o absolutní migrační prostupnosti FP pro ryby. Výskyt Leuciscus cephalus, Chondrostoma nasus, Barbus barbus a Alburnus alburnus ve FP souvisel s jejich výraznou reprodukční migrací. Část jedinců L. cephalus a B. barbus se ve FP zdržovala dlouhodobě, což prokázal výskyt značených jedinců. Funkčnost FP v této lokalitě je ovlivňována průtokem vody, kdy narůstající průtoky nad 50 m3.s-1 dochází k zatápění dolní části rybího přechodu, který ztrácí proudovou atraktivitu pro ryby.
Hlaváč černoústý - nový nepůvodní druh v oblasti soutoku Moravy a Dyje (Česká republika)
Lusk, Stanislav ; Bartoňová, Eva ; Lusková, Věra ; Klíma, Ondřej
V roce 2008 byl v oblasti soutoku Moravy a Dyje zjištěn výskyt hlaváče černoústého (Apollonia melanostoma). Tento pro naši oblast nepůvodní druh pronikl do hydrografické sítě České republiky vlastní migrační aktivitou z Dunaje. Výskyt hlaváče černoústého v roce 2008 byl podle našich zjištění v oblasti soutoku Moravy a Dyje pouze ojedinělý (celkem uloveno 8 exemplářů). V roce 2009 je tam výskyt tohoto nepůvodního druhu běžný. Byl zjištěn již i výskyt tohoročků, což svědčí o úspěšné reprodukci. Genetické analýzy mitochondriálního genu cytochrom b určily jako zdrojovou populaci pro Dyji řeku Dněpr. U Dyje byl identifikován pouze jeden haplotyp, který byl při srovnání se studiemi Dougherty et al. (1996) a Stepien and Tumeo (2006) nejblíže haplotypu A. Analýza prvního intronu ribozomálního proteinu odhalila pět haplotypů AM1-AM5. Haplotypy AM1-AM4 vytvořily samostanou skupinu s haplotypem AHC3 (Neilson and Stepien 2009) z oblasti Dněpru u Kyjeva.
Nejnovější poznatky o druhové pestrosti hrouzka rodu Gobio a Romanogobio na území ČR a SR
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel
V posledních 15 letech taxonomie a systematika hrouzka doznala rozsáhlých změn. Mezi hrouzky se nachází mnoho taxonů, které jsou endemity v různých oblastech Evropy a Asie a v různých stupních ohrožení. K důležitým poznatkům pro ochranu ichtyofauny ČR a SR patří potvrzení rodové diferenciace původního rodu Gobio na rody Gobio a Romanogobio. Původně chápaná jednotná struktura druhu Gobio gobio se na základě genetických analýz průkazně rozdělila na struktury, kterým lze přisuzovat druhovou úroveň (G. gobio, G. obtusirostris, G. carpathicus a Gobio sp.). U druhů rodu Romanogobio dochází ke změnám jejich odborného označení: původní R. albipinnatus lze rozdělit na druhy R. vladykovi a R. belingi. Původní druh R. kesslerii lze rozčlenit na R. banaticus a patrně i Romanogobio sp. S ohledem na nově zjištěné poznatky je nutné revidovat systém efektivní ochrany zjištěné biodiverzity u uvedených taxonů. Byly vymezeny oblasti sympatrického výskytu a byla prokázána hybridizace v rámci obou rodů.
Ploidní a sexuální status komplexu "Carassius auratus" ve vodách České republiky
Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo
V České republiky nepůvodní komplex „Carassius auratus“ zahrnuje formy: C.a. auratus (okrasná forma), C.a. gibelio (dominantní forma), C.a. langsdorfii (japonská forma). Všechny vyskytující formy mají východoasijský původ. Forma C.a. gibelio je hodnocena jako „nepůvodní invazivní druh“. Tato forma pronikla do vod ČR okolo roku 1975 z povodí Dunaje a postupně s pomocí člověka se rozšířila. Původní okupační jedinci byly pouze triploidní samice rozmnožující se gynogeneticky. První samci se objevili v povodí Dyje po roce 1990 a začala transformace samičího unisexuálního typu populace (3n) na typ smíšený, kdy se mění jak sexuální tak i ploidní status populací C.a.gibelio. V současnosti se u C.a. gibelio globálně zastoupení samců pohybuje okolo 30 %, při čemž většina jsou diploidi a pouze ojediněle se vyskytují triploidi. U samic, které v populaci stále převažují, větší část (60%) jsou triploidi a menší část diploidi. Zcela ojediněle se vyskytnou u obou pohlaví jedinci tetraploidní.
Obnova podélné migrační prostupnosti fragmentované říční sítě povodí řeky Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Klíma, Ondřej
V současné době je obnova migrační prostupnosti příčných staveb pro ryby považována za jedno ze strategických revitalizačních opatření, významné pro obnovu a stabilizaci biodiverzity ichtyofauny ČR. Vzhledem k finančním nárokům je nezbytné vymezit priority pro přípravu a realizaci jednotlivých postupů pro obnovu migrační prostupnosti. Principiálně by migrační prostupnost měla být obnovována systematicky od nejníže položené migrační bariéry postupně směrem proti proudu vodního toku. Nejvyšší prioritu by měly mít zásahy a stavby, které podmiňují obnovu výskytu a rozšíření areálu původních převážně chráněných a vzácných druhů (Zingel zingel, Z. streber, Pelecus cultratus, Gymnocephalus schraetser, G. baloni a další). Vysokou prioritu je nutno přiznat rybím přechodům, které zajišťují reprodukční migrace druhů (Chondrostoma nasus, Leuciciscus idus, Lota lota, Vimba vimba aj.), u nichž je tento projev důležitou součástí jejich biologie a podmínkou zajištění stability populací.
Vlivy určující druhovou skladbu rybích společenstev řek Moravy, Dyje, Odry a Lužnice v úsecích s přilehlým záplavovým územím
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Hartvich, P.
Byla provedena analýza druhové skladby rybího osídlení řek Morava, Dyje (Černého moře), Odra (Baltické moře), Lužnice (Severní moře) v úsecích, kde uvedené toky mají vyvinuté rozsáhlé z části či zcela funkční záplavové území. Jako určující pro druhovou skladbu ichtyofauny hodnocených řek se jeví následující faktory: - úmoří, - lokalizace úseku v podélném profilu toku, - bezbariérové migrační napojení na toky vyššího řádu, - rybníky, - rybářství. Nejvyšší vliv má příslušnost k úmoří, dále se uplatňuje splavování ryb z výše položených částí povodí, významný vliv má migrační prostupnost vodního toku z dolních částí a z mateřského toku. Region soutok Morava a Dyje je v rámci České republiky z hlediska druhové pestrosti nejbohatší. Vyskytuje se tam 38 původních druhů, z toho 8 výlučně pouze v této oblasti a dále byl zjištěn i výskyt 6 nepůvodních druhů. V regionu Odra se vyskytuje 28 původních druhů a 4 nepůvodní druhy. V regionu Lužnice se vyskytuje 23 původních a 5 nepůvodních druhů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 87 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.