Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stavebně-historický průzkum venkovské usedlosti Harazim čp. 29 v Rájově (obec Zlatá Koruna)
Facincani, Filip ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení detailního stavebně-historického průzkumu venkovské usedlosti Harazim (Rájov, obec Zlatá Koruna), která je od roku 1958 evidována jako kulturní památka. Průzkum doložil, že nejstarším objektem usedlosti je zděná patrová sýpka, datována do první čtvrtiny 17. století. Stále znatelná trojdílná dispozice obytného stavení je v plném rozsahu minimálně z konce 1. třetiny 18. století. Jak sýpka, tak obytné stavení byly zásadně rekonstruovány kolem roku 1865, kdy došlo k zániku tzv. malého stavení, jehož poznání se stalo dílčím cílem práce.
Možnosti postupů při památkové obnově na příkladu poutního areálu v Horní Polici
Koutná, Marie ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá představením metod používaných při opravách historických a památkově chráněných objektů, se zaměřením na dřevěné a zděné nosné konstrukce. Text popisuje příčiny a druhy závad konstrukcí, dále možné způsoby sanací a je rovněž doplněn o příklady jejich použití v praxi. Má tak být vytvořen jakýsi vzorník toho, z jakých možností lze vybírat a co je potřeba při obnově jednotlivých prvků zvážit, aby byl celý proces oprav v souladu s principy památkové péče. Možné přístupy a metody v procesu rekonstrukce památkově chráněného objektu jsou poté demonstrovány na v současné době probíhající celkové obnově poutního areálu v Horní Polici, který je národní kulturní památkou. Práce se zaměřuje na jednotlivé stavby areálu, kostel Navštívení Panny Marie, ambit, který ho obklopuje a vstupní věž se zvonicí. Autorka uvádí rovněž historii a popis poutního místa. Klíčová slova Památková péče, zděné nosné konstrukce, dřevěné nosné konstrukce, sanace, obnova, rekonstrukce, poutní místo, Horní Police, kostel Navštívení Panny Marie
Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury
Srdínková, Barbora ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury Anotace Předkládaná bakalářská práce s názvem "Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury" se zabývá jednotlivými způsoby a kroky oprav fasád památkových objektů. Cílem této práce je uvést možné postupy v co nejširším kontextu a ukázat je na konkrétních příkladech. První část práce nastiňuje, proč je tak důležité správné určení barevného řešení a jeho vhodné použití. Zde je i definován význam barevnosti fasády právě v období baroka. V druhé části jsou popsané jednotlivé postupy při výběru barevnosti, ukázané na příkladech rekonstrukcí barokních památek na území Prahy. K tomu je provedena detailní rešerše příslušné dokumentace a dalších podkladů k opravám, které jsou uchovány v archivu Národního památkového ústavu. Uvedeno je také, co dále bychom při výzkumu k opravě objektu měli brát v potaz - další architektovu tvorbu, urbanistický kontext stavby a následné úpravy samotné památky. Problematika je ukázána například na kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce, Křižovnickém kostele sv. Františka z Assisi, Trojském zámku, Thunovském paláci a dalších pražských stavbách. Klíčová slova Rekonstrukce, obnova, barevnost, fasáda, barokní, památka
Sloupové řády jako nositelé charakteristického významu: Příklady z české barokní architektury
Popatanasovská, Bojana ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit sloupové řády jako možné nositele určitého významu. Z toho důvodu byla zejména v barokním období pětice řádů různými způsoby modifikována. Nejběžnější z těchto modifikací ve své práci představím na několika příkladech rozdělených podle pětice známých sloupových řádů a jednoho novotvaru, jehož symbolický význam se pokusím lépe přiblížit. V případě řádu toskánského jde o příklad brány Císařského mlýna v Bubenči, úpravu řádu dórského pak demonstruji na příkladu symboliky kladí bočního průčelí kostela sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Řády jónský a korintský v jedné kapitole popíši na příkladu fasády trojského zámku v Praze a řád kompozitní na příkladu členění interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Poslední část práce se věnuje jistému novotvaru zavedených řádů, který se pokusím lépe přiblížit na souboru staveb v okolí cisterciáckého opatství v Plasích, konkrétně pak na samotném konventu plaského kláštera, kapli Jména Panny Marie v Mladoticích a poutním kostele Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici.
