Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
The Politics of Bio(in)security: science, experts and the dilemma of dual use
Rychnovská, Dagmar ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Leander, Anna (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato práce zkoumá politiku tzv. biologické bezpečnosti a regulaci výzkumu dvojího užití. Zaměřuje na vědy o živé přírodě, jejichž rychlý rozvoj přináší nové obavy spojující témata biologických zbraní, terorismu a regulace vědeckých inovací. Práce má tři dílčí cíle: zaprvé, situovat současné dilema výzkumu dvojího užití historicky a koncepčně, zadruhé, analyzovat, jaký dopad mají snahy regulovat biologickou bezpečnost a výzkum dvojího užití na vztahy mezi vědou a bezpečností, a zatřetí, diskutovat, jaké jsou důsledky tohoto nového propojení vědy a bezpečnosti pro politiku bezpečnosti a nebezpečnosti. Práce přistupuje k tématu z pozice kritických bezpečnostních studií a studuje, jak je propojení mezi vědou a bezpečností konstruováno určitými technikami vládnutí, jež integrují různé praktiky do uchopitelného problému a strukturují vztahy mezi vědou a bezpečností. Práce zkoumá dominantní politický a expertní diskurz o biologické bezpečnosti a dále dvě empirické oblasti, které ilustrují, jak je hranice vědy a bezpečnosti řízena v "globálním" a "lokálním" kontextu: v rámci mezinárodního režimu zákazu biologických zbraní a v českém systému biologické bezpečnosti. Výsledky práce ukazují, že snahy zabezpečit výzkum dvojího užití se zaměřují nejen na regulaci materiálů a technologií, ale také vědecké znalosti. Práce...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.