Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Politicization of the European Union in Czech media
Lukáš, Filip ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
Tato magisterská práce se zaměřuje na vysvětlení procesu politizace Evropské unie v českých médiích v letech 2003 až 2017. K analýze tohoto procesu je použita postfunkcionalistická teorie evropské integrace, která předpokládá omezení dalšího postupu Evropské integrace z důvodu vyšší politizace. Dva indexy politizace, které měří viditelnost tématu Evropské unie a polarizace veřejné debaty byly vytvořeny za účelem změření míry přítomné politizace. Jako zdroj dat byl využit každoroční průzkum Eurobarometr a také 6750 článků ze třech tištěných novin. Předpokládanými momenty zvýšené politizace jsou například události spojené s předáváním národní autority směrem do Evropské Unie, tak jako to mu bylo při vstupu ČR do EU v roce 2004 nebo během přijímání Lisabonské smlouvy v roce 2009, nebo krizové momenty, jako byla například krize Eurozóny nebo uprchlická krize. Hlavním zjištěním práce je všeobecně nízká úroveň politizace EU, pouze během momentů jako byl vstup ČR do EU, přijímání Lisabonské smlouvy a také během uprchlické krize došlo k zásadnímu navýšení míry politizace.
Attitudes of states towards the WHO
Lukáš, Filip ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží odhalit, jak přistupují státy ke Světové zdravotnické organizaci (WHO) a jaké faktory tento přístup ovlivňují. Přístupy států byly vyhodnocovány na základě dat získaných z obsahové analýzy přednesených projevů na Světovém zdravotnickém shromáždění a na Výkonné radě. Tyto data byla dále posouzena za použití statistických analýz. Hlavní hypotéza této práce předpokládala, že přístup států k WHO je ovlivněn pozicí státu jakožto dárce nebo příjemce pomoci od WHO společně s globálním statusem tohoto státu, zda je stát stálou nebo rostoucí mocností. Oproti očekávání byly výsledky statisticky nesignifikantní. Přístupy států k WHO tedy vyplývají z jiných faktorů než z ekonomického a mocenského statusu. Zajímavé je také další empirické zjištění možného konsenzu nad návrhy reforem uvnitř WHO. Tohoto konsenzu jsou součástí i rostoucí mocnosti. Tyto dvě zjištění jsou zajímavá především z hlediska literatury zabývající se rostoucími mocnostmi a jejich antagonistickými tendencemi vůči stálým mocnostem. Z této práce totiž vyplývá, že ve WHO k mocenským soubojům těchto dvou skupin nedochází. Výsledek této práce by mohl sloužit jako impuls k dalšímu výzkumu spojeného s WHO.

Viz též: podobná jména autorů
4 Lukáš, František
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.