Stavební činnost Václava Antonína Chotka: významná rodová sídla
Němcová, Sára ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Bibliografická citace Stavební činnost Václava Antonína Chotka [rukopis]: Významná rodová sídla: Bakalářská práce / Sára Němcová; vedoucí práce: Ing. Mgr. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. -- Praha, 2020. -- x s. Anotace Bakalářská práce s názvem Stavební činnost Václava Antonína Chotka - významná rodová sídla se zabývá především stavitelskými aktivitami Václava Antonína Chotka a jeho synů v době barokní. Práce je rozdělena na dvě části. V první části je zmíněna historie rodiny Chotků, tvrze v Bělušicích a Veltruského zámku, jakožto hlavních stavebních aktivit hraběte Chotka. V této části také lehce nastíním další rodová sídla, která byla rodinou spravována, vystavěna nebo přebudována v období baroka. V druhé části chci poté představit konkrétněji sídla, jejichž názvy jsem zmínila v části první a mají na nich zásluhu především bratři Jan Karel a Rudolf Chotkovi. Druhá část tedy představuje katalog jednotlivých staveb včetně obrazové dokumentace. Zaměřila jsem se zde také na stavitele, kteří se na stavbách či renovacích podíleli. Jsou zde zmíněny především stavby jako je zámek v Chlumíně, zámek v Třebešicích, panství Nové Dvory u Čáslavi a zámek Myslibořice, zmíním zde i Dům u Zlatého melounu, který se nachází v Praze. V závěrečné části jsem se pokusila vystihnout určité společné body ve stavebních aktivitách...
K formálnímu odlišení vedlejších prostor kostela od presbytáře na příkladu staveb 13. století u nás
Facincani, Filip ; Lunger Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bibliografická citace K formálnímu odlišení vedlejších prostor kostela od presbytáře na příkladu staveb 13. století u nás: bakalářská práce / Filip Facincani; vedoucí práce: Daniela Lunger Štěrbová. -- Praha, 2020. -- 93 s. ABSTRAKT Uměnovědná literatura se vyjadřuje k formální diferenciaci jako k tvaroslovnému odlišení a přístupu, který vizualizuje větší a menší význam dvou neodlučných prostor v rámci jedné stavby. Bakalářská práce se zaměří na podobu formálního odlišení vedlejších prostor kostela vůči presbytáři, a to na našich stavbách 13. století. Na takových se pokusí vysledovat nikoliv systém, ale cesty, jakými bylo takového odlišení dosaženo. KLÍČOVÁ SLOVA raně gotická architektura, gotické tvarosloví, formální diferenciace Počet znaků (včetně mezer): 180 080
K. I. Dientzenhofer ve službách Tovaryšstva Ježíšova
Kučerová, Mariana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Lunger Štěrbová, Daniela (oponent)
K. I. Dientzenhofer ve službách Tovaryšstva Ježíšova Anotace Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat nejen známé jezuitské sakrální stavby vzniklé v Českém království z rukou Kiliána Ignáce Dientzenhofera, ale také některé menší fundace nebo dnes již zaniklé stavby. V první řadě to jsou venkovské rezidence v Liběšicích a dostavba v Tuchoměřicích nebo v roce 1930 zbořený dispensář na Smíchově. Dále také svatohorské schody, které byly realizovány podle Dientzenhoferova návrhu jen částečně. Opomenuty nejsou ani stavební počiny, u kterých není architektovo autorství prokázané, mezi něž se řadí například dvojice kaplí nedaleko Prahy - kaple sv. Archanděla Michaela v Kozinci a kaple sv. Kříže ve Středoklukách. Nezanedbatelnou částí je taktéž snaha o zařazení těchto staveb do kontextu díla mladšího z Dientzenhoferů a přiblížení vnímání jejich zadavatelů včetně vymezení typologie řádové architektury v rámci funkce. Klíčová slova kostel sv. Františka Xaverského, kostel sv. Klimenta, kostel sv. Mikuláše, kostel sv. Bartoloměje, Praha, Opařany, Odolena Voda, Malá Strana, Tuchoměřice, Liběšice, radikální baroko, K. I. Dientzenhofer, jezuiti, architektura, venkovské rezidence, kaple
Vývoj arkádové centrály v sakrální architektuře a její význam v rámci průnikové barokní architektury
Galia, Milan ; Lunger Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Vývoj arkádové centrály v sakrální architektuře a její význam v rámci průnikové barokní architektury Anotace: Tématem mé diplomové práce bude centrální jednotka, jejímž hlavním architektonickým motivem je řada arkád. Jako taková je specifická pro vrcholně barokní architekturu a domnívám se, že tvoří jádro tzv. průnikové architektury. Poté, co nastíním genezi tohoto typu ve středověku a v renesanci, se pokusím představit význam arkádové centrály v rámci vrcholně barokní architektury jižního Německa (zejména Bavorska a Frank) a Čech - tedy v oblastech, které přijaly a tvůrčím způsobem rozvinuly myšlenky složitých a pronikajících se půdorysných dispozic. Práce má za cíl pokusit se vytvořit odlišný pohled na formování radikálně barokní architektury ve středoevropském prostoru. Klíčová slova: baroko, architektura, prostor, arkáda, stavba, průnik

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.