|
|
Vliv peptidů na osteogenní diferenciaci mesencyhmálních kmenových buněk
Lukášová, Věra
Vytvořením bioaktivního buněčného nosiče napodobujícího vlastnosti kostní ECM by bylo možné navodit osteogenní diferenciaci mesenchymálních kmenových buněk nejen za pomoci osteogenních suplementů, ale právě díky diferenciačním peptidům aktivujícím vhodné signální dráhy vedoucí k diferenciaci buněk. Cílem práce bylo ověření efektu vybraných diferenciačních peptidů na adhezi, metabolickou aktivitu, proliferaci a osteogenní diferenciaci prasečích MSC. Byly vybrány čtyři peptidy s aminokyselinovou sekvencí DGEA, IAGVGGEKSGGF, GQGFSYPYKAVFSTQ a KIPKASSVPTELSAISTLYL. Tyto peptidy byly, popořadě, odvozeny ze sekvencí vázajících buněčné receptory z kolagenu I, kolagenu III, kostního morfogenetického proteinu 7 (BMP-7) a z BMP-2. Připraveny byly buněčné nosiče z poly-ε-kaprolaktonu (PCL), což je biokompatibilní a biodegradabilní polymer vhodný pro kultivaci buněk. V průběhu experimentu byly buňky na takto připravených nosičích kultivovány tři týdny. K buňkám byly přidávány různé koncentrace diferenciačních peptidů. V případě kultivace buněk v bazálním médiu s přídavkem diferenciačních peptidů nebyl pozorován vliv na adhezi, metabolickou aktivitu či proliferaci prasečích mesenchymálních kmenových buněk. Pouze v případě skupin s použitými peptidy odvozenými z BMP-2 a BMP-7 bylo pozorováno vyšší množství...
|
|
|
Cell-free scaffolds functionalized with bioactive compounds in bone tissue engineering
Lukášová, Věra ; Rampichová, Michala (vedoucí práce) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent) ; Libusová, Lenka (oponent)
Velká očekávání kladena na oblast tkáňového inženýrství směřují vědecké úsilí směrem k vývoji bezbuněčných nosičů. Bezbuněčné nosiče slouží jako dočasná výplň defektů kritické velikosti, které se nehojí spontánně. Doposud však nebyl vyroben nosič o vhodném složení. Modifikace bezbuněčných nosičů pomocí systému řízeného uvolňování léčiv aktivuje přirozené hojící procesy. Trombocyty jsou přírodním zdrojem růstových faktorů, chemokinů a cytokinů, které se účastní léčebné kaskády. Tento autologní zdroj bioaktivních látek je náhradou syntetických růstových faktorů. Cílem této doktorské práce je otestování bioaktivního bezbuněčného nosiče se systémem řízeného uvolňování léčiv, který by podpořil fyziologické hojení kostních defektů. Metoda odstředivého zvlákňování byla použita k výrobě vlákenných nosičů z poly-ε- caprolactonu (PCL). PCL nosiče byly funkcionalizovány různou koncentrací trombocytů. Bioaktivní látky uvolněné z aktivovaných trombocytů byly zachyceny ve vznikající trombinové síti, což následně umožnilo jejich postupné uvolňování. Bylo pozorováno zlepšení metabolické aktivity, proliferace a aktivity alkalické fosfatázy u MG-63 osteosarkomových buněk a lidských mesenchymálních kmenových buněk (hMSCs). Uvolňování bioaktivních látek po dvou týdnech dosáhlo fáze plató. Následně bylo testováno...
|
|
|
Vliv peptidů na osteogenní diferenciaci mesencyhmálních kmenových buněk
Lukášová, Věra
Vytvořením bioaktivního buněčného nosiče napodobujícího vlastnosti kostní ECM by bylo možné navodit osteogenní diferenciaci mesenchymálních kmenových buněk nejen za pomoci osteogenních suplementů, ale právě díky diferenciačním peptidům aktivujícím vhodné signální dráhy vedoucí k diferenciaci buněk. Cílem práce bylo ověření efektu vybraných diferenciačních peptidů na adhezi, metabolickou aktivitu, proliferaci a osteogenní diferenciaci prasečích MSC. Byly vybrány čtyři peptidy s aminokyselinovou sekvencí DGEA, IAGVGGEKSGGF, GQGFSYPYKAVFSTQ a KIPKASSVPTELSAISTLYL. Tyto peptidy byly, popořadě, odvozeny ze sekvencí vázajících buněčné receptory z kolagenu I, kolagenu III, kostního morfogenetického proteinu 7 (BMP-7) a z BMP-2. Připraveny byly buněčné nosiče z poly-ε-kaprolaktonu (PCL), což je biokompatibilní a biodegradabilní polymer vhodný pro kultivaci buněk. V průběhu experimentu byly buňky na takto připravených nosičích kultivovány tři týdny. K buňkám byly přidávány různé koncentrace diferenciačních peptidů. V případě kultivace buněk v bazálním médiu s přídavkem diferenciačních peptidů nebyl pozorován vliv na adhezi, metabolickou aktivitu či proliferaci prasečích mesenchymálních kmenových buněk. Pouze v případě skupin s použitými peptidy odvozenými z BMP-2 a BMP-7 bylo pozorováno vyšší množství...
|
|
|
Vliv peptidů na osteogenní diferenciaci mesencyhmálních kmenových buněk
Lukášová, Věra ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Filová, Elena (oponent)
Vytvořením bioaktivního buněčného nosiče napodobujícího vlastnosti kostní ECM by bylo možné navodit osteogenní diferenciaci mesenchymálních kmenových buněk nejen za pomoci osteogenních suplementů, ale právě díky diferenciačním peptidům aktivujícím vhodné signální dráhy vedoucí k diferenciaci buněk. Cílem práce bylo ověření efektu vybraných diferenciačních peptidů na adhezi, metabolickou aktivitu, proliferaci a osteogenní diferenciaci prasečích MSC. Byly vybrány čtyři peptidy s aminokyselinovou sekvencí DGEA, IAGVGGEKSGGF, GQGFSYPYKAVFSTQ a KIPKASSVPTELSAISTLYL. Tyto peptidy byly, popořadě, odvozeny ze sekvencí vázajících buněčné receptory z kolagenu I, kolagenu III, kostního morfogenetického proteinu 7 (BMP-7) a z BMP-2. Připraveny byly buněčné nosiče z poly-ε-kaprolaktonu (PCL), což je biokompatibilní a biodegradabilní polymer vhodný pro kultivaci buněk. V průběhu experimentu byly buňky na takto připravených nosičích kultivovány tři týdny. K buňkám byly přidávány různé koncentrace diferenciačních peptidů. V případě kultivace buněk v bazálním médiu s přídavkem diferenciačních peptidů nebyl pozorován vliv na adhezi, metabolickou aktivitu či proliferaci prasečích mesenchymálních kmenových buněk. Pouze v případě skupin s použitými peptidy odvozenými z BMP-2 a BMP-7 bylo pozorováno vyšší množství...
|
|
|
Modifikace nanovlákenných nosičů plazmou a její vliv na adhezi, viabilitu a proliferaci mezenchymálních kmenových buněk.
Lukášová, Věra ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Svoboda, Ondřej (oponent)
Tato práce shrnuje informace o interakcích mezi plazmatem modifikovaným nanovlákenným nosičem a mezenchymálními kmenovými buňkami. Na základě mechanizmů adheze, které jsou specifické pro jednotlivé buněčné typy lze vyrábět nosiče, které selektivně podporují růst vybraného buněčného typu. Využití nanovlákenných materiálů jako nosičů buněk poskytuje výhodu v tom, že takový nosič napodobuje morfologii extracelulární matrix. Ne vždy je však adheze buněk na takovýto povrch dostatečná. Plazmatická modifikace nanovlákenných nosičů vede k zvýšení adheze a ke zlepšení biokompatibility povrchových charakteristik. Dle zvoleného plazmatu se po plazmatické úpravě mění smáčivost, povrchová energie, hrubost nanovlákenného povrchu a složení jeho povrchových chemických funkčních skupin v různém rozsahu. Vhodným typem plazmatické modifikace dojde k vylepšení povrchových charakteristik tak, že jimi lze podpořit adhezi specifického buněčného typu, anebo řídit procesy diferenciace mezenchymálních kmenových buněk adherovaných na povrch nosiče. Tyto modifikace umožňují zlepšení kvality produkovaných tkání a jsou perspektivním nástrojem pro biomedicínské aplikace.
|
|
|
Postavení hlavní sestry z pohledu zaměstnance v oboru
LUKÁŠOVÁ, Věra
Postavení hlavní sestry z pohledu zaměstnance v oboru Bakalářská práce je zaměřena na postavení hlavní sestry z pohledu sester, a to ve státním a nestátním zdravotnickém zařízení. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry mají kontakt se svojí hlavní sestrou, zda jsou informovány o její funkci a porovnat výsledky výzkumu u sester ze státního a nestátního zdravotnického zařízení. Rovněž byly stanoveny hypotézy : H 1 - Sestry mají osobní kontakt s hlavní sestrou minimálně 2x v kalendářním roce, H 2 - Sestry jsou informovány o funkci hlavní sestry a H 3 - Sestry z nemocnice a.s. mají častější kontakt se svojí hlavní sestrou a proto jsou lépe informovány o práci hlavní sestry, než sestry z fakultní nemocnice. Bylo stanoveno třicet výzkumných otázek, které se týkaly postavení hlavní sestry v managementu, její náplně práce. Ke sběru dat byla tedy zvolena metoda kvantitativního výzkumu za účelem dostat od co největšího počtu respondentů co nejvíce informací. Do dotazníku pro respondenty byly zařazeny převážně uzavřené otázky, menší počet polozavřených otázek a jedna otázka, kde se mohli respondenti volně vyjádřit. Výzkum byl proveden u respondentů z Fakultní nemocnice Plzeň a u respondentů ze zdravotnických zařízení a.s. v Plzni a Plzeňském kraji (nemocnice Privamed, Mulačova nemocnice, nemocnice Stod, nemocnice Domažlice). Výsledky výzkumu byly zpracovány ve dvou fázích. V první fázi byly výsledky hodnoceny souhrnně u všech respondentů a ve druhé fázi byly hodnoceny za každou skupinu respondentů zvlášť. Z výzkumu vyplynulo, že sestry mají kontakt se svojí hlavní sestrou a jsou informovány o její funkci. Stejného závěru bylo dosaženo porovnáním výsledků mezi respondenty ze státního a nestátní nemocnice. Hypoteticky lze tedy soudit, že není rozdíl v kontaktu s hlavní sestrou a informovanosti o její funkci u sester ve státní a nestátní organizaci. Cíle výzkumu byly splněny. Co se týče stanovených hypotéz, H 1 a H 2 se potvrdily a nepotvrdila se H 3. Výsledky výzkumu budou se souhlasem hlavní sestry prezentovány na semináři ve fakultní nemocnici v Plzni a v případě zájmu tisku, budou zveřejněny v odborném časopise pro sestry.
|
host ::
RSS